type
stringclasses 1
value | query
stringlengths 91
364
| choices
sequencelengths 2
2
| gold
int64 0
1
| context
stringclasses 115
values | subject
stringclasses 1
value | difficulty
stringclasses 3
values | source
stringclasses 32
values |
---|---|---|---|---|---|---|---|
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu
textu (ANO), či nikoli (NE):
Ve výchozím textu je uveden důvod, proč je popisovaná divadelní hra
nadčasová. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | ***** je umělecký směr rozvíjející se v 17. a 18. století hlavně ve Francii. Podle
antického vzoru se tehdy rozlišovaly žánry vysoké (óda, tragédie) a nízké (fraška,
komedie). Bariéry mezi vysokými a nízkými žánry však ve svých dílech záměrně narušoval
např. ƔƔƔƔƔ.
Tento <bold>slavný francouzský dramatik a nadaný herec</bold> napsal v roce 1668 komedii
s nehrdinským hrdinou Harpagonem, v níž vykreslil portrét člověka chorobně závislého
na zlaťácích, který mamonu obětuje i vztahy se svými blýzkými. Neovladatelná touha
po hromadění majetku je lidský nešvar, který se bohužel dosud nepodařilo vymítit.
Právě proto je komedie Lakomec stále aktuální a proslulý skrblík se stále drží na českých
i světových divadelních scénách.
Harpagon je sice zámožný pán, ale šetří úplně na všem. Celému domu vládne
železnou rukou a ani sobě nedopřává žádná povyražení. Až na jednu výjimku, a tou
je slabost pro mladičkou Marianu. Netuší však, že Mariana má ráda jeho syna Kleanta.
Budoucnost svých dětí má Harpagon dokonale promyšlenou. Dceru Elišku hodlá provdat
za bohatého stárnoucího muže a Kleantovi chce namluvit bohatou vdovu. Eliška ale
tajně miluje správce Valéra, který se kvůli ní snaží získat Harpagonovu přízeň. Sňatky
organizuje důvtipná dohazovačka Frosina, do děje také zasáhne vychytralý sluha Čipera,
který svému pánovi odcizí truhlu s penězy. Nakonec však Harpagon objímá místo
Mariany stracené a <bold>znovunalezené zlaťáky a vlastní děti</bold> už nechce ani vidět, ani slyšet.
Moderní adaptaci této divadelní hry připravila Česká televize. Režisér Zdeněk Zelenka
posílil roli Frosiny (Jiřina Bohdalová) a zdůraznil etické poselství komedie, na <underline>jejichž</underline>
konci <bold>zůstává osamělý a opuštěný chudák</bold> k politování. Harpagon nepotřebuje rodinu,
nepotřebuje lásku, lakomcovo zkamenělé srdce náleží jen našetřenému zlatu. Diváci
jistě ocení Viktora Preisse v titulní roli a <bold>jeho obratné hledání a nalézání směšnosti</bold>
v tragikomické postavě.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2016 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu
textu (ANO), či nikoli (NE):
Jiřina Bohdalová v roli Frosiny svým výkonem zastínila Viktora Preisse
v roli Harpagona. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | ***** je umělecký směr rozvíjející se v 17. a 18. století hlavně ve Francii. Podle
antického vzoru se tehdy rozlišovaly žánry vysoké (óda, tragédie) a nízké (fraška,
komedie). Bariéry mezi vysokými a nízkými žánry však ve svých dílech záměrně narušoval
např. ƔƔƔƔƔ.
Tento <bold>slavný francouzský dramatik a nadaný herec</bold> napsal v roce 1668 komedii
s nehrdinským hrdinou Harpagonem, v níž vykreslil portrét člověka chorobně závislého
na zlaťácích, který mamonu obětuje i vztahy se svými blýzkými. Neovladatelná touha
po hromadění majetku je lidský nešvar, který se bohužel dosud nepodařilo vymítit.
Právě proto je komedie Lakomec stále aktuální a proslulý skrblík se stále drží na českých
i světových divadelních scénách.
Harpagon je sice zámožný pán, ale šetří úplně na všem. Celému domu vládne
železnou rukou a ani sobě nedopřává žádná povyražení. Až na jednu výjimku, a tou
je slabost pro mladičkou Marianu. Netuší však, že Mariana má ráda jeho syna Kleanta.
Budoucnost svých dětí má Harpagon dokonale promyšlenou. Dceru Elišku hodlá provdat
za bohatého stárnoucího muže a Kleantovi chce namluvit bohatou vdovu. Eliška ale
tajně miluje správce Valéra, který se kvůli ní snaží získat Harpagonovu přízeň. Sňatky
organizuje důvtipná dohazovačka Frosina, do děje také zasáhne vychytralý sluha Čipera,
který svému pánovi odcizí truhlu s penězy. Nakonec však Harpagon objímá místo
Mariany stracené a <bold>znovunalezené zlaťáky a vlastní děti</bold> už nechce ani vidět, ani slyšet.
Moderní adaptaci této divadelní hry připravila Česká televize. Režisér Zdeněk Zelenka
posílil roli Frosiny (Jiřina Bohdalová) a zdůraznil etické poselství komedie, na <underline>jejichž</underline>
konci <bold>zůstává osamělý a opuštěný chudák</bold> k politování. Harpagon nepotřebuje rodinu,
nepotřebuje lásku, lakomcovo zkamenělé srdce náleží jen našetřenému zlatu. Diváci
jistě ocení Viktora Preisse v titulní roli a <bold>jeho obratné hledání a nalézání směšnosti</bold>
v tragikomické postavě.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2016 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu
textu (ANO), či nikoli (NE):
Součástí výchozího textu je vnější charakteristika hlavní postavy
popisované divadelní hry. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | ***** je umělecký směr rozvíjející se v 17. a 18. století hlavně ve Francii. Podle
antického vzoru se tehdy rozlišovaly žánry vysoké (óda, tragédie) a nízké (fraška,
komedie). Bariéry mezi vysokými a nízkými žánry však ve svých dílech záměrně narušoval
např. ƔƔƔƔƔ.
Tento <bold>slavný francouzský dramatik a nadaný herec</bold> napsal v roce 1668 komedii
s nehrdinským hrdinou Harpagonem, v níž vykreslil portrét člověka chorobně závislého
na zlaťácích, který mamonu obětuje i vztahy se svými blýzkými. Neovladatelná touha
po hromadění majetku je lidský nešvar, který se bohužel dosud nepodařilo vymítit.
Právě proto je komedie Lakomec stále aktuální a proslulý skrblík se stále drží na českých
i světových divadelních scénách.
Harpagon je sice zámožný pán, ale šetří úplně na všem. Celému domu vládne
železnou rukou a ani sobě nedopřává žádná povyražení. Až na jednu výjimku, a tou
je slabost pro mladičkou Marianu. Netuší však, že Mariana má ráda jeho syna Kleanta.
Budoucnost svých dětí má Harpagon dokonale promyšlenou. Dceru Elišku hodlá provdat
za bohatého stárnoucího muže a Kleantovi chce namluvit bohatou vdovu. Eliška ale
tajně miluje správce Valéra, který se kvůli ní snaží získat Harpagonovu přízeň. Sňatky
organizuje důvtipná dohazovačka Frosina, do děje také zasáhne vychytralý sluha Čipera,
který svému pánovi odcizí truhlu s penězy. Nakonec však Harpagon objímá místo
Mariany stracené a <bold>znovunalezené zlaťáky a vlastní děti</bold> už nechce ani vidět, ani slyšet.
Moderní adaptaci této divadelní hry připravila Česká televize. Režisér Zdeněk Zelenka
posílil roli Frosiny (Jiřina Bohdalová) a zdůraznil etické poselství komedie, na <underline>jejichž</underline>
konci <bold>zůstává osamělý a opuštěný chudák</bold> k politování. Harpagon nepotřebuje rodinu,
nepotřebuje lásku, lakomcovo zkamenělé srdce náleží jen našetřenému zlatu. Diváci
jistě ocení Viktora Preisse v titulní roli a <bold>jeho obratné hledání a nalézání směšnosti</bold>
v tragikomické postavě.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2016 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu
textu (ANO), či nikoli (NE):
Ve výchozím textu je vyjádřen rozpor mezi poselstvím původní
divadelní hry a poselstvím Zelenkovy adaptace této hry. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | ***** je umělecký směr rozvíjející se v 17. a 18. století hlavně ve Francii. Podle
antického vzoru se tehdy rozlišovaly žánry vysoké (óda, tragédie) a nízké (fraška,
komedie). Bariéry mezi vysokými a nízkými žánry však ve svých dílech záměrně narušoval
např. ƔƔƔƔƔ.
Tento <bold>slavný francouzský dramatik a nadaný herec</bold> napsal v roce 1668 komedii
s nehrdinským hrdinou Harpagonem, v níž vykreslil portrét člověka chorobně závislého
na zlaťácích, který mamonu obětuje i vztahy se svými blýzkými. Neovladatelná touha
po hromadění majetku je lidský nešvar, který se bohužel dosud nepodařilo vymítit.
Právě proto je komedie Lakomec stále aktuální a proslulý skrblík se stále drží na českých
i světových divadelních scénách.
Harpagon je sice zámožný pán, ale šetří úplně na všem. Celému domu vládne
železnou rukou a ani sobě nedopřává žádná povyražení. Až na jednu výjimku, a tou
je slabost pro mladičkou Marianu. Netuší však, že Mariana má ráda jeho syna Kleanta.
Budoucnost svých dětí má Harpagon dokonale promyšlenou. Dceru Elišku hodlá provdat
za bohatého stárnoucího muže a Kleantovi chce namluvit bohatou vdovu. Eliška ale
tajně miluje správce Valéra, který se kvůli ní snaží získat Harpagonovu přízeň. Sňatky
organizuje důvtipná dohazovačka Frosina, do děje také zasáhne vychytralý sluha Čipera,
který svému pánovi odcizí truhlu s penězy. Nakonec však Harpagon objímá místo
Mariany stracené a <bold>znovunalezené zlaťáky a vlastní děti</bold> už nechce ani vidět, ani slyšet.
Moderní adaptaci této divadelní hry připravila Česká televize. Režisér Zdeněk Zelenka
posílil roli Frosiny (Jiřina Bohdalová) a zdůraznil etické poselství komedie, na <underline>jejichž</underline>
konci <bold>zůstává osamělý a opuštěný chudák</bold> k politování. Harpagon nepotřebuje rodinu,
nepotřebuje lásku, lakomcovo zkamenělé srdce náleží jen našetřenému zlatu. Diváci
jistě ocení Viktora Preisse v titulní roli a <bold>jeho obratné hledání a nalézání směšnosti</bold>
v tragikomické postavě.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2016 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi
obsaženými v TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE):
Platon a Aristoteles nadřazovali politické zájmy morálním hodnotám. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> Lze v politice volit k dosahování vyšších cílů jakékoliv prostředky, tzn. morální
i nemorální? Zastánci použití nemorálních prostředků tvrdí, že v politice nejsou
rozhodující prostředky, ale právě cíle.
<bold>(2)</bold> V dějinách to byl renesanční politik, filosof a spisovatel Niccolò Machiavelli, který
politiku nadřadil morálce, a to natolik, že morálka šla stranou. Tím se lišil například od
Platona a Aristotela, kteří naopak politiku podřizovali morálce. Machiavelliho politickým
cílem bylo překonat rozdrobenost svářících se italských městských států a vytvořit
<bold>jednotnou</bold> Itálii žijící v míru. V jejím čele měl být silný a mocný panovník, který nebude
váhat použít i <underline>nemorální prostředky (od lží, podvodů až po vyvražďování politických</underline>
odpůrců), pokud tím zajistí blaho státu. Tyto ideje představil Machiavelli ve svém <bold>zřejmě</bold>
nejznámějším díle <italic>Vladař.</italic>
<bold>(3)</bold> Podobné názory zaznívají i v jeho dalším spise <italic>Úvahy o vládnutí a vojenství,</italic> v tomto
díle se však už objevují také myšlenky o lidskosti a starořímských republikánských
ctnostech – ovšem jako ideálu až v budoucí sjednocené Itálii. Přesto byl Machiavelli
nadále prezentován velmi jednostranně jako zastánce nemorálnosti v politice, <bold>zvláště</bold>
jako zastánce násilí – tedy v podobě tzv. machiavellismu.^1
<bold>(4)</bold> Novodobými vyznavači tohoto principu byli konstruktéři totalitních diktatur –
Stalin, Mussolini a Hitler. Násilím zlikvidovali uvnitř svých států opozici (praktikovali „stát
jako organizované násilí“) a drtivou většinu obyvatelstva, kterou donutili k poslušnosti,
pak záměrně vehnali do <bold>různých</bold> válečných konfliktů.
^1 Machiavellismus označuje jednak teorii učení N. Machiavelliho, jednak politiku založenou na principech,
které Machiavelli propagoval. Za machiavellistu je pak označován člověk, který se dopouští morálně
pochybných jednání ve snaze dosáhnout obecně prospěšného cíle.
<italic>(J. Sedlák, Vybrané problémy ze sociální etiky, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2</bold>
Přístavek je větný člen, jehož podstatou je to, že jiným způsobem označuje totéž co
větný člen předchozí <italic>(Žije v moravské metropoli, v Brně.).</italic> Podle významu je možné
přístavek dělit například na <bold>hodnotící</bold> <italic>(Šér Chán, nejobávanější tvor džungle, Mauglího
nenáviděl.),</italic> <bold>shrnující</bold> <italic>(Toho tygra se báli medvědi, vlci, opice, zkrátka všechna zvířata.),</italic>
<bold>výčtový</bold> <italic>(Všechna zvířata, opice, vlci i medvědi, tančila té noci tanec vítězství.)</italic> nebo
<bold>vysvětlující</bold> <italic>(Mauglí nedosáhl svého vítězství, totiž přemožení Šér Chána, bez pomoci
přátel.).
(Akademická příručka českého jazyka, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2016 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi
obsaženými v TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE):
Jednání machiavellisty vystihuje ustálené spojení účel světí prostředky. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> Lze v politice volit k dosahování vyšších cílů jakékoliv prostředky, tzn. morální
i nemorální? Zastánci použití nemorálních prostředků tvrdí, že v politice nejsou
rozhodující prostředky, ale právě cíle.
<bold>(2)</bold> V dějinách to byl renesanční politik, filosof a spisovatel Niccolò Machiavelli, který
politiku nadřadil morálce, a to natolik, že morálka šla stranou. Tím se lišil například od
Platona a Aristotela, kteří naopak politiku podřizovali morálce. Machiavelliho politickým
cílem bylo překonat rozdrobenost svářících se italských městských států a vytvořit
<bold>jednotnou</bold> Itálii žijící v míru. V jejím čele měl být silný a mocný panovník, který nebude
váhat použít i <underline>nemorální prostředky (od lží, podvodů až po vyvražďování politických</underline>
odpůrců), pokud tím zajistí blaho státu. Tyto ideje představil Machiavelli ve svém <bold>zřejmě</bold>
nejznámějším díle <italic>Vladař.</italic>
<bold>(3)</bold> Podobné názory zaznívají i v jeho dalším spise <italic>Úvahy o vládnutí a vojenství,</italic> v tomto
díle se však už objevují také myšlenky o lidskosti a starořímských republikánských
ctnostech – ovšem jako ideálu až v budoucí sjednocené Itálii. Přesto byl Machiavelli
nadále prezentován velmi jednostranně jako zastánce nemorálnosti v politice, <bold>zvláště</bold>
jako zastánce násilí – tedy v podobě tzv. machiavellismu.^1
<bold>(4)</bold> Novodobými vyznavači tohoto principu byli konstruktéři totalitních diktatur –
Stalin, Mussolini a Hitler. Násilím zlikvidovali uvnitř svých států opozici (praktikovali „stát
jako organizované násilí“) a drtivou většinu obyvatelstva, kterou donutili k poslušnosti,
pak záměrně vehnali do <bold>různých</bold> válečných konfliktů.
^1 Machiavellismus označuje jednak teorii učení N. Machiavelliho, jednak politiku založenou na principech,
které Machiavelli propagoval. Za machiavellistu je pak označován člověk, který se dopouští morálně
pochybných jednání ve snaze dosáhnout obecně prospěšného cíle.
<italic>(J. Sedlák, Vybrané problémy ze sociální etiky, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2</bold>
Přístavek je větný člen, jehož podstatou je to, že jiným způsobem označuje totéž co
větný člen předchozí <italic>(Žije v moravské metropoli, v Brně.).</italic> Podle významu je možné
přístavek dělit například na <bold>hodnotící</bold> <italic>(Šér Chán, nejobávanější tvor džungle, Mauglího
nenáviděl.),</italic> <bold>shrnující</bold> <italic>(Toho tygra se báli medvědi, vlci, opice, zkrátka všechna zvířata.),</italic>
<bold>výčtový</bold> <italic>(Všechna zvířata, opice, vlci i medvědi, tančila té noci tanec vítězství.)</italic> nebo
<bold>vysvětlující</bold> <italic>(Mauglí nedosáhl svého vítězství, totiž přemožení Šér Chána, bez pomoci
přátel.).
(Akademická příručka českého jazyka, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2016 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi
obsaženými v TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE):
Podmínkou pro sjednocení Itálie byl podle Machiavelliho návrat
k antickým ctnostem. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> Lze v politice volit k dosahování vyšších cílů jakékoliv prostředky, tzn. morální
i nemorální? Zastánci použití nemorálních prostředků tvrdí, že v politice nejsou
rozhodující prostředky, ale právě cíle.
<bold>(2)</bold> V dějinách to byl renesanční politik, filosof a spisovatel Niccolò Machiavelli, který
politiku nadřadil morálce, a to natolik, že morálka šla stranou. Tím se lišil například od
Platona a Aristotela, kteří naopak politiku podřizovali morálce. Machiavelliho politickým
cílem bylo překonat rozdrobenost svářících se italských městských států a vytvořit
<bold>jednotnou</bold> Itálii žijící v míru. V jejím čele měl být silný a mocný panovník, který nebude
váhat použít i <underline>nemorální prostředky (od lží, podvodů až po vyvražďování politických</underline>
odpůrců), pokud tím zajistí blaho státu. Tyto ideje představil Machiavelli ve svém <bold>zřejmě</bold>
nejznámějším díle <italic>Vladař.</italic>
<bold>(3)</bold> Podobné názory zaznívají i v jeho dalším spise <italic>Úvahy o vládnutí a vojenství,</italic> v tomto
díle se však už objevují také myšlenky o lidskosti a starořímských republikánských
ctnostech – ovšem jako ideálu až v budoucí sjednocené Itálii. Přesto byl Machiavelli
nadále prezentován velmi jednostranně jako zastánce nemorálnosti v politice, <bold>zvláště</bold>
jako zastánce násilí – tedy v podobě tzv. machiavellismu.^1
<bold>(4)</bold> Novodobými vyznavači tohoto principu byli konstruktéři totalitních diktatur –
Stalin, Mussolini a Hitler. Násilím zlikvidovali uvnitř svých států opozici (praktikovali „stát
jako organizované násilí“) a drtivou většinu obyvatelstva, kterou donutili k poslušnosti,
pak záměrně vehnali do <bold>různých</bold> válečných konfliktů.
^1 Machiavellismus označuje jednak teorii učení N. Machiavelliho, jednak politiku založenou na principech,
které Machiavelli propagoval. Za machiavellistu je pak označován člověk, který se dopouští morálně
pochybných jednání ve snaze dosáhnout obecně prospěšného cíle.
<italic>(J. Sedlák, Vybrané problémy ze sociální etiky, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2</bold>
Přístavek je větný člen, jehož podstatou je to, že jiným způsobem označuje totéž co
větný člen předchozí <italic>(Žije v moravské metropoli, v Brně.).</italic> Podle významu je možné
přístavek dělit například na <bold>hodnotící</bold> <italic>(Šér Chán, nejobávanější tvor džungle, Mauglího
nenáviděl.),</italic> <bold>shrnující</bold> <italic>(Toho tygra se báli medvědi, vlci, opice, zkrátka všechna zvířata.),</italic>
<bold>výčtový</bold> <italic>(Všechna zvířata, opice, vlci i medvědi, tančila té noci tanec vítězství.)</italic> nebo
<bold>vysvětlující</bold> <italic>(Mauglí nedosáhl svého vítězství, totiž přemožení Šér Chána, bez pomoci
přátel.).
(Akademická příručka českého jazyka, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2016 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi
obsaženými v TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE):
V díle Úvahy o vládnutí a vojenství Machiavelli popřel principy,
které představil ve Vladaři. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> Lze v politice volit k dosahování vyšších cílů jakékoliv prostředky, tzn. morální
i nemorální? Zastánci použití nemorálních prostředků tvrdí, že v politice nejsou
rozhodující prostředky, ale právě cíle.
<bold>(2)</bold> V dějinách to byl renesanční politik, filosof a spisovatel Niccolò Machiavelli, který
politiku nadřadil morálce, a to natolik, že morálka šla stranou. Tím se lišil například od
Platona a Aristotela, kteří naopak politiku podřizovali morálce. Machiavelliho politickým
cílem bylo překonat rozdrobenost svářících se italských městských států a vytvořit
<bold>jednotnou</bold> Itálii žijící v míru. V jejím čele měl být silný a mocný panovník, který nebude
váhat použít i <underline>nemorální prostředky (od lží, podvodů až po vyvražďování politických</underline>
odpůrců), pokud tím zajistí blaho státu. Tyto ideje představil Machiavelli ve svém <bold>zřejmě</bold>
nejznámějším díle <italic>Vladař.</italic>
<bold>(3)</bold> Podobné názory zaznívají i v jeho dalším spise <italic>Úvahy o vládnutí a vojenství,</italic> v tomto
díle se však už objevují také myšlenky o lidskosti a starořímských republikánských
ctnostech – ovšem jako ideálu až v budoucí sjednocené Itálii. Přesto byl Machiavelli
nadále prezentován velmi jednostranně jako zastánce nemorálnosti v politice, <bold>zvláště</bold>
jako zastánce násilí – tedy v podobě tzv. machiavellismu.^1
<bold>(4)</bold> Novodobými vyznavači tohoto principu byli konstruktéři totalitních diktatur –
Stalin, Mussolini a Hitler. Násilím zlikvidovali uvnitř svých států opozici (praktikovali „stát
jako organizované násilí“) a drtivou většinu obyvatelstva, kterou donutili k poslušnosti,
pak záměrně vehnali do <bold>různých</bold> válečných konfliktů.
^1 Machiavellismus označuje jednak teorii učení N. Machiavelliho, jednak politiku založenou na principech,
které Machiavelli propagoval. Za machiavellistu je pak označován člověk, který se dopouští morálně
pochybných jednání ve snaze dosáhnout obecně prospěšného cíle.
<italic>(J. Sedlák, Vybrané problémy ze sociální etiky, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2</bold>
Přístavek je větný člen, jehož podstatou je to, že jiným způsobem označuje totéž co
větný člen předchozí <italic>(Žije v moravské metropoli, v Brně.).</italic> Podle významu je možné
přístavek dělit například na <bold>hodnotící</bold> <italic>(Šér Chán, nejobávanější tvor džungle, Mauglího
nenáviděl.),</italic> <bold>shrnující</bold> <italic>(Toho tygra se báli medvědi, vlci, opice, zkrátka všechna zvířata.),</italic>
<bold>výčtový</bold> <italic>(Všechna zvířata, opice, vlci i medvědi, tančila té noci tanec vítězství.)</italic> nebo
<bold>vysvětlující</bold> <italic>(Mauglí nedosáhl svého vítězství, totiž přemožení Šér Chána, bez pomoci
přátel.).
(Akademická příručka českého jazyka, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2016 |
TF | Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je zapsána pravopisně správně (ANO), či nikoli (NE):
Na veletrhu Svět knihy vzbudily velký ohlas detektivky ze Severských
zemí. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | null | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2016 |
TF | Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je zapsána pravopisně správně (ANO), či nikoli (NE):
Filmový festival v Poříčí nad Sázavou zahájila projekce filmu Domácí
péče. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | null | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2016 |
TF | Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je zapsána pravopisně správně (ANO), či nikoli (NE):
Výstavu Muchova cyklu obrazů Slovanská epopej uspořádala Národní
galerie v Praze. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | null | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2016 |
TF | Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je zapsána pravopisně správně (ANO), či nikoli (NE):
Rodačka z Českých Budějovic Marta Kubišová musela kvůli začínající
Normalizaci odejít z veřejného života. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | null | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2016 |
TF | Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov užitých v TEXTU 1, zda je
ustáleným slovním spojením (ANO), či nikoli (NE):
obecní úřad | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>TEXT 1</bold>
Volič který nebude volit ve volebním okrsku v jehož stálém seznamu je zapsán může ode
dne vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR požádat obecní úřad který
vede stálý seznam o vydání voličského průkazu.
Způsoby podání žádosti:
- žádost lze zaslat poštou v listinné podobě opatřené úředně ověřeným podpisem
voliče;
- žádost lze zaslat prostřednictvím e-mailu v elektronické podobě podepsané
elektronickým podpisem;
- žádost lze podat osobně.
Důležité upozornění pro voliče
x <bold>Písemné podání</bold> žádosti opatřené ověřeným podpisem voliče musí být doručeno
nejpozději 7 dnů přede dnem voleb, tj. <bold>do 18. 10. 2013</bold> (do 14:00 hodin), na adresu:
Úřad městské části Praha 4, odbor správních agend, Antala Staška 2059/80b,
140 46
Praha 4, na obálku je nutné napsat <bold>„Voličský průkaz“.
- Podání v elektronické podobě</bold> podepsané elektronickým podpisem se zasílá na
adresu [email protected] <bold>do 17. 10. 2013</bold> (do 16:00 hodin).
<bold>- Osobní podání</bold> žádosti musí proběhnout od vyhlášení voleb <bold>do 9. 10. 2013</bold>
(do 16:00 hodin) v informačních kancelářích MČ Praha 4, nebo <bold>do 23. 10. 2013</bold>
(do 16:00 hodin) na Úřadu městské části Praha 4, Antala Staška 2059/80b.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>
<bold>TEXT 2</bold>
Vedle <bold>volných spojení slov,</bold> která vznikají v aktuálních kontextech (např. <italic>škola – moderní,
prestižní…),</italic> existuje v jazyce i velké množství <bold>spojení ustálených</bold> <italic>(vysoká škola),</italic> která
mají charakter formálně vícečlenných, avšak významově celistvých lexikálních jednotek,
reprodukovatelných pouze jako celek. O celistvosti těchto spojení svědčí mj. nemožnost
nahrazovat jejich členy synonymy <italic>(*velká škola),</italic> antonymy <italic>(*nízká škola).
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2016 |
TF | Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov užitých v TEXTU 1, zda je
ustáleným slovním spojením (ANO), či nikoli (NE):
městská část | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>TEXT 1</bold>
Volič který nebude volit ve volebním okrsku v jehož stálém seznamu je zapsán může ode
dne vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR požádat obecní úřad který
vede stálý seznam o vydání voličského průkazu.
Způsoby podání žádosti:
- žádost lze zaslat poštou v listinné podobě opatřené úředně ověřeným podpisem
voliče;
- žádost lze zaslat prostřednictvím e-mailu v elektronické podobě podepsané
elektronickým podpisem;
- žádost lze podat osobně.
Důležité upozornění pro voliče
x <bold>Písemné podání</bold> žádosti opatřené ověřeným podpisem voliče musí být doručeno
nejpozději 7 dnů přede dnem voleb, tj. <bold>do 18. 10. 2013</bold> (do 14:00 hodin), na adresu:
Úřad městské části Praha 4, odbor správních agend, Antala Staška 2059/80b,
140 46
Praha 4, na obálku je nutné napsat <bold>„Voličský průkaz“.
- Podání v elektronické podobě</bold> podepsané elektronickým podpisem se zasílá na
adresu [email protected] <bold>do 17. 10. 2013</bold> (do 16:00 hodin).
<bold>- Osobní podání</bold> žádosti musí proběhnout od vyhlášení voleb <bold>do 9. 10. 2013</bold>
(do 16:00 hodin) v informačních kancelářích MČ Praha 4, nebo <bold>do 23. 10. 2013</bold>
(do 16:00 hodin) na Úřadu městské části Praha 4, Antala Staška 2059/80b.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>
<bold>TEXT 2</bold>
Vedle <bold>volných spojení slov,</bold> která vznikají v aktuálních kontextech (např. <italic>škola – moderní,
prestižní…),</italic> existuje v jazyce i velké množství <bold>spojení ustálených</bold> <italic>(vysoká škola),</italic> která
mají charakter formálně vícečlenných, avšak významově celistvých lexikálních jednotek,
reprodukovatelných pouze jako celek. O celistvosti těchto spojení svědčí mj. nemožnost
nahrazovat jejich členy synonymy <italic>(*velká škola),</italic> antonymy <italic>(*nízká škola).
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2016 |
TF | Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov užitých v TEXTU 1, zda je
ustáleným slovním spojením (ANO), či nikoli (NE):
volební okrsek | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>TEXT 1</bold>
Volič který nebude volit ve volebním okrsku v jehož stálém seznamu je zapsán může ode
dne vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR požádat obecní úřad který
vede stálý seznam o vydání voličského průkazu.
Způsoby podání žádosti:
- žádost lze zaslat poštou v listinné podobě opatřené úředně ověřeným podpisem
voliče;
- žádost lze zaslat prostřednictvím e-mailu v elektronické podobě podepsané
elektronickým podpisem;
- žádost lze podat osobně.
Důležité upozornění pro voliče
x <bold>Písemné podání</bold> žádosti opatřené ověřeným podpisem voliče musí být doručeno
nejpozději 7 dnů přede dnem voleb, tj. <bold>do 18. 10. 2013</bold> (do 14:00 hodin), na adresu:
Úřad městské části Praha 4, odbor správních agend, Antala Staška 2059/80b,
140 46
Praha 4, na obálku je nutné napsat <bold>„Voličský průkaz“.
- Podání v elektronické podobě</bold> podepsané elektronickým podpisem se zasílá na
adresu [email protected] <bold>do 17. 10. 2013</bold> (do 16:00 hodin).
<bold>- Osobní podání</bold> žádosti musí proběhnout od vyhlášení voleb <bold>do 9. 10. 2013</bold>
(do 16:00 hodin) v informačních kancelářích MČ Praha 4, nebo <bold>do 23. 10. 2013</bold>
(do 16:00 hodin) na Úřadu městské části Praha 4, Antala Staška 2059/80b.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>
<bold>TEXT 2</bold>
Vedle <bold>volných spojení slov,</bold> která vznikají v aktuálních kontextech (např. <italic>škola – moderní,
prestižní…),</italic> existuje v jazyce i velké množství <bold>spojení ustálených</bold> <italic>(vysoká škola),</italic> která
mají charakter formálně vícečlenných, avšak významově celistvých lexikálních jednotek,
reprodukovatelných pouze jako celek. O celistvosti těchto spojení svědčí mj. nemožnost
nahrazovat jejich členy synonymy <italic>(*velká škola),</italic> antonymy <italic>(*nízká škola).
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2016 |
TF | Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov užitých v TEXTU 1, zda je
ustáleným slovním spojením (ANO), či nikoli (NE):
důležité upozornění | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>TEXT 1</bold>
Volič který nebude volit ve volebním okrsku v jehož stálém seznamu je zapsán může ode
dne vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR požádat obecní úřad který
vede stálý seznam o vydání voličského průkazu.
Způsoby podání žádosti:
- žádost lze zaslat poštou v listinné podobě opatřené úředně ověřeným podpisem
voliče;
- žádost lze zaslat prostřednictvím e-mailu v elektronické podobě podepsané
elektronickým podpisem;
- žádost lze podat osobně.
Důležité upozornění pro voliče
x <bold>Písemné podání</bold> žádosti opatřené ověřeným podpisem voliče musí být doručeno
nejpozději 7 dnů přede dnem voleb, tj. <bold>do 18. 10. 2013</bold> (do 14:00 hodin), na adresu:
Úřad městské části Praha 4, odbor správních agend, Antala Staška 2059/80b,
140 46
Praha 4, na obálku je nutné napsat <bold>„Voličský průkaz“.
- Podání v elektronické podobě</bold> podepsané elektronickým podpisem se zasílá na
adresu [email protected] <bold>do 17. 10. 2013</bold> (do 16:00 hodin).
<bold>- Osobní podání</bold> žádosti musí proběhnout od vyhlášení voleb <bold>do 9. 10. 2013</bold>
(do 16:00 hodin) v informačních kancelářích MČ Praha 4, nebo <bold>do 23. 10. 2013</bold>
(do 16:00 hodin) na Úřadu městské části Praha 4, Antala Staška 2059/80b.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>
<bold>TEXT 2</bold>
Vedle <bold>volných spojení slov,</bold> která vznikají v aktuálních kontextech (např. <italic>škola – moderní,
prestižní…),</italic> existuje v jazyce i velké množství <bold>spojení ustálených</bold> <italic>(vysoká škola),</italic> která
mají charakter formálně vícečlenných, avšak významově celistvých lexikálních jednotek,
reprodukovatelných pouze jako celek. O celistvosti těchto spojení svědčí mj. nemožnost
nahrazovat jejich členy synonymy <italic>(*velká škola),</italic> antonymy <italic>(*nízká škola).
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2016 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).
Jde o epický text psaný prózou. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>TEXT 1</bold>
Jindřich Hořejší: Monolog bývalého pěšáka
<bold>(1)</bold>
Nikdy jsem neviděl <bold>cizí</bold> země.
Jen trocha vzpomínek ze školy
myšlenku na ně <bold>živila.</bold>
Továrna, denní robota,
to byla mého života
neměnná městská idyla.
<bold>(2)</bold>
Poprvé osud se laskavě sklonil ke mně,
když vypukla válka.
<underline>Konečně kynula dálka!</underline>
Snad milost to nebyla, jenom škleb.
Mně – jako můj každodenní chléb –
udělili ji páni.
Nastalo toužebné cestování
Srbskem, Ruskem a Itálií.
<bold>(3)</bold>
Co jsem chtěl poznat, poznal jsem.
Viděl jsem:
všude jsou stejné mozoly na tvrdé dlani,
všude je stejné milování,
stejné umírání.
<underline>Noc se dnem se všude stejně střídá.</underline>
Jsme lidé, jsme lidé.
Jsme na světě sami.
Jen my jsme s námi.
<bold>(4)</bold>
Dnes zase jsem doma. Už neopíjí
hlas dálek. Vše <bold>slilo se</bold> v tichý sen,
radostný jako bílý den.
Ale má radost je nějak kusá.
(Snad i ta <bold>stará</bold> bolest dobolí.)
Vzpomínám stále na toho Rusa,
jak jsem ho bod, jak
<underline>rty rudé měl, modrý zrak,</underline>
obličej bílý jak křída.
<bold>TEXT 2
Aliterace</bold> – v rámci jednoho verše se v těsném sousedství vyskytují slova začínající
stejnou hláskou nebo skupinou hlásek.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2020 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).
Celkem ve dvou částech textu se druhý verš rýmuje se třetím veršem. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>TEXT 1</bold>
Jindřich Hořejší: Monolog bývalého pěšáka
<bold>(1)</bold>
Nikdy jsem neviděl <bold>cizí</bold> země.
Jen trocha vzpomínek ze školy
myšlenku na ně <bold>živila.</bold>
Továrna, denní robota,
to byla mého života
neměnná městská idyla.
<bold>(2)</bold>
Poprvé osud se laskavě sklonil ke mně,
když vypukla válka.
<underline>Konečně kynula dálka!</underline>
Snad milost to nebyla, jenom škleb.
Mně – jako můj každodenní chléb –
udělili ji páni.
Nastalo toužebné cestování
Srbskem, Ruskem a Itálií.
<bold>(3)</bold>
Co jsem chtěl poznat, poznal jsem.
Viděl jsem:
všude jsou stejné mozoly na tvrdé dlani,
všude je stejné milování,
stejné umírání.
<underline>Noc se dnem se všude stejně střídá.</underline>
Jsme lidé, jsme lidé.
Jsme na světě sami.
Jen my jsme s námi.
<bold>(4)</bold>
Dnes zase jsem doma. Už neopíjí
hlas dálek. Vše <bold>slilo se</bold> v tichý sen,
radostný jako bílý den.
Ale má radost je nějak kusá.
(Snad i ta <bold>stará</bold> bolest dobolí.)
Vzpomínám stále na toho Rusa,
jak jsem ho bod, jak
<underline>rty rudé měl, modrý zrak,</underline>
obličej bílý jak křída.
<bold>TEXT 2
Aliterace</bold> – v rámci jednoho verše se v těsném sousedství vyskytují slova začínající
stejnou hláskou nebo skupinou hlásek.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2020 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).
V první části textu se vyskytují celkem čtyři osmislabičné verše. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>TEXT 1</bold>
Jindřich Hořejší: Monolog bývalého pěšáka
<bold>(1)</bold>
Nikdy jsem neviděl <bold>cizí</bold> země.
Jen trocha vzpomínek ze školy
myšlenku na ně <bold>živila.</bold>
Továrna, denní robota,
to byla mého života
neměnná městská idyla.
<bold>(2)</bold>
Poprvé osud se laskavě sklonil ke mně,
když vypukla válka.
<underline>Konečně kynula dálka!</underline>
Snad milost to nebyla, jenom škleb.
Mně – jako můj každodenní chléb –
udělili ji páni.
Nastalo toužebné cestování
Srbskem, Ruskem a Itálií.
<bold>(3)</bold>
Co jsem chtěl poznat, poznal jsem.
Viděl jsem:
všude jsou stejné mozoly na tvrdé dlani,
všude je stejné milování,
stejné umírání.
<underline>Noc se dnem se všude stejně střídá.</underline>
Jsme lidé, jsme lidé.
Jsme na světě sami.
Jen my jsme s námi.
<bold>(4)</bold>
Dnes zase jsem doma. Už neopíjí
hlas dálek. Vše <bold>slilo se</bold> v tichý sen,
radostný jako bílý den.
Ale má radost je nějak kusá.
(Snad i ta <bold>stará</bold> bolest dobolí.)
Vzpomínám stále na toho Rusa,
jak jsem ho bod, jak
<underline>rty rudé měl, modrý zrak,</underline>
obličej bílý jak křída.
<bold>TEXT 2
Aliterace</bold> – v rámci jednoho verše se v těsném sousedství vyskytují slova začínající
stejnou hláskou nebo skupinou hlásek.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2020 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).
Ve čtvrté části textu se vyskytují celkem čtyři přirovnání. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>TEXT 1</bold>
Jindřich Hořejší: Monolog bývalého pěšáka
<bold>(1)</bold>
Nikdy jsem neviděl <bold>cizí</bold> země.
Jen trocha vzpomínek ze školy
myšlenku na ně <bold>živila.</bold>
Továrna, denní robota,
to byla mého života
neměnná městská idyla.
<bold>(2)</bold>
Poprvé osud se laskavě sklonil ke mně,
když vypukla válka.
<underline>Konečně kynula dálka!</underline>
Snad milost to nebyla, jenom škleb.
Mně – jako můj každodenní chléb –
udělili ji páni.
Nastalo toužebné cestování
Srbskem, Ruskem a Itálií.
<bold>(3)</bold>
Co jsem chtěl poznat, poznal jsem.
Viděl jsem:
všude jsou stejné mozoly na tvrdé dlani,
všude je stejné milování,
stejné umírání.
<underline>Noc se dnem se všude stejně střídá.</underline>
Jsme lidé, jsme lidé.
Jsme na světě sami.
Jen my jsme s námi.
<bold>(4)</bold>
Dnes zase jsem doma. Už neopíjí
hlas dálek. Vše <bold>slilo se</bold> v tichý sen,
radostný jako bílý den.
Ale má radost je nějak kusá.
(Snad i ta <bold>stará</bold> bolest dobolí.)
Vzpomínám stále na toho Rusa,
jak jsem ho bod, jak
<underline>rty rudé měl, modrý zrak,</underline>
obličej bílý jak křída.
<bold>TEXT 2
Aliterace</bold> – v rámci jednoho verše se v těsném sousedství vyskytují slova začínající
stejnou hláskou nebo skupinou hlásek.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2020 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).
Šáhdžahán, někdejší vládce Mughalské říše, byl pohřben v Tádž Mahalu. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> Na pravém břehu řeky Jamuny v indickém městě Ágra už po staletí stojí Tádž
Mahal, výjimečný architektonický skvost z bělostného mramoru. <bold>Vznik</bold> této stavby, jejíž
krása ohromila celý svět, je spojen s romantickým příběhem.
Mocný císař Šáhdžahán, jenž v letech 1628–1658 vládl Mughalské říši, se již jako
patnáctiletý mladík zamiloval do půvabné Ardžomand. Politická situace však způsobila,
že trvalo pět let, než se mohl se svou životní láskou <bold>konečně</bold> oženit. Ardžomand, jíž se
po sňatku uzavřeném v roce 1612 začalo říkat Mumtáz Mahal (Perla paláce), svého muže
doprovázela na výpravách a probírala s ním <bold>důležité</bold> státní záležitosti. Když zemřela,
sklíčený císař <bold>vyhlásil</bold> státní smutek. Přísahal také, že pro Mumtáz Mahal postaví
nejkrásnější hrobku na světě.
Stavební práce na Tádž Mahalu započaly v roce 1632. Na stavbě pracovalo asi
20 000 dělníků, více než 1 000 slonů přepravovalo mramor ze vzdálených lomů.
Drahokamy se dovážely z Ruska, Číny či Persie, zruční řemeslníci z těchto zemí se
postarali o výzdobu hrobky. V roce 1643 dokončili stavitelé hlavní chrám, tedy první část
prostorného komplexu, který se dále skládá z geometricky uspořádané zahrady, čtyř
menších chrámů a brány, symbolizující vstup do ráje. Podle jednoho dochovaného zdroje
byl celý komplex Tádž Mahal dokončen roku 1648. Většina odborníků je ale přesvědčena
o tom, že stavební práce pokračovaly ještě několik dalších let, nejspíše do roku 1654.
<bold>(2)</bold> Šáhdžahán chtěl na protějším břehu Jamuny postavit vlastní hrobku z černého
mramoru a můstkem přes řeku ji spojit s Tádž Mahalem. Most měl všem příchozím
připomínat nesmrtelnou lásku císařského páru. Císařův syn však svého otce sesadil
z trůnu a zaujal jeho místo. Šáhdžahán se stáhl do ústraní a z plánované stavby jeho
hrobky sešlo. Když v roce 1666 zemřel, nalezl místo posledního odpočinku vedle své
milované v Tádž Mahalu.
<italic>(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Zpodstatnělá přídavná jména</bold> mají tvary přídavných jmen, ale ve větě plní funkce,
které běžně zastávají podstatná jména, např. <italic>zaslechli jsme nářek <underline>raněných</underline> lidí</italic> (přídavné
jméno) × <italic><underline>raněného</underline> jsme odvezli do nemocnice</italic> (zpodstatnělé přídavné jméno).
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2020 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).
Šáhdžahán se oženil s Ardžomand dříve, než začal vládnout Mughalské říši. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> Na pravém břehu řeky Jamuny v indickém městě Ágra už po staletí stojí Tádž
Mahal, výjimečný architektonický skvost z bělostného mramoru. <bold>Vznik</bold> této stavby, jejíž
krása ohromila celý svět, je spojen s romantickým příběhem.
Mocný císař Šáhdžahán, jenž v letech 1628–1658 vládl Mughalské říši, se již jako
patnáctiletý mladík zamiloval do půvabné Ardžomand. Politická situace však způsobila,
že trvalo pět let, než se mohl se svou životní láskou <bold>konečně</bold> oženit. Ardžomand, jíž se
po sňatku uzavřeném v roce 1612 začalo říkat Mumtáz Mahal (Perla paláce), svého muže
doprovázela na výpravách a probírala s ním <bold>důležité</bold> státní záležitosti. Když zemřela,
sklíčený císař <bold>vyhlásil</bold> státní smutek. Přísahal také, že pro Mumtáz Mahal postaví
nejkrásnější hrobku na světě.
Stavební práce na Tádž Mahalu započaly v roce 1632. Na stavbě pracovalo asi
20 000 dělníků, více než 1 000 slonů přepravovalo mramor ze vzdálených lomů.
Drahokamy se dovážely z Ruska, Číny či Persie, zruční řemeslníci z těchto zemí se
postarali o výzdobu hrobky. V roce 1643 dokončili stavitelé hlavní chrám, tedy první část
prostorného komplexu, který se dále skládá z geometricky uspořádané zahrady, čtyř
menších chrámů a brány, symbolizující vstup do ráje. Podle jednoho dochovaného zdroje
byl celý komplex Tádž Mahal dokončen roku 1648. Většina odborníků je ale přesvědčena
o tom, že stavební práce pokračovaly ještě několik dalších let, nejspíše do roku 1654.
<bold>(2)</bold> Šáhdžahán chtěl na protějším břehu Jamuny postavit vlastní hrobku z černého
mramoru a můstkem přes řeku ji spojit s Tádž Mahalem. Most měl všem příchozím
připomínat nesmrtelnou lásku císařského páru. Císařův syn však svého otce sesadil
z trůnu a zaujal jeho místo. Šáhdžahán se stáhl do ústraní a z plánované stavby jeho
hrobky sešlo. Když v roce 1666 zemřel, nalezl místo posledního odpočinku vedle své
milované v Tádž Mahalu.
<italic>(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Zpodstatnělá přídavná jména</bold> mají tvary přídavných jmen, ale ve větě plní funkce,
které běžně zastávají podstatná jména, např. <italic>zaslechli jsme nářek <underline>raněných</underline> lidí</italic> (přídavné
jméno) × <italic><underline>raněného</underline> jsme odvezli do nemocnice</italic> (zpodstatnělé přídavné jméno).
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2020 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).
Šáhdžahán plánoval vystavět pro sebe hrobku na levém břehu řeky Jamuny. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> Na pravém břehu řeky Jamuny v indickém městě Ágra už po staletí stojí Tádž
Mahal, výjimečný architektonický skvost z bělostného mramoru. <bold>Vznik</bold> této stavby, jejíž
krása ohromila celý svět, je spojen s romantickým příběhem.
Mocný císař Šáhdžahán, jenž v letech 1628–1658 vládl Mughalské říši, se již jako
patnáctiletý mladík zamiloval do půvabné Ardžomand. Politická situace však způsobila,
že trvalo pět let, než se mohl se svou životní láskou <bold>konečně</bold> oženit. Ardžomand, jíž se
po sňatku uzavřeném v roce 1612 začalo říkat Mumtáz Mahal (Perla paláce), svého muže
doprovázela na výpravách a probírala s ním <bold>důležité</bold> státní záležitosti. Když zemřela,
sklíčený císař <bold>vyhlásil</bold> státní smutek. Přísahal také, že pro Mumtáz Mahal postaví
nejkrásnější hrobku na světě.
Stavební práce na Tádž Mahalu započaly v roce 1632. Na stavbě pracovalo asi
20 000 dělníků, více než 1 000 slonů přepravovalo mramor ze vzdálených lomů.
Drahokamy se dovážely z Ruska, Číny či Persie, zruční řemeslníci z těchto zemí se
postarali o výzdobu hrobky. V roce 1643 dokončili stavitelé hlavní chrám, tedy první část
prostorného komplexu, který se dále skládá z geometricky uspořádané zahrady, čtyř
menších chrámů a brány, symbolizující vstup do ráje. Podle jednoho dochovaného zdroje
byl celý komplex Tádž Mahal dokončen roku 1648. Většina odborníků je ale přesvědčena
o tom, že stavební práce pokračovaly ještě několik dalších let, nejspíše do roku 1654.
<bold>(2)</bold> Šáhdžahán chtěl na protějším břehu Jamuny postavit vlastní hrobku z černého
mramoru a můstkem přes řeku ji spojit s Tádž Mahalem. Most měl všem příchozím
připomínat nesmrtelnou lásku císařského páru. Císařův syn však svého otce sesadil
z trůnu a zaujal jeho místo. Šáhdžahán se stáhl do ústraní a z plánované stavby jeho
hrobky sešlo. Když v roce 1666 zemřel, nalezl místo posledního odpočinku vedle své
milované v Tádž Mahalu.
<italic>(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Zpodstatnělá přídavná jména</bold> mají tvary přídavných jmen, ale ve větě plní funkce,
které běžně zastávají podstatná jména, např. <italic>zaslechli jsme nářek <underline>raněných</underline> lidí</italic> (přídavné
jméno) × <italic><underline>raněného</underline> jsme odvezli do nemocnice</italic> (zpodstatnělé přídavné jméno).
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2020 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).
Na přepravu mramoru, potřebného při stavbě Tádž Mahalu, měla každá
skupina 20 dělníků k dispozici vždy jednoho slona. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> Na pravém břehu řeky Jamuny v indickém městě Ágra už po staletí stojí Tádž
Mahal, výjimečný architektonický skvost z bělostného mramoru. <bold>Vznik</bold> této stavby, jejíž
krása ohromila celý svět, je spojen s romantickým příběhem.
Mocný císař Šáhdžahán, jenž v letech 1628–1658 vládl Mughalské říši, se již jako
patnáctiletý mladík zamiloval do půvabné Ardžomand. Politická situace však způsobila,
že trvalo pět let, než se mohl se svou životní láskou <bold>konečně</bold> oženit. Ardžomand, jíž se
po sňatku uzavřeném v roce 1612 začalo říkat Mumtáz Mahal (Perla paláce), svého muže
doprovázela na výpravách a probírala s ním <bold>důležité</bold> státní záležitosti. Když zemřela,
sklíčený císař <bold>vyhlásil</bold> státní smutek. Přísahal také, že pro Mumtáz Mahal postaví
nejkrásnější hrobku na světě.
Stavební práce na Tádž Mahalu započaly v roce 1632. Na stavbě pracovalo asi
20 000 dělníků, více než 1 000 slonů přepravovalo mramor ze vzdálených lomů.
Drahokamy se dovážely z Ruska, Číny či Persie, zruční řemeslníci z těchto zemí se
postarali o výzdobu hrobky. V roce 1643 dokončili stavitelé hlavní chrám, tedy první část
prostorného komplexu, který se dále skládá z geometricky uspořádané zahrady, čtyř
menších chrámů a brány, symbolizující vstup do ráje. Podle jednoho dochovaného zdroje
byl celý komplex Tádž Mahal dokončen roku 1648. Většina odborníků je ale přesvědčena
o tom, že stavební práce pokračovaly ještě několik dalších let, nejspíše do roku 1654.
<bold>(2)</bold> Šáhdžahán chtěl na protějším břehu Jamuny postavit vlastní hrobku z černého
mramoru a můstkem přes řeku ji spojit s Tádž Mahalem. Most měl všem příchozím
připomínat nesmrtelnou lásku císařského páru. Císařův syn však svého otce sesadil
z trůnu a zaujal jeho místo. Šáhdžahán se stáhl do ústraní a z plánované stavby jeho
hrobky sešlo. Když v roce 1666 zemřel, nalezl místo posledního odpočinku vedle své
milované v Tádž Mahalu.
<italic>(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Zpodstatnělá přídavná jména</bold> mají tvary přídavných jmen, ale ve větě plní funkce,
které běžně zastávají podstatná jména, např. <italic>zaslechli jsme nářek <underline>raněných</underline> lidí</italic> (přídavné
jméno) × <italic><underline>raněného</underline> jsme odvezli do nemocnice</italic> (zpodstatnělé přídavné jméno).
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2020 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
V roce 1871 v Anglii onemocněl cholerou jediný člověk, a to Stivvings. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>(1)</bold> Řád tohoto světa je dost zvláštní. Zdá se, že každý člověk má to, co nechce, a to,
co chce, mají ti druzí. Kdysi se mnou do třídy chodil jistý Stivvings. Byl to pozoruhodný
chlapec. Učení pro něj bylo potěšením! Před spaním si četl knihy v řečtině a od <bold>studia</bold>
francouzských nepravidelných sloves ho nikdo nemohl ODTRHNOUT. Měl všelijaká
prapodivná – a pro mě zcela nepochopitelná – přání: toužil se stát pýchou rodičů, být
chloubou školy a vyspět v moudrého muže.
<bold>(2)</bold> Stivvings se vždycky dvakrát týdně rozstonal. Není na světě chlapce, který by
stonal jako on. Kdyby se deset mil od něho vyskytla nějaká nemoc, dostal by ji. V parném
létě míval zánět průdušek, o Vánocích sennou rýmu, a když šel ven za listopadové mlhy,
vrátil se domů se slunečním úžehem. Jednou mu chudákovi vytrhali v narkóze všechny
zuby a dali mu umělé, protože trpíval <bold>bolestí</bold> zubů. Okamžitě ho však začaly TRÁPIT
neustálé migrény. Rýmy se zbavil jen jednou v životě, když dostal spálu, a omrzliny
měl pořád. Když se v roce 1871 po celé Anglii rozšířila cholera, naše město epidemie
kupodivu minula. V celém okolí se vyskytl jen jediný případ, a tím byl mladý Stivvings.
Kdykoli onemocněl, musel ZŮSTAT v posteli. <underline>Ačkoli o něj rodiče starostlivě pečovali,
Stivvings plakal, poněvadž mu nedovolili DĚLAT úlohy z latiny.</underline> My, Stivvingsovi
spolužáci, bychom rádi obětovali cokoli za jediný den nemoci, abychom nemuseli jít do
školy. Nikdy se nám však nepodařilo, aby nás během školního roku aspoň zaškrabalo
v krku. Záměrně jsme se honili v průvanu, jedli jsme věci, po kterých bývá špatně, ale nic.
Ať jsme se snažili jakkoli, nerozstonali jsme se – dokud tedy neskončila škola. Zato hned
první den prázdnin jsme onemocněli. Takový je prostě život.
<italic>(J. Klapka Jerome, Tři muži ve člunu, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2020 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Z důvodu nepolevujících migrén byly Stivvingsovi vytrhány všechny zuby. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>(1)</bold> Řád tohoto světa je dost zvláštní. Zdá se, že každý člověk má to, co nechce, a to,
co chce, mají ti druzí. Kdysi se mnou do třídy chodil jistý Stivvings. Byl to pozoruhodný
chlapec. Učení pro něj bylo potěšením! Před spaním si četl knihy v řečtině a od <bold>studia</bold>
francouzských nepravidelných sloves ho nikdo nemohl ODTRHNOUT. Měl všelijaká
prapodivná – a pro mě zcela nepochopitelná – přání: toužil se stát pýchou rodičů, být
chloubou školy a vyspět v moudrého muže.
<bold>(2)</bold> Stivvings se vždycky dvakrát týdně rozstonal. Není na světě chlapce, který by
stonal jako on. Kdyby se deset mil od něho vyskytla nějaká nemoc, dostal by ji. V parném
létě míval zánět průdušek, o Vánocích sennou rýmu, a když šel ven za listopadové mlhy,
vrátil se domů se slunečním úžehem. Jednou mu chudákovi vytrhali v narkóze všechny
zuby a dali mu umělé, protože trpíval <bold>bolestí</bold> zubů. Okamžitě ho však začaly TRÁPIT
neustálé migrény. Rýmy se zbavil jen jednou v životě, když dostal spálu, a omrzliny
měl pořád. Když se v roce 1871 po celé Anglii rozšířila cholera, naše město epidemie
kupodivu minula. V celém okolí se vyskytl jen jediný případ, a tím byl mladý Stivvings.
Kdykoli onemocněl, musel ZŮSTAT v posteli. <underline>Ačkoli o něj rodiče starostlivě pečovali,
Stivvings plakal, poněvadž mu nedovolili DĚLAT úlohy z latiny.</underline> My, Stivvingsovi
spolužáci, bychom rádi obětovali cokoli za jediný den nemoci, abychom nemuseli jít do
školy. Nikdy se nám však nepodařilo, aby nás během školního roku aspoň zaškrabalo
v krku. Záměrně jsme se honili v průvanu, jedli jsme věci, po kterých bývá špatně, ale nic.
Ať jsme se snažili jakkoli, nerozstonali jsme se – dokud tedy neskončila škola. Zato hned
první den prázdnin jsme onemocněli. Takový je prostě život.
<italic>(J. Klapka Jerome, Tři muži ve člunu, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2020 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Stivvings měl spolužáky, kteří vědomě jednali tak, aby během školního roku
onemocněli. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>(1)</bold> Řád tohoto světa je dost zvláštní. Zdá se, že každý člověk má to, co nechce, a to,
co chce, mají ti druzí. Kdysi se mnou do třídy chodil jistý Stivvings. Byl to pozoruhodný
chlapec. Učení pro něj bylo potěšením! Před spaním si četl knihy v řečtině a od <bold>studia</bold>
francouzských nepravidelných sloves ho nikdo nemohl ODTRHNOUT. Měl všelijaká
prapodivná – a pro mě zcela nepochopitelná – přání: toužil se stát pýchou rodičů, být
chloubou školy a vyspět v moudrého muže.
<bold>(2)</bold> Stivvings se vždycky dvakrát týdně rozstonal. Není na světě chlapce, který by
stonal jako on. Kdyby se deset mil od něho vyskytla nějaká nemoc, dostal by ji. V parném
létě míval zánět průdušek, o Vánocích sennou rýmu, a když šel ven za listopadové mlhy,
vrátil se domů se slunečním úžehem. Jednou mu chudákovi vytrhali v narkóze všechny
zuby a dali mu umělé, protože trpíval <bold>bolestí</bold> zubů. Okamžitě ho však začaly TRÁPIT
neustálé migrény. Rýmy se zbavil jen jednou v životě, když dostal spálu, a omrzliny
měl pořád. Když se v roce 1871 po celé Anglii rozšířila cholera, naše město epidemie
kupodivu minula. V celém okolí se vyskytl jen jediný případ, a tím byl mladý Stivvings.
Kdykoli onemocněl, musel ZŮSTAT v posteli. <underline>Ačkoli o něj rodiče starostlivě pečovali,
Stivvings plakal, poněvadž mu nedovolili DĚLAT úlohy z latiny.</underline> My, Stivvingsovi
spolužáci, bychom rádi obětovali cokoli za jediný den nemoci, abychom nemuseli jít do
školy. Nikdy se nám však nepodařilo, aby nás během školního roku aspoň zaškrabalo
v krku. Záměrně jsme se honili v průvanu, jedli jsme věci, po kterých bývá špatně, ale nic.
Ať jsme se snažili jakkoli, nerozstonali jsme se – dokud tedy neskončila škola. Zato hned
první den prázdnin jsme onemocněli. Takový je prostě život.
<italic>(J. Klapka Jerome, Tři muži ve člunu, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2020 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Stivvings se dvakrát týdně nakazil nemocí, která se vyskytla ve vzdálenosti
deset mil od jeho bydliště. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>(1)</bold> Řád tohoto světa je dost zvláštní. Zdá se, že každý člověk má to, co nechce, a to,
co chce, mají ti druzí. Kdysi se mnou do třídy chodil jistý Stivvings. Byl to pozoruhodný
chlapec. Učení pro něj bylo potěšením! Před spaním si četl knihy v řečtině a od <bold>studia</bold>
francouzských nepravidelných sloves ho nikdo nemohl ODTRHNOUT. Měl všelijaká
prapodivná – a pro mě zcela nepochopitelná – přání: toužil se stát pýchou rodičů, být
chloubou školy a vyspět v moudrého muže.
<bold>(2)</bold> Stivvings se vždycky dvakrát týdně rozstonal. Není na světě chlapce, který by
stonal jako on. Kdyby se deset mil od něho vyskytla nějaká nemoc, dostal by ji. V parném
létě míval zánět průdušek, o Vánocích sennou rýmu, a když šel ven za listopadové mlhy,
vrátil se domů se slunečním úžehem. Jednou mu chudákovi vytrhali v narkóze všechny
zuby a dali mu umělé, protože trpíval <bold>bolestí</bold> zubů. Okamžitě ho však začaly TRÁPIT
neustálé migrény. Rýmy se zbavil jen jednou v životě, když dostal spálu, a omrzliny
měl pořád. Když se v roce 1871 po celé Anglii rozšířila cholera, naše město epidemie
kupodivu minula. V celém okolí se vyskytl jen jediný případ, a tím byl mladý Stivvings.
Kdykoli onemocněl, musel ZŮSTAT v posteli. <underline>Ačkoli o něj rodiče starostlivě pečovali,
Stivvings plakal, poněvadž mu nedovolili DĚLAT úlohy z latiny.</underline> My, Stivvingsovi
spolužáci, bychom rádi obětovali cokoli za jediný den nemoci, abychom nemuseli jít do
školy. Nikdy se nám však nepodařilo, aby nás během školního roku aspoň zaškrabalo
v krku. Záměrně jsme se honili v průvanu, jedli jsme věci, po kterých bývá špatně, ale nic.
Ať jsme se snažili jakkoli, nerozstonali jsme se – dokud tedy neskončila škola. Zato hned
první den prázdnin jsme onemocněli. Takový je prostě život.
<italic>(J. Klapka Jerome, Tři muži ve člunu, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2020 |
TF | Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně
správně (ANO), nebo ne (NE).
Z výrazu jeho obličeje jsem mylně usoudil, že si se mnou chce ihned
soukromě promluvit. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | null | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2020 |
TF | Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně
správně (ANO), nebo ne (NE).
Včera jsme zhlédli výborné představení, které pro naši školu připravilo jedno
z nejznámějších divadel. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | null | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2020 |
TF | Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně
správně (ANO), nebo ne (NE).
Desítky hostů obdivovali nádherné plesové šaty, které pocházely z dílny
předního českého návrháře. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | null | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2020 |
TF | Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně
správně (ANO), nebo ne (NE).
Přestože do našeho vědeckého týmu nedávno přibyl nový člen, povinností
nám překvapivě příliš neubylo. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | null | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2020 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).
V rámci 27. ročníku Českého lva byl film Vlastníci oceněn ve více než jedné
kategorii. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> Slavnostní ceremoniál 27. ročníku Českého lva se konal 7. března 2020. O prestižní
ocenění se ucházelo 64 českých filmů, které byly do distribuce uvedeny v roce 2019, pro
ty cizojazyčné totiž Český lev samostatnou kategorii nemá.
Podle <bold>počtu</bold> nominací byly jednoznačnými favority snímky Vlastníci, Staříci
a Nabarvené ptáče. Ani brilantní tragikomedie zachycující schůzi vlastníků bytů, ani
dechberoucí road movie o stáří a <bold>pomstě</bold> však za sebou neměly takový příběh tvůrčího
obětování jako Nabarvené ptáče. Černobílá ***** slavné knihy Jerzyho Kosińského
o putování malého chlapce válečnou východní Evropou nakonec proměnila osm
z jedenácti nominací, režisér filmu Václav Marhoul si navíc odnesl ještě další cenu za
mimořádný počin v oblasti audiovize.
<bold>(2)</bold> V řadě kategorií Ptáče získalo Českého lva právem, například lyricky drsná kamera
Vladimíra Smutného nebo SCÉNOGRAFIE Jana Vlasáka si trofej rozhodně zasloužily. Cena
za nejlepší režii je ale přinejmenším diskutabilní. Marhoul totiž vynikl víc jako schopný
producent než skvělý režisér. Jeho režijnímu <bold>pojetí</bold> chyběla jasná vize: temnou látku se
mu nepodařilo vynést z tenat <bold>popisnosti.</bold> Vyloženě ***** by bylo, <underline>kdyby si Ptáče odneslo
cenu i za scénář.</underline> Ta ale naštěstí skončila v rukách Jiřího Havelky za mrazivě vtipné
Vlastníky. Ptáče nebodovalo ani v hereckých kategoriích: HEREČKA Jitka Čvančarová
sice podala skvělý výkon, o ceny se ale nakonec podělili Staříci (Jiří Schmitzer a Ladislav
Mrkvička) a Vlastníci (Tereza Ramba a Klára Melíšková).
<bold>(3)</bold> Nabarvené ptáče je nepochybně unikát: dostalo se do užšího výběru na Oscara,
účastnilo se hlavní soutěže na festivalu v Benátkách, v níž česká kinematografie měla
naposledy zastoupení před čtvrtstoletím. Mezinárodní viditelnost je silný argument,
proč snímku dát svůj hlas. Nabarvené ptáče, <underline>které je rozpočtem i délkou vzniku
pozoruhodným tuzemským solitérem,</underline> nás zkrátka reprezentovalo nejlépe a akademici to
náležitě ocenili.
<italic>(www.ceskylev.cz; www.respekt.cz, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Přechylování</bold> je vztah mezi dvěma podstatnými jmény označujícími osoby či živočichy:
ze základového slova je pomocí přípony odvozeno <bold>přechýlené jméno</bold> (např. <italic>otrok</italic> ї
<italic>otrokyně).</italic> Podstatou přechylování je změna gramatického rodu odpovídající rozdílu
v pohlaví.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).
Do hlavní soutěže na festivalu v Benátkách se v minulém století dostal
alespoň jeden český film. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> Slavnostní ceremoniál 27. ročníku Českého lva se konal 7. března 2020. O prestižní
ocenění se ucházelo 64 českých filmů, které byly do distribuce uvedeny v roce 2019, pro
ty cizojazyčné totiž Český lev samostatnou kategorii nemá.
Podle <bold>počtu</bold> nominací byly jednoznačnými favority snímky Vlastníci, Staříci
a Nabarvené ptáče. Ani brilantní tragikomedie zachycující schůzi vlastníků bytů, ani
dechberoucí road movie o stáří a <bold>pomstě</bold> však za sebou neměly takový příběh tvůrčího
obětování jako Nabarvené ptáče. Černobílá ***** slavné knihy Jerzyho Kosińského
o putování malého chlapce válečnou východní Evropou nakonec proměnila osm
z jedenácti nominací, režisér filmu Václav Marhoul si navíc odnesl ještě další cenu za
mimořádný počin v oblasti audiovize.
<bold>(2)</bold> V řadě kategorií Ptáče získalo Českého lva právem, například lyricky drsná kamera
Vladimíra Smutného nebo SCÉNOGRAFIE Jana Vlasáka si trofej rozhodně zasloužily. Cena
za nejlepší režii je ale přinejmenším diskutabilní. Marhoul totiž vynikl víc jako schopný
producent než skvělý režisér. Jeho režijnímu <bold>pojetí</bold> chyběla jasná vize: temnou látku se
mu nepodařilo vynést z tenat <bold>popisnosti.</bold> Vyloženě ***** by bylo, <underline>kdyby si Ptáče odneslo
cenu i za scénář.</underline> Ta ale naštěstí skončila v rukách Jiřího Havelky za mrazivě vtipné
Vlastníky. Ptáče nebodovalo ani v hereckých kategoriích: HEREČKA Jitka Čvančarová
sice podala skvělý výkon, o ceny se ale nakonec podělili Staříci (Jiří Schmitzer a Ladislav
Mrkvička) a Vlastníci (Tereza Ramba a Klára Melíšková).
<bold>(3)</bold> Nabarvené ptáče je nepochybně unikát: dostalo se do užšího výběru na Oscara,
účastnilo se hlavní soutěže na festivalu v Benátkách, v níž česká kinematografie měla
naposledy zastoupení před čtvrtstoletím. Mezinárodní viditelnost je silný argument,
proč snímku dát svůj hlas. Nabarvené ptáče, <underline>které je rozpočtem i délkou vzniku
pozoruhodným tuzemským solitérem,</underline> nás zkrátka reprezentovalo nejlépe a akademici to
náležitě ocenili.
<italic>(www.ceskylev.cz; www.respekt.cz, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Přechylování</bold> je vztah mezi dvěma podstatnými jmény označujícími osoby či živočichy:
ze základového slova je pomocí přípony odvozeno <bold>přechýlené jméno</bold> (např. <italic>otrok</italic> ї
<italic>otrokyně).</italic> Podstatou přechylování je změna gramatického rodu odpovídající rozdílu
v pohlaví.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).
Od začátku ledna 2019 do konce prosince téhož roku se v českých kinech
promítalo celkem 64 filmů včetně těch českých. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> Slavnostní ceremoniál 27. ročníku Českého lva se konal 7. března 2020. O prestižní
ocenění se ucházelo 64 českých filmů, které byly do distribuce uvedeny v roce 2019, pro
ty cizojazyčné totiž Český lev samostatnou kategorii nemá.
Podle <bold>počtu</bold> nominací byly jednoznačnými favority snímky Vlastníci, Staříci
a Nabarvené ptáče. Ani brilantní tragikomedie zachycující schůzi vlastníků bytů, ani
dechberoucí road movie o stáří a <bold>pomstě</bold> však za sebou neměly takový příběh tvůrčího
obětování jako Nabarvené ptáče. Černobílá ***** slavné knihy Jerzyho Kosińského
o putování malého chlapce válečnou východní Evropou nakonec proměnila osm
z jedenácti nominací, režisér filmu Václav Marhoul si navíc odnesl ještě další cenu za
mimořádný počin v oblasti audiovize.
<bold>(2)</bold> V řadě kategorií Ptáče získalo Českého lva právem, například lyricky drsná kamera
Vladimíra Smutného nebo SCÉNOGRAFIE Jana Vlasáka si trofej rozhodně zasloužily. Cena
za nejlepší režii je ale přinejmenším diskutabilní. Marhoul totiž vynikl víc jako schopný
producent než skvělý režisér. Jeho režijnímu <bold>pojetí</bold> chyběla jasná vize: temnou látku se
mu nepodařilo vynést z tenat <bold>popisnosti.</bold> Vyloženě ***** by bylo, <underline>kdyby si Ptáče odneslo
cenu i za scénář.</underline> Ta ale naštěstí skončila v rukách Jiřího Havelky za mrazivě vtipné
Vlastníky. Ptáče nebodovalo ani v hereckých kategoriích: HEREČKA Jitka Čvančarová
sice podala skvělý výkon, o ceny se ale nakonec podělili Staříci (Jiří Schmitzer a Ladislav
Mrkvička) a Vlastníci (Tereza Ramba a Klára Melíšková).
<bold>(3)</bold> Nabarvené ptáče je nepochybně unikát: dostalo se do užšího výběru na Oscara,
účastnilo se hlavní soutěže na festivalu v Benátkách, v níž česká kinematografie měla
naposledy zastoupení před čtvrtstoletím. Mezinárodní viditelnost je silný argument,
proč snímku dát svůj hlas. Nabarvené ptáče, <underline>které je rozpočtem i délkou vzniku
pozoruhodným tuzemským solitérem,</underline> nás zkrátka reprezentovalo nejlépe a akademici to
náležitě ocenili.
<italic>(www.ceskylev.cz; www.respekt.cz, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Přechylování</bold> je vztah mezi dvěma podstatnými jmény označujícími osoby či živočichy:
ze základového slova je pomocí přípony odvozeno <bold>přechýlené jméno</bold> (např. <italic>otrok</italic> ї
<italic>otrokyně).</italic> Podstatou přechylování je změna gramatického rodu odpovídající rozdílu
v pohlaví.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).
Film Nabarvené ptáče získal v rámci 27. ročníku Českého lva celkem osm
trofejí: cenu za mimořádný počin v oblasti audiovize a dalších sedm cen. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> Slavnostní ceremoniál 27. ročníku Českého lva se konal 7. března 2020. O prestižní
ocenění se ucházelo 64 českých filmů, které byly do distribuce uvedeny v roce 2019, pro
ty cizojazyčné totiž Český lev samostatnou kategorii nemá.
Podle <bold>počtu</bold> nominací byly jednoznačnými favority snímky Vlastníci, Staříci
a Nabarvené ptáče. Ani brilantní tragikomedie zachycující schůzi vlastníků bytů, ani
dechberoucí road movie o stáří a <bold>pomstě</bold> však za sebou neměly takový příběh tvůrčího
obětování jako Nabarvené ptáče. Černobílá ***** slavné knihy Jerzyho Kosińského
o putování malého chlapce válečnou východní Evropou nakonec proměnila osm
z jedenácti nominací, režisér filmu Václav Marhoul si navíc odnesl ještě další cenu za
mimořádný počin v oblasti audiovize.
<bold>(2)</bold> V řadě kategorií Ptáče získalo Českého lva právem, například lyricky drsná kamera
Vladimíra Smutného nebo SCÉNOGRAFIE Jana Vlasáka si trofej rozhodně zasloužily. Cena
za nejlepší režii je ale přinejmenším diskutabilní. Marhoul totiž vynikl víc jako schopný
producent než skvělý režisér. Jeho režijnímu <bold>pojetí</bold> chyběla jasná vize: temnou látku se
mu nepodařilo vynést z tenat <bold>popisnosti.</bold> Vyloženě ***** by bylo, <underline>kdyby si Ptáče odneslo
cenu i za scénář.</underline> Ta ale naštěstí skončila v rukách Jiřího Havelky za mrazivě vtipné
Vlastníky. Ptáče nebodovalo ani v hereckých kategoriích: HEREČKA Jitka Čvančarová
sice podala skvělý výkon, o ceny se ale nakonec podělili Staříci (Jiří Schmitzer a Ladislav
Mrkvička) a Vlastníci (Tereza Ramba a Klára Melíšková).
<bold>(3)</bold> Nabarvené ptáče je nepochybně unikát: dostalo se do užšího výběru na Oscara,
účastnilo se hlavní soutěže na festivalu v Benátkách, v níž česká kinematografie měla
naposledy zastoupení před čtvrtstoletím. Mezinárodní viditelnost je silný argument,
proč snímku dát svůj hlas. Nabarvené ptáče, <underline>které je rozpočtem i délkou vzniku
pozoruhodným tuzemským solitérem,</underline> nás zkrátka reprezentovalo nejlépe a akademici to
náležitě ocenili.
<italic>(www.ceskylev.cz; www.respekt.cz, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Přechylování</bold> je vztah mezi dvěma podstatnými jmény označujícími osoby či živočichy:
ze základového slova je pomocí přípony odvozeno <bold>přechýlené jméno</bold> (např. <italic>otrok</italic> ї
<italic>otrokyně).</italic> Podstatou přechylování je změna gramatického rodu odpovídající rozdílu
v pohlaví.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2021 |
TF | Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je zapsána pravopisně správně (ANO), či nikoli (NE).
Rodinnou dovolenou vždy trávíme v České republice, konkrétně v jižních
Čechách. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | null | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2021 |
TF | Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je zapsána pravopisně správně (ANO), či nikoli (NE).
Za jednoho z hejtmanů nově vybudovaného města Tábor si husité zvolili
Jana Žižku z Trocnova. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | null | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2021 |
TF | Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je zapsána pravopisně správně (ANO), či nikoli (NE).
Pobyt v Krkonoších jsme si zpříjemnili návštěvou Špindlerova mlýna,
známého horského městečka. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | null | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2021 |
TF | Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je zapsána pravopisně správně (ANO), či nikoli (NE).
Josef Dobrovský, jedna z největších osobností národního obrození,
představuje dokonalý typ osvícenského vědce. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | null | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).
Danny zapnul rádio, protože si chtěl poslechnout prušácký pochod. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>(1)</bold> Zapnul jsem rádio a z přijímače se ozval prušácký pochod. Takže ještě nic. Ani
stopa po revoluci. Z východu přijdou Rusové, ze západu Američani a všechno slavně
osvoboděj. A my zas nic. Otráveně jsem šel do kuchyně <underline>připravit</underline> snídani. Postavil jsem
vodu na čaj, podíval se z okna a vtom mě to <bold>praštilo</bold> do očí. Naproti na domě stavitele
Baumana vlála československá vlajka.
<bold>(2)</bold> Zalil mě zvláštní pocit. Pocit, že je mi zase čtrnáct let a zase je osmadvacátého
října. Už šest let tahle vlajka nikde nevisela, až teď. Tak přece revoluce. Najednou se
z rádia konečně ozval neznámý hlas. Pražané, všichni, kdo máte zbraně, přijďte ihned
do rozhlasu. Srdce se mi vecpalo do krku. Ta senzace! Tohle neměli nikde! Aby povstali
a dirigovali si povstání rozhlasem! Dostal jsem chuť <underline>se</underline> toho <underline>účastnit.</underline> Rychle jsem se
oblékl a vypadl z bytu. Schody jsem bral po dvou.
<bold>(3)</bold> Když jsem v druhém poschodí míjel Strnadovic dveře, objevila se v nich paní
Strnadová. „Pane Danny!“ volala hystericky. V očích se jí koulely slzy.
„Rukulíbám,“ řekl jsem a zazubil se na ni.
„Tak už máme svobodu, pane Danny,“ křičela, „teď bude zas radost žít. A všechny ty
bestie německý by se měly postřílet. A všechny ty, co s nima táhli, bez milosti pozavírat.“
„Samozřejmě,“ řekl jsem. Věděl jsem, proč je ta baba tak radikální. Muž její sousedky
byl kolaborant. A ona se se sousedkou nesnesla.
„Víte, já bych kuřeti neublížila, ale pro tyhle bestie nemám slitování. Jsou lidi, který by
na to chtěli zapomenout. Ale já nezapomenu nikdy. Já ne! Protože když teď zapomenem,
za dvacet let tu máme Němce zas. Podruhý už se to prostě nesmí stát.“
<italic>(J. Škvorecký, Zbabělci, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).
Paní Strnadová si přeje, aby její sousedka byla za své zločiny zastřelena. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>(1)</bold> Zapnul jsem rádio a z přijímače se ozval prušácký pochod. Takže ještě nic. Ani
stopa po revoluci. Z východu přijdou Rusové, ze západu Američani a všechno slavně
osvoboděj. A my zas nic. Otráveně jsem šel do kuchyně <underline>připravit</underline> snídani. Postavil jsem
vodu na čaj, podíval se z okna a vtom mě to <bold>praštilo</bold> do očí. Naproti na domě stavitele
Baumana vlála československá vlajka.
<bold>(2)</bold> Zalil mě zvláštní pocit. Pocit, že je mi zase čtrnáct let a zase je osmadvacátého
října. Už šest let tahle vlajka nikde nevisela, až teď. Tak přece revoluce. Najednou se
z rádia konečně ozval neznámý hlas. Pražané, všichni, kdo máte zbraně, přijďte ihned
do rozhlasu. Srdce se mi vecpalo do krku. Ta senzace! Tohle neměli nikde! Aby povstali
a dirigovali si povstání rozhlasem! Dostal jsem chuť <underline>se</underline> toho <underline>účastnit.</underline> Rychle jsem se
oblékl a vypadl z bytu. Schody jsem bral po dvou.
<bold>(3)</bold> Když jsem v druhém poschodí míjel Strnadovic dveře, objevila se v nich paní
Strnadová. „Pane Danny!“ volala hystericky. V očích se jí koulely slzy.
„Rukulíbám,“ řekl jsem a zazubil se na ni.
„Tak už máme svobodu, pane Danny,“ křičela, „teď bude zas radost žít. A všechny ty
bestie německý by se měly postřílet. A všechny ty, co s nima táhli, bez milosti pozavírat.“
„Samozřejmě,“ řekl jsem. Věděl jsem, proč je ta baba tak radikální. Muž její sousedky
byl kolaborant. A ona se se sousedkou nesnesla.
„Víte, já bych kuřeti neublížila, ale pro tyhle bestie nemám slitování. Jsou lidi, který by
na to chtěli zapomenout. Ale já nezapomenu nikdy. Já ne! Protože když teď zapomenem,
za dvacet let tu máme Němce zas. Podruhý už se to prostě nesmí stát.“
<italic>(J. Škvorecký, Zbabělci, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).
Vlajka visící na domě stavitele Baumana signalizovala kapitulaci
Československa. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>(1)</bold> Zapnul jsem rádio a z přijímače se ozval prušácký pochod. Takže ještě nic. Ani
stopa po revoluci. Z východu přijdou Rusové, ze západu Američani a všechno slavně
osvoboděj. A my zas nic. Otráveně jsem šel do kuchyně <underline>připravit</underline> snídani. Postavil jsem
vodu na čaj, podíval se z okna a vtom mě to <bold>praštilo</bold> do očí. Naproti na domě stavitele
Baumana vlála československá vlajka.
<bold>(2)</bold> Zalil mě zvláštní pocit. Pocit, že je mi zase čtrnáct let a zase je osmadvacátého
října. Už šest let tahle vlajka nikde nevisela, až teď. Tak přece revoluce. Najednou se
z rádia konečně ozval neznámý hlas. Pražané, všichni, kdo máte zbraně, přijďte ihned
do rozhlasu. Srdce se mi vecpalo do krku. Ta senzace! Tohle neměli nikde! Aby povstali
a dirigovali si povstání rozhlasem! Dostal jsem chuť <underline>se</underline> toho <underline>účastnit.</underline> Rychle jsem se
oblékl a vypadl z bytu. Schody jsem bral po dvou.
<bold>(3)</bold> Když jsem v druhém poschodí míjel Strnadovic dveře, objevila se v nich paní
Strnadová. „Pane Danny!“ volala hystericky. V očích se jí koulely slzy.
„Rukulíbám,“ řekl jsem a zazubil se na ni.
„Tak už máme svobodu, pane Danny,“ křičela, „teď bude zas radost žít. A všechny ty
bestie německý by se měly postřílet. A všechny ty, co s nima táhli, bez milosti pozavírat.“
„Samozřejmě,“ řekl jsem. Věděl jsem, proč je ta baba tak radikální. Muž její sousedky
byl kolaborant. A ona se se sousedkou nesnesla.
„Víte, já bych kuřeti neublížila, ale pro tyhle bestie nemám slitování. Jsou lidi, který by
na to chtěli zapomenout. Ale já nezapomenu nikdy. Já ne! Protože když teď zapomenem,
za dvacet let tu máme Němce zas. Podruhý už se to prostě nesmí stát.“
<italic>(J. Škvorecký, Zbabělci, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).
Danny se chystá zapojit do povstání, přestože minulý rok oslavil teprve
čtrnácté narozeniny. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>(1)</bold> Zapnul jsem rádio a z přijímače se ozval prušácký pochod. Takže ještě nic. Ani
stopa po revoluci. Z východu přijdou Rusové, ze západu Američani a všechno slavně
osvoboděj. A my zas nic. Otráveně jsem šel do kuchyně <underline>připravit</underline> snídani. Postavil jsem
vodu na čaj, podíval se z okna a vtom mě to <bold>praštilo</bold> do očí. Naproti na domě stavitele
Baumana vlála československá vlajka.
<bold>(2)</bold> Zalil mě zvláštní pocit. Pocit, že je mi zase čtrnáct let a zase je osmadvacátého
října. Už šest let tahle vlajka nikde nevisela, až teď. Tak přece revoluce. Najednou se
z rádia konečně ozval neznámý hlas. Pražané, všichni, kdo máte zbraně, přijďte ihned
do rozhlasu. Srdce se mi vecpalo do krku. Ta senzace! Tohle neměli nikde! Aby povstali
a dirigovali si povstání rozhlasem! Dostal jsem chuť <underline>se</underline> toho <underline>účastnit.</underline> Rychle jsem se
oblékl a vypadl z bytu. Schody jsem bral po dvou.
<bold>(3)</bold> Když jsem v druhém poschodí míjel Strnadovic dveře, objevila se v nich paní
Strnadová. „Pane Danny!“ volala hystericky. V očích se jí koulely slzy.
„Rukulíbám,“ řekl jsem a zazubil se na ni.
„Tak už máme svobodu, pane Danny,“ křičela, „teď bude zas radost žít. A všechny ty
bestie německý by se měly postřílet. A všechny ty, co s nima táhli, bez milosti pozavírat.“
„Samozřejmě,“ řekl jsem. Věděl jsem, proč je ta baba tak radikální. Muž její sousedky
byl kolaborant. A ona se se sousedkou nesnesla.
„Víte, já bych kuřeti neublížila, ale pro tyhle bestie nemám slitování. Jsou lidi, který by
na to chtěli zapomenout. Ale já nezapomenu nikdy. Já ne! Protože když teď zapomenem,
za dvacet let tu máme Němce zas. Podruhý už se to prostě nesmí stát.“
<italic>(J. Škvorecký, Zbabělci, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).
Inspirace životními osudy jedné literární postavy vedla ke vzniku fenoménu
hikikomori. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> „Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se
v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz.“ Těmito slovy začíná *****, světoznámého
představitele pražské německé literatury. Řehořova metamorfóza obnaží pokřivené
rodinné vztahy. Řehoř nakonec umírá, uvězněn mezi čtyřmi zdmi svého pokoje.
Tato kniha patří k oblíbené četbě tzv. hikikomori – lidí, kteří se izolovali od okolního
světa. Na fenomén hikikomori (volně přeloženo jako <italic>stažení se do ústraní),</italic> který se
z Japonska šíří do celého světa, poprvé upozornil psycholog Tamaki Saitó. Podle něj jsou
pro hikikomori signifikantní tři skutečnosti:
– do sociální izolace se jedinec uchýlí před 30. rokem života;
– sociální izolace trvá minimálně šest měsíců;
– stav, v němž se jedinec ocitl, není zapříčiněn psychickou poruchou^1.
<bold>(2)</bold> Podle odhadů v Japonsku žije přes 600 000 hikikomori. Dotyční nechodí do školy
ani do zaměstnání, celé dny tráví ve svém pokoji. Ven buď nevycházejí vůbec, nebo
jen v nejnutnějších případech. Přímý kontakt s lidmi je pro ně extrémně stresující,
nekomunikují dokonce ani se svými blízkými. Jejich jediným spojením s okolním světem
je internet. Co je příčinou této dobrovolné izolace? Řada mladých lidí (většinou mužů)
není schopna vyhovět vysokým nárokům, které na ně klade okolí. Orientace na výkon,
kritika, absence mužského vzoru (otec v rodině chybí nebo neplní svou rodičovskou
funkci), různá individuální <underline>traumata,</underline> k <underline>nimž</underline> patří například šikana ve škole – to vše vede
k uzavření se před světem.
<bold>(3)</bold> Ještě nedávno se v Japonsku o tomto problému veřejně nemluvilo: rodiče se
styděli kontaktovat psychologa a své děti raději nechávali žít v osamění. xxxxx Vychází
mnoho článků informujících o hikikomori, roste zájem o odbornou pomoc.
^1 Sekundárně se ovšem u tohoto jedince mohou rozvinout úzkosti či deprese, a to jako důsledek
dlouhodobé sociální izolace.
<italic>(www.pharmapoint.cz; www.plus.rozhlas.cz, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Substantivizovaná adjektiva</bold> mají tvary adjektiv, ve větě ale plní funkce, které běžně
zastávají substantiva.
x <italic>Je to nemocný člověk.</italic> – ve větě se vyskytuje adjektivum <italic>nemocný</italic> a substantivum
<italic>člověk</italic>
x <italic>Včera byl nemocný hospitalizován. –</italic> ve větě se vyskytuje substantivizované
adjektivum <italic>nemocný
(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).
Někteří hikikomori mohou vlivem dlouhodobé sociální izolace začít trpět
depresemi. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> „Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se
v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz.“ Těmito slovy začíná *****, světoznámého
představitele pražské německé literatury. Řehořova metamorfóza obnaží pokřivené
rodinné vztahy. Řehoř nakonec umírá, uvězněn mezi čtyřmi zdmi svého pokoje.
Tato kniha patří k oblíbené četbě tzv. hikikomori – lidí, kteří se izolovali od okolního
světa. Na fenomén hikikomori (volně přeloženo jako <italic>stažení se do ústraní),</italic> který se
z Japonska šíří do celého světa, poprvé upozornil psycholog Tamaki Saitó. Podle něj jsou
pro hikikomori signifikantní tři skutečnosti:
– do sociální izolace se jedinec uchýlí před 30. rokem života;
– sociální izolace trvá minimálně šest měsíců;
– stav, v němž se jedinec ocitl, není zapříčiněn psychickou poruchou^1.
<bold>(2)</bold> Podle odhadů v Japonsku žije přes 600 000 hikikomori. Dotyční nechodí do školy
ani do zaměstnání, celé dny tráví ve svém pokoji. Ven buď nevycházejí vůbec, nebo
jen v nejnutnějších případech. Přímý kontakt s lidmi je pro ně extrémně stresující,
nekomunikují dokonce ani se svými blízkými. Jejich jediným spojením s okolním světem
je internet. Co je příčinou této dobrovolné izolace? Řada mladých lidí (většinou mužů)
není schopna vyhovět vysokým nárokům, které na ně klade okolí. Orientace na výkon,
kritika, absence mužského vzoru (otec v rodině chybí nebo neplní svou rodičovskou
funkci), různá individuální <underline>traumata,</underline> k <underline>nimž</underline> patří například šikana ve škole – to vše vede
k uzavření se před světem.
<bold>(3)</bold> Ještě nedávno se v Japonsku o tomto problému veřejně nemluvilo: rodiče se
styděli kontaktovat psychologa a své děti raději nechávali žít v osamění. xxxxx Vychází
mnoho článků informujících o hikikomori, roste zájem o odbornou pomoc.
^1 Sekundárně se ovšem u tohoto jedince mohou rozvinout úzkosti či deprese, a to jako důsledek
dlouhodobé sociální izolace.
<italic>(www.pharmapoint.cz; www.plus.rozhlas.cz, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Substantivizovaná adjektiva</bold> mají tvary adjektiv, ve větě ale plní funkce, které běžně
zastávají substantiva.
x <italic>Je to nemocný člověk.</italic> – ve větě se vyskytuje adjektivum <italic>nemocný</italic> a substantivum
<italic>člověk</italic>
x <italic>Včera byl nemocný hospitalizován. –</italic> ve větě se vyskytuje substantivizované
adjektivum <italic>nemocný
(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).
Hikikomori stráví v izolaci více než půl roku, maximálně však do dovršení
svých třiceti let. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> „Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se
v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz.“ Těmito slovy začíná *****, světoznámého
představitele pražské německé literatury. Řehořova metamorfóza obnaží pokřivené
rodinné vztahy. Řehoř nakonec umírá, uvězněn mezi čtyřmi zdmi svého pokoje.
Tato kniha patří k oblíbené četbě tzv. hikikomori – lidí, kteří se izolovali od okolního
světa. Na fenomén hikikomori (volně přeloženo jako <italic>stažení se do ústraní),</italic> který se
z Japonska šíří do celého světa, poprvé upozornil psycholog Tamaki Saitó. Podle něj jsou
pro hikikomori signifikantní tři skutečnosti:
– do sociální izolace se jedinec uchýlí před 30. rokem života;
– sociální izolace trvá minimálně šest měsíců;
– stav, v němž se jedinec ocitl, není zapříčiněn psychickou poruchou^1.
<bold>(2)</bold> Podle odhadů v Japonsku žije přes 600 000 hikikomori. Dotyční nechodí do školy
ani do zaměstnání, celé dny tráví ve svém pokoji. Ven buď nevycházejí vůbec, nebo
jen v nejnutnějších případech. Přímý kontakt s lidmi je pro ně extrémně stresující,
nekomunikují dokonce ani se svými blízkými. Jejich jediným spojením s okolním světem
je internet. Co je příčinou této dobrovolné izolace? Řada mladých lidí (většinou mužů)
není schopna vyhovět vysokým nárokům, které na ně klade okolí. Orientace na výkon,
kritika, absence mužského vzoru (otec v rodině chybí nebo neplní svou rodičovskou
funkci), různá individuální <underline>traumata,</underline> k <underline>nimž</underline> patří například šikana ve škole – to vše vede
k uzavření se před světem.
<bold>(3)</bold> Ještě nedávno se v Japonsku o tomto problému veřejně nemluvilo: rodiče se
styděli kontaktovat psychologa a své děti raději nechávali žít v osamění. xxxxx Vychází
mnoho článků informujících o hikikomori, roste zájem o odbornou pomoc.
^1 Sekundárně se ovšem u tohoto jedince mohou rozvinout úzkosti či deprese, a to jako důsledek
dlouhodobé sociální izolace.
<italic>(www.pharmapoint.cz; www.plus.rozhlas.cz, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Substantivizovaná adjektiva</bold> mají tvary adjektiv, ve větě ale plní funkce, které běžně
zastávají substantiva.
x <italic>Je to nemocný člověk.</italic> – ve větě se vyskytuje adjektivum <italic>nemocný</italic> a substantivum
<italic>člověk</italic>
x <italic>Včera byl nemocný hospitalizován. –</italic> ve větě se vyskytuje substantivizované
adjektivum <italic>nemocný
(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).
Přes 600 000 mladých Japonců, z nichž se stali hikikomori, pochází
z neúplných rodin a žije pouze s matkou. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> „Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se
v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz.“ Těmito slovy začíná *****, světoznámého
představitele pražské německé literatury. Řehořova metamorfóza obnaží pokřivené
rodinné vztahy. Řehoř nakonec umírá, uvězněn mezi čtyřmi zdmi svého pokoje.
Tato kniha patří k oblíbené četbě tzv. hikikomori – lidí, kteří se izolovali od okolního
světa. Na fenomén hikikomori (volně přeloženo jako <italic>stažení se do ústraní),</italic> který se
z Japonska šíří do celého světa, poprvé upozornil psycholog Tamaki Saitó. Podle něj jsou
pro hikikomori signifikantní tři skutečnosti:
– do sociální izolace se jedinec uchýlí před 30. rokem života;
– sociální izolace trvá minimálně šest měsíců;
– stav, v němž se jedinec ocitl, není zapříčiněn psychickou poruchou^1.
<bold>(2)</bold> Podle odhadů v Japonsku žije přes 600 000 hikikomori. Dotyční nechodí do školy
ani do zaměstnání, celé dny tráví ve svém pokoji. Ven buď nevycházejí vůbec, nebo
jen v nejnutnějších případech. Přímý kontakt s lidmi je pro ně extrémně stresující,
nekomunikují dokonce ani se svými blízkými. Jejich jediným spojením s okolním světem
je internet. Co je příčinou této dobrovolné izolace? Řada mladých lidí (většinou mužů)
není schopna vyhovět vysokým nárokům, které na ně klade okolí. Orientace na výkon,
kritika, absence mužského vzoru (otec v rodině chybí nebo neplní svou rodičovskou
funkci), různá individuální <underline>traumata,</underline> k <underline>nimž</underline> patří například šikana ve škole – to vše vede
k uzavření se před světem.
<bold>(3)</bold> Ještě nedávno se v Japonsku o tomto problému veřejně nemluvilo: rodiče se
styděli kontaktovat psychologa a své děti raději nechávali žít v osamění. xxxxx Vychází
mnoho článků informujících o hikikomori, roste zájem o odbornou pomoc.
^1 Sekundárně se ovšem u tohoto jedince mohou rozvinout úzkosti či deprese, a to jako důsledek
dlouhodobé sociální izolace.
<italic>(www.pharmapoint.cz; www.plus.rozhlas.cz, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Substantivizovaná adjektiva</bold> mají tvary adjektiv, ve větě ale plní funkce, které běžně
zastávají substantiva.
x <italic>Je to nemocný člověk.</italic> – ve větě se vyskytuje adjektivum <italic>nemocný</italic> a substantivum
<italic>člověk</italic>
x <italic>Včera byl nemocný hospitalizován. –</italic> ve větě se vyskytuje substantivizované
adjektivum <italic>nemocný
(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).
Císaři z dynastie Ming vládli déle než císaři z dynastie Chan. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> <underline>Velká čínská zeď, jeden z nových sedmi divů světa, je systém opevnění táhnoucí
se severní Čínou.</underline> O tomto patrně nejvýznamnějším lidském díle se šíří různé nepravdy,
jimž mnoho lidí věří, například že zeď je viditelná z povrchu Měsíce pouhým okem. Slavná
památka, jíž se nelichotivě přezdívá největší hřbitov světa, zkrátka přitahuje pozornost.
<bold>(2)</bold> Počátky budování slavného opevnění, ***** tvarem dračí tělo, souvisí s epochou
čínských dějin nazývanou Období xxxxx států. Aby se státy chránily před vzájemnými
útoky, stavěly tehdy obranné zdi. Válčící státy nakonec dobyl Čchin Š’-chuang-ti a tím
poprvé v historii sjednotil celou zemi. <underline>Po převzetí moci Čchin Š’-chuang-ti, první císař
sjednocené Číny, nařídil rozšířit stávající obranný systém.</underline> Na stavbě pracovalo milion
vězňů, pomáhala jim také početná armáda. Původní obranné zdi se postupně
propojovaly a díky usilovné práci brzy vznikl první souvislý úsek Velké čínské zdi.
V započatém díle pak pokračovali císaři z dynastie Chan (vládli 206 př. n. l. – 220 n. l.).
Poslední význačná fáze stavby proběhla za vlády císařů z dynastie Ming (vládli 1368–1644),
kdy po <bold>nepředvídaném</bold> nájezdu loupeživých kmenů bylo nutné obranný systém Číny
posílit. K obraně před útoky ovšem <bold>nestačila</bold> jen samotná zeď, říši chránily také vojenské
posádky. Součástí zdi bylo 25 000 strážních věží, <bold>vysokých</bold> zhruba 13 metrů. Tyto věže
<bold>umožňovaly</bold> rychlou komunikaci pomocí kouřových signálů: zpráva došla z jednoho
konce zdi na druhý za 24 hodin.
Stavba Velké čínské zdi si vyžádala nespočet obětí, podle některých zdrojů dokonce
v 7. století během stavebních prací zahynulo za deset dnů na 500 000 mužů. Dnes už se
zeď místy rozpadá, její nejzachovalejší části se nacházejí poblíž čínské vesničky Pa-ta-ling.
<italic>(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Větné členy v přístavkovém vztahu</bold> pojmenovávají jednu skutečnost různými způsoby,
např. <italic>večeřeli jsme <underline>pizzu, italské národní jídlo.</underline>
(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).
Součástí prvního souvislého úseku Velké čínské zdi byly obranné zdi
postavené před sjednocením Číny. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> <underline>Velká čínská zeď, jeden z nových sedmi divů světa, je systém opevnění táhnoucí
se severní Čínou.</underline> O tomto patrně nejvýznamnějším lidském díle se šíří různé nepravdy,
jimž mnoho lidí věří, například že zeď je viditelná z povrchu Měsíce pouhým okem. Slavná
památka, jíž se nelichotivě přezdívá největší hřbitov světa, zkrátka přitahuje pozornost.
<bold>(2)</bold> Počátky budování slavného opevnění, ***** tvarem dračí tělo, souvisí s epochou
čínských dějin nazývanou Období xxxxx států. Aby se státy chránily před vzájemnými
útoky, stavěly tehdy obranné zdi. Válčící státy nakonec dobyl Čchin Š’-chuang-ti a tím
poprvé v historii sjednotil celou zemi. <underline>Po převzetí moci Čchin Š’-chuang-ti, první císař
sjednocené Číny, nařídil rozšířit stávající obranný systém.</underline> Na stavbě pracovalo milion
vězňů, pomáhala jim také početná armáda. Původní obranné zdi se postupně
propojovaly a díky usilovné práci brzy vznikl první souvislý úsek Velké čínské zdi.
V započatém díle pak pokračovali císaři z dynastie Chan (vládli 206 př. n. l. – 220 n. l.).
Poslední význačná fáze stavby proběhla za vlády císařů z dynastie Ming (vládli 1368–1644),
kdy po <bold>nepředvídaném</bold> nájezdu loupeživých kmenů bylo nutné obranný systém Číny
posílit. K obraně před útoky ovšem <bold>nestačila</bold> jen samotná zeď, říši chránily také vojenské
posádky. Součástí zdi bylo 25 000 strážních věží, <bold>vysokých</bold> zhruba 13 metrů. Tyto věže
<bold>umožňovaly</bold> rychlou komunikaci pomocí kouřových signálů: zpráva došla z jednoho
konce zdi na druhý za 24 hodin.
Stavba Velké čínské zdi si vyžádala nespočet obětí, podle některých zdrojů dokonce
v 7. století během stavebních prací zahynulo za deset dnů na 500 000 mužů. Dnes už se
zeď místy rozpadá, její nejzachovalejší části se nacházejí poblíž čínské vesničky Pa-ta-ling.
<italic>(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Větné členy v přístavkovém vztahu</bold> pojmenovávají jednu skutečnost různými způsoby,
např. <italic>večeřeli jsme <underline>pizzu, italské národní jídlo.</underline>
(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).
Podle některých zdrojů při stavbě Velké čínské zdi zahynulo nejvíce lidí
v 7. století, kdy každý den zemřelo 50 000 mužů. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> <underline>Velká čínská zeď, jeden z nových sedmi divů světa, je systém opevnění táhnoucí
se severní Čínou.</underline> O tomto patrně nejvýznamnějším lidském díle se šíří různé nepravdy,
jimž mnoho lidí věří, například že zeď je viditelná z povrchu Měsíce pouhým okem. Slavná
památka, jíž se nelichotivě přezdívá největší hřbitov světa, zkrátka přitahuje pozornost.
<bold>(2)</bold> Počátky budování slavného opevnění, ***** tvarem dračí tělo, souvisí s epochou
čínských dějin nazývanou Období xxxxx států. Aby se státy chránily před vzájemnými
útoky, stavěly tehdy obranné zdi. Válčící státy nakonec dobyl Čchin Š’-chuang-ti a tím
poprvé v historii sjednotil celou zemi. <underline>Po převzetí moci Čchin Š’-chuang-ti, první císař
sjednocené Číny, nařídil rozšířit stávající obranný systém.</underline> Na stavbě pracovalo milion
vězňů, pomáhala jim také početná armáda. Původní obranné zdi se postupně
propojovaly a díky usilovné práci brzy vznikl první souvislý úsek Velké čínské zdi.
V započatém díle pak pokračovali císaři z dynastie Chan (vládli 206 př. n. l. – 220 n. l.).
Poslední význačná fáze stavby proběhla za vlády císařů z dynastie Ming (vládli 1368–1644),
kdy po <bold>nepředvídaném</bold> nájezdu loupeživých kmenů bylo nutné obranný systém Číny
posílit. K obraně před útoky ovšem <bold>nestačila</bold> jen samotná zeď, říši chránily také vojenské
posádky. Součástí zdi bylo 25 000 strážních věží, <bold>vysokých</bold> zhruba 13 metrů. Tyto věže
<bold>umožňovaly</bold> rychlou komunikaci pomocí kouřových signálů: zpráva došla z jednoho
konce zdi na druhý za 24 hodin.
Stavba Velké čínské zdi si vyžádala nespočet obětí, podle některých zdrojů dokonce
v 7. století během stavebních prací zahynulo za deset dnů na 500 000 mužů. Dnes už se
zeď místy rozpadá, její nejzachovalejší části se nacházejí poblíž čínské vesničky Pa-ta-ling.
<italic>(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Větné členy v přístavkovém vztahu</bold> pojmenovávají jednu skutečnost různými způsoby,
např. <italic>večeřeli jsme <underline>pizzu, italské národní jídlo.</underline>
(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).
Zpráva odeslaná z jedné ze strážních věží, které jsou součástí Velké čínské
zdi, dorazila na sousední strážní věž přesně za 24 hodin. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> <underline>Velká čínská zeď, jeden z nových sedmi divů světa, je systém opevnění táhnoucí
se severní Čínou.</underline> O tomto patrně nejvýznamnějším lidském díle se šíří různé nepravdy,
jimž mnoho lidí věří, například že zeď je viditelná z povrchu Měsíce pouhým okem. Slavná
památka, jíž se nelichotivě přezdívá největší hřbitov světa, zkrátka přitahuje pozornost.
<bold>(2)</bold> Počátky budování slavného opevnění, ***** tvarem dračí tělo, souvisí s epochou
čínských dějin nazývanou Období xxxxx států. Aby se státy chránily před vzájemnými
útoky, stavěly tehdy obranné zdi. Válčící státy nakonec dobyl Čchin Š’-chuang-ti a tím
poprvé v historii sjednotil celou zemi. <underline>Po převzetí moci Čchin Š’-chuang-ti, první císař
sjednocené Číny, nařídil rozšířit stávající obranný systém.</underline> Na stavbě pracovalo milion
vězňů, pomáhala jim také početná armáda. Původní obranné zdi se postupně
propojovaly a díky usilovné práci brzy vznikl první souvislý úsek Velké čínské zdi.
V započatém díle pak pokračovali císaři z dynastie Chan (vládli 206 př. n. l. – 220 n. l.).
Poslední význačná fáze stavby proběhla za vlády císařů z dynastie Ming (vládli 1368–1644),
kdy po <bold>nepředvídaném</bold> nájezdu loupeživých kmenů bylo nutné obranný systém Číny
posílit. K obraně před útoky ovšem <bold>nestačila</bold> jen samotná zeď, říši chránily také vojenské
posádky. Součástí zdi bylo 25 000 strážních věží, <bold>vysokých</bold> zhruba 13 metrů. Tyto věže
<bold>umožňovaly</bold> rychlou komunikaci pomocí kouřových signálů: zpráva došla z jednoho
konce zdi na druhý za 24 hodin.
Stavba Velké čínské zdi si vyžádala nespočet obětí, podle některých zdrojů dokonce
v 7. století během stavebních prací zahynulo za deset dnů na 500 000 mužů. Dnes už se
zeď místy rozpadá, její nejzachovalejší části se nacházejí poblíž čínské vesničky Pa-ta-ling.
<italic>(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Větné členy v přístavkovém vztahu</bold> pojmenovávají jednu skutečnost různými způsoby,
např. <italic>večeřeli jsme <underline>pizzu, italské národní jídlo.</underline>
(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně
správně (ANO), nebo ne (NE).
Svým přátelům by nikdy vědomně neublížil, tím jsem si úplně jistý. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | null | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně
správně (ANO), nebo ne (NE).
Mluvil plynně anglicky a francouzsky, proto se téměř všude dorozuměl. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | null | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně
správně (ANO), nebo ne (NE).
Slušně jsem pozdravila manželovy bývalé kolegy, oni mi ale neodpověděli. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | null | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně
správně (ANO), nebo ne (NE).
Blikající výstražné nápisy varovaly řidiče, že se blíží k nebezpečnému úseku. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | null | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Ervin, manžel Elsy Helerové, zemřel před rokem 1938. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>(1)</bold> <underline>Hana Helerová často přemýšlela, jak jiný by byl jejich život, kdyby tehdy prodaly
dům.</underline> Kdyby odjely. Byla to totiž ona, kdo na konci léta 1938 zcela změnil osud celé rodiny.
PASY a víza už byly tehdy vyřízené, až na ty Rosiny. Vydání jejích DOKLADŮ se
opozdilo, neboť jako nezletilá nepředložila souhlas obou rodičů.
„Celé město ví, že už jsem kolik let vdova, ale veledůležitý úředník musí vidět papír,“
brblala Elsa, když ze zásuvky vytahovala úmrtní list svého manžela Ervina. Dala
dokument do obálky a zavolala na dceru Hanu: „Zanes to na poštu. Já nemám čas,
přijdou Drozdovi kvůli baráku. Snad ho koupí.“
Když se před necelým měsícem po městě rozkřiklo, že dům na náměstí je na prodej,
přilákalo to hned několik zájemců. Všichni ale věděli, proč vdova Helerová svůj dům
prodává tak narychlo, a proto jí nabízeli směšně nízké částky. Elsa byla zoufalá, to ano.
Byla také <bold>vyděšená,</bold> stejně jako tisíce Židů, kteří pochopili, že Československo už pro ně
není bezpečné. Nebyla však natolik zoufalá, aby se nechala <bold>oškubat.</bold> Pořád doufala, že za
dům dostane to, co požaduje.
<bold>(2)</bold> Hana si obálku strčila do kapsy lehkého sáčka. „Dej si to do kabelky. Jestli to ztratíš,
nepojedeme nikam,“ upozornila ji Elsa.
Nebýt těchto slov, Hana by došla na poštu, za pár dní by Rosa dostala doklady
a všechny tři Helerovy by v září odjely do Anglie. Drozdovi totiž byli slušní lidé a jako
jediní přistoupili na Elsinu cenu. Jenže Hana si vzpomněla na Jaroslava. Sice ho pár týdnů
neviděla, při posledním setkání jí ale řekl, že to s ní myslí vážně. Než to vyslovil, skoro se
nechala zviklat matčinými nehezkými poznámkami na jeho adresu. Teď si ale byla jistá,
že její budoucnost je zde, s Jaroslavem. Rozhodla se proto dopis schovat.
<italic>(A. Mornštajnová, Hana, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
V obálce, kterou měla Hana zanést na poštu, byl kromě pasu Rosy Helerové
ještě jeden dokument. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>(1)</bold> <underline>Hana Helerová často přemýšlela, jak jiný by byl jejich život, kdyby tehdy prodaly
dům.</underline> Kdyby odjely. Byla to totiž ona, kdo na konci léta 1938 zcela změnil osud celé rodiny.
PASY a víza už byly tehdy vyřízené, až na ty Rosiny. Vydání jejích DOKLADŮ se
opozdilo, neboť jako nezletilá nepředložila souhlas obou rodičů.
„Celé město ví, že už jsem kolik let vdova, ale veledůležitý úředník musí vidět papír,“
brblala Elsa, když ze zásuvky vytahovala úmrtní list svého manžela Ervina. Dala
dokument do obálky a zavolala na dceru Hanu: „Zanes to na poštu. Já nemám čas,
přijdou Drozdovi kvůli baráku. Snad ho koupí.“
Když se před necelým měsícem po městě rozkřiklo, že dům na náměstí je na prodej,
přilákalo to hned několik zájemců. Všichni ale věděli, proč vdova Helerová svůj dům
prodává tak narychlo, a proto jí nabízeli směšně nízké částky. Elsa byla zoufalá, to ano.
Byla také <bold>vyděšená,</bold> stejně jako tisíce Židů, kteří pochopili, že Československo už pro ně
není bezpečné. Nebyla však natolik zoufalá, aby se nechala <bold>oškubat.</bold> Pořád doufala, že za
dům dostane to, co požaduje.
<bold>(2)</bold> Hana si obálku strčila do kapsy lehkého sáčka. „Dej si to do kabelky. Jestli to ztratíš,
nepojedeme nikam,“ upozornila ji Elsa.
Nebýt těchto slov, Hana by došla na poštu, za pár dní by Rosa dostala doklady
a všechny tři Helerovy by v září odjely do Anglie. Drozdovi totiž byli slušní lidé a jako
jediní přistoupili na Elsinu cenu. Jenže Hana si vzpomněla na Jaroslava. Sice ho pár týdnů
neviděla, při posledním setkání jí ale řekl, že to s ní myslí vážně. Než to vyslovil, skoro se
nechala zviklat matčinými nehezkými poznámkami na jeho adresu. Teď si ale byla jistá,
že její budoucnost je zde, s Jaroslavem. Rozhodla se proto dopis schovat.
<italic>(A. Mornštajnová, Hana, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Drozdovi, zájemci o koupi domu Elsy Helerové, akceptovali cenu, kterou
Elsa za svůj dům požadovala. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>(1)</bold> <underline>Hana Helerová často přemýšlela, jak jiný by byl jejich život, kdyby tehdy prodaly
dům.</underline> Kdyby odjely. Byla to totiž ona, kdo na konci léta 1938 zcela změnil osud celé rodiny.
PASY a víza už byly tehdy vyřízené, až na ty Rosiny. Vydání jejích DOKLADŮ se
opozdilo, neboť jako nezletilá nepředložila souhlas obou rodičů.
„Celé město ví, že už jsem kolik let vdova, ale veledůležitý úředník musí vidět papír,“
brblala Elsa, když ze zásuvky vytahovala úmrtní list svého manžela Ervina. Dala
dokument do obálky a zavolala na dceru Hanu: „Zanes to na poštu. Já nemám čas,
přijdou Drozdovi kvůli baráku. Snad ho koupí.“
Když se před necelým měsícem po městě rozkřiklo, že dům na náměstí je na prodej,
přilákalo to hned několik zájemců. Všichni ale věděli, proč vdova Helerová svůj dům
prodává tak narychlo, a proto jí nabízeli směšně nízké částky. Elsa byla zoufalá, to ano.
Byla také <bold>vyděšená,</bold> stejně jako tisíce Židů, kteří pochopili, že Československo už pro ně
není bezpečné. Nebyla však natolik zoufalá, aby se nechala <bold>oškubat.</bold> Pořád doufala, že za
dům dostane to, co požaduje.
<bold>(2)</bold> Hana si obálku strčila do kapsy lehkého sáčka. „Dej si to do kabelky. Jestli to ztratíš,
nepojedeme nikam,“ upozornila ji Elsa.
Nebýt těchto slov, Hana by došla na poštu, za pár dní by Rosa dostala doklady
a všechny tři Helerovy by v září odjely do Anglie. Drozdovi totiž byli slušní lidé a jako
jediní přistoupili na Elsinu cenu. Jenže Hana si vzpomněla na Jaroslava. Sice ho pár týdnů
neviděla, při posledním setkání jí ale řekl, že to s ní myslí vážně. Než to vyslovil, skoro se
nechala zviklat matčinými nehezkými poznámkami na jeho adresu. Teď si ale byla jistá,
že její budoucnost je zde, s Jaroslavem. Rozhodla se proto dopis schovat.
<italic>(A. Mornštajnová, Hana, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Elsiny poznámky týkající se Jaroslava rozptýlily nejistotu, kterou Hana
Helerová před schůzkou se svým chlapcem pociťovala. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>(1)</bold> <underline>Hana Helerová často přemýšlela, jak jiný by byl jejich život, kdyby tehdy prodaly
dům.</underline> Kdyby odjely. Byla to totiž ona, kdo na konci léta 1938 zcela změnil osud celé rodiny.
PASY a víza už byly tehdy vyřízené, až na ty Rosiny. Vydání jejích DOKLADŮ se
opozdilo, neboť jako nezletilá nepředložila souhlas obou rodičů.
„Celé město ví, že už jsem kolik let vdova, ale veledůležitý úředník musí vidět papír,“
brblala Elsa, když ze zásuvky vytahovala úmrtní list svého manžela Ervina. Dala
dokument do obálky a zavolala na dceru Hanu: „Zanes to na poštu. Já nemám čas,
přijdou Drozdovi kvůli baráku. Snad ho koupí.“
Když se před necelým měsícem po městě rozkřiklo, že dům na náměstí je na prodej,
přilákalo to hned několik zájemců. Všichni ale věděli, proč vdova Helerová svůj dům
prodává tak narychlo, a proto jí nabízeli směšně nízké částky. Elsa byla zoufalá, to ano.
Byla také <bold>vyděšená,</bold> stejně jako tisíce Židů, kteří pochopili, že Československo už pro ně
není bezpečné. Nebyla však natolik zoufalá, aby se nechala <bold>oškubat.</bold> Pořád doufala, že za
dům dostane to, co požaduje.
<bold>(2)</bold> Hana si obálku strčila do kapsy lehkého sáčka. „Dej si to do kabelky. Jestli to ztratíš,
nepojedeme nikam,“ upozornila ji Elsa.
Nebýt těchto slov, Hana by došla na poštu, za pár dní by Rosa dostala doklady
a všechny tři Helerovy by v září odjely do Anglie. Drozdovi totiž byli slušní lidé a jako
jediní přistoupili na Elsinu cenu. Jenže Hana si vzpomněla na Jaroslava. Sice ho pár týdnů
neviděla, při posledním setkání jí ale řekl, že to s ní myslí vážně. Než to vyslovil, skoro se
nechala zviklat matčinými nehezkými poznámkami na jeho adresu. Teď si ale byla jistá,
že její budoucnost je zde, s Jaroslavem. Rozhodla se proto dopis schovat.
<italic>(A. Mornštajnová, Hana, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Americký stát Washington, přes nějž vede trasa PCT, sousedí s Kanadou. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>(1)</bold> Monika Benešová se vydala na Pacific Crest Trail (PCT), jednu z nejtěžších pěších
tras světa. Trasu dlouhou necelých 4 300 kilometrů, vedoucí vyprahlou pouští i přes
velehory, ušla za pouhých pět měsíců. Musela se přitom vypořádat nejen s výkyvy počasí,
ale i s následky své vážné nemoci.
PCT vede od hranic s Mexikem přes tři americké státy (nejprve Kalifornii, pak Oregon
a nakonec Washington) ke kanadským hranicím, cestou projdete sedmi národními parky
a dalšími 25 přírodními rezervacemi. Zdolání trasy je náročné jak fyzicky, tak psychicky.
Ročně se na PCT vydají zhruba 3 000 lidí, do cíle ale dorazí jen desetina z nich.
<bold>(2)</bold> Během svého putování Monika potkala různá zvířata, <bold>třeba</bold> medvědy, vlky či
pumy, musela se <bold>také</bold> vyhýbat chřestýšům. Chodidla jí pokryly bolestivé puchýře,
a <bold>protože</bold> zažila sněhovou bouři, na nohou i rukou měla omrzliny. Ve všech krizových
situacích si však poradila. Po návratu domů řekla novinářům: „Chtěla jsem dokázat nejen
sobě, ale <bold>hlavně</bold> dalším nemocným lidem, že s nepřízní osudu lze bojovat.“
<italic>(www.tyden.cz, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Trasa PCT je rozdělena na dva úseky, první z nich vede přes sedm národních
parků. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>(1)</bold> Monika Benešová se vydala na Pacific Crest Trail (PCT), jednu z nejtěžších pěších
tras světa. Trasu dlouhou necelých 4 300 kilometrů, vedoucí vyprahlou pouští i přes
velehory, ušla za pouhých pět měsíců. Musela se přitom vypořádat nejen s výkyvy počasí,
ale i s následky své vážné nemoci.
PCT vede od hranic s Mexikem přes tři americké státy (nejprve Kalifornii, pak Oregon
a nakonec Washington) ke kanadským hranicím, cestou projdete sedmi národními parky
a dalšími 25 přírodními rezervacemi. Zdolání trasy je náročné jak fyzicky, tak psychicky.
Ročně se na PCT vydají zhruba 3 000 lidí, do cíle ale dorazí jen desetina z nich.
<bold>(2)</bold> Během svého putování Monika potkala různá zvířata, <bold>třeba</bold> medvědy, vlky či
pumy, musela se <bold>také</bold> vyhýbat chřestýšům. Chodidla jí pokryly bolestivé puchýře,
a <bold>protože</bold> zažila sněhovou bouři, na nohou i rukou měla omrzliny. Ve všech krizových
situacích si však poradila. Po návratu domů řekla novinářům: „Chtěla jsem dokázat nejen
sobě, ale <bold>hlavně</bold> dalším nemocným lidem, že s nepřízní osudu lze bojovat.“
<italic>(www.tyden.cz, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
O tom, že trasa PCT je opravdu náročná, svědčí i fakt, že ročně ji zvládne ujít
pouze deset lidí. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>(1)</bold> Monika Benešová se vydala na Pacific Crest Trail (PCT), jednu z nejtěžších pěších
tras světa. Trasu dlouhou necelých 4 300 kilometrů, vedoucí vyprahlou pouští i přes
velehory, ušla za pouhých pět měsíců. Musela se přitom vypořádat nejen s výkyvy počasí,
ale i s následky své vážné nemoci.
PCT vede od hranic s Mexikem přes tři americké státy (nejprve Kalifornii, pak Oregon
a nakonec Washington) ke kanadským hranicím, cestou projdete sedmi národními parky
a dalšími 25 přírodními rezervacemi. Zdolání trasy je náročné jak fyzicky, tak psychicky.
Ročně se na PCT vydají zhruba 3 000 lidí, do cíle ale dorazí jen desetina z nich.
<bold>(2)</bold> Během svého putování Monika potkala různá zvířata, <bold>třeba</bold> medvědy, vlky či
pumy, musela se <bold>také</bold> vyhýbat chřestýšům. Chodidla jí pokryly bolestivé puchýře,
a <bold>protože</bold> zažila sněhovou bouři, na nohou i rukou měla omrzliny. Ve všech krizových
situacích si však poradila. Po návratu domů řekla novinářům: „Chtěla jsem dokázat nejen
sobě, ale <bold>hlavně</bold> dalším nemocným lidem, že s nepřízní osudu lze bojovat.“
<italic>(www.tyden.cz, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Ujít celou trasu PCT, která je dlouhá skoro 4 300 kilometrů, trvá zpravidla
méně než pět měsíců. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>(1)</bold> Monika Benešová se vydala na Pacific Crest Trail (PCT), jednu z nejtěžších pěších
tras světa. Trasu dlouhou necelých 4 300 kilometrů, vedoucí vyprahlou pouští i přes
velehory, ušla za pouhých pět měsíců. Musela se přitom vypořádat nejen s výkyvy počasí,
ale i s následky své vážné nemoci.
PCT vede od hranic s Mexikem přes tři americké státy (nejprve Kalifornii, pak Oregon
a nakonec Washington) ke kanadským hranicím, cestou projdete sedmi národními parky
a dalšími 25 přírodními rezervacemi. Zdolání trasy je náročné jak fyzicky, tak psychicky.
Ročně se na PCT vydají zhruba 3 000 lidí, do cíle ale dorazí jen desetina z nich.
<bold>(2)</bold> Během svého putování Monika potkala různá zvířata, <bold>třeba</bold> medvědy, vlky či
pumy, musela se <bold>také</bold> vyhýbat chřestýšům. Chodidla jí pokryly bolestivé puchýře,
a <bold>protože</bold> zažila sněhovou bouři, na nohou i rukou měla omrzliny. Ve všech krizových
situacích si však poradila. Po návratu domů řekla novinářům: „Chtěla jsem dokázat nejen
sobě, ale <bold>hlavně</bold> dalším nemocným lidem, že s nepřízní osudu lze bojovat.“
<italic>(www.tyden.cz, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi
obsaženými ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE):
Montážní hala, v níž se vyrábějí automobily, má rozlohu 2,2 kilometru
čtverečního. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>(1)</bold> Areál firmy Škoda Auto má rozlohu 2,2 kilometru čtverečního, je tedy o něco větší
než Monako. U brány mě vyzvedl vedoucí výroby vozů Ondřej Pekárek a stal se mým
průvodcem ve škodováckém labyrintu. Proplétáme se kolem administrativních budov,
abychom se dostali k montážní hale. <underline>Cestou mi pan Pekárek říká, že základem všeho
nejsou stroje, ale lidé.</underline> Na lidech totiž stojí veškerý úspěch.
V montážní hale je lidí i automobilů plno. Tedy automobilů… Na začátku to jsou jen
torza, kolem nichž tančí skupiny dělníků. Jeden tým montuje airbagy, druhý lišty, třetí
upevňuje koberečky, čtvrtý lepí skla, pátý dělá bůhvíco a tak dál. Vše se děje nacvičenými
pohyby, nijak zběsilými, ne však línými.
Do haly jsme přišli v 11:00, jak jsem zjistil z informačního panelu umístěném vysoko
nad stroji. Další čísla svítící na obrovském panelu se týkají právě pracující ranní směny:
415 – tolik vozů musí směna vyrobit do konce své pracovní doby.
265 – tolik vozů směna vyrobila od začátku své pracovní doby.
430 – tolik vozů by směna vyrobila do konce své pracovní doby za stávajícího tempa.
<bold>(2)</bold> Na výrobě vozů participují stroje, lidé – a také zvířata. RESPEKTIVE jejich hlasy.
V případě potíží pracovní týmy ihned vysílají zvukový signál a podle toho, zda se ozve
bečení, bučení, či mečení, je okamžitě identifikována povaha problému.
<bold>Napíšu-li, že vyráběná auta jsou zpočátku podobná nevěstě v nedbalkách, jež
se po dlouhé zkrášlovací proceduře, při níž prochází rukama stylistů, kadeřníků
a kosmetiček, nakonec zaskví v celé své kráse, nemyslete si, že jsem se zbláznil.</bold>
Finálnímu spojení motoru s karosérií se opravdu říká svatba – podle pana Pekárka prý
proto, že by toto spojení mělo vydržet desítky let. Ačkoli lidem fandím, obávám se,
že motoru s karosérií vydrží manželství déle než těm, kteří na svatební hostině jedí
knedlíčkovou polévku z jednoho talíře.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2018 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi
obsaženými ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE):
Pracovní týmy, které se podílejí na výrobě vozů, využívají za účelem
nahlášení problému zvukové signály. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>(1)</bold> Areál firmy Škoda Auto má rozlohu 2,2 kilometru čtverečního, je tedy o něco větší
než Monako. U brány mě vyzvedl vedoucí výroby vozů Ondřej Pekárek a stal se mým
průvodcem ve škodováckém labyrintu. Proplétáme se kolem administrativních budov,
abychom se dostali k montážní hale. <underline>Cestou mi pan Pekárek říká, že základem všeho
nejsou stroje, ale lidé.</underline> Na lidech totiž stojí veškerý úspěch.
V montážní hale je lidí i automobilů plno. Tedy automobilů… Na začátku to jsou jen
torza, kolem nichž tančí skupiny dělníků. Jeden tým montuje airbagy, druhý lišty, třetí
upevňuje koberečky, čtvrtý lepí skla, pátý dělá bůhvíco a tak dál. Vše se děje nacvičenými
pohyby, nijak zběsilými, ne však línými.
Do haly jsme přišli v 11:00, jak jsem zjistil z informačního panelu umístěném vysoko
nad stroji. Další čísla svítící na obrovském panelu se týkají právě pracující ranní směny:
415 – tolik vozů musí směna vyrobit do konce své pracovní doby.
265 – tolik vozů směna vyrobila od začátku své pracovní doby.
430 – tolik vozů by směna vyrobila do konce své pracovní doby za stávajícího tempa.
<bold>(2)</bold> Na výrobě vozů participují stroje, lidé – a také zvířata. RESPEKTIVE jejich hlasy.
V případě potíží pracovní týmy ihned vysílají zvukový signál a podle toho, zda se ozve
bečení, bučení, či mečení, je okamžitě identifikována povaha problému.
<bold>Napíšu-li, že vyráběná auta jsou zpočátku podobná nevěstě v nedbalkách, jež
se po dlouhé zkrášlovací proceduře, při níž prochází rukama stylistů, kadeřníků
a kosmetiček, nakonec zaskví v celé své kráse, nemyslete si, že jsem se zbláznil.</bold>
Finálnímu spojení motoru s karosérií se opravdu říká svatba – podle pana Pekárka prý
proto, že by toto spojení mělo vydržet desítky let. Ačkoli lidem fandím, obávám se,
že motoru s karosérií vydrží manželství déle než těm, kteří na svatební hostině jedí
knedlíčkovou polévku z jednoho talíře.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2018 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi
obsaženými ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE):
Vedoucí výroby vozů tvrdí, že spojení motoru s karosérií vydrží déle než
manželství uzavřené mezi mužem a ženou. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>(1)</bold> Areál firmy Škoda Auto má rozlohu 2,2 kilometru čtverečního, je tedy o něco větší
než Monako. U brány mě vyzvedl vedoucí výroby vozů Ondřej Pekárek a stal se mým
průvodcem ve škodováckém labyrintu. Proplétáme se kolem administrativních budov,
abychom se dostali k montážní hale. <underline>Cestou mi pan Pekárek říká, že základem všeho
nejsou stroje, ale lidé.</underline> Na lidech totiž stojí veškerý úspěch.
V montážní hale je lidí i automobilů plno. Tedy automobilů… Na začátku to jsou jen
torza, kolem nichž tančí skupiny dělníků. Jeden tým montuje airbagy, druhý lišty, třetí
upevňuje koberečky, čtvrtý lepí skla, pátý dělá bůhvíco a tak dál. Vše se děje nacvičenými
pohyby, nijak zběsilými, ne však línými.
Do haly jsme přišli v 11:00, jak jsem zjistil z informačního panelu umístěném vysoko
nad stroji. Další čísla svítící na obrovském panelu se týkají právě pracující ranní směny:
415 – tolik vozů musí směna vyrobit do konce své pracovní doby.
265 – tolik vozů směna vyrobila od začátku své pracovní doby.
430 – tolik vozů by směna vyrobila do konce své pracovní doby za stávajícího tempa.
<bold>(2)</bold> Na výrobě vozů participují stroje, lidé – a také zvířata. RESPEKTIVE jejich hlasy.
V případě potíží pracovní týmy ihned vysílají zvukový signál a podle toho, zda se ozve
bečení, bučení, či mečení, je okamžitě identifikována povaha problému.
<bold>Napíšu-li, že vyráběná auta jsou zpočátku podobná nevěstě v nedbalkách, jež
se po dlouhé zkrášlovací proceduře, při níž prochází rukama stylistů, kadeřníků
a kosmetiček, nakonec zaskví v celé své kráse, nemyslete si, že jsem se zbláznil.</bold>
Finálnímu spojení motoru s karosérií se opravdu říká svatba – podle pana Pekárka prý
proto, že by toto spojení mělo vydržet desítky let. Ačkoli lidem fandím, obávám se,
že motoru s karosérií vydrží manželství déle než těm, kteří na svatební hostině jedí
knedlíčkovou polévku z jednoho talíře.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2018 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je v souladu s informacemi
obsaženými ve výchozím textu (ANO), či nikoli (NE):
Autor výchozího textu uvádí, že přišel do montážní haly v okamžiku, kdy
ranní směna vyrobila o 15 aut víc, než měla podle plánu vyrobit do konce
pracovní doby. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>(1)</bold> Areál firmy Škoda Auto má rozlohu 2,2 kilometru čtverečního, je tedy o něco větší
než Monako. U brány mě vyzvedl vedoucí výroby vozů Ondřej Pekárek a stal se mým
průvodcem ve škodováckém labyrintu. Proplétáme se kolem administrativních budov,
abychom se dostali k montážní hale. <underline>Cestou mi pan Pekárek říká, že základem všeho
nejsou stroje, ale lidé.</underline> Na lidech totiž stojí veškerý úspěch.
V montážní hale je lidí i automobilů plno. Tedy automobilů… Na začátku to jsou jen
torza, kolem nichž tančí skupiny dělníků. Jeden tým montuje airbagy, druhý lišty, třetí
upevňuje koberečky, čtvrtý lepí skla, pátý dělá bůhvíco a tak dál. Vše se děje nacvičenými
pohyby, nijak zběsilými, ne však línými.
Do haly jsme přišli v 11:00, jak jsem zjistil z informačního panelu umístěném vysoko
nad stroji. Další čísla svítící na obrovském panelu se týkají právě pracující ranní směny:
415 – tolik vozů musí směna vyrobit do konce své pracovní doby.
265 – tolik vozů směna vyrobila od začátku své pracovní doby.
430 – tolik vozů by směna vyrobila do konce své pracovní doby za stávajícího tempa.
<bold>(2)</bold> Na výrobě vozů participují stroje, lidé – a také zvířata. RESPEKTIVE jejich hlasy.
V případě potíží pracovní týmy ihned vysílají zvukový signál a podle toho, zda se ozve
bečení, bučení, či mečení, je okamžitě identifikována povaha problému.
<bold>Napíšu-li, že vyráběná auta jsou zpočátku podobná nevěstě v nedbalkách, jež
se po dlouhé zkrášlovací proceduře, při níž prochází rukama stylistů, kadeřníků
a kosmetiček, nakonec zaskví v celé své kráse, nemyslete si, že jsem se zbláznil.</bold>
Finálnímu spojení motoru s karosérií se opravdu říká svatba – podle pana Pekárka prý
proto, že by toto spojení mělo vydržet desítky let. Ačkoli lidem fandím, obávám se,
že motoru s karosérií vydrží manželství déle než těm, kteří na svatební hostině jedí
knedlíčkovou polévku z jednoho talíře.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2018 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE):
Dědův starší bratr byl ředitelem banky. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> Mého dědu a mou babičku už dávno procedily kůrou šeříky hřbitova u malé
vesnice v Polabí. Pod žulovým náhrobkem možná ještě zbylo pár gramů vápníku,
fosforu a železa, ale voda, jíž jsme především, už dávno odtekla k hnědé řece, která
hučí městem M., kde jsem se narodil. Poslední půlnoc už odbila také dědovu staršímu
bratru, toho času řediteli banky, a o něco později i mému strýci, který uměl nahrávat na
slovní smeče. Vítr už odvál ostatky dvou gestapáků, kteří hledali mouku v dědově statku,
a roznesl i popel tajného se zlatým odznáčkem srpu a kladiva. Tehdejší svět byl plný
podivných strachů, lží a gest, ale mně ten svět připadal normální, protože jsem o životě
ještě nic nevěděl.
<bold>(2)</bold> V době, kdy jsem v M. žil, město provozovalo stálé divadlo. Hrála v něm směsice
alkoholiků, kterým bylo jasné, že budoucnost už byla, a mladých talentů, z nichž někteří
už také začínali holdovat alkoholu.
Opona se každý večer zvedala v osm hodin. Většina herců ale bydlela v Praze
a poslední rychlík stavěl na nádraží v půl jedenácté. Několik osobáků sice jelo do Prahy
i později, byly ale špinavé a mívaly zpoždění. To, co diváci viděli na jevišti, tedy často
souviselo spíš s jízdním řádem než s Revizorem či Lakomcem.
Zatímco třeba <bold>premiéra</bold> jedné Shakespearovy hry trvala čtyři hodiny, o týden později
se to celé <bold>sfouklo</bold> už za hodiny dvě. V sále nikdo nic nepostrádal: ubohá Ofélie zešílela,
pak si <bold>hrobníci</bold> chvíli házeli Yorickovou lebkou, ***** se zeptal <italic>být, či nebýt,</italic> pak tasil
meč a pomstil otce, diváci vděčně zatleskali a před půl jedenáctou už Ofélie, Polonius,
Claudius a další <bold>podupávali</bold> na peroně a napjatě naslouchali, kdy se v dálce ozve rachot
rychlíku, který je dopraví domů před půlnocí.
<italic>(J. Novák, Děda, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Zpodstatnělá přídavná jména</bold> vznikají substantivizací adjektiv. Tvar adjektiva zůstává
zachován, slovo ale ve větě plní funkci substantiva, např. <italic><underline>vrchní</underline> číšník obsluhoval hosty</italic>
(adjektivum) × <italic><underline>vrchní</underline> obsluhoval hosty</italic> (substantivum).
<italic>(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2018 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE):
Ze všech herců, kteří v městském divadle hráli, měli sklon k alkoholismu
výhradně ti pražští. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> Mého dědu a mou babičku už dávno procedily kůrou šeříky hřbitova u malé
vesnice v Polabí. Pod žulovým náhrobkem možná ještě zbylo pár gramů vápníku,
fosforu a železa, ale voda, jíž jsme především, už dávno odtekla k hnědé řece, která
hučí městem M., kde jsem se narodil. Poslední půlnoc už odbila také dědovu staršímu
bratru, toho času řediteli banky, a o něco později i mému strýci, který uměl nahrávat na
slovní smeče. Vítr už odvál ostatky dvou gestapáků, kteří hledali mouku v dědově statku,
a roznesl i popel tajného se zlatým odznáčkem srpu a kladiva. Tehdejší svět byl plný
podivných strachů, lží a gest, ale mně ten svět připadal normální, protože jsem o životě
ještě nic nevěděl.
<bold>(2)</bold> V době, kdy jsem v M. žil, město provozovalo stálé divadlo. Hrála v něm směsice
alkoholiků, kterým bylo jasné, že budoucnost už byla, a mladých talentů, z nichž někteří
už také začínali holdovat alkoholu.
Opona se každý večer zvedala v osm hodin. Většina herců ale bydlela v Praze
a poslední rychlík stavěl na nádraží v půl jedenácté. Několik osobáků sice jelo do Prahy
i později, byly ale špinavé a mívaly zpoždění. To, co diváci viděli na jevišti, tedy často
souviselo spíš s jízdním řádem než s Revizorem či Lakomcem.
Zatímco třeba <bold>premiéra</bold> jedné Shakespearovy hry trvala čtyři hodiny, o týden později
se to celé <bold>sfouklo</bold> už za hodiny dvě. V sále nikdo nic nepostrádal: ubohá Ofélie zešílela,
pak si <bold>hrobníci</bold> chvíli házeli Yorickovou lebkou, ***** se zeptal <italic>být, či nebýt,</italic> pak tasil
meč a pomstil otce, diváci vděčně zatleskali a před půl jedenáctou už Ofélie, Polonius,
Claudius a další <bold>podupávali</bold> na peroně a napjatě naslouchali, kdy se v dálce ozve rachot
rychlíku, který je dopraví domů před půlnocí.
<italic>(J. Novák, Děda, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Zpodstatnělá přídavná jména</bold> vznikají substantivizací adjektiv. Tvar adjektiva zůstává
zachován, slovo ale ve větě plní funkci substantiva, např. <italic><underline>vrchní</underline> číšník obsluhoval hosty</italic>
(adjektivum) × <italic><underline>vrchní</underline> obsluhoval hosty</italic> (substantivum).
<italic>(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2018 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE):
V divadle, které provozovalo město M., trvaly všechny premiéry dvakrát
déle než reprízy těchto her. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> Mého dědu a mou babičku už dávno procedily kůrou šeříky hřbitova u malé
vesnice v Polabí. Pod žulovým náhrobkem možná ještě zbylo pár gramů vápníku,
fosforu a železa, ale voda, jíž jsme především, už dávno odtekla k hnědé řece, která
hučí městem M., kde jsem se narodil. Poslední půlnoc už odbila také dědovu staršímu
bratru, toho času řediteli banky, a o něco později i mému strýci, který uměl nahrávat na
slovní smeče. Vítr už odvál ostatky dvou gestapáků, kteří hledali mouku v dědově statku,
a roznesl i popel tajného se zlatým odznáčkem srpu a kladiva. Tehdejší svět byl plný
podivných strachů, lží a gest, ale mně ten svět připadal normální, protože jsem o životě
ještě nic nevěděl.
<bold>(2)</bold> V době, kdy jsem v M. žil, město provozovalo stálé divadlo. Hrála v něm směsice
alkoholiků, kterým bylo jasné, že budoucnost už byla, a mladých talentů, z nichž někteří
už také začínali holdovat alkoholu.
Opona se každý večer zvedala v osm hodin. Většina herců ale bydlela v Praze
a poslední rychlík stavěl na nádraží v půl jedenácté. Několik osobáků sice jelo do Prahy
i později, byly ale špinavé a mívaly zpoždění. To, co diváci viděli na jevišti, tedy často
souviselo spíš s jízdním řádem než s Revizorem či Lakomcem.
Zatímco třeba <bold>premiéra</bold> jedné Shakespearovy hry trvala čtyři hodiny, o týden později
se to celé <bold>sfouklo</bold> už za hodiny dvě. V sále nikdo nic nepostrádal: ubohá Ofélie zešílela,
pak si <bold>hrobníci</bold> chvíli házeli Yorickovou lebkou, ***** se zeptal <italic>být, či nebýt,</italic> pak tasil
meč a pomstil otce, diváci vděčně zatleskali a před půl jedenáctou už Ofélie, Polonius,
Claudius a další <bold>podupávali</bold> na peroně a napjatě naslouchali, kdy se v dálce ozve rachot
rychlíku, který je dopraví domů před půlnocí.
<italic>(J. Novák, Děda, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Zpodstatnělá přídavná jména</bold> vznikají substantivizací adjektiv. Tvar adjektiva zůstává
zachován, slovo ale ve větě plní funkci substantiva, např. <italic><underline>vrchní</underline> číšník obsluhoval hosty</italic>
(adjektivum) × <italic><underline>vrchní</underline> obsluhoval hosty</italic> (substantivum).
<italic>(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2018 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE):
Na rozdíl od vypravěče, který se narodil ve městě M., se vypravěčův děda
narodil v malé vesnici v Polabí. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> Mého dědu a mou babičku už dávno procedily kůrou šeříky hřbitova u malé
vesnice v Polabí. Pod žulovým náhrobkem možná ještě zbylo pár gramů vápníku,
fosforu a železa, ale voda, jíž jsme především, už dávno odtekla k hnědé řece, která
hučí městem M., kde jsem se narodil. Poslední půlnoc už odbila také dědovu staršímu
bratru, toho času řediteli banky, a o něco později i mému strýci, který uměl nahrávat na
slovní smeče. Vítr už odvál ostatky dvou gestapáků, kteří hledali mouku v dědově statku,
a roznesl i popel tajného se zlatým odznáčkem srpu a kladiva. Tehdejší svět byl plný
podivných strachů, lží a gest, ale mně ten svět připadal normální, protože jsem o životě
ještě nic nevěděl.
<bold>(2)</bold> V době, kdy jsem v M. žil, město provozovalo stálé divadlo. Hrála v něm směsice
alkoholiků, kterým bylo jasné, že budoucnost už byla, a mladých talentů, z nichž někteří
už také začínali holdovat alkoholu.
Opona se každý večer zvedala v osm hodin. Většina herců ale bydlela v Praze
a poslední rychlík stavěl na nádraží v půl jedenácté. Několik osobáků sice jelo do Prahy
i později, byly ale špinavé a mívaly zpoždění. To, co diváci viděli na jevišti, tedy často
souviselo spíš s jízdním řádem než s Revizorem či Lakomcem.
Zatímco třeba <bold>premiéra</bold> jedné Shakespearovy hry trvala čtyři hodiny, o týden později
se to celé <bold>sfouklo</bold> už za hodiny dvě. V sále nikdo nic nepostrádal: ubohá Ofélie zešílela,
pak si <bold>hrobníci</bold> chvíli házeli Yorickovou lebkou, ***** se zeptal <italic>být, či nebýt,</italic> pak tasil
meč a pomstil otce, diváci vděčně zatleskali a před půl jedenáctou už Ofélie, Polonius,
Claudius a další <bold>podupávali</bold> na peroně a napjatě naslouchali, kdy se v dálce ozve rachot
rychlíku, který je dopraví domů před půlnocí.
<italic>(J. Novák, Děda, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Zpodstatnělá přídavná jména</bold> vznikají substantivizací adjektiv. Tvar adjektiva zůstává
zachován, slovo ale ve větě plní funkci substantiva, např. <italic><underline>vrchní</underline> číšník obsluhoval hosty</italic>
(adjektivum) × <italic><underline>vrchní</underline> obsluhoval hosty</italic> (substantivum).
<italic>(Příruční mluvnice češtiny, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2018 |
TF | Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně
správně (ANO), či nikoli (NE):
Během vysněné dovolené, kterou bych chtěl prožít u Středozemního moře,
bych rád procestoval španělské pobřeží. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | null | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2018 |
TF | Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně
správně (ANO), či nikoli (NE):
Když přijedu do Ústí nad Orlicí, jdu se svými přáteli do jedné restaurace,
v níž si vždy vychutnám svůj oblíbený jelení guláš. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | null | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2018 |
TF | Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně
správně (ANO), či nikoli (NE):
Ve Spojených státech amerických patří parkovací kamery k povinnému
vybavení aut, v zemích Evropské unie se podobné opatření zvažuje. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | null | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2018 |
TF | Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně
správně (ANO), či nikoli (NE):
Díky množství léčebných pramenů se Česká Republika pyšní desítkami
lázeňských měst, nejvýznamnější nalezneme poblíž hranic s Německem. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | null | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2018 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).
Na rozdíl od zdrobněliny Helmutek lze jméno Helmut bez problémů zapsat
do české matriky. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> Výběrem jména pro dítě stráví budoucí rodiče <bold>většinou</bold> dost času. Co tuto volbu
ovlivňuje v různých koutech světa? Třeba severoameričtí indiáni vždy usilovali o to,
aby jméno co nejlépe charakterizovalo daného jedince. Pokud se během JEHO života
ukázalo, že původní výběr nebyl vhodný, dotyčného jednoduše přejmenovali. Například
proslulý náčelník Sedící býk, dodnes symbolizující revoltu indiánů proti útlaku ze strany
bělochů, byl v dětství údajně Skákající jezevec.
Při hledání jména bývají inspirací i známé osobnosti. Když se Barack Obama stal
prezidentem, v kmeni Luo, početném etniku žijícím na západě dnešní Keni, přišly na svět
stovky malých Obamů. Otec tohoto bývalého prezidenta je totiž tamější rodák.
Jména někdy mívají záměrné negativní konotace. V Zimbabwe lze potkat muže
pojmenované Nhamo („neštěstí“), v jednom nigerijském kmeni se zase používá
jméno, které v překladu znamená „narozen na hromadě odpadků“. Nejde však o projev
nedostatečné rodičovské lásky, <bold>právě</bold> naopak. <underline>Zdejší</underline> rodiče totiž věří, že taková jména
chrání před zlými duchy – ti prý usoudí, že dítě není milováno, a tak o něj ztratí zájem.
<bold>(2)</bold> V Česku se dnes rodiče <bold>často</bold> řídí tím, jak jméno zní či jak se hodí k příjmení. Pro
zápis osobních jmen do české matriky ovšem platí určitá pravidla: jméno například musí
oficiálně existovat v nějakém jazyce. Bezproblémový je tedy třeba zápis jména Helmut,
naopak zdrobnělá (Helmutek), zkomolená (Hemlut) či vymyšlená jména akceptována
nejsou. Střetu s matrikáři se proto nevyhnuli rodiče, kteří dceři vybrali jméno Půlnoční
bouře. Dívka byla nakonec po téměř ročním boji s úřady přejmenována na Elišku Gaiu.
<bold>(3)</bold> Na české matrice nedosáhli SVÉHO ani ti, kteří chtěli vzdát hold známé lihovině
a dítě pojmenovat Hennessy, ani ti, kteří přišli s bizarním neologismem Jardariáš.
Ojediněle se však i v Česku setkáme s <underline>nositelem</underline> kuriózního jména – stačí zajet do Brna za
Monty Pepou. Fantazie <bold>zkrátka</bold> nezná hranic.
<italic>(www.stoplusjednicka.cz; radiozurnal.rozhlas.cz, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2</bold>
Z přivlastňovacích zájmen se v určitých kontextech mohou stát <bold>zájmena zpodstatnělá,</bold>
což znamená, že plní funkci podstatného jména. Např. zájmeno <italic>našim</italic> ve větě <italic>Fandil
našim hokejistům</italic> není zpodstatnělé, ale ve větě <italic>Jdeme k našim na oběd</italic> zpodstatnělé je.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2023 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).
V jednom nigerijském kmeni ženy rodí na hromadě odpadků, aby svoje děti
ochránily před zlými duchy. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> Výběrem jména pro dítě stráví budoucí rodiče <bold>většinou</bold> dost času. Co tuto volbu
ovlivňuje v různých koutech světa? Třeba severoameričtí indiáni vždy usilovali o to,
aby jméno co nejlépe charakterizovalo daného jedince. Pokud se během JEHO života
ukázalo, že původní výběr nebyl vhodný, dotyčného jednoduše přejmenovali. Například
proslulý náčelník Sedící býk, dodnes symbolizující revoltu indiánů proti útlaku ze strany
bělochů, byl v dětství údajně Skákající jezevec.
Při hledání jména bývají inspirací i známé osobnosti. Když se Barack Obama stal
prezidentem, v kmeni Luo, početném etniku žijícím na západě dnešní Keni, přišly na svět
stovky malých Obamů. Otec tohoto bývalého prezidenta je totiž tamější rodák.
Jména někdy mívají záměrné negativní konotace. V Zimbabwe lze potkat muže
pojmenované Nhamo („neštěstí“), v jednom nigerijském kmeni se zase používá
jméno, které v překladu znamená „narozen na hromadě odpadků“. Nejde však o projev
nedostatečné rodičovské lásky, <bold>právě</bold> naopak. <underline>Zdejší</underline> rodiče totiž věří, že taková jména
chrání před zlými duchy – ti prý usoudí, že dítě není milováno, a tak o něj ztratí zájem.
<bold>(2)</bold> V Česku se dnes rodiče <bold>často</bold> řídí tím, jak jméno zní či jak se hodí k příjmení. Pro
zápis osobních jmen do české matriky ovšem platí určitá pravidla: jméno například musí
oficiálně existovat v nějakém jazyce. Bezproblémový je tedy třeba zápis jména Helmut,
naopak zdrobnělá (Helmutek), zkomolená (Hemlut) či vymyšlená jména akceptována
nejsou. Střetu s matrikáři se proto nevyhnuli rodiče, kteří dceři vybrali jméno Půlnoční
bouře. Dívka byla nakonec po téměř ročním boji s úřady přejmenována na Elišku Gaiu.
<bold>(3)</bold> Na české matrice nedosáhli SVÉHO ani ti, kteří chtěli vzdát hold známé lihovině
a dítě pojmenovat Hennessy, ani ti, kteří přišli s bizarním neologismem Jardariáš.
Ojediněle se však i v Česku setkáme s <underline>nositelem</underline> kuriózního jména – stačí zajet do Brna za
Monty Pepou. Fantazie <bold>zkrátka</bold> nezná hranic.
<italic>(www.stoplusjednicka.cz; radiozurnal.rozhlas.cz, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2</bold>
Z přivlastňovacích zájmen se v určitých kontextech mohou stát <bold>zájmena zpodstatnělá,</bold>
což znamená, že plní funkci podstatného jména. Např. zájmeno <italic>našim</italic> ve větě <italic>Fandil
našim hokejistům</italic> není zpodstatnělé, ale ve větě <italic>Jdeme k našim na oběd</italic> zpodstatnělé je.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2023 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).
Alespoň jeden příbuzný Baracka Obamy, dnes již bývalého prezidenta, se
narodil na území dnešní Keni. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> Výběrem jména pro dítě stráví budoucí rodiče <bold>většinou</bold> dost času. Co tuto volbu
ovlivňuje v různých koutech světa? Třeba severoameričtí indiáni vždy usilovali o to,
aby jméno co nejlépe charakterizovalo daného jedince. Pokud se během JEHO života
ukázalo, že původní výběr nebyl vhodný, dotyčného jednoduše přejmenovali. Například
proslulý náčelník Sedící býk, dodnes symbolizující revoltu indiánů proti útlaku ze strany
bělochů, byl v dětství údajně Skákající jezevec.
Při hledání jména bývají inspirací i známé osobnosti. Když se Barack Obama stal
prezidentem, v kmeni Luo, početném etniku žijícím na západě dnešní Keni, přišly na svět
stovky malých Obamů. Otec tohoto bývalého prezidenta je totiž tamější rodák.
Jména někdy mívají záměrné negativní konotace. V Zimbabwe lze potkat muže
pojmenované Nhamo („neštěstí“), v jednom nigerijském kmeni se zase používá
jméno, které v překladu znamená „narozen na hromadě odpadků“. Nejde však o projev
nedostatečné rodičovské lásky, <bold>právě</bold> naopak. <underline>Zdejší</underline> rodiče totiž věří, že taková jména
chrání před zlými duchy – ti prý usoudí, že dítě není milováno, a tak o něj ztratí zájem.
<bold>(2)</bold> V Česku se dnes rodiče <bold>často</bold> řídí tím, jak jméno zní či jak se hodí k příjmení. Pro
zápis osobních jmen do české matriky ovšem platí určitá pravidla: jméno například musí
oficiálně existovat v nějakém jazyce. Bezproblémový je tedy třeba zápis jména Helmut,
naopak zdrobnělá (Helmutek), zkomolená (Hemlut) či vymyšlená jména akceptována
nejsou. Střetu s matrikáři se proto nevyhnuli rodiče, kteří dceři vybrali jméno Půlnoční
bouře. Dívka byla nakonec po téměř ročním boji s úřady přejmenována na Elišku Gaiu.
<bold>(3)</bold> Na české matrice nedosáhli SVÉHO ani ti, kteří chtěli vzdát hold známé lihovině
a dítě pojmenovat Hennessy, ani ti, kteří přišli s bizarním neologismem Jardariáš.
Ojediněle se však i v Česku setkáme s <underline>nositelem</underline> kuriózního jména – stačí zajet do Brna za
Monty Pepou. Fantazie <bold>zkrátka</bold> nezná hranic.
<italic>(www.stoplusjednicka.cz; radiozurnal.rozhlas.cz, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2</bold>
Z přivlastňovacích zájmen se v určitých kontextech mohou stát <bold>zájmena zpodstatnělá,</bold>
což znamená, že plní funkci podstatného jména. Např. zájmeno <italic>našim</italic> ve větě <italic>Fandil
našim hokejistům</italic> není zpodstatnělé, ale ve větě <italic>Jdeme k našim na oběd</italic> zpodstatnělé je.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2023 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).
Matrikářům trvalo skoro rok, než na nátlak rodičů konečně povolili změnu
úředně schváleného jména jejich dcery na jméno Eliška Gaia. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> Výběrem jména pro dítě stráví budoucí rodiče <bold>většinou</bold> dost času. Co tuto volbu
ovlivňuje v různých koutech světa? Třeba severoameričtí indiáni vždy usilovali o to,
aby jméno co nejlépe charakterizovalo daného jedince. Pokud se během JEHO života
ukázalo, že původní výběr nebyl vhodný, dotyčného jednoduše přejmenovali. Například
proslulý náčelník Sedící býk, dodnes symbolizující revoltu indiánů proti útlaku ze strany
bělochů, byl v dětství údajně Skákající jezevec.
Při hledání jména bývají inspirací i známé osobnosti. Když se Barack Obama stal
prezidentem, v kmeni Luo, početném etniku žijícím na západě dnešní Keni, přišly na svět
stovky malých Obamů. Otec tohoto bývalého prezidenta je totiž tamější rodák.
Jména někdy mívají záměrné negativní konotace. V Zimbabwe lze potkat muže
pojmenované Nhamo („neštěstí“), v jednom nigerijském kmeni se zase používá
jméno, které v překladu znamená „narozen na hromadě odpadků“. Nejde však o projev
nedostatečné rodičovské lásky, <bold>právě</bold> naopak. <underline>Zdejší</underline> rodiče totiž věří, že taková jména
chrání před zlými duchy – ti prý usoudí, že dítě není milováno, a tak o něj ztratí zájem.
<bold>(2)</bold> V Česku se dnes rodiče <bold>často</bold> řídí tím, jak jméno zní či jak se hodí k příjmení. Pro
zápis osobních jmen do české matriky ovšem platí určitá pravidla: jméno například musí
oficiálně existovat v nějakém jazyce. Bezproblémový je tedy třeba zápis jména Helmut,
naopak zdrobnělá (Helmutek), zkomolená (Hemlut) či vymyšlená jména akceptována
nejsou. Střetu s matrikáři se proto nevyhnuli rodiče, kteří dceři vybrali jméno Půlnoční
bouře. Dívka byla nakonec po téměř ročním boji s úřady přejmenována na Elišku Gaiu.
<bold>(3)</bold> Na české matrice nedosáhli SVÉHO ani ti, kteří chtěli vzdát hold známé lihovině
a dítě pojmenovat Hennessy, ani ti, kteří přišli s bizarním neologismem Jardariáš.
Ojediněle se však i v Česku setkáme s <underline>nositelem</underline> kuriózního jména – stačí zajet do Brna za
Monty Pepou. Fantazie <bold>zkrátka</bold> nezná hranic.
<italic>(www.stoplusjednicka.cz; radiozurnal.rozhlas.cz, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2</bold>
Z přivlastňovacích zájmen se v určitých kontextech mohou stát <bold>zájmena zpodstatnělá,</bold>
což znamená, že plní funkci podstatného jména. Např. zájmeno <italic>našim</italic> ve větě <italic>Fandil
našim hokejistům</italic> není zpodstatnělé, ale ve větě <italic>Jdeme k našim na oběd</italic> zpodstatnělé je.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2023 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).
Arťomův vzhled ovlivnila skutečnost, že se narodil jinde než v podzemí. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | Těsně předtím, než byl zničen téměř celý pozemský svět, se některým šťastlivcům
podařilo nalézt útočiště v prostorách metra. Časem z jednotlivých stanic vznikly
zvláštní státy s přísně střeženými hranicemi. Úkolem strážců bylo bránit lidi z domovské
stanice, především klást odpor zlu pronikajícímu z povrchu do tunelů – zlu v podobě
nebezpečných mutantů.
Strážní stanoviště, kde teď Arťom s ostatními hlídali, se nacházelo poblíž stanice
<italic>VDNCH.</italic> Arťomovi bylo něco přes dvacet. Světlo světa spatřil ještě tam nahoře, proto
nebyl tak hubený a bledý jako ti, kteří se na rozdíl od něj narodili v podzemí. Arťom žil
s matkou v metru od svých pěti let. Život tady plynul klidně až do dne, kdy na jejich
stanici <italic>Timirjazevská</italic> zaútočily krysy.
Proud ohromných hlodavců se tehdy vyvalil ze severního tunelu a zaplavil celý
prostor. Útoku se vyhnulo jen pět mužů, kteří drželi stráž v jižním tunelu – na stanovišti
s jedinou drezínou. Jakmile zaslechli křik, jeden z nich jménem Saša se rozběhl
k nástupišti. Záhy spatřil, že stanice se zmítá ve smrtelném zápasu. Jejím obyvatelům
už nebylo pomoci. Vtom Sašu zahlédla jakási žena a s tváří zkřivenou strachy vykřikla:
„Zachraň aspoň mého Arťoma!“ A natáhla k <bold>němu</bold> ruce, v nichž držela dítě. Saša <bold>je</bold> vzal
do náručí a běžel s ním směrem k drezíně. Zdálky na své druhy volal, ať nahodí motor.
Okamžitě vyjeli, v patách nelítostné zabijácké krysy. Začal závod se smrtí. Uprchlíci
prosvištěli stanicí <italic>Dmitrovská,</italic> kterou záhy dobyla šedá armáda jejich pronásledovatelů.
Když byla na DOHLED hlídka před stanicí <italic>Savjolovská,</italic> Saša zařval: „Blíží se krysy!“ Na
<italic>Savjolovské</italic> se naštěstí nacházelo něco, co nejspíš všem dalším stanicím na této trase
zachránilo život – NEOBYČEJNĚ silný plamenomet. Z temnoty už znělo škrábání tisíců
drápků, když vyšlehl mohutný plamen.
Ze vzpomínek Arťoma náhle vytrhly podezřelé zvuky. <underline>Nedaleko jejich stanoviště,
z hlubiny tunelu vedoucího přímo k nim, byly slyšet cupitavé kroky a slabé šustění.</underline>
<italic>(D. Glukhovsky, Metro 2033, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2023 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).
Stanice Savjolovská byla konečnou stanicí té trasy metra, po níž jela
drezína s uprchlíky. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | Těsně předtím, než byl zničen téměř celý pozemský svět, se některým šťastlivcům
podařilo nalézt útočiště v prostorách metra. Časem z jednotlivých stanic vznikly
zvláštní státy s přísně střeženými hranicemi. Úkolem strážců bylo bránit lidi z domovské
stanice, především klást odpor zlu pronikajícímu z povrchu do tunelů – zlu v podobě
nebezpečných mutantů.
Strážní stanoviště, kde teď Arťom s ostatními hlídali, se nacházelo poblíž stanice
<italic>VDNCH.</italic> Arťomovi bylo něco přes dvacet. Světlo světa spatřil ještě tam nahoře, proto
nebyl tak hubený a bledý jako ti, kteří se na rozdíl od něj narodili v podzemí. Arťom žil
s matkou v metru od svých pěti let. Život tady plynul klidně až do dne, kdy na jejich
stanici <italic>Timirjazevská</italic> zaútočily krysy.
Proud ohromných hlodavců se tehdy vyvalil ze severního tunelu a zaplavil celý
prostor. Útoku se vyhnulo jen pět mužů, kteří drželi stráž v jižním tunelu – na stanovišti
s jedinou drezínou. Jakmile zaslechli křik, jeden z nich jménem Saša se rozběhl
k nástupišti. Záhy spatřil, že stanice se zmítá ve smrtelném zápasu. Jejím obyvatelům
už nebylo pomoci. Vtom Sašu zahlédla jakási žena a s tváří zkřivenou strachy vykřikla:
„Zachraň aspoň mého Arťoma!“ A natáhla k <bold>němu</bold> ruce, v nichž držela dítě. Saša <bold>je</bold> vzal
do náručí a běžel s ním směrem k drezíně. Zdálky na své druhy volal, ať nahodí motor.
Okamžitě vyjeli, v patách nelítostné zabijácké krysy. Začal závod se smrtí. Uprchlíci
prosvištěli stanicí <italic>Dmitrovská,</italic> kterou záhy dobyla šedá armáda jejich pronásledovatelů.
Když byla na DOHLED hlídka před stanicí <italic>Savjolovská,</italic> Saša zařval: „Blíží se krysy!“ Na
<italic>Savjolovské</italic> se naštěstí nacházelo něco, co nejspíš všem dalším stanicím na této trase
zachránilo život – NEOBYČEJNĚ silný plamenomet. Z temnoty už znělo škrábání tisíců
drápků, když vyšlehl mohutný plamen.
Ze vzpomínek Arťoma náhle vytrhly podezřelé zvuky. <underline>Nedaleko jejich stanoviště,
z hlubiny tunelu vedoucího přímo k nim, byly slyšet cupitavé kroky a slabé šustění.</underline>
<italic>(D. Glukhovsky, Metro 2033, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2023 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).
Obyvatelstvo států vzniklých ve stanicích metra tvořili především mutanti,
představující pro přeživší lidi nebezpečí. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | Těsně předtím, než byl zničen téměř celý pozemský svět, se některým šťastlivcům
podařilo nalézt útočiště v prostorách metra. Časem z jednotlivých stanic vznikly
zvláštní státy s přísně střeženými hranicemi. Úkolem strážců bylo bránit lidi z domovské
stanice, především klást odpor zlu pronikajícímu z povrchu do tunelů – zlu v podobě
nebezpečných mutantů.
Strážní stanoviště, kde teď Arťom s ostatními hlídali, se nacházelo poblíž stanice
<italic>VDNCH.</italic> Arťomovi bylo něco přes dvacet. Světlo světa spatřil ještě tam nahoře, proto
nebyl tak hubený a bledý jako ti, kteří se na rozdíl od něj narodili v podzemí. Arťom žil
s matkou v metru od svých pěti let. Život tady plynul klidně až do dne, kdy na jejich
stanici <italic>Timirjazevská</italic> zaútočily krysy.
Proud ohromných hlodavců se tehdy vyvalil ze severního tunelu a zaplavil celý
prostor. Útoku se vyhnulo jen pět mužů, kteří drželi stráž v jižním tunelu – na stanovišti
s jedinou drezínou. Jakmile zaslechli křik, jeden z nich jménem Saša se rozběhl
k nástupišti. Záhy spatřil, že stanice se zmítá ve smrtelném zápasu. Jejím obyvatelům
už nebylo pomoci. Vtom Sašu zahlédla jakási žena a s tváří zkřivenou strachy vykřikla:
„Zachraň aspoň mého Arťoma!“ A natáhla k <bold>němu</bold> ruce, v nichž držela dítě. Saša <bold>je</bold> vzal
do náručí a běžel s ním směrem k drezíně. Zdálky na své druhy volal, ať nahodí motor.
Okamžitě vyjeli, v patách nelítostné zabijácké krysy. Začal závod se smrtí. Uprchlíci
prosvištěli stanicí <italic>Dmitrovská,</italic> kterou záhy dobyla šedá armáda jejich pronásledovatelů.
Když byla na DOHLED hlídka před stanicí <italic>Savjolovská,</italic> Saša zařval: „Blíží se krysy!“ Na
<italic>Savjolovské</italic> se naštěstí nacházelo něco, co nejspíš všem dalším stanicím na této trase
zachránilo život – NEOBYČEJNĚ silný plamenomet. Z temnoty už znělo škrábání tisíců
drápků, když vyšlehl mohutný plamen.
Ze vzpomínek Arťoma náhle vytrhly podezřelé zvuky. <underline>Nedaleko jejich stanoviště,
z hlubiny tunelu vedoucího přímo k nim, byly slyšet cupitavé kroky a slabé šustění.</underline>
<italic>(D. Glukhovsky, Metro 2033, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2023 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).
Důvodem, proč se Saša rozběhl k nástupišti stanice Timirjazevská, byl
varovný výkřik Arťomovy vystrašené matky. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | Těsně předtím, než byl zničen téměř celý pozemský svět, se některým šťastlivcům
podařilo nalézt útočiště v prostorách metra. Časem z jednotlivých stanic vznikly
zvláštní státy s přísně střeženými hranicemi. Úkolem strážců bylo bránit lidi z domovské
stanice, především klást odpor zlu pronikajícímu z povrchu do tunelů – zlu v podobě
nebezpečných mutantů.
Strážní stanoviště, kde teď Arťom s ostatními hlídali, se nacházelo poblíž stanice
<italic>VDNCH.</italic> Arťomovi bylo něco přes dvacet. Světlo světa spatřil ještě tam nahoře, proto
nebyl tak hubený a bledý jako ti, kteří se na rozdíl od něj narodili v podzemí. Arťom žil
s matkou v metru od svých pěti let. Život tady plynul klidně až do dne, kdy na jejich
stanici <italic>Timirjazevská</italic> zaútočily krysy.
Proud ohromných hlodavců se tehdy vyvalil ze severního tunelu a zaplavil celý
prostor. Útoku se vyhnulo jen pět mužů, kteří drželi stráž v jižním tunelu – na stanovišti
s jedinou drezínou. Jakmile zaslechli křik, jeden z nich jménem Saša se rozběhl
k nástupišti. Záhy spatřil, že stanice se zmítá ve smrtelném zápasu. Jejím obyvatelům
už nebylo pomoci. Vtom Sašu zahlédla jakási žena a s tváří zkřivenou strachy vykřikla:
„Zachraň aspoň mého Arťoma!“ A natáhla k <bold>němu</bold> ruce, v nichž držela dítě. Saša <bold>je</bold> vzal
do náručí a běžel s ním směrem k drezíně. Zdálky na své druhy volal, ať nahodí motor.
Okamžitě vyjeli, v patách nelítostné zabijácké krysy. Začal závod se smrtí. Uprchlíci
prosvištěli stanicí <italic>Dmitrovská,</italic> kterou záhy dobyla šedá armáda jejich pronásledovatelů.
Když byla na DOHLED hlídka před stanicí <italic>Savjolovská,</italic> Saša zařval: „Blíží se krysy!“ Na
<italic>Savjolovské</italic> se naštěstí nacházelo něco, co nejspíš všem dalším stanicím na této trase
zachránilo život – NEOBYČEJNĚ silný plamenomet. Z temnoty už znělo škrábání tisíců
drápků, když vyšlehl mohutný plamen.
Ze vzpomínek Arťoma náhle vytrhly podezřelé zvuky. <underline>Nedaleko jejich stanoviště,
z hlubiny tunelu vedoucího přímo k nim, byly slyšet cupitavé kroky a slabé šustění.</underline>
<italic>(D. Glukhovsky, Metro 2033, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2023 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).
Byl nalezen alespoň jeden hmatatelný důkaz potvrzující, že Jericho
existovalo již v 8. tisíciletí př. n. l. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>(1)</bold> Stálá sídla začali lidé budovat v době, kdy přecházeli od <underline>kočovného</underline> života sběračů
a lovců k usedlému životnímu stylu. Prvním stálým sídlem je zřejmě Jericho. Opevněným
městem bylo již v 8. tisíciletí př. n. l., což dokládá např. nález zbytku mohutné zdi.
O městech vyprávějí i dávné příběhy: *****, patrně nejstarší literární památka, líčí Uruk
a jeho nesmrtelné hradby, ve starořeckém díle Ilias, za jehož autora bývá považován
xxxxx, je zase popisována bájná Trója. Města ovšem odjakživa měla i svou stinnou
stránku, <underline>koncentrace</underline> velkého množství lidí na malé ploše totiž přinášela potíže.
Plánováním a výstavbou měst se zabývá urbanismus (z latinského <italic>urbs</italic> – město).
Kořeny této vědní disciplíny sahají do renesance. Město tehdy začalo být vnímáno
jako funkční celek nadřazený svým částem (budovám, ulicím, náměstím), ideálem se
stal symetrický městský půdorys ve tvaru hvězdy. Koncepcí měst se zabývalo mnoho
renesančních myslitelů, inspirativní jsou především poznámky a skici Leonarda
da Vinciho. Součástí jeho nadčasového projektu přestavby města Milán, v té době
<bold>trpícím</bold> přelidněním, je mimo jiné návrh vybudovat v okolí tohoto sídla deset satelitních
městeček, čímž by se získalo bydlení pro celkem 300 000 obyvatel.
V baroku došlo k významným proměnám již existujících měst, důraz byl kladen na
vznešenost a <underline>monumentalitu.</underline> Vznikaly jak paláce s velkoryse koncipovanými zahradami,
tak i impozantní <underline>světské</underline> stavby (např. kostely na římském náměstí Piazza del Popolo).
<bold>(2)</bold> Na utváření současných měst mělo zásadní vliv 19. století. Města se potýkala
s hromadícím se odpadem, který způsoboval kontaminaci vody, nebo se znečištěným
ovzduším, <bold>plným</bold> uhelného dýmu. Složitá situace si žádala rychlou nápravu. Ke zlepšení
hygienických podmínek přispělo zprovoznění čistíren odpadních vod a vybudování
moderních kanalizačních sítí, kvalitě ovzduší prospělo zavedení dálkového vytápění
a oddělení průmyslových zón od obytných čtvrtí.
<bold>(3)</bold> Dnes čelíme dalším výzvám: je nutné bezodkladně řešit nedostupnost bydlení či
potíže spojené s dopravou.
<italic>(J. Hrůza, J. Zajíc, Vývoj urbanismu, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2023 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).
Náměstí, které mělo půdorys jiného tvaru než tvaru hvězdy, bylo v období
renesance považováno za asymetrické. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>(1)</bold> Stálá sídla začali lidé budovat v době, kdy přecházeli od <underline>kočovného</underline> života sběračů
a lovců k usedlému životnímu stylu. Prvním stálým sídlem je zřejmě Jericho. Opevněným
městem bylo již v 8. tisíciletí př. n. l., což dokládá např. nález zbytku mohutné zdi.
O městech vyprávějí i dávné příběhy: *****, patrně nejstarší literární památka, líčí Uruk
a jeho nesmrtelné hradby, ve starořeckém díle Ilias, za jehož autora bývá považován
xxxxx, je zase popisována bájná Trója. Města ovšem odjakživa měla i svou stinnou
stránku, <underline>koncentrace</underline> velkého množství lidí na malé ploše totiž přinášela potíže.
Plánováním a výstavbou měst se zabývá urbanismus (z latinského <italic>urbs</italic> – město).
Kořeny této vědní disciplíny sahají do renesance. Město tehdy začalo být vnímáno
jako funkční celek nadřazený svým částem (budovám, ulicím, náměstím), ideálem se
stal symetrický městský půdorys ve tvaru hvězdy. Koncepcí měst se zabývalo mnoho
renesančních myslitelů, inspirativní jsou především poznámky a skici Leonarda
da Vinciho. Součástí jeho nadčasového projektu přestavby města Milán, v té době
<bold>trpícím</bold> přelidněním, je mimo jiné návrh vybudovat v okolí tohoto sídla deset satelitních
městeček, čímž by se získalo bydlení pro celkem 300 000 obyvatel.
V baroku došlo k významným proměnám již existujících měst, důraz byl kladen na
vznešenost a <underline>monumentalitu.</underline> Vznikaly jak paláce s velkoryse koncipovanými zahradami,
tak i impozantní <underline>světské</underline> stavby (např. kostely na římském náměstí Piazza del Popolo).
<bold>(2)</bold> Na utváření současných měst mělo zásadní vliv 19. století. Města se potýkala
s hromadícím se odpadem, který způsoboval kontaminaci vody, nebo se znečištěným
ovzduším, <bold>plným</bold> uhelného dýmu. Složitá situace si žádala rychlou nápravu. Ke zlepšení
hygienických podmínek přispělo zprovoznění čistíren odpadních vod a vybudování
moderních kanalizačních sítí, kvalitě ovzduší prospělo zavedení dálkového vytápění
a oddělení průmyslových zón od obytných čtvrtí.
<bold>(3)</bold> Dnes čelíme dalším výzvám: je nutné bezodkladně řešit nedostupnost bydlení či
potíže spojené s dopravou.
<italic>(J. Hrůza, J. Zajíc, Vývoj urbanismu, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2023 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).
Slovo urbanismus, které označuje vědní disciplínu zabývající se plánováním
a výstavbou měst, bylo utvořeno z latinského slova s významem město. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>(1)</bold> Stálá sídla začali lidé budovat v době, kdy přecházeli od <underline>kočovného</underline> života sběračů
a lovců k usedlému životnímu stylu. Prvním stálým sídlem je zřejmě Jericho. Opevněným
městem bylo již v 8. tisíciletí př. n. l., což dokládá např. nález zbytku mohutné zdi.
O městech vyprávějí i dávné příběhy: *****, patrně nejstarší literární památka, líčí Uruk
a jeho nesmrtelné hradby, ve starořeckém díle Ilias, za jehož autora bývá považován
xxxxx, je zase popisována bájná Trója. Města ovšem odjakživa měla i svou stinnou
stránku, <underline>koncentrace</underline> velkého množství lidí na malé ploše totiž přinášela potíže.
Plánováním a výstavbou měst se zabývá urbanismus (z latinského <italic>urbs</italic> – město).
Kořeny této vědní disciplíny sahají do renesance. Město tehdy začalo být vnímáno
jako funkční celek nadřazený svým částem (budovám, ulicím, náměstím), ideálem se
stal symetrický městský půdorys ve tvaru hvězdy. Koncepcí měst se zabývalo mnoho
renesančních myslitelů, inspirativní jsou především poznámky a skici Leonarda
da Vinciho. Součástí jeho nadčasového projektu přestavby města Milán, v té době
<bold>trpícím</bold> přelidněním, je mimo jiné návrh vybudovat v okolí tohoto sídla deset satelitních
městeček, čímž by se získalo bydlení pro celkem 300 000 obyvatel.
V baroku došlo k významným proměnám již existujících měst, důraz byl kladen na
vznešenost a <underline>monumentalitu.</underline> Vznikaly jak paláce s velkoryse koncipovanými zahradami,
tak i impozantní <underline>světské</underline> stavby (např. kostely na římském náměstí Piazza del Popolo).
<bold>(2)</bold> Na utváření současných měst mělo zásadní vliv 19. století. Města se potýkala
s hromadícím se odpadem, který způsoboval kontaminaci vody, nebo se znečištěným
ovzduším, <bold>plným</bold> uhelného dýmu. Složitá situace si žádala rychlou nápravu. Ke zlepšení
hygienických podmínek přispělo zprovoznění čistíren odpadních vod a vybudování
moderních kanalizačních sítí, kvalitě ovzduší prospělo zavedení dálkového vytápění
a oddělení průmyslových zón od obytných čtvrtí.
<bold>(3)</bold> Dnes čelíme dalším výzvám: je nutné bezodkladně řešit nedostupnost bydlení či
potíže spojené s dopravou.
<italic>(J. Hrůza, J. Zajíc, Vývoj urbanismu, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2023 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).
Leonardo da Vinci navrhl ve svém projektu přesunout všech 300 000 obyvatel,
kteří tehdy bydleli v Miláně, do satelitních městeček postavených v okolí
tohoto města. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>(1)</bold> Stálá sídla začali lidé budovat v době, kdy přecházeli od <underline>kočovného</underline> života sběračů
a lovců k usedlému životnímu stylu. Prvním stálým sídlem je zřejmě Jericho. Opevněným
městem bylo již v 8. tisíciletí př. n. l., což dokládá např. nález zbytku mohutné zdi.
O městech vyprávějí i dávné příběhy: *****, patrně nejstarší literární památka, líčí Uruk
a jeho nesmrtelné hradby, ve starořeckém díle Ilias, za jehož autora bývá považován
xxxxx, je zase popisována bájná Trója. Města ovšem odjakživa měla i svou stinnou
stránku, <underline>koncentrace</underline> velkého množství lidí na malé ploše totiž přinášela potíže.
Plánováním a výstavbou měst se zabývá urbanismus (z latinského <italic>urbs</italic> – město).
Kořeny této vědní disciplíny sahají do renesance. Město tehdy začalo být vnímáno
jako funkční celek nadřazený svým částem (budovám, ulicím, náměstím), ideálem se
stal symetrický městský půdorys ve tvaru hvězdy. Koncepcí měst se zabývalo mnoho
renesančních myslitelů, inspirativní jsou především poznámky a skici Leonarda
da Vinciho. Součástí jeho nadčasového projektu přestavby města Milán, v té době
<bold>trpícím</bold> přelidněním, je mimo jiné návrh vybudovat v okolí tohoto sídla deset satelitních
městeček, čímž by se získalo bydlení pro celkem 300 000 obyvatel.
V baroku došlo k významným proměnám již existujících měst, důraz byl kladen na
vznešenost a <underline>monumentalitu.</underline> Vznikaly jak paláce s velkoryse koncipovanými zahradami,
tak i impozantní <underline>světské</underline> stavby (např. kostely na římském náměstí Piazza del Popolo).
<bold>(2)</bold> Na utváření současných měst mělo zásadní vliv 19. století. Města se potýkala
s hromadícím se odpadem, který způsoboval kontaminaci vody, nebo se znečištěným
ovzduším, <bold>plným</bold> uhelného dýmu. Složitá situace si žádala rychlou nápravu. Ke zlepšení
hygienických podmínek přispělo zprovoznění čistíren odpadních vod a vybudování
moderních kanalizačních sítí, kvalitě ovzduší prospělo zavedení dálkového vytápění
a oddělení průmyslových zón od obytných čtvrtí.
<bold>(3)</bold> Dnes čelíme dalším výzvám: je nutné bezodkladně řešit nedostupnost bydlení či
potíže spojené s dopravou.
<italic>(J. Hrůza, J. Zajíc, Vývoj urbanismu, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2023 |
TF | Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně
správně (ANO), či nikoli (NE).
Po pádu totalitního režimu se opět shledala se svými rodiči, které neviděla
osmnáct let. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | null | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2023 |
TF | Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně
správně (ANO), či nikoli (NE).
Neklidně přešlapovala za dveřmi, desky s vysvědčením schovávala za zády
a tvářila se zklesle. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | null | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2023 |
TF | Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně
správně (ANO), či nikoli (NE).
Z okna nového bytu měl výhled na rozlehlý třípatrový dům s vikýři, které
vystupovaly ze strmé břidlicové střechy. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | null | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2023 |
TF | Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je zapsáno pravopisně
správně (ANO), či nikoli (NE).
Nejzazší termín pro odevzdání povinné seminární práce byl třicátého dubna,
já jsem ji však odevzdal už v průběhu března. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | null | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2023 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).
Britská organizace Stonewall byla založena v den výročí přijetí článku 28. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>Konec chlapců, dívek a starých časů?
(1)</bold> Britskou organizaci Stonewall založili 24. května 1989 odpůrci článku 28
(dodatek k zákonu o místní samosprávě)^1, který školám zakazoval představovat při
výuce homosexualitu jako legitimní způsob života. V současnosti je Stonewall jednou
z nejvlivnějších organizací lobbujících za práva LGBT+^2. Její aktivity se zaměřují i na
oblast školství.
Cílem projektu <italic>Stonewall School & College Champion</italic> je pomoct školám
s problematikou LGBT+. Roční poplatky za účast v projektu se liší podle velikosti
instituce: například školy, které mají maximálně 100 žáků, zaplatí 150 liber, školy
s více než 2 000 žáky zaplatí 800 liber. <underline>Pro školy zapojené do projektu jsou připraveny
xxxxx různé vzdělávací materiály, ale i online školení.</underline> Stonewall školám také garantuje
celoroční podporu ***** týmem odborníků. Několik doporučení ***** v rámci tohoto
projektu ovšem vyvolává rozporuplné reakce.
<bold>(2)</bold> Podle Stonewallu by například tradiční pojmenování <italic>chlapec</italic> či <italic>dívka</italic> měla být
nahrazena slovem <italic>studující,</italic> místo slova <italic>matka</italic> je vhodnější říkat <italic>rodič, který porodil.</italic>
Organizace má vyhraněný názor i na oblečení žáků. Ve Velké Británii se ve většině škol
nosí klasické školní uniformy, jejichž účelem je mimo jiné eliminovat sociální rozdíly
mezi dětmi. Stonewall tvrdí, že žáci by se měli sami rozhodnout, zda chtějí nosit raději
uniformu se sukní, či s kalhotami. Ani záchody a šatny by neměly být striktně rozděleny
na chlapecké a dívčí – žáci by prý měli používat ty, kde se cítí nejpohodlněji.
<bold>(3)</bold> Někteří rodiče projektu fandí, jiní k němu naopak mají výhrady. „Jelikož respektuji
práva všech menšin, přirozeně očekávám, že budou respektována i moje práva. Třeba
odosobněné oslovování popírající přirozené rozdíly mezi pohlavími mi opravdu vadí,“
říká matka jedné žákyně.
^1 Článek 28, přijatý dne 24. 5. 1988, byl definitivně zrušen v roce 2003.
^2 Zkratka používaná pro označení různých sexuálních orientací a genderových identit.
<italic>(inspirováno článkem na www.echo24.cz)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2022 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).
Mezi doporučení britské organizace Stonewall patří používání výrazů
výhradně mužského rodu. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>Konec chlapců, dívek a starých časů?
(1)</bold> Britskou organizaci Stonewall založili 24. května 1989 odpůrci článku 28
(dodatek k zákonu o místní samosprávě)^1, který školám zakazoval představovat při
výuce homosexualitu jako legitimní způsob života. V současnosti je Stonewall jednou
z nejvlivnějších organizací lobbujících za práva LGBT+^2. Její aktivity se zaměřují i na
oblast školství.
Cílem projektu <italic>Stonewall School & College Champion</italic> je pomoct školám
s problematikou LGBT+. Roční poplatky za účast v projektu se liší podle velikosti
instituce: například školy, které mají maximálně 100 žáků, zaplatí 150 liber, školy
s více než 2 000 žáky zaplatí 800 liber. <underline>Pro školy zapojené do projektu jsou připraveny
xxxxx různé vzdělávací materiály, ale i online školení.</underline> Stonewall školám také garantuje
celoroční podporu ***** týmem odborníků. Několik doporučení ***** v rámci tohoto
projektu ovšem vyvolává rozporuplné reakce.
<bold>(2)</bold> Podle Stonewallu by například tradiční pojmenování <italic>chlapec</italic> či <italic>dívka</italic> měla být
nahrazena slovem <italic>studující,</italic> místo slova <italic>matka</italic> je vhodnější říkat <italic>rodič, který porodil.</italic>
Organizace má vyhraněný názor i na oblečení žáků. Ve Velké Británii se ve většině škol
nosí klasické školní uniformy, jejichž účelem je mimo jiné eliminovat sociální rozdíly
mezi dětmi. Stonewall tvrdí, že žáci by se měli sami rozhodnout, zda chtějí nosit raději
uniformu se sukní, či s kalhotami. Ani záchody a šatny by neměly být striktně rozděleny
na chlapecké a dívčí – žáci by prý měli používat ty, kde se cítí nejpohodlněji.
<bold>(3)</bold> Někteří rodiče projektu fandí, jiní k němu naopak mají výhrady. „Jelikož respektuji
práva všech menšin, přirozeně očekávám, že budou respektována i moje práva. Třeba
odosobněné oslovování popírající přirozené rozdíly mezi pohlavími mi opravdu vadí,“
říká matka jedné žákyně.
^1 Článek 28, přijatý dne 24. 5. 1988, byl definitivně zrušen v roce 2003.
^2 Zkratka používaná pro označení různých sexuálních orientací a genderových identit.
<italic>(inspirováno článkem na www.echo24.cz)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2022 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).
Každé škole s více než 100 žáky, která se zapojí do projektu Stonewall
School & College Champion, je ročně účtováno 800 liber. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>Konec chlapců, dívek a starých časů?
(1)</bold> Britskou organizaci Stonewall založili 24. května 1989 odpůrci článku 28
(dodatek k zákonu o místní samosprávě)^1, který školám zakazoval představovat při
výuce homosexualitu jako legitimní způsob života. V současnosti je Stonewall jednou
z nejvlivnějších organizací lobbujících za práva LGBT+^2. Její aktivity se zaměřují i na
oblast školství.
Cílem projektu <italic>Stonewall School & College Champion</italic> je pomoct školám
s problematikou LGBT+. Roční poplatky za účast v projektu se liší podle velikosti
instituce: například školy, které mají maximálně 100 žáků, zaplatí 150 liber, školy
s více než 2 000 žáky zaplatí 800 liber. <underline>Pro školy zapojené do projektu jsou připraveny
xxxxx různé vzdělávací materiály, ale i online školení.</underline> Stonewall školám také garantuje
celoroční podporu ***** týmem odborníků. Několik doporučení ***** v rámci tohoto
projektu ovšem vyvolává rozporuplné reakce.
<bold>(2)</bold> Podle Stonewallu by například tradiční pojmenování <italic>chlapec</italic> či <italic>dívka</italic> měla být
nahrazena slovem <italic>studující,</italic> místo slova <italic>matka</italic> je vhodnější říkat <italic>rodič, který porodil.</italic>
Organizace má vyhraněný názor i na oblečení žáků. Ve Velké Británii se ve většině škol
nosí klasické školní uniformy, jejichž účelem je mimo jiné eliminovat sociální rozdíly
mezi dětmi. Stonewall tvrdí, že žáci by se měli sami rozhodnout, zda chtějí nosit raději
uniformu se sukní, či s kalhotami. Ani záchody a šatny by neměly být striktně rozděleny
na chlapecké a dívčí – žáci by prý měli používat ty, kde se cítí nejpohodlněji.
<bold>(3)</bold> Někteří rodiče projektu fandí, jiní k němu naopak mají výhrady. „Jelikož respektuji
práva všech menšin, přirozeně očekávám, že budou respektována i moje práva. Třeba
odosobněné oslovování popírající přirozené rozdíly mezi pohlavími mi opravdu vadí,“
říká matka jedné žákyně.
^1 Článek 28, přijatý dne 24. 5. 1988, byl definitivně zrušen v roce 2003.
^2 Zkratka používaná pro označení různých sexuálních orientací a genderových identit.
<italic>(inspirováno článkem na www.echo24.cz)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2022 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).
Britská organizace Stonewall zpochybňuje většinový názor, že nošení
školních uniforem přispívá ke snížení sociálních nerovností. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>Konec chlapců, dívek a starých časů?
(1)</bold> Britskou organizaci Stonewall založili 24. května 1989 odpůrci článku 28
(dodatek k zákonu o místní samosprávě)^1, který školám zakazoval představovat při
výuce homosexualitu jako legitimní způsob života. V současnosti je Stonewall jednou
z nejvlivnějších organizací lobbujících za práva LGBT+^2. Její aktivity se zaměřují i na
oblast školství.
Cílem projektu <italic>Stonewall School & College Champion</italic> je pomoct školám
s problematikou LGBT+. Roční poplatky za účast v projektu se liší podle velikosti
instituce: například školy, které mají maximálně 100 žáků, zaplatí 150 liber, školy
s více než 2 000 žáky zaplatí 800 liber. <underline>Pro školy zapojené do projektu jsou připraveny
xxxxx různé vzdělávací materiály, ale i online školení.</underline> Stonewall školám také garantuje
celoroční podporu ***** týmem odborníků. Několik doporučení ***** v rámci tohoto
projektu ovšem vyvolává rozporuplné reakce.
<bold>(2)</bold> Podle Stonewallu by například tradiční pojmenování <italic>chlapec</italic> či <italic>dívka</italic> měla být
nahrazena slovem <italic>studující,</italic> místo slova <italic>matka</italic> je vhodnější říkat <italic>rodič, který porodil.</italic>
Organizace má vyhraněný názor i na oblečení žáků. Ve Velké Británii se ve většině škol
nosí klasické školní uniformy, jejichž účelem je mimo jiné eliminovat sociální rozdíly
mezi dětmi. Stonewall tvrdí, že žáci by se měli sami rozhodnout, zda chtějí nosit raději
uniformu se sukní, či s kalhotami. Ani záchody a šatny by neměly být striktně rozděleny
na chlapecké a dívčí – žáci by prý měli používat ty, kde se cítí nejpohodlněji.
<bold>(3)</bold> Někteří rodiče projektu fandí, jiní k němu naopak mají výhrady. „Jelikož respektuji
práva všech menšin, přirozeně očekávám, že budou respektována i moje práva. Třeba
odosobněné oslovování popírající přirozené rozdíly mezi pohlavími mi opravdu vadí,“
říká matka jedné žákyně.
^1 Článek 28, přijatý dne 24. 5. 1988, byl definitivně zrušen v roce 2003.
^2 Zkratka používaná pro označení různých sexuálních orientací a genderových identit.
<italic>(inspirováno článkem na www.echo24.cz)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2022 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).
První splátka za diamantový náhrdelník byla vyčíslena na jeden dukát. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>TEXT 1</bold>
Před Marií Antoinettou se objeví rozčilený klenotník Böhmer. Historka, kterou
královně vypravuje, je neuvěřitelná. Jakási hraběnka de Valois, královnina důvěrná
přítelkyně – <underline>„Jakže? Nikdy jsem dámu toho jména nepřijala!“</underline> – prý prohlásila, že královna
si přeje tajně koupit diamantový náhrdelník, a kardinál Rohan – „Cože? Ten protivný
chlap?“ – jej prý z nařízení Jejího Veličenstva převzal. Náhrdelník měl být zaplacen ve
splátkách. Lhůta první splátky ale již uplynula a klenotník dosud nedostal ani dukát.
Marie Antoinetta se chvěje vztekem nad podlým zneužitím svého jména. Se slzami
v očích žádá krále, aby kardinála příkladně potrestal. Toho dne se Versailles stanou
svědkem překvapivého divadla. Zatímco celý dvůr i nic netušící představitel hlavní role
Rohan čekají, až bude Ludvík XVI. kráčet na mši, přistupuje k Rohanovi služebná. Král prý
kardinála žádá, ať se ihned dostaví do <bold>jeho</bold> pokoje a podá <bold>mu</bold> vysvětlení v jisté záležitosti.
Tam stojí se sevřenými rty Marie Antoinetta. Na kardinálův pozdrav neodpoví. Ministr
Breteuil, kardinálův osobní nepřítel, je stejně ledový. Král začne zpříma: „Jak je to s tím
náhrdelníkem, jejž jste koupil jménem královny?“
Rohan zbledne. Chtěl by králi vše vysvětlit, ale jazyk mu VYPOVÍDÁ službu. Tento
zmatek, u Rohana tolik neobvyklý, vzbudí králův soucit. „Napište, co mi chcete říci,“ praví.
Pak s chotí a ministrem opouští komnatu.
O samotě napsal kardinál pár řádek, a když se král vrátil, lístek s vysvětlením mu
odevzdal. Jistá žena kardinála přiměla, aby onen náhrdelník získal pro královnu. Nyní
vidí, že byl touto ženou podveden.
„Máte ten diamantový náhrdelník?“ zeptá se král.
„Je v rukou té ženy.“
„A plná moc, kterou údajně vyhotovila královna?“
Zdrcený kardinál přiznává: „Sire, mám ji u sebe. Ta listina byla, teď už je to zcela jasné,
padělána.“
Král řekne přísně: „Chápete vůbec, co jste způsobil? Touto aférou byla královna
kompromitována! Pane, nemohu jinak než dát zapečetit váš dům a na vás uvalit vazbu.“
<italic>(S. Zweig, Marie Antoinetta, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Vsuvka</bold> (parenteze) je celek, který s větou, do níž je vložen, významově souvisí jen volně
a který do gramatické stavby této věty není začleněn, např. <italic>Toto vyjádření, domnívám se,
je plné lží.
(Akademická příručka českého jazyka, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2022 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).
Aféra týkající se diamantového náhrdelníku podle krále poškodila
královninu pověst. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>TEXT 1</bold>
Před Marií Antoinettou se objeví rozčilený klenotník Böhmer. Historka, kterou
královně vypravuje, je neuvěřitelná. Jakási hraběnka de Valois, královnina důvěrná
přítelkyně – <underline>„Jakže? Nikdy jsem dámu toho jména nepřijala!“</underline> – prý prohlásila, že královna
si přeje tajně koupit diamantový náhrdelník, a kardinál Rohan – „Cože? Ten protivný
chlap?“ – jej prý z nařízení Jejího Veličenstva převzal. Náhrdelník měl být zaplacen ve
splátkách. Lhůta první splátky ale již uplynula a klenotník dosud nedostal ani dukát.
Marie Antoinetta se chvěje vztekem nad podlým zneužitím svého jména. Se slzami
v očích žádá krále, aby kardinála příkladně potrestal. Toho dne se Versailles stanou
svědkem překvapivého divadla. Zatímco celý dvůr i nic netušící představitel hlavní role
Rohan čekají, až bude Ludvík XVI. kráčet na mši, přistupuje k Rohanovi služebná. Král prý
kardinála žádá, ať se ihned dostaví do <bold>jeho</bold> pokoje a podá <bold>mu</bold> vysvětlení v jisté záležitosti.
Tam stojí se sevřenými rty Marie Antoinetta. Na kardinálův pozdrav neodpoví. Ministr
Breteuil, kardinálův osobní nepřítel, je stejně ledový. Král začne zpříma: „Jak je to s tím
náhrdelníkem, jejž jste koupil jménem královny?“
Rohan zbledne. Chtěl by králi vše vysvětlit, ale jazyk mu VYPOVÍDÁ službu. Tento
zmatek, u Rohana tolik neobvyklý, vzbudí králův soucit. „Napište, co mi chcete říci,“ praví.
Pak s chotí a ministrem opouští komnatu.
O samotě napsal kardinál pár řádek, a když se král vrátil, lístek s vysvětlením mu
odevzdal. Jistá žena kardinála přiměla, aby onen náhrdelník získal pro královnu. Nyní
vidí, že byl touto ženou podveden.
„Máte ten diamantový náhrdelník?“ zeptá se král.
„Je v rukou té ženy.“
„A plná moc, kterou údajně vyhotovila královna?“
Zdrcený kardinál přiznává: „Sire, mám ji u sebe. Ta listina byla, teď už je to zcela jasné,
padělána.“
Král řekne přísně: „Chápete vůbec, co jste způsobil? Touto aférou byla královna
kompromitována! Pane, nemohu jinak než dát zapečetit váš dům a na vás uvalit vazbu.“
<italic>(S. Zweig, Marie Antoinetta, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Vsuvka</bold> (parenteze) je celek, který s větou, do níž je vložen, významově souvisí jen volně
a který do gramatické stavby této věty není začleněn, např. <italic>Toto vyjádření, domnívám se,
je plné lží.
(Akademická příručka českého jazyka, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2022 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).
Kardinál Rohan se písemně přiznal, že padělal královnin podpis za účelem
získání diamantového náhrdelníku. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>TEXT 1</bold>
Před Marií Antoinettou se objeví rozčilený klenotník Böhmer. Historka, kterou
královně vypravuje, je neuvěřitelná. Jakási hraběnka de Valois, královnina důvěrná
přítelkyně – <underline>„Jakže? Nikdy jsem dámu toho jména nepřijala!“</underline> – prý prohlásila, že královna
si přeje tajně koupit diamantový náhrdelník, a kardinál Rohan – „Cože? Ten protivný
chlap?“ – jej prý z nařízení Jejího Veličenstva převzal. Náhrdelník měl být zaplacen ve
splátkách. Lhůta první splátky ale již uplynula a klenotník dosud nedostal ani dukát.
Marie Antoinetta se chvěje vztekem nad podlým zneužitím svého jména. Se slzami
v očích žádá krále, aby kardinála příkladně potrestal. Toho dne se Versailles stanou
svědkem překvapivého divadla. Zatímco celý dvůr i nic netušící představitel hlavní role
Rohan čekají, až bude Ludvík XVI. kráčet na mši, přistupuje k Rohanovi služebná. Král prý
kardinála žádá, ať se ihned dostaví do <bold>jeho</bold> pokoje a podá <bold>mu</bold> vysvětlení v jisté záležitosti.
Tam stojí se sevřenými rty Marie Antoinetta. Na kardinálův pozdrav neodpoví. Ministr
Breteuil, kardinálův osobní nepřítel, je stejně ledový. Král začne zpříma: „Jak je to s tím
náhrdelníkem, jejž jste koupil jménem královny?“
Rohan zbledne. Chtěl by králi vše vysvětlit, ale jazyk mu VYPOVÍDÁ službu. Tento
zmatek, u Rohana tolik neobvyklý, vzbudí králův soucit. „Napište, co mi chcete říci,“ praví.
Pak s chotí a ministrem opouští komnatu.
O samotě napsal kardinál pár řádek, a když se král vrátil, lístek s vysvětlením mu
odevzdal. Jistá žena kardinála přiměla, aby onen náhrdelník získal pro královnu. Nyní
vidí, že byl touto ženou podveden.
„Máte ten diamantový náhrdelník?“ zeptá se král.
„Je v rukou té ženy.“
„A plná moc, kterou údajně vyhotovila královna?“
Zdrcený kardinál přiznává: „Sire, mám ji u sebe. Ta listina byla, teď už je to zcela jasné,
padělána.“
Král řekne přísně: „Chápete vůbec, co jste způsobil? Touto aférou byla královna
kompromitována! Pane, nemohu jinak než dát zapečetit váš dům a na vás uvalit vazbu.“
<italic>(S. Zweig, Marie Antoinetta, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Vsuvka</bold> (parenteze) je celek, který s větou, do níž je vložen, významově souvisí jen volně
a který do gramatické stavby této věty není začleněn, např. <italic>Toto vyjádření, domnívám se,
je plné lží.
(Akademická příručka českého jazyka, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2022 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).
Divadelní představení s kardinálem Rohanem v hlavní roli, které se mělo
hrát ve Versailles, bylo kvůli aféře s diamantovým náhrdelníkem odloženo. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>TEXT 1</bold>
Před Marií Antoinettou se objeví rozčilený klenotník Böhmer. Historka, kterou
královně vypravuje, je neuvěřitelná. Jakási hraběnka de Valois, královnina důvěrná
přítelkyně – <underline>„Jakže? Nikdy jsem dámu toho jména nepřijala!“</underline> – prý prohlásila, že královna
si přeje tajně koupit diamantový náhrdelník, a kardinál Rohan – „Cože? Ten protivný
chlap?“ – jej prý z nařízení Jejího Veličenstva převzal. Náhrdelník měl být zaplacen ve
splátkách. Lhůta první splátky ale již uplynula a klenotník dosud nedostal ani dukát.
Marie Antoinetta se chvěje vztekem nad podlým zneužitím svého jména. Se slzami
v očích žádá krále, aby kardinála příkladně potrestal. Toho dne se Versailles stanou
svědkem překvapivého divadla. Zatímco celý dvůr i nic netušící představitel hlavní role
Rohan čekají, až bude Ludvík XVI. kráčet na mši, přistupuje k Rohanovi služebná. Král prý
kardinála žádá, ať se ihned dostaví do <bold>jeho</bold> pokoje a podá <bold>mu</bold> vysvětlení v jisté záležitosti.
Tam stojí se sevřenými rty Marie Antoinetta. Na kardinálův pozdrav neodpoví. Ministr
Breteuil, kardinálův osobní nepřítel, je stejně ledový. Král začne zpříma: „Jak je to s tím
náhrdelníkem, jejž jste koupil jménem královny?“
Rohan zbledne. Chtěl by králi vše vysvětlit, ale jazyk mu VYPOVÍDÁ službu. Tento
zmatek, u Rohana tolik neobvyklý, vzbudí králův soucit. „Napište, co mi chcete říci,“ praví.
Pak s chotí a ministrem opouští komnatu.
O samotě napsal kardinál pár řádek, a když se král vrátil, lístek s vysvětlením mu
odevzdal. Jistá žena kardinála přiměla, aby onen náhrdelník získal pro královnu. Nyní
vidí, že byl touto ženou podveden.
„Máte ten diamantový náhrdelník?“ zeptá se král.
„Je v rukou té ženy.“
„A plná moc, kterou údajně vyhotovila královna?“
Zdrcený kardinál přiznává: „Sire, mám ji u sebe. Ta listina byla, teď už je to zcela jasné,
padělána.“
Král řekne přísně: „Chápete vůbec, co jste způsobil? Touto aférou byla královna
kompromitována! Pane, nemohu jinak než dát zapečetit váš dům a na vás uvalit vazbu.“
<italic>(S. Zweig, Marie Antoinetta, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Vsuvka</bold> (parenteze) je celek, který s větou, do níž je vložen, významově souvisí jen volně
a který do gramatické stavby této věty není začleněn, např. <italic>Toto vyjádření, domnívám se,
je plné lží.
(Akademická příručka českého jazyka, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2022 |