Datasets:

ctu-aic

/

questions_ujc_cas_cs

like 0

Follow

AI Center FEE CTU 19

[ { "content": "Jakým způsobem se člení čísla IČO a DIČ?", "role": "user" }, { "content": "Čísla IČO a DIČ nečleníme, u čísla DIČ se kód země uváděný na začátku čísla píše též natěsno (např. IČO: 68378092, DIČ: CZ68378092).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Odděluje se řád tisíců v čtyřciferných číslech mezerou (např. 1 200)?", "role": "user" }, { "content": "Čtyřciferná čísla v souvislém textu je možné psát s mezerou i bez ní (s výjimkou letopočtů, které se nikdy nečlení). V případě, že se v textu vyskytují i víceciferná čísla, je dobré zápis všech čísel sjednotit.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se ve spojení v řádech desetitisíců vyjádření počtu dohromady, nebo zvlášť?", "role": "user" }, { "content": "Podstatné jméno desetitisíce se píše dohromady.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se číslovka třistatřicettřikrát dohromady, nebo zvlášť?", "role": "user" }, { "content": "Násobné číslovky píšeme dohromady, správně tedy je, jak uvádíte, třistatřicettřikrát.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Vypisujeme-li číslovky slovy, píšeme každé slovo zvlášť, nebo celé číslo dohromady?", "role": "user" }, { "content": "Vypisují-li se číslovky slovy, píše se každé slovo zvlášť, např. dvacet jedna, jeden milion tři sta tisíc sedm set šedesát osm.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mám v peněžní částce uvádět jednotlivá čísla zvlášť, nebo se píše celá částka dohromady?", "role": "user" }, { "content": "Vypisují-li se číslovky (a to i peněžní částky) slovy, píše se každé slovo zvlášť, např. dvacet jedna, jeden milion tři sta tisíc sedm set šedesát osm. Jen ve výjimečných případech, např. na složenkách, lze takové číslovkové výrazy psát celé dohromady.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je potřeba uvádět v reklamě u webových adres zkratku www?", "role": "user" }, { "content": "Typografické příručky normují pouze úpravu dokumentů, v nichž je vyžadována přesná citace, na reklamní texty se tyto normy nevztahují. V daném případě nejde o otázku jazyka či typografie, ale zvyklosti v oboru.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V bakalářské práci mám odstavec, v němž vysvětluji pohled na dílčí problematiku konkrétního autora. Odstavec začíná slovy: podle autora XY... Mám uvést rok vydání autorova díla a strany, na které odkazuji, hned za tímto prvním uvedením jména, nebo mám uvést celý odkaz na bibliografický údaj až na konci tohoto odstavce? Bojím se, aby bylo z prvního řešení patrné, že se celý odstavec vztahuje k myšlenkám tohoto autora a nejde o mé vlastní názory.", "role": "user" }, { "content": "V odborném textu musí být zřejmé, které myšlenky jsou autorovy a které myšlenky jsou citované/parafrázované. Technicky je přípustné obojí řešení, je však třeba posoudit konkrétní text odstavce. Ten může být formulován i tak, že z něj bude patrné, že se jedná o parafrázi. Pokud se ovšem vynoří pochybnosti, zda tomu tak skutečně je, je lepší zvolit druhé řešení a uvést odkaz na bibliografický údaj až na konci celého odstavce.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Stačí, aby dopis obsahoval předtištěný podpis, nebo musí být opatřen podpisem vlastnoručním?", "role": "user" }, { "content": "Je obvyklé, aby byl dopis podepsán vlastnoručně. Výjimky mohou být stanoveny interním územ, či dokonce opatřením instituce, tyto se budou u různých institucí lišit. Norma uvádí, že pokud není nutné opatřit dopis vlastnoručním podpisem nebo je-li dopis zasílán prostřednictvím datových schránek, lze za jméno odpovědného pracovníka připojit zkratku v. r. (vlastní rukou).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Setkala jsem se v jedné učebnici s názorem, že když je v dopise vyplněna položka předmět, nemusí se uvádět oslovení. Je to pravda?", "role": "user" }, { "content": "S tímto názorem nesouhlasíme. V dopise by měly být uváděny obě položky, tedy jak předmět, tak oslovení.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Uvádí se v dokumentech vytištěné jméno a příjmení s vlastnoručním podpisem, nebo stačí uvést pouze vlastnoruční podpis?", "role": "user" }, { "content": "V dokumentech by mělo stát obojí: jak vlastnoruční podpis, tak vytištěné jméno a příjmení (spolu s s tituly a funkcemi) umístěné pod podpisem.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mám tu asi desetistránkový článek uveřejněný na webu, který autorka končí rozloučením: S láskou jméno příjmení. Mohu nechat závěrečný pozdrav a jméno, které jsou zarovnány na střed, na jednom řádku?", "role": "user" }, { "content": "Ačkoliv se nejedná o klasický dopis, autorka jej ukončila formou, která je typická právě pro útvar dopisu. Doporučovali bychom proto, aby byl pozdrav stejně jako v dopise umístěn na jeden řádek a jméno spolu s příjmením na řádek následující.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Pokud v korespondenci uvádíme sloupcové odvolací údaje, píše se za popisky údajů dvojtečka (např. Vyřizuje: Jan Novák)?", "role": "user" }, { "content": "Norma připouští obě možnosti, a to jak psát popisky bez dvojtečky, tak s dvojtečkou. Důležité je psát popisky a samotné údaje od jednotných svislic, aby byly graficky odlišeny.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak by měla vypadat hlavička úředního dopisu? Co všechno musí obsahovat? Jaké je rozmístění údajů?", "role": "user" }, { "content": "V hlavičce dokumentu se obvykle uvádí název a úplná poštovní adresa odesílatele. Může být uveden také údaj o zápisu subjektu v obchodním rejstříku nebo v jiné evidenci, identifikační číslo a údaje o spojení. Tyto údaje mohou být umístěny také při dolním okraji strany nebo jinde. Údaje v hlavičce dopisu jsou obvykle umístěny vlevo.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Měla bych v administrativním textu sjednotit uvádění dat, např. u všech dat vždy uvádět vedle dne a měsíce i rok?", "role": "user" }, { "content": "ČSN 01 6910 zdůrazňuje princip formální jednotnosti textu. Proto bychom v uvedeném typu textu doporučili údaje o datu uvádět jednotnou formou, tzn. pokud se rozhodnete uvádět rok, tak jej nevynechávat u žádného z dat.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jak se nazývá znak, kterým se na koncích řádku dělí slova? Je to spojovník, dělítko, dělicí znaménko nebo přichází v úvahu ještě nějaké jiné označení?", "role": "user" }, { "content": "Znak, kterým na koncích řádků dělíme slova, označujeme jako spojovník. Ostatní uvedené výrazy typografické příručky neuvádějí.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Potřebuji zalomit řádek uprostřed webové adresy. Jakým způsobem lze webovou adresu rozdělit na konci řádku?", "role": "user" }, { "content": "Webová adresa se neděli mezi písmeny abecedy nebo číslicemi.Při dělení webové adresy na jiných místech se nepoužívá spojovník, do adresy totiž nesmí být vložen žádný znak, který by v adrese nebyl uveden, kdyby adresa stála na jednom řádku. Ze stejného důvodu se spojovníky, lomítka ani jiné znaky na začátku následujícího řádku neopakují. Při uvádění webové adresy v elektronické podobě je doporučeno zvolit takové technické řešení, které nenaruší funkčnost odkazů.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mám výčet, ve kterém si mi neustále střídají položky větné a nevětné. Je takové střídání přípustné, nebo by se toto mělo ve výčtu sjednotit?", "role": "user" }, { "content": "Příručky střídání větných a nevětných položek nezakazují, doporučujeme ovšem zvážit, zda toto střídání nevede k obtížnějšímu porozumění. Pokud není střídání položek větného a nevětného charakteru nezbytné, je vhodnější položky výčtu sjednotit.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jaká jsou obecná pravidla grafické úpravy poznámky pod čarou? Mění se v poznámce například velikost a typ písma? Nebo je stanoveno, kolik mezer má být mezi číselným indexem a samotným textem poznámky?", "role": "user" }, { "content": "Poznámky pod čarou se vždy umisťují k dolnímu okraji strany. Pro úpravu poznámek pod čarou se doporučuje využít přednastavení textových procesorů. V těchto procesorech bývá písmo poznámek obvykle menší než písmo textu, typ písma však zůstává stejný. Mezi číselným indexem a samotným textem poznámky je jedna mezera.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Pro označení částí textu používáme písmenné označení velkými písmeny A, B, C, přičemž jednotlivé oddíly chceme označovat malými písmeny. Měl by posloupnost těchto malých písmen např. pod bodem A být aa, bb, cc, nebo aa, ab, ac atd.?", "role": "user" }, { "content": "Při písmenném označení částí textu lze zvolit obě možnosti, které uvádíte. Pododdíly tedy mohou nést jak označení aa, bb, cc, tak aa, ab, ac (u písmene B ba, bb, bc atd.).", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Měla bych v textu disertační práce dělit slova na koncích řádků, nebo je obvkylé v závěrečných pracích slova nedělit? Pokud slova nedělím, vznikají mi na řádku příliš velké mezislovní mezery.", "role": "user" }, { "content": "Formátování textu závěrečných vysokoškolských prací nestanovuje žádná norma ani kodifikace, ale řídí se pravidly či územ dané univerzity. Pokud univerzita žádné doporučení pro danou problematiku neposkytuje, musíte se rozhodnout sama nebo ve spolupráci s vaším školitelem, které řešení je pro vaši práci vhodnější. V textovém procesoru je možno využít automatické dělení slov, které však někdy přináši jiné technické potíže. Ať už se rozhodnete pro jakékoliv řešení, je třeba se jej držet v rámci celé práce a úpravu textu nestřídat.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se v daném spojení čárka?", "role": "user" }, { "content": "Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami. Jestliže jsou spojeny beze spojek, oddělují se čárkou.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se dané spojení s čárkou?", "role": "user" }, { "content": "Vsuvky tohoto typu zpřesňují předmět věty, do níž jsou vsunuty, nebo k němu uvádějí nějaké další podrobnosti, okolnosti apod. Mohou být uvozeny nějakým ustáleným výrazem či slovním spojením (lépe řečeno, přesněji řečeno apod.) Zpravidla se oddělují čárkami z obou stran.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se v daném spojení čárka?", "role": "user" }, { "content": "Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami. Jestliže jsou spojeny beze spojek, oddělují se čárkou.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se v daném spojení čárka?", "role": "user" }, { "content": "Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami. Jestliže jsou spojeny beze spojek, oddělují se čárkou.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se dané spojení s čárkou?", "role": "user" }, { "content": "Tento typ přístavku zpravidla oddělujeme čárkami. Některé případy mohou být v závislosti na míře ustálenosti, kontextu a preferenci pisatele psány též bez čárek.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se v daném spojení čárka?", "role": "user" }, { "content": "Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami. Jestliže jsou spojeny beze spojek, oddělují se čárkou.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se v daném spojení čárka?", "role": "user" }, { "content": "Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami. Jestliže jsou spojeny beze spojek, oddělují se čárkou.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se v daném spojení čárka?", "role": "user" }, { "content": "Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami. Jestliže jsou spojeny beze spojek, oddělují se čárkou.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jiná slova – pozice uvnitř", "role": "user" }, { "content": "Ve slovech, která z hlediska současné češtiny považujeme za značková (neodvozená), a ve slovech od nich utvořených píšeme -mě-. Uvedený výraz je odvozen od značkového slova měna (dnes pouze v předponových výrazech změna, výměna ap.), proto jej zapisujeme jako obměna.", "role": "assistant" } ]

[ "mě", "mně" ]

[ { "content": "Tvary zájmena já", "role": "user" }, { "content": "Zájmeno 'já\" má ve čtvrtém pádu správně tvary \"mě\" či knižnější \"mne\".", "role": "assistant" } ]

[ "mně", "mě" ]

[ { "content": "Tvary zájmena já", "role": "user" }, { "content": "Zájmeno \"já\" má ve třetím pádu správně tvar \"mně\" (případně příklonné \"mi\").", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se v daném spojení čárka?", "role": "user" }, { "content": "Hlavní věty spojené souřadně v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme, jsou-li spojeny souřadicími spojkami. Jestliže jsou spojeny beze spojek, oddělují se čárkou.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Uvnitř slova", "role": "user" }, { "content": "Po písmenech p a f se v českých obecných jménech píše vždy pouze ě, nikdy je. Správně je tedy zápis sepětí.", "role": "assistant" } ]

[ "hastrmaní", "hastrmanní" ]

[ { "content": "Kolik \"n\" se píše ve slově hastrmaní, které se objevilo ve spojení hastrmaní princeznička?", "role": "user" }, { "content": "Slovo \"hastrmaní\" je utvořeno tzv. konverzí, uplatňuje se zde jen přípona -í, podobně jako u přídavných jmen odvozených od názvů zvířat. Je proto náležité psát pouze jedno \"n\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Mám tu spojení kamennocihlový dům. Kolik n bych měla psát v přídavném jménu kamennocihlový?", "role": "user" }, { "content": "I když se stane přídavné jméno kamenný součástí složeniny, obě n zůstávají zachována. Dochází zde pouze k záměně koncovky -ý za konektém -o-. Nad rámec dotazu dodáváme, že složené přídavné jméno v tomto případě zapisujeme dohromady bez spojovníku. Správná podoba je tedy kamennocihlový dům.", "role": "assistant" } ]

[ "vinnou", "vinou" ]

[ { "content": "Kolik \"n\" se píše ve slově vina, které se objevilo ve spojení vlastní vinou?", "role": "user" }, { "content": "V tomto spojení se objevuje podstatné jméno vina v 7. pádě. Kořen tohoto slova končí na \"n\", dvojhláska \"ou\" má v tomto tvaru funkci pádové koncovky. Pro psaní dvou \"n\" není důvod.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka ve větě \"Chceme si užít(,) a v tom by nám překáželo založit rodinu\"?", "role": "user" }, { "content": "Hlavní věty spojené souřadně v poměru odporovacím oddělujeme čárkou (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ "povinni", "povini" ]

[ { "content": "Mužský rod v množném čísle a jiné rody", "role": "user" }, { "content": "Toto slovo je utvořeno příponou -ni, která se přidává ke slovu vina, zakončenému v kořeni na \"n\". Obě \"n\" zůstávají. Náležité psaní je tedy s \"nn\": povinni.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Podstatná jména na -ost", "role": "user" }, { "content": "Podstatné jméno danost je utvořeno od přídavného jména daný (a to od dán), které se píše s jedním -n-. V souladu s obecným pravidlem tvoření slov se do podstatného jména žádné další -n- nepřidává, je proto náležité psát danost.", "role": "assistant" } ]

[ "hlubinně", "hlubině" ]

[ { "content": "Jiná jména (všechny 3 stupně)", "role": "user" }, { "content": "Příslovce hlubinně je utvořeno od přídavného jména hlubinný, které se píše s dvěma \"n\". Ta v souladu s obecným pravidlem zůstávají i v příslovci.", "role": "assistant" } ]

[ "výkonný", "výkoný" ]

[ { "content": "Jiná jména (všechny 3 stupně)", "role": "user" }, { "content": "Přídavné jméno výkonný je odvozeno příponou -ný, která se přidává ke slovu výkon, zakončenému v kořeni na \"n\". Obě \"n\" zůstávají. Náležité psaní je tedy s \"nn\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Jaktože se přídavné jméno hliněný píše pouze s jedním -n-, ale přídavné jméno prkenný se dvěma -nn-?", "role": "user" }, { "content": "Jména na -ěný odvozená od podstatných jmen se vždy píší pouze s jedním -n- (např. hliněný, bavlněný, skleněný, lněný atp.). Přídavné jméno prkenný však do této skupiny nepatří. Bylo totiž odvozeno od podstatného jména prkno příponou -ný, pouze kvůli výslovnosti bylo mezi -k- a -n- vloženo -e-, které může zdánlivě připomínat typ přídavných jmen zakončených na -ěný. Podobný problém může nastat např. u přídavných jmen okenní (okno + ní), soukenný (sukno + ný) apod.", "role": "assistant" } ]

[ "trojklaný", "trojklanný" ]

[ { "content": "Jména odvozená od příčestí trpných", "role": "user" }, { "content": "Výraz trojklaný je náležité psát pouze s jedním \"n\", neboť jde o odvozeninu od příčestí klán slovesa klát.", "role": "assistant" } ]

[ "škorpioní", "škorpionní" ]

[ { "content": "Jména odvozená od názvů zvířat", "role": "user" }, { "content": "U přídavných jmen odvozených příponou -í od jmen pojmenovávajících zvířata, jejichž kořen končí na -n, píšeme pouze jedno n. Správně je tedy škorpioní.", "role": "assistant" } ]

[ "seshora", "ze shora" ]

[ { "content": "Původní příslovce", "role": "user" }, { "content": "Toto slovo je náležité psát se s- na začátku i se -s- před hláskou -h-. Kromě toho je možná ještě varianta shora.", "role": "assistant" } ]

[ "svlažit", "zvlažit" ]

[ { "content": "Slovesa a slova od nich odvozená: více možných nabídnutých významů", "role": "user" }, { "content": "Lze psát jak svlažit, tak zvlažit. Volba předpony význam jen nepatrně odstiňuje. Běžnější je přitom podoba svlažit.", "role": "assistant" } ]

[ "vzhlížet" ]

[ { "content": "Slovesa a slova od nich odvozená: směřování vzhůru", "role": "user" }, { "content": "Slovesa (a slova od nich odvozená) s významem 'směřování vzhůru' se píšou s předponou \"vz(e)\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před výrazem \"tak\" v následující větě? \"Účastníci jednání se shodli na tom, že se oblasti automotive i nadále daří jak na severní Moravě(,) tak celostátně.\"", "role": "user" }, { "content": "Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé složky čárka (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ "zlevněnka", "slevněnka" ]

[ { "content": "Slovesa a slova od nich odvozená: \"být nakonec tím, co znamená slovo základové\" (ocel - zocelit)", "role": "user" }, { "content": "Slovesa (a slova od nich odvozená) s významem 'učinit nebo stát se tím, co znamená slovo základové (podstatné či přídavné jméno)' se píšou s předponou \"z(e)\".", "role": "assistant" } ]

[ "zjednat", "sjednat" ]

[ { "content": "Jakou předponu (s, nebo z) píšeme ve spojení s/zjednat pořádek, nápravu?", "role": "user" }, { "content": "Ve významu 'zajistit, zařídit' použijeme předponu \"z\", správně je tedy zjednat pořádek, nápravu.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Píše se čárka před výrazem \"stejně jako\" v následující větě? \"S kartou [anonymizováno] můžete navštívit vybraná golfová odpaliště a seznámit se s úplnými základy golfu, stejně jako s pravidly odpalu.\"", "role": "user" }, { "content": "Jestliže je konstrukce se \"stejně jako\" užita coby výrazový prostředek slučovacího poměru, píšeme před ní čárku (viz \"konkrétní případ\").", "role": "assistant" } ]

[ "sesedla z koně", "zesedla z koně" ]

[ { "content": "Slovesa a slova od nich odvozená: shora dolů", "role": "user" }, { "content": "Slovesa (a slova od nich odvozená) s významem 'shora dolů' nebo 'z povrchu pryč' se píšou s předponou s(e)-.", "role": "assistant" } ]

[ "skroužit", "zkroužit" ]

[ { "content": "Slovesa a slova od nich odvozená: směřování dohromady, zmenšení objemu, až zániku", "role": "user" }, { "content": "Slovesa (a slova od nich odvozená) s významem 'směřování dohromady' či 'zmenšení objemu, až zániku' se píšou s předponou \"s(e)\".", "role": "assistant" } ]

[ "kdo s koho", "kdo z koho" ]

[ { "content": "Spojení \"kdo s koho\" a \"být s to\"", "role": "user" }, { "content": "Toto frazeologické spojení se píše se \"s\", neboť obsahuje starou (a jinak dnes už neužívanou) vazbu předložky \"s\" se čtvrtým pádem.", "role": "assistant" } ]

[ "s mizícími automaty", "z mizícími automaty" ]

[ { "content": "Jakou předložku zvolit ve spojení \"s/z mizícími automaty odpadá kriminalita\"?", "role": "user" }, { "content": "Se sedmým pádem se pojí vždy předložka \"s(e)\", správně je tedy \"s mizícími automaty odpadá kriminalita\".", "role": "assistant" } ]

[ "z kola", "s kola" ]

[ { "content": "Předložka pojící se se jménem v 2. pádu", "role": "user" }, { "content": "S druhým pádem se pojí standardně a bezpříznakově předložka z(e). Jen v případech, kdy pisatel cítí potřebu zdůraznit význam 'z povrchu pryč' nebo 'po povrchu dolů', lze užít také předložku s(e), která je však vnímána jako zastaralá.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "V textu jsem našel větu \"Ono to byla doba temna\". Nemá zde být \"ona\"?", "role": "user" }, { "content": "Použití zájmena \"ona\" bude rozhodně neproblematické. Problematičtější by bylo, pokud by se zájmeno shodovalo s tvarem následujícího zájmena \"to\". Shodu bychom spíše doporučili řídit podle jmenné části přísudku \"doba\".", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Je smajlík životné podstatné jméno, nebo neživotné? Měli bychom říkat namalovat smajlík, nebo smajlíka?", "role": "user" }, { "content": "Podstatné jméno smajlík sice kodifikační příručky neuvádějí (patrně proto, že není plně spisovné), ale na základě významu (grafický symbol vyjadřující úsměv, smích) a analogie s výrazem emotikon hodnotíme smajlík jako neživotné podstatné jméno: namalovat smajlík, všechny smajlíky. V úzu se objevují i životné tvary (namalovat smajlíky, smajlíci), ale to je expresivní užití (srov. najít hřib/hřiba), které bychom v neutrální spisovné komunikaci nedoporučovali.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Potýkáme se s členěním dopisů pro zákazníky na odstavce. Od informací určených individuálnímu zákazníkovi oddělujeme všeobecné informaci (\"Rádi vám odpovíme na Vaše dotazy a poradíme s výběrem fotoaparátu, který touto funkcí disponuje, na bezplatné lince atd.\"), které tvoří samostatný odstavec. Při externím hodnocení je nám však toto členění neustále vytýkáno jako chyba. Je někde stanovená hranice, kdy je třeba rozdělit informace do dvou odstavců a kdy musí zůstat spolu v jednom odstavci? Lze považovat určité rozdělení informací do odstavců za chybné?", "role": "user" }, { "content": "Hranice, na jakých místech by měl být text členěn na odstavce, normy ani stylistické příručky nestanovují a tyto hranice ani jednoznačně stanovitelné nejsou. Nemůžeme proto hovořit o chybném členění textu na odstavce, je ovšem možno uvažovat o jeho vhodnosti/přiměřenosti. Do hry vstupuje mnoho faktorů různého charakteru, ať už jde o faktory stylové (které informace spolu souvisí), nebo grafické (čtenářská přívětivost). Roli pak samozřejmě hraje skutečnost, že určité dokumenty mohou mít konvencionalizovanou formu, což je i váš případ. Na uvádění informací společných všem zákazníkům v samostatném odstavci nevidíme nic nevhodného, důvody pro toto členění jsou totiž zcela nasnadě.", "role": "assistant" } ]

[ { "content": "Když se mi na konci řádku objeví spojovník naznačující těsný vztah souřadně spojených podstatných jmen (např. kuchař-číšník), opakuji tento spojovník na začátku následujícího řádku?", "role": "user" }, { "content": "Pokud se spojovník objeví na konci řádku a nenaznačuje neúplné slovo, opakuje se na začátku řádku dalšího.", "role": "assistant" } ]

[ "pane Novák", "pane Nováku" ]

[ { "content": "Je možné při oslovování ponechat příjmení v mužském rodě ve tvaru 1. pádu, tedy např. pane Novák, pane Houska?", "role": "user" }, { "content": "V psané i mluvené komunikaci doporučujeme užívat tvary 5. pádu, tedy např. pane Nováku, pane Housko. Ponechání příjmení ve tvaru 1. pádu může být vnímáno jako nezdvořilé.", "role": "assistant" } ]

[ "chardonnay hvězda", "hvězda v oblasti Chardonnay" ]

[ { "content": "V textu se píše o dvou vinařstvích. Jedno je označované jako pinotový specialista, druhé jako chardonnay hvězda. Jak hodnotíte spojení chardonnay hvězda?", "role": "user" }, { "content": "Spojení chardonnay hvězda je gramaticky správné, avšak z hlediska srozumitelnosti textu je nevhodné. Doporučujeme danou skutečnost vyjádřit jinak, např. hvězda v oblasti Chardonnay.", "role": "assistant" } ]