Datasets:

CZLC

/

sqad_3.2_filtered

like 0

Follow

Czech LLM Consortium 23

Koh-i-noor Hardtmuth

KOH-I-NOOR HARDTMUTH a.s. sídlící v jihočeských Českých Budějovicích je český výrobce psacích a výtvarných potřeb. Firma byla založena roku 1790 Josefem Hardtmuthem ve Vídni. Název firmy je odvozen od slavného diamantu. Roku 1802 si nechala firma patentovat recept na výrobu tuhy do tužek, ta sestávala ze směsi jemného jílu a grafitu smíchaných v určitém poměru. Roku 1945 byla firma znárodněna, roku 1992 přešla do soukromých rukou a od roku 2007 je společnost součástí skupiny KOH-I-NOOR holding a.s. Společnost má obchodní kapacity ve více než 80 zemích světa. Majitelem společnosti je od roku 2000 podnikatel Vlastislav Bříza. Pastelky Pastely vodovky Obyčejné tužky Mikrotužky, verzatilky Potřeby a nástroje k rýsování a kreslení Kancelářské potřeby Společnost KOH-I-NOOR HARDTMUTH je v současnosti jedním z největších světových producentů a distributorů uměleckých, školních a kancelářských potřeb. Je součástí skupiny KOH-I-NOOR holding a.s. Součástí společnosti je i závod 7 Logarex, který se zaměřuje na výrobu plastových pravítek (včetně logaritmických) a jiných plastových věcí. Podnik založil Josef Hardtmuth roku 1790 ve Vídni, odkud byla výroba grafitových jader roku 1848 přesunuta Carlem Hardtmuthem do Českých Budějovic. Tužky KOH-I-NOOR slavily postupně úspěchy na různých světových výstavách. Ocenění si do Čech přivezly z mnoha světových výstav, například roku 1855 z New Yorku, roku 1856, 1900 a 1925 z Paříže, 1862 z Londýna, 1882 z Vídně nebo roku 1905 z Milána. V současné době je vůbec největším výrobcem svého druhu ve střední a východní Evropě. Ochranná známka KOH-I-NOOR byla poprvé zaregistrována v roce 1894 a dnes je chráněna v 73 zemích světa. Společnost nabízí více než 4 500 různých produktů určených pro školní, kancelářské, technické a umělecké využití, jenž jsou prodávány ve více než 65 zemích světa. V průběhu let se k výrobě grafitových tuh přidal kompletní sortiment zboží ve čtyřech základních řadách: umělecký sortiment (ART), školní sortiment (SCHOOL), kancelářský sortiment (OFFICE) a sortiment pro volný čas (HOBBY). Strukturu a šíři jednotlivých kategorií určují potřeby vznikající v jednotlivých kategoriích.

Od čeho je odvozený název firmy Koh-i-noor Hardtmuth?

Schaan

Schaan Schaan Kostel v Schaan znak vlajka Poloha Souřadnice 47°10′5″ s. š., 9°30′40″ v. d. Nadmořská výška 450 m n. m. Stát Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko Schaan Rozloha a obyvatelstvo Rozloha 26,8 km² Počet obyvatel 6 039 (2019) Hustota zalidnění 225,3 obyv./km² Správa Oficiální web www.schaan.li PSČ 9494 multimediální obsah na Commons Některá data mohou pocházet z datové položky. Schaan je obec v Lichtenštejnsku. Leží ve střední části země, přibližně 2 km severně od hlavního města Vaduzu, s nímž tvoří souměstí. Popis Schaan je důležitou dopravní křižovatkou a průmyslovým centrem. V roce 2019[1] zde žilo přes 6039 obyvatel a bylo tak největší obcí v zemi. Při západním okraji obce protéká Rýn, který zde tvoří lichtenštejnsko-švýcarskou přirozenou hranici. Obcí prochází železniční trať z rakouského Feldkirchu do švýcarského Buchsu. Sídlí zde ředitelství společností Ivoclar Vivadent AG, největšího výrobce zubních protéz, a Hilti Aktiengesellschaft, jež je významným výrobcem elektrického ručního nářadí a předním dodavatelem produktů do stavebnictví. Pamětihodnosti Farní kostel sv. Vavřince z roku 1893. Kostelní věž je vysoká 81 metrů. Od roku 1968 je zde 6 zvonů. V letech 2003–2005 byl kostel rekonstruován. Výstavbu kostela z velké části financoval kníže Jan II. z Lichtenštejna, který zde má památník. Základy římské pevnosti ze 4. století Kostel sv. Petra Radnice a muzeum z let 1844–1846. Do roku 1975 sloužila budova jako škola Klášter sv. Alžběty řádu sester Ctitelek krve Kristovy (ASC) Externí odkazy Obrázky, zvuky či videa k tématu Schaan na Wikimedia Commons Autoritní data: AUT: ge948495 | GND: 4367460-4 | LCCN: no98068251 | VIAF: 236984171 | WorldcatID: lccn-no98068251 ↑ https://www.llv.li/files/as/bevolkerungsstatistik-vorlaufige-ergebnisse-31-dezember-2019.pdf

Ředitelství jakých společností sídlí v Schaanu?

World of Warcraft

Při zakládání charakteru ve hře si lze vybrat, na jakém realmu chcete hrát. Oficiální servery sice nemají českou podporu, ale existují realmy s početnou českou a slovenskou komunitou (např. Drak'Thul, Thunderhorn, Burning Blade). Za hraní se platí v podobě předplacených karet nebo pomocí internetové platební karty. Měsíc hraní stojí 250-400 Kč dle typu a délky platby. Je také možné si založit takzvanou Starter Edition, která je velice omezenou verzí kompletní hry a je zdarma. Jistou alternativou je hraní na tzv. free serverech. Tyto servery jsou provozovány samotnými hráči nebo skupinou dobrovolníků, kteří nejsou nijak spřízněni s firmou Blizzard, tudíž hraní na takových serverech je do jisté míry rizikové. Na free serverech sice nejsou vyžadovány žádné měsíční poplatky, daní za ně je ale velká míra výskytu chyb ve hře - tzv. bugů - které vyplývají ze samotné podstaty free serverů. Ty jsou totiž provozovány na tzv. emulátorech - komunitně vyvíjeném softwaru snažícím se funkčností co nejvíce přiblížit oficiálním serverům, čehož je ale prakticky nemožné dosáhnout. Legálnost free serverů je do jisté míry diskutabilní. Faktem však zůstává, že již samotnou editací souboru realmlist na straně klienta, která je nutná pro hraní na každém free serveru, je porušována EULA Blizzardu. WoW, na rozdíl od všech svých předchůdců, není hra typu RTS, ale jde o žánr MMORPG. Ve hře se vaše postava pohybuje v rozlehlém virtuálním světě, setkává se, baví se a bojuje s jinými hráči, ale také s tzv. NPC postavami. Některé z nich jsou určeny k zabíjení, jiné zadávají takzvané questy, což jsou úkoly, pomocí kterých je hráč postupně prováděn po celém světě. Podrobnější informace naleznete v článku Seznam ras a skupin ve Warcraftu. Ve WoW je v současné době 13 hratelných ras. Jsou rozlišeny na dvě skupiny podle strany, za niž bojují, a to na Alianci (Alliance) a Hordu (Horde). Rasy Aliance si jsou celkem podobné a mají stejný ideologický základ - víru v dobro a světlo, odmítajíce temnotu. Frakce Horda je složena z ras, které hledají své místo ve světě a ctí tradice. Rozhodně se tyto dvě frakce nedají rozdělit na dobro a zlo, obě strany mají v sobě od každého trochu. Rasa Pandaren je nejdříve neutrální.Jak dokončíte poslední quest tak jsi zvolíte jestli chcete reprezentovat Hordu nebo Alianci. Kromě rasy si každý hráč zvolí také povolání, jichž je celkem jedenáct.

Jaká je zkratka pro World of Warcraft?

Žlutá

Žlutá je jedna ze základních barev barevného spektra, je to barva monochromatického světla o vlnové délce mezi 565 nm a 590 nm. Žlutá barva patří mezi základní barvy při subtraktivním míchání používaném při barevném tisku (viz CMYK), jejím doplňkem je modrá. (Někteří umělci uznávají tradiční teorii barev, podle které je doplňkem žluté barvy nachová.) == Použití a symbolika žluté barvy == Žlutá je velice výrazná barva, maximum slunečního záření je právě v oblasti žluté barvy, lidské oko je na žlutou barvu velice citlivé. Z toho důvodu se žlutá používá pro upoutání pozornosti, jako varování a podobně: Žlutá je (též v přírodě) barvou signální. Nejvyššího účinku dosahuje v kontrastu s černou. Na semaforu znamená žlutá barva "pozor", signalizuje brzkou změnu signálu. Ve sportu žlutá barva slouží pro varování (žlutá karta), při automobilových závodech signalizuje žlutá vlajka výstrahu, auta se nesmí předjíždět. Vysoce viditelné žluté barvy jsou používány pro silniční konstrukční zařízení, žlutým majáčkem jsou označena vozidla, která by mohla ohrozit okolní provoz. V Kanadě a USA jsou školní autobusy natřeny na žluto z důvodu viditelnosti a bezpečnosti. Žlutá v umění často zastupuje zlatou a jako taková je symbolem věčnosti. Jako "žlutá rasa" se označují asiaté. V USA ve 20. století byli imigranti z Číny a jiných východoasijských zemí hanlivě nazývání "Žlutá hrozba". V tradičním západním umění je žlutá barvou bohatství, otcovství, ale též závisti, Jidáše, Židů a synagogy. Žlutá barva byl symbol čínských císařů a čínské monarchie. Byla to také barva Nové Strany v Čínské republice. Tužky mají žlutou barvu kvůli své spojitosti s Čínou, kde se nachází nejlepší grafit. Pouze tužky s čínským grafitem se barvily na žluto. V některých zemích jsou běžně žlutá taxi. Počátek této praxe nalezneme v New Yorku, kde Harry N. Allen natřel své taxi na žluto, když zjistil, že žlutá je na dálku nejlépe viditelnou barvou. Žlutá je mezi mezinárodními politickými organizacemi barva liberálů. Žlutého papíru užívají Zlaté stránky – součást telefonního seznamu, který je tříděn podle kategorií.

Proč se žlutá používá pro upoutání pozornosti, jako varování?

Oblek

Pánský oblek se skládá ze saka a kalhot ze stejného materiálu. Třídílný oblek navíc z vesty. Společenský oblek bývá většinou z jemné česané vlny; také se používá hedvábí, mohér či kašmír, obvykle jako příměs vlněné látky. Kvalitní vlněný materiál bývá označen slovem Super a číslem (např. Super 120'S). Čím vyšší je toto číslo, tím jemnější a kvalitnější látka. Levné obleky se vyrábějí z umělých vláken nebo směsi vlny a umělého vlákna, nejčastěji polyesteru. Vycházkové obleky bývají obvykle v chladných měsících z hrubší vlny (např. flanel nebo tvíd) nebo z bavlněného manšestru, v teplých měsících pak z lehčí bavlny nebo lnu. K obleku se nosí košile s vyztuženým ohrnutým límcem a dlouhým rukávem, přičemž manžeta rukávu košile by měla o kousek (cca 1-2 cm) přesahovat rukáv saka. Nosí-li muž košile s manžetovými knoflíčky, měla by délka rukávu saka umožnit, aby knoflíčky byly viditelné. Jako obuv se k obleku nosí kožené šněrovací boty, často doplňuje oblek vesta, kravata nebo motýlek, kabát a klobouk. Pověstný je také Karel Gott který na každý koncert či jiné setkaní se společností si bral jiné sako, nikdy toto pravidlo neporušil.[zdroj? ] == Druhy obleků == Společenský oblek, také nazýván formální, může mít různé barvy, tradičně šedou a tmavě modrou pro nošení ve městě a hnědou nebo olivovou na venkov. V současnosti je populární i černá barva, dříve vyhrazená pouze pro smokingy a fraky.

Jaké obleky se vyrábějí z umělých vláken?

Chufuova pyramida

Chufuova pyramida (též Cheopsova pyramida nebo Velká pyramida) je největší pyramida v Egyptě, největší známá kamenná stavba vybudovaná v období starověku, první a současně jediný do dnešní doby zachovaný z klasických divů světa. Dnes je pokládána za nejcharakterističtější symbol staroegyptské civilizace. Proto je také jedním z míst nejvíce zatížených turistickým ruchem. Pyramida se nachází na pyramidovém poli v Gíze na předměstí současné Káhiry. Je ústřední částí rozsáhlého pyramidového komplexu vybudovaného v období Staré říše jako hrobka panovníka 4. dynastie Chufua v oblasti někdejšího egyptského hlavního města Mennoferu nejspíše podle projektu vezíra Hemiuna. Egypťany byl komplex nazýván Achtej Chufu – "Chufu je na obzoru", což nevyjadřuje dojem velikosti stavby zastiňující vše ve svém okolí, jak dříve tvrdili někteří autoři, ale staroegyptskou představu králova posmrtného života ve spojení s kosmickým cyklem hvězd, případně slunce. I bez ohledu na svou velikost vykazuje ve srovnání s ostatními pyramidami Chufuova pyramida určité jedinečné rysy; z tohoto důvodu byla (resp. celý Chufuův pyramidový komplex) jedním z archeologicky nejzkoumanějších objektů v Egyptě a také se stala jedním z nejvíce interpretovaných starověkých artefaktů, a to nejen vědou, ale i mimovědeckými disciplínami. V polovině 19. století vznikl až do současnosti živý zvláštní proud nazývaný pyramidologie reflektující pyramidy (a z nich z pochopitelných důvodů především Chufuovu) v duchu hermetismu a esoteriky jako nositele odvěké moudrosti či zvláštních tajemství, která jsou zde "zašifrována" a která třeba "odhalit". V nejnovější době bývají nejrůznějšími způsoby dávány do souvislosti s údajnou existencí mimozemských civilizací nebo s dávnými a současné vědě neznámými lidskými kulturami disponujícími pokročilými technologiemi (např. Atlantida). Společným znakem všech těchto teorií je, že odmítají akceptovat nejen primární účel pyramid jako hrobek, ale i jejich datování egyptologií, takže posouvají dobu jejich vzniku hlouběji do minulosti. V případě Chufuovy pyramidy bývá v této souvislosti nejčastěji poukazováno na neprůkaznost Chufua jako stavebníka. Pyramida má v současnosti rozměr základny 230,38 × 230,38 m, (což odpovídá ploše třinácti fotbalových hřišť v jejich minimálním rozměru 90x45m) její současná výška je 138.8 m, i když původně byla ještě o 2 m na každé straně delší a o 9 m vyšší. Sklon pyramidy je asi 51°50́. Až do 80. let 19. století byla nejvyšší lidskou stavbou na světě. Zabírá plochu 5,15 hektarů. Chybějící špička, kazící dojem dokonalého jehlanu, je zřejmá na první pohled – díky tomuto defektu byla za druhé světové války na vrcholu pyramidy protiletecká pozorovatelna.

Jak se nazývá největší pyramida v Egyptě?

Děvčátko

Děvčátko (2002) je český film režiséra Benjamina Tučka, jedná se o jeho filmový debut. == Ocenění == Jana Hubinská získala Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli, dále byl film nominován v kategorii nejlepší střih. == Obsazení == == Externí odkazy == Děvčátko v Česko-Slovenské filmové databázi Děvčátko na Kinoboxu.cz

Kdo je režisérem filmu Děvčátko?

M1919 Browning

Oproti M1917 měl M1919 hlaveň chlazenou vzduchem a z toho vyplývá, že mohl střílet kratšími dávkami než M1917, ale byl snadněji přenosný. Používaný byl především v tancích, jejichž výroba se za první světové války v USA rozbíhala. S koncem války byla většina zakázek zrušena, ale kulomet se nadále vyvíjel. M1919 byl vyráběn v řadě verzí velmi dlouhou dobu – jeho přednostmi byla velká spolehlivost a použití v jakýchkoliv podmínkách (např. severní Afrika, západní Evropa, východní Asie). Většinou byl používán s trojnožkou, ale i na různých lafetách na zemi i na vozidlech (např. Jeep Willys). V některých státech na světě se můžete setkat s kulomety M1919 dodnes. Z tohoto kulometu konstrukčně vychází také Browning vz. 1924 později velmi známý jako Browning M2, který se používá dodnes v hojném množství. == Konstrukce == Kulomet využívá krátký zákluz hlavně, nábojová komora je uzamčena přímoběžným závěrem s uzamykací závorou vloženou do pouzdra zbraně. Závora má tvar vertikálně posuvného klínu. Pro pohyb nosiče závorníku oproti závorníku při odemykání a pro urychlení nosiče vzad je použit pákový zrychlovač otáčející se ve vodorovné rovině. Zásobování kulometu je řešeno tkaninovým nábojovým pásem vkládaným do kulometu zleva. To je při použití s náboji s drážkou zvláštní. Použito u kulometů Maxim a odvozených Vickers, ty ovšem používají náboje s okrajovou nábojnicí. Kovové nábojové pásy se nejdříve zaváděly pro zbraně v letadlech a s jejich použitím u pěchoty se zpočátku nepočítalo. Po vylodění spojenců se u pěchoty mohly objevit kovové pásy M1 ale jednalo se spíše o výjimky. Větší rozšíření nastalo během války v Koreji, ale i zde se stále objevovaly látkové pásy. Oproti většině ostatních kulometů střílí M1919 z uzavřeného závěru. To znamená, že před výstřelem je náboj vložený v komoře. Toto řešení zvyšuje přesnost střelby, ale zároveň může vést k samovolné střelbě zbraně, při iniciaci náboje teplem v hlavni přehřáté delší střelbou. == Verze používané pozemním vojskem == M1919A1 – První pokus o úpravu jako lehký kulomet, byl proto osazen lehkou hlavní a dvojnožkou. Velmi rychle se ukázalo, že se u něj rychle přehřívala hlaveň a proto mohl střílet pouze krátké dávky a jako podpůrná zbraň je v této podobě nepoužitelný.

Jakým nábojovým pásem je zásobován kulomet M1919 Browning?

Theodor Mommsen

Christian Matthias Theodor Mommsen (30. listopadu 1817, Garding, Šlesvicko-Holštýnsko - 1. listopadu 1903, Charlottenburg, Berlín) byl německý historik, právník a politik, který působil jako univerzitní profesor v Lipsku, Curychu, Vratislavi a v Berlíně. Je nositelem Nobelovy ceny za literaturu za rok 1902. Mommsen pocházel z rodiny německého protestantského kněze. V letech 1838 až 1843 vystudoval právní vědu a filozofii práva u B. G. Niebuhra a J. G. Droysena na univerzitě v Kielu. Po skončení studia získal stipendium na další vědecké studium ve Francii a Itálii. Zde se zabýval především antickými nápisy. Během pobytu v Itálii jich shromáždil několik tisíc a roku 1853 je využil pro vydání souboru latinských nápisů Corpus inscriptionum Latinarum. Toto dílo nápisů z území celé Římské říše, které odborníci doplňují dodnes, je základem každé epigrafické práce. Theodor Mommsen připravil osm svazků z prvních patnácti. Dnes je známo asi 400 000 těchto nápisů. Po návratu z ciziny působil Mommsen jako profesor občanského práva na univerzitě v Lipsku. Pro své liberální názory a aktivní podporu revoluce v roce 1848 (stal sa poslancem parlamentu a psal články do revolučních novin) byl donucen roku 1851 na své profesorské místo rezignovat. Ale již roku 1852 se stal profesorem Římského práva v Curychu a roku 1854 ve Vratislavi. Roku 1858 se natrvalo usídlil v Berlíně, stal se členem pruské akademie věd v Berlíně, v roce 1861 profesorem římských dějin na berlínské univerzitě (zde působil do roku 1887), a v letech 1873 až 1895 byl opět poslancem německého parlamentu. Roku 1897 vystoupil Theodor Mommsen velice ostře proti českým národním a státoprávním snahám. Ve svém spise Poslání Němcům v Rakousku obvinil Čechy z rozbíjení jednoty německého národa a tvrdil, že když nejsou schopni přijmout logické důvody, musí být proti nim použity násilné praktiky ("Buďte tvrdými. Rozum lebka Čechů nepřijme, avšak ranám i ona porozumí").

Je Theodor Mommsen nositelem Nobelový ceny za literaturu za rok 1900?

Staroslověnština

Původní název byl starobulharština, což vyjadřovalo názor, že se jedná o původní variantu bulharštiny. S tím nesouhlasil jiný směr bádání, který tento jazyk označil za staroslověnštinu, tedy původní variantu slovinštiny. Později byla odmítnuta i tato teze a byl zvolen neutrální název církevní slovanština. Na území ČR je však více rozšířen název staroslověnština, byť už se tím nemíní nejstarší slovinština. Obvykle se vztahuje pouze ke tvaru jazyka z 9. a 10. století, někdy zúženě dokonce pouze k památkám z Velkomoravské říše. Termín církevní slovanština naproti tomu označuje pozdější vývojové fáze, kdy se již odlišoval od živých slovanských jazyků, nicméně existoval jako jejich spisovný jazyk a později, po vzniku národních spisovných jazyků, existoval dále za zdmi klášterů jako jazyk bohoslužebný. Za "hlavní" název tohoto článku je zvolena staroslověnština, neboť jde o pojem v češtině běžnější a vžitější. Staroslověnština má ze všech slovanských jazyků nejstarší písemné památky (9. století). Zasloužili se o to věrozvěstové Cyril a Metoděj, kteří přeložili do staroslověnštiny řadu křesťanských textů, když se připravovali na svou misi na Velkou Moravu. Slovanské jazyky tehdy ještě nebyly příliš diferencované - pravděpodobně existoval pouze jazyk západoslovanský, východoslovanský a jihoslovanský. Staroslověnština odpovídala posledně jmenovanému, ale i západní Slované na Velké Moravě jí nejspíš dobře rozuměli. Po pádu Velkomoravské říše (10. století) vytlačila staroslověnštinu jako liturgický jazyk z moravského území latina. Staroslověnština se však udržela na Balkáně díky žákům Cyrila a Metoděje. Kliment Ochridský se podílel na jejím zavedení jako liturgického jazyka v nově osamostatněném Bulharsku, kde nahradila řečtinu. S pravoslavím se pak šířila do Srbska, Rumunska a Kyjevské Rusi. Kyjev se stal novým centrem církevněslovanského písemnictví, z něj se staroslověnština šířila dále po Kyjevské Rusi. Na zmíněných územích fungovala staroslověnština nejen jako jazyk liturgický, ale zpočátku do jisté míry i jako jazyk úřední (podobně jako latina v západní Evropě). Národní jazyky ještě neměly své spisovné normy, proto jim spisovným jazykem byla staroslověnština. Přestože nešlo o běžný lidový dorozumívací jazyk, podléhala vlivům místních (vesměs slovanských) jazyků a měnila se její výslovnost i pravopis. Příklad: nazální vokály, které existovaly v praslovanském jazyce i původní staroslověnštině, se dodnes uchovaly pouze v polštině. V původní staroslověnské abecedě jsou jim věnovány znaky Ѧ (ę) a Ѫ (ǫ) (malý a velký jus). V ruské církevní slovanštině se malý jus vyslovuje "ja" (jako analogie k hláskovým změnám u podobných slov v ruštině), velký jus více méně vymizel.

Kdy vytlačila latina staroslověnštinu z moravského území?

Tádžikistán

V Tádžikistánu se nacházejí velké přehrady: Kajrakkumská, Nurecká, Farchadská. Nejdelším horským ledovcem Asie je Fedčenkův ledovec v pohoří Pamír a je 71 km dlouhý. Přehradní nádrž Róghun má největší hráz na světě (306 m). === Podnebí === Podnebí je kontinentální s horkým suchým létem a chladnou zimou. Průměrná lednová teplota v Dušanbe je 1 °C, ale v horách -25 °C, červencová 28 °C, na horách 0 °C. Průměrný roční úhrn srážek je 100 mm, na horách 1 400 mm. == Obyvatelstvo == Tádžikové jsou indoárijského původu, i když většina okolních etnik jsou původu mongolského. Tádžičtina patří do íránské větve jazyků. Okolo 65 % obyvatel jsou Tádžikové. Nejvýznamnější menšinou jsou Uzbeci (24 %), kteří v některých oblastech tvoří drtivou většinu obyvatel. Rusové tvoří nyní pouze 1,1 % obyvatel a jejich počet se díky emigraci stále snižuje. V roce 1989 tvořili Rusové 7,6% obyvatel. Dalšími etniky jsou například Tataři či Kyrgyzové. Počet Ukrajinců a Němců silně poklesl v důsledku emigrace. Obyvatelé jsou převážně muslimští sunnité, v zemi žijí také menšiny ismailitů a křesťanů. Vláda je obviňována z antisemitismu.

Patří tádžičtina do íránské větve jazyků?

Luminografie

Dean Chamberlain 1977 Jacques Pugin 1979 Vicki DaSilva 1980 John Hesketh 1985 Tokihiro Sato 1988Lourdes Grobet Erich Hartmann Philipp von Ostau Manfred Kielnhofer Eliška Bartek – květiny, Měsíc,...Mezi další dobré zahraniční luminografisty patří například: Eric Staller, David Lebe, Dean Chamberlain, Vicki DaSilva, Troy Paiva, Bruno Mesrine, Patrick Rochon, Aurora Crowley, Arturo Aguiar, Lapp-Pro, Lichtfaktor, Chanette Manso, Dana Maltby, Jason D. Page, Janne Parviainen, Trevor Williams, Michael Bosanko, Jadikan-LP, Nocturne, Jeremy Jackson, Jake Saari === České země === Ve volné i užité tvorbě využívá techniku luminografie Jan Pohribný, který se dlouhodobě zaměřuje na aranžovanou a konceptuální fotografii v přírodě – volném prostoru. Zajímá ho vztah předmětu a prostoru ať už ve formě stopy pohybu (cyklus Pigmenty 1983–85) nebo předmětná podoba vytržená ze souvislosti na prázdné ploše oblohy (Nebe, modrý nebe 1983) či otázku času, okamžiku (Létavci 1985–86). Od roku 1988 vytváří své vize a reflexe na posvátná a kultovní místa prehistorické Evropy (cyklus Nová doba kamenná). Zde spojuje nejen předešlé principy pohybu, výrazných barevných stop či monochromatických řešení, ale využívá mj. významně světelné malby, která "zviditelňuje" energie zvolených přírodních lokalit či posvátných kamenů vztyčených lidskou rukou. Obdobně konfrontuje s prostorem a živly ve svých instalacích také křehké objekty z ručního papíru Jana Činčery (cyklus JanČin), který vzniká paralelně od r. 1993. Od poloviny devadesátých let pracuje na cyklu Osvícené city, ilustrující vzpomínky i vize míst, kde dlouhodobě pobýval nebo která jej významně oslovila. Od roku 1999 se skrze konfrontaci lidského těla a krajiny zaměřuje na "hledání ztraceného ráje" (cyklus Andělé) reflektující autorovo znepokojení nad vytrácejícími se přirozenými vazbami člověka a přírody, nad duchovní vyprázdněností současné západní civilizace. Tvůrčí postupy uplatňuje i v užité tvorbě, například v reklamě nebo v knižní ilustraci. Jozef Sedlák 1980 Kamil Varga 1983 Jiří ŠigutJan Vávra (1953 Praha) se zaměřuje na inscenovanou konceptuální fotografii a je představitelem tzv. neopiktorialismu. V letech 1994–6 se věnoval intenzívně fotografování předmětů a zátiší, vznikl cyklus fotografií "Nalezené věci", kde autor usiloval o nové pojetí prostoru, využíval různé techniky (kresby světelnou tužkou), budoval objekty. , které fotografoval a okamžitě po expozici demontoval, experimentoval v noční krajině, používal doplňkových světelných zdrojů, časové expozice apod. Do výsledných fotografií často zasahuje nejrůznějšími technikami; v tomto období byly výsledkem jeho snah fotografie-objekty, v nichž usiloval o nalezení a ztvárnění zcela nového pojetí prostoru a jeho funkce. == Technika == === Využití režimu bulb ===

Který český fotograf, který se dlouhodobě zaměřuje na aranžovanou a konceptuální fotografii v přírodě, využívá techniku luminografie?

Městečko South Park

Městečko South Park (v anglickém originále South Park) je americký komediální animovaný seriál, který vytvořili Trey Parker a Matt Stone. V USA je vysílá stanice Comedy Central od roku 1997. V Česku ho v letech 1997 - 2004 vysílaly stanice HBO a TV Nova až do 6. série. Od roku 2012 navázala Nova na svém kanále Fanda 7. sérií a od roku 2016 seriál vysílá Prima Comedy Central. Seriál popisuje život v zapadlém coloradském městečku South Park, přičemž hlavními hrdiny jsou čtyři žáci základní školy. Svým charakteristickým, velice agresivním, vulgárním a často značně kontroverzním humorem se tvůrci vyjadřují k různým politickým a společenským, často tabuizovaným, problémům, např. euthanasii, potratům, víře, nebo aféře s karikaturami proroka Mohameda. Městečko South Park poběží nejméně do konce roku 2016 a s nynějšími 20 sériemi se tak stává druhým nejdelším americkým animovaným seriálem všech dob, více epizod mají pouze Simpsonovi. V Česku vysílala seriál HBO a TV Nova, která odvysílala celkem šest sérií, od července roku 2012 jej začala opět vysílat stanice Fanda.

V jakém roce se začal vysílat South Patrk?

Dějiny Brna

Dějiny Brna začínají v raném středověku, přičemž první písemná zmínka pochází z roku 1091. Trvalé lidské osídlení zde však existovalo již dlouhou dobu před tímto datem, přímým předchůdcem města je slovanské hradiště Staré Zámky. První doklady o přítomnosti člověka na území současného Brna pochází již z pravěku. Nejstarším dokladem lidského osídlení území Brna je rukou opracovaný kámen nalezený na Červeném kopci starý přibližně 700 000 let. V oblasti Brna žil také člověk kromaňonský. Významným nalezištěm se stopami osídlení starší doby kamenné je Stránská skála, kde je ovšem i osídlení z období pozdějších (eneolit). Počínaje mladší dobou kamennou (neolit) byl prostor Brna osídlen nepřetržitě, přičemž v některých obdobích pravěku a celý středověk zde existovaly sídelní útvary centrálního významu. Další významná archeologická naleziště jsou např. Bystrc (sídliště kultury s moravskou malovanou keramikou), Hradisko u Obřan (hradiště z období popelnicových polí), Staré Zámky u Líšně (hradiště z období eneolitu a doby hradištní),. Holásky (mohyly z doby halštatské, Brno-Maloměřice (sídliště z mladší doby kamenné, laténské pohřebiště), Řečkovice (osada z doby halštatské), Kotlářská ulice (hrob kovotepce z doby stěhování národů), bohaté na archeologické nálezy je ovšem celé území Brna, jelikož Brněnská kotlina byla velmi příhodná k osídlení (vlídné klima, úrodné půdy, komunikační uzel ap.).

Ze kterého roku pochází první písemná zmínka o Brně?

Chřestýšovití

Jsou to zrohovatělé články, které má had na konci ocasu. Při vyrušení třese had ocasem a vydává tak silný chřestivý zvuk, který slouží jako upozornění pro ostatní živočichy, aby se nepřibližovali. Ostatní chřestýšovití (chřestýšovci, křovináři, ploskolebci, ...) chřestidlo nemají. Zástupci rodu Sistrurus mají na vrchu hlavy velké, symetrické štítky, naopak hadi z rodu Crotalus mají štítky na hlavě rozpadlé na drobné šupinky. Některé druhy se často chovají v zajetí a pravidelně se rozmnožují. Často se chová chřestýš brazilský, který dorůstá až 1,5 metru a je velmi krásně zbarvený. Nejčastěji se chovají krásně zbarvené stromové druhy, které dorůstají maximálně do jednoho metru. Jejich toxicita není příliš vysoká, přesto je nutné i u nich dodržovat vysokou opatrnost. Jsou vejcoživorodí a v zajetí se dobře rozmnožují. Zřídka se chovají některé druhy křovinářů ze Střední a Jižní Ameriky a ploskolebci, kteří se vyskytují v Americe, jihovýchodní Asii a jihovýchodní Evropě. Nejčastěji se pohybují tzv. vlněním U velkých hadů (1,5 m) = přímočaře pomocí břišních štítků tzv. "tahací harmonika" postranní posouvání - např. chřestýš rohatý Podčeleď: Chřestýšovití (Crotalinae) - 18 rodů, 154 druhů (. a další poddruhy) Rod: Agkistrodon - ploskolebec 9 druhů Rod: Atropoides - bez českého ekvivalentu 2 druhy Rod: Bothriechis - křovinář 7 druhů Rod: Bothriopsis - bez českého ekvivalentu 7 druhů Rod: Bothrops - křovinář 32 druhů Rod.

Kolika metrů se dorůstá chřestýš brazilský?

Mont Blanc

Největší z nich nese jméno Mer de Glace. V letech 1957-1965 byl pod Montblanským masivem vybudován 11,6 km dlouhý Montblanský tunel, spojující města Chamonix (Horní Savojsko, Francie) a Courmayeur (Valle d'Aosta, Itálie). Po východním úbočí Mont Blanku vede visutá lanovka z francouzského Chamonix (1030 m n. m.) do italského Courmayeru (1370 m n. m.). Překonává horní část ledovce Mer de Glace zvanou Vallée Blanche celkem v šesti úsecích. Nejvyšší přestupní stanice je na Aiguille du Midi (3842 m n. m.) Na vrchol poprvé vystoupili Francouzi 8. srpna 1786 Jacques Balmat a Michel Paccard. První ženou, zdolavší Mont Blanc, byla 14. července 1808 Marie Paradisová. Datum jejího výstupu však není jisté: uvádí se i léta 1809 či 1811. První fotografie na vrcholu Mont Blancu pořídili bratři Louis-Auguste Bisson a Auguste-Rosalie Bisson (1826-1900) v roce 1861. Putovalo s nimi pětadvacet nosičů technického vybavení. Museli nahoru dopravit celou temnou komoru včetně kamínek na rozehřátí sněhu, vše okolo 250 kg. Fotografie byly provedeny s využitím kolodiového procesu na velkoformátové negativy, často až 30 × 40 cm. Na vrchol Mont Blancu je možné vystoupit čtyřmi výstupovými trasami nižší obtížnosti (tzv. normálky) a značným množství horolezeckých výstupů vyšších obtížností. Trasami nižší obtížnosti jsou: Cesta přes Dôme du Goû (obtížnost PD-). V létě nejfrekventovanější cesta výstupu na Mont Blanc, nejčastější cesta vůdců s klienty a zákazníky cestovních kanceláří.

Jaká je nejvyšší hora států EU ?

Brno

Brno je centrem soudní moci České republiky, stalo se totiž sídlem jak Ústavního soudu, tak Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu i Nejvyššího státního zastupitelství. Kromě toho je celkově významným administrativním střediskem, protože zde sídlí státní orgány s celostátní kontrolní působností a další důležité instituce. Za zmínku stojí například Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, veřejný ochránce práv nebo Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Od roku 1777 je Brno také sídlem římskokatolické brněnské diecéze, biskupským chrámem je katedrála svatého Petra a Pavla na Petrově. Město je významným střediskem vysokého školství s 34 fakultami čtrnácti univerzit a dalších vysokých škol s více než 83 000 studenty. V Brně je zákonem zřízeno studio České televize a Českého rozhlasu. Na Brněnském výstavišti jsou tradičně konány velké mezinárodní výstavy a veletrhy. Rozsáhlý areál výstaviště započal svůj provoz již roku 1928 a dnes je považován také za jednu z kulturních památek města. Největší zde pořádanou událostí je Mezinárodní strojírenský veletrh. Brno proslulo i coby dějiště velkých motoristických závodů konaných na blízkém Masarykově okruhu, tato tradice sahá až do třicátých let 20. století. K nejprestižnějším závodům patří Grand Prix ČR, součást seriálu Mistrovství světa silničních motocyklů. Brno také každoročně hostí mezinárodní přehlídku ohňostrojů Ignis Brunensis, pořádanou od roku 1998.

Jaké studia byly zákonem zřízeny ve městě Brno?

Epica (hudební skupina)

Epica je nizozemská symfonicmetalová hudební skupina, která dává důraz na operní prvky kombinované s typickým death metalovým chrapotem (growling). Zakládajícím členem je kytarista a zpěvák Mark Jansen, který kapelu založil v roce 2003 pod jménem po svém odchodu z After Forever. Na konci roku 2002 opustil Mark Jansen skupinu After Forever kvůli neshodám v tvorbě a začal hledat muzikanty k založení nového projektu, zpočátku pojmenovaného Sahara Dust. Na začátku roku 2003 počítala kapela s Helenou Michaelsenovou (z Trail of Tears) jako svou frontwomankou, ale ta byla po krátké době vystřídaná do té doby neznámou mezzo-sopranistkou Simonou Simonsovou, Jansenovou přítelkyní. Kapelu doplnili kytarista Ad Sluijter, bubeník Jeroen Simons, basista Yves Huts a klávesista Coen Janssen. Změnili si jméno na Epica, inspirováni albem Epica od americké formace Kamelot. Epica poté sestavila sbor - složený z šesti mužů a šesti žen - a smyčcový orchestr - troje housle, dvě violy, dvě violoncella a kontrabas - který měl hrát s nimi. Producentem jejich debutového alba The Phantom Agony byl Sascha Paeth (předtím byl producentem kapel jako Angra, Rhapsody of Fire, Kamelot) a bylo vydáno ke konci roku 2003. Jejich druhé album bylo nazváno Consign to Oblivion. V songu "Trois Viegres" můžeme slyšet hosta - Roye Khana (z kapely Kamelot). Epica se také přidala ke Kamelotu jako podpůrná kapela na jejich turné k albu The Black Halo a jejich vystoupení v Rockefeller Music Hall v Oslu bude na živém DVD Kamelotu, které by mělo být vydáno roku 2006. The Score – An Epic Journey bylo vydáno v září 2005 a jedná se o soundtrack k holandskému filmu Joyride, přesto je bráno jako jejich třetí album.

Proč opustil Mark Jansen skupinu After Forever?

Němčina

Němčina je západogermánský jazyk, kterým hovoří přibližně 200 milionů lidí na celém světě. V Evropě je z hlediska počtu rodilých mluvčích němčina s asi 100 mil. mluvčími druhým nejrozšířenějším jazykem po ruštině. V Evropské unii je němčina nejpoužívanějším mateřským jazykem. Patří také mezi 10 nejpoužívanějších jazyků na světě. Píše se latinkou se spřežkovým pravopisem. Zvláštností je, že podstatná jména se píší velkými počátečními písmeny. Poslední reforma pravopisu proběhla v roce 1996 a přepracována byla v letech 2004 a 2006. Němčina je úředním jazykem v těchto zemích Německo (80 mil. mluv.) Rakousko (7,9 mil. mluv.) Lichtenštejnsko (31 tis. mluv.) Švýcarsko (4,3 mil.. mluv.) – spolu s francouzštinou, italštinou a rétorománštinou Lucembursko (270 tis. mluv.) – spolu s lucemburštinou a francouzštinou Belgie (110 tis. mluv.) – Německojazyčné společenství v provincii Lutych. spolu s nizozemštinou a francouzštinou Itálie (260 tis. mluv.) – Jižní Tyrolsko (autonomní provincie Bolzano) Německy dále hovoří menšiny v těchto zemích Francie (1,5 mil. mluv.) – Alsasko a Lotrinsko.

Jak se píše němčina ?

Německo

Emmy Noetherová byla nejlepší matematičkou své doby, teorii čísel i matematickou statistiku ovlivnil Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet, Richard Dedekind zkonstruoval množinu reálných čísel, Felix Klein revolučním způsobem počal propojovat geometrii s algebrou, za otce moderní matematické analýzy je označován Karl Weierstrass. Ernst Karl Abbe, Carl Zeiss a Joseph von Fraunhofer založili moderní optiku. Friedrich Wilhelm Bessel jako první změřil paralaxu hvězdy a spočítal její vzdálenost od země. Georgius Agricola je vnímán jako zakladatel mineralogie. Otto von Guericke vynalezl vývěvu. Friedrich August Kekulé popsal zákonitosti řetězení uhlíku. Johann Gottfried Galle objevil planetu Neptun. August Ferdinand Möbius je zakladatelem topologie. Výzkum buněk významně posunuli kupředu Rudolf Virchow a Matthias Jacob Schleiden. Samuel Hahnemann založil stále diskutovanou homeopatii. Za praotce kvantové fyziky lze označit Arnolda Sommerfelda. Johannes Wilhelm Geiger sestrojil první měřič radioaktivity. Průkopníkem astrofotografie byl Max Wolf. Emile Berliner vynalezl mikrofon a gramofon. Významným kartografem byl Martin Waldseemüller, všestranností vpravdě renesanční vynikl jezuitský učenec Athanasius Kircher.

Kdo objevil planetu Neptun?

Paulo Coelho

Paulo Coelho (* 24. srpna 1947, Rio de Janeiro) je populární brazilský spisovatel. Paulo Coelho se narodil v brazilské středostavovské rodině katolického vyznání. Navštěvoval jezuitské gymnázium, které v 17 letech opustil. Jeho touhu psát rodiče neschvalovali, celkem třikrát ho poslali do psychiatrické léčebny, kde se musel podrobit elektrošokové terapii. Ve 20 letech začal studovat práva, ale školu opustil. V 60. letech se přidal ke hnutí hippies, koketoval s drogami, magií Aleistera Crowleye. Živil se jako dramatik, novinář, televizní scenárista a písňový textař brazilských zpěváků. V roce 1996 byl jmenován zvláštním poradcem programu UNESCO pro duchovní sbližování a dialog mezi kulturami. Je podruhé ženatý. V 80. letech se přiklonil ke katolicismu, vykonal tisícikilometrovou pouť do Santiaga de Compostela a zážitky z ní zužitkoval ve své první úspěšné knize Poutník - Mágův deník. Celosvětovou proslulost mu přineslo pohádkové podobenství Alchymista vydané v roce 1988, které se stalo největším brazilským bestsellerem všech dob. Ve svých knihách, jejichž hrdiny jsou převážně lidé hledající změnu v životním stereotypu, nabádá k duchovnímu rozvoji a zodpovědnému přístupu k životu. Píše také fejetony uveřejňované v mnoha světových novinách. V roce 1995 francouzský ministr kultury jmenoval Coelha rytířem Řádu umění a literatury. V roce 1999 byl oceněn prestižní cenou Crystal Award (uděluje ji Světové ekonomické fórum) a téhož roku mu francouzská vláda udělila řád Čestné legie. Dalšími cenami, které Coelho získal, byly německá cena Bambi 2001, cena Club of Budapest Planetary Arts Award 2002 a Corine Award 2002. Byl zvolen do prestižní brazilské akademie ALB. Je držitelem řady dalších ocenění. Silně jej ovlivnila pouť do Santiaga de Compostela. V roce 1998 podnikl Coelho úspěšné turné po Asii a Evropě. V květnu roku 2000 přijel Coelho do Íránu a stal se tak prvním nemuslimským spisovatelem, který tuto zemi oficiálně navštívil. Procestoval také řadu dalších zemí. V březnu 2016 zavítal znovu do Prahy, kde se mj. setkal po 34 letech s malířem Ivanem Tomkem, který pro něj nakreslil v roce 1982 ve Zlaté uličce portrét jeho ženy. Poutník - Mágův deník, 2002 (O Diário de um Mago, 1987) Alchymista, 1995; zvuková dramatizace, 2003 (O Alquimista, 1988) Brida, 2008 (Brida, 1990. ) U řeky Piedra jsem usedla a plakala, 1999 (Na margem do rio Piedra eu sentei e chorei, 1994) Pátá hora, 1998 (A Quinta Montanha, 1996) Veronika se rozhodla zemřít, 2000 (. Veronika decide morrer, 1998) Ďábel a slečna Chantal, 2001 (O Demônio e a srta Prym, 2000) Jedenáct minut, 2003 (Onze Minutos, 2003) Záhir, 2005 (O.

Odkud je Paulo Coelho

Loutka

Nejstarším známým dokladem použití loutky je plastika vyřezaná z mamutího klu, nalezená v hrobě z období mladého paleolitu na Francouzské ulici v Brně. Celý charakter výbavy zemřelého nasvědčuje tomu, že zde byl pohřben šaman a je tedy pravděpodobné, že i loutka byla rituálním předmětem. Aby byl objekt na divadelním jevišti považován za loutku, musí nést význam bytosti a projevovat živost (např. mluvit, pohybovat se). Nejčastěji loutka představuje člověka (často historickou, literární nebo divadelní postavu - Doktor Faust,Don Juan, nadpozemskou mytologickou bytost sudičky, ďábel či Kašpárek, z nich odvozenou pohádkovou bytost nebo nějaké člověku blízké zvíře, ale může jí být i personifikovaný předmět. Loutka může být vyrobena prakticky z jakéhokoli materiálu, i když nejčastější bývají loutky dřevěné, hadrové, kožešinové nebo papírové. Také pohyblivost loutek je značně variabilní, některé se pouze posouvají po jevišti, u jiných mohou loutkoherci vytvořit celou škálu pohybů. Rovněž velikost loutek se pohybuje v širokém rozmezí, limitována je pouze technickými parametry - loutka nesmí být příliš malá, aby byla na jevišti dostatečně viditelná, ani příliš velká, aby s ní loutkoherec mohl pohybovat. Existují však i loutky v nadživotní velikosti. Zvláštní druh loutek představují loutky pro loutkový animovaný film. Loutky se dělí jednak podle materiálu (sláma, látka, dřevo, plastik), ale zejména podle techniky vedení čili oživování.

Jak se nazývá figurka člověka nebo zvířete určena k animaci?

Musala

Musala (bulharsky М) je s nadmořskou výškou 2925 m nejvyšší horou v Bulharsku a na celém Balkánu. Musala se nachází v pohoří Rila, v Rilském národním parku nedaleko hlavního města Sofie. Jméno hory vzešlo z "Mus Allah", "Alláhova hora" a pochází z období, kdy bylo Bulharsko součástí Osmanské říše. Staré bulharské jméno hory je Tangra. V letech 1949-1962 se jmenovala po sovětském vůdci Stalinovi. Musala je významná svojí bohatou florou, která zahrnuje například makedonskou borovici a bulharský smrk, a také faunou s velkým výskytem různých ptačích druhů. Musala má subarktické podnebí s dlouhými chladnými zimami a krátkými léty. Přes zimu teploty obvykle nepřekračují bod mrazu po několik měsíců. Přes léto se teploty zřídkakdy dostávají nad 14-15 °C. V období 1931-1970 byla absolutně nejvyšší zaznamenaná teplota 18,7 °C a nejnižší -31,2 °C. Nejpohodlnější výstup na vrchol Musaly je z lyžařského střediska Borovec (Б), odkud je vrchol vzdálen přibližně 13 km. Asi 1 km jihozápadně od Borovce je vesnice Bistrica (Б), kde začíná červeně značená cesta. Ta po dalších 8 km nastoupá k chatě Musala (х М) ve výšce 2389 m n. m., kde je možné se občerstvit i přenocovat. Cesta dál stoupá k jezeru Ledenoto (Л е) (3 km od chaty Musala), u nějž ve výšce 2709 m n. m. stojí nejvyšší bulharský horský přístřešek zvaný Everest (х Л е), kde lze doplnit tekutiny, případně i přenocovat. Od něj už zbývá jen 1 km na vrchol ve výšce 2925 m n. m., kde se kromě vrcholové mohyly nachází i meteorologická a pozorovací stanice. Celý výstup trvá 6-7 hodin. Alternativou je přiblížení lanovkou z Borovce až na vrchol Jastrebec (Я) (2369 m n. m.) a odtud po hřebeni k chatě Musala a dál po zmíněné červeně značené cestě. Obrázky, zvuky či videa k tématu Musala ve Wikimedia Commons Výstup na Musalu na HoryInfo.cz Výstup na Musalu na CestouNecestou.com Výstup na Musalu na SummitPost.org (anglicky) Výstup na Musalu na Virtualmountains.co.uk (anglicky)

Jaká je nejvyšší hora Balkánu?

Terry Pratchett

Sir Terence David John "Terry" Pratchett, OBE (28. dubna 1948 Beaconsfield, Buckinghamshire, Anglie - 12. března 2015 Broad Chalke, Wiltshire, Anglie) byl anglický spisovatel věnující se převážně žánru fantasy. Je známý především svou sérií knih Úžasná Zeměplocha. Do češtiny jeho dílo překládal Jan Kantůrek. Pratchett se narodil v Beaconsfieldu v anglickém hrabství Buckingham Davidovi a Eileen Pratchettovým. Své vzdělání připisuje High Wycombe Technical High School a Beaconsfieldské veřejné knihovně. Prvním vydaným dílem byla krátká povídka The Hades Business (Kšeft v Hádesu), uveřejněná v jeho školním časopise když mu bylo 13 a poté, v roce 1963, znovu v časopise Science Fantasy, za což obdržel 14 liber. Druhá uveřejněná práce se jmenovala Night Dweller (Noční tvor) a objevila se v 156. čísle časopisu New Worlds v listopadu 1965. Po odchodu ze školy v roce 1965 získal práci v místních novinách Bucks Free Press a později působil v několika dalších regionálních novinách v jihozápadní Anglii včetně Western Daily Press a Bath Chronicle. V tomto novinářském období byl vyslán udělat interview s Petrem Bander van Durenem, jedním z ředitelů malého vydavatelství, kde právě vycházela nová kniha. V průběhu rozhovoru se zmínil, že sám napsal knihu The Carpet People (česky Kobercové). Ta byla nakonec vydána v roce 1971 a slavnostně představena v oddělení koberců obchodního domu Heal's na Tottenham Court Road v Londýně.

Kde se Pratchett narodil?

Hoří, má panenko

Hoří, má panenko je česko-italský hraný film režiséra Miloše Formana z roku 1967. Původně se měl film natáčet na černobílý filmový materiál, Formanovi však bylo nabídnuto točit na barevný, čehož Forman využil. Důležité je podotknout, že postavy vystupující ve filmu jsou ztvárněny převážně neherci z řad vrchlabských hasičů. Ve Vrchlabí v Podkrkonoší se také natáčelo. Místní společenský sál, ve kterém byl film natočen, zde stojí dodnes. Jedná se o poslední film Miloše Formana natočený v Československu před jeho emigrací do USA. Jan Vostrčil, Josef Kolb, Josef Valnoha, Josef Šebánek, František Debelka, Jan Stöckl, Stanislav Holubec, Alena Květová Děj se odehrává na hasičském bále, kde se baví vesničtí lidé. Jako zpestření je pro ně připravena tombola, která je však rozkradena, a rovněž volba miss, která však také skončí neslavně. Film byl jako druhý český film v pořadí po Marketě Lazarové digitálně restaurován. Uveden byl v roce 2012 na MFF v Karlových Varech a v září 2012 v distribuci kin. Film byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film. Hoří, má panenko na webu České televize Hoří, má panenko v Česko-Slovenské filmové databázi Hoří, má panenko na Kinoboxu.cz Hoří, má panenko ve Filmové databázi (anglicky) Hoří, má panenko v Internet Movie Database

Kdy byl natočen film hoří, má panenko?

American Philosophical Society

Benjamin Franklin byl zvolen prvním prezidentem.Po americké revoluci vedl společnost Francis Hopkinson, jeden ze signatářů Deklarace nezávislosti. Pod jeho vlivem společnost získala pozemky od vlády Pensylvánie, spolu s pozemkem ve Filadelfii, kde stojí American Philosophical Society Hall. Během let se stali členy Charles Darwin, Robert Frost, Louis Pasteur, Elizabeth Cabot Agassizová, John James Audubon, Linus Pauling, Margaret Meadová, Maria Mitchellová a Thomas Edison. == Ocenění == V roce 1786 společnost založila Magellanic Premium, cenu za přínos v "navigaci, astronomii nebo přírodní filozofii", nejstarší vědeckou cenu udělovanou americkou institucí, která je stále udělována. Dalšími cenami jsou Barzun Prize za kulturní historii, Judson Daland Prize za klinickou medicínu, Benjamin Franklin Medal, Lashley Award za neurobiologii, Lewis Award a Thomas Jefferson Medal za dobré výsledky v oblasti umění, humanitních věd nebo společenských věd. == Publikace == APS publikuje Transactions of the American Philosophical Society již od roku 1771. Každý rok vyjde 5 čísel. Proceedings of the American Philosophical Society je vydáváno od roku 1838. Společnost také zveřejnila různé sebrané spisy (Benjamin Franklin, Joseph Henry, William Penn, Meriwether Lewis a William Clark). == Budovy == === Philosophical Hall === Philosophical Hall, stojící na 104 South Fifth Street, mezi Chestnut a Walnut Streets, jižně od radnice, byla postavena v letech 1785-89 jako sídlo společnosti podle návrhu Samuela Vaughana. Druhé patro bylo přistavěno v roce 1890 pro rozšiřující se knihovnu, ale bylo odstraněno v letech 1948-50 při rekonstrukci do původní podoby před zařazením do Independence National Historical Park.

Kde sídlí Americká filozofická společnost?

Most

V 19. století a 20. století dosáhla ocel takové pevnosti, že mohly být budovány mosty řetězové a lanové o velkých rozpětích. Ve 20. století byl pro konstrukci mostů a viaduktů rozhodující beton, železobeton a předpjatý beton. == Typy mostů == === Podle konstrukce === Prvními mosty byly nejspíše vhodně položené a dostatečně silné kmeny – most tohoto druhu je označován jako trám. Takový trám je namáhán současně tlakem (při horním povrchu) a tahem (při spodním povrchu) – neboli ohybem. Střední část průřezu trámu je namáhána méně, proto se zde může ušetřit materiál. (Příkladem je válcovaný nebo svařovaný nosník tvaru I nebo nerovnoměrné rozdělení výztuže v železobetonu). Trám se často kombinuje s ostatními konstrukcemi mostů pro zvýšení jejich tuhosti. Z přírodních materiálů lze na vhodných místech postavit i visutý most, který však vyžaduje dostatečné zakotvení na obou koncích. Lano mostu je namáháno výhradně tahem. Třetí ze základních mostních konstrukcí je klenba (oblouk). V ideálním případě je klenba namáhána pouze tlakem, v praxi ovšem při nerovnoměrném zatížení nutně dojde i k namáhání tahem. Smělost (plochost) klenby se měří velikostí vodorovné síly (druhá mocnina rozpětí dělená vzepětím klenby, v metrech). Mosty rozlišujeme podle konstrukce na: konzolový most visutý most obloukový most zavěšený most trámový most pohyblivý most (viz dále) === Podle použitého materiálu === dřevěné (trám, věšadlo, vzpěradlo, oblouk) kamenné (klenba) ocelové (trám – příhradový nebo plnostěnný nosník, oblouk, visutý či zavěšený most) ocelobetonové – na ocelové trámové nosníky se vybetonuje mostovka beton (klenba)

Jak se jmenuje dopravní stavba sloužící k převádění dopravní cesty přes vodní tok?

Magdalena Dobromila Rettigová

Stála u všech významných kulturních akcí svého okolí a referovala o nich jako dopisovatelka časopisu Květy. Osobně se stýkala s vlastenci, s Františkem Palackým, s Josefem Jungmannem, Pavlem Josefem Šafaříkem a dalšími. S mnoha vlastenci vedla korespondenci. Výhradním vydavatelem jejích děl a jejím přítelem byl Jan Hostivít František Pospíšil, královéhradecký knihtiskař a nakladatel. První literární pokusy M. D. Rettigové byly v němčině, podobně jako u jejích vrstevníků. Jako spisovatelka byla velmi plodná, napsala několik desítek drobnějších i rozsáhlejších děl. Pod vlivem svého muže a přátel se odhodlala psát a publikovat česky. Nejprve uveřejňovala drobné prozaické i veršované práce v časopisech Dobroslav, Čechoslav, Poutník slovanský, v almanachu Milozor a alamanachu Milina. Postupně vydala několik knih povídek pro mládež, které byly určeny především dospívajícím dívkám, byla výbornou vypravěčkou a může být pokládána za zakladatelku české červené knihovny. Později se věnovala výhradně literatuře prakticky zaměřené. Její tvorba nikdy nedosahovala vysokých uměleckých kvalit. Největší význam má Rettigová šířením národního vědomí a osvěty v ženském měšťanském prostředí, a především díky své Domácí kuchařce, kterou nejenže rozšířila znalectví české kuchyně a sbírku kuchařských receptů, ale přispěla i k rozšíření českého jazyka v měšťanském a lidovém prostředí. Z díla Rettigové je dodnes nejznámější Domácí kuchařka vydaná poprvé roku 1826 a dále v mnoha vydáních více než sto let. Sbírka rozličných myšlenek – upistografie – veršovaná blahopřání, naivní poezie, připomínající lidovou tvořivost Chudobičky – milostné povídky a dramatické hříčky pro učenou společnost Kafíčko – jak připravit kávu a zákusky včetně rad společenské konverzace Bílá růže – žertovné dvouaktové drama Dostupné online Mařenčin košíček - příběhy. s ponaučením pro dívky Domácí kuchařka – beletristicky psaná, základní myšlenkou je nejen rozmanitost, vzhled a chuť jídla, ale také činorodý přístup ženy k domácím pracím Alois Jirásek: Magdalena Dobromila Rettigová, veselohra o třech jednáních; dnes málo známá, ve své době oblíbená životopisná divadelní hra, kromě jiného se zmiňuje uvedená kuchařská kniha. Pamětní síň M. D. Rettigové je v muzeu v Litomyšli Portrétní busta M. D. Rettigové (kolem 1860) je vystavena rovněž v muzeu v Litomyšli Jednotlivé památky vlastní muzeum v Ústí nad Orlicí Portrétní kresba (akvarel) a vyšívaný gratulační lístek jsou ve sbírce Národního muzea v Praze Literární pozůstalost spravuje Památník národního písemnictví v Praze Od června 2010 funguje na zámku v autorčiných rodných Všeradicích Galerie a muzeum Magdaleny Dobromily Rettigové

Ve kterém roce byla poprvé vydaná Domácí kuchařka od M. D. Rettigové?

Mateřská škola

Mateřská škola ve státech střední Evropy znamená předškolní zařízení pro děti od 3 do 6 let. V mnoha jiných zemích se nazývá "kindergarten" (z němčiny - "zahrada pro děti") a označuje první stupeň vzdělání pro děti ve třídě (nultá úroveň ISCED). Tedy termín mateřská škola v některých zemích označuje součást formálního školního systému, zatímco v jiných zemích může znamenat předškolní zařízení nebo opatrovatelskou péči. Název se někdy neoficiálně, hovorově nahrazuje pojmem mateřská školka nebo jen školka, případně mateřinka. Friedrich Fröbel otevřel oficiálně první mateřskou školu v roce 1840 na oslavu 400. výročí objevení knihtisku Gutenbergem. První mateřskou školu v USA založila v roce 1856 Margarethe (Margaretta) Meyerová Schurzová (manželka státníka jménem Carl Schurz), a to ve městě Watertown ve státě Wisconsin. Od roku 1873 byla provozována jako veřejná instituce. Předchůdcem mateřské školy byly tzv. Opatrovny, které začaly vznikat v 1. polovině 19. stol. z důvodu rozšíření manufakturní výroby (do pracovního procesu byly zařazeny i ženy - matky a tak se předškolní děti potulovaly bez dozoru po okolí, zařazovaly se do různých žebráckých gangů nebo umíraly na zranění). V Čechách byl průkopníkem opatroven Jan Svoboda (1803 - 1844). V roce 1832 založil "vzornou opatrovnu" v Praze na Hrádku pod Emauzy. Pomocí her, říkanek a zpěvu vštěpoval tříletým až šestiletým dětem nenásilnou formou morální zásady a učil je základům čtení, psaní i němčiny. Vydal i několik vlivných publikací, např. Školka, Malý čtenář, Malý písař, Malý Čech a Němec. V 2. polovině 19. stol. se v Čechách začaly objevovat německé Kindergarten neboli dětské zahrádky podle Friedricha Fröebela - původně pro matky s dětmi, které se zde učily správné výchově svých dětí. První Kindergarten v Čechách byla založena roku 1862 v Praze ve Spálené ulici. Kindergarten byly zakládány českými Němci (docházelo k poněmčování českých dětí) a pracovalo se v nich s tzv. "dárky", což byly objekty geometrických tvarů (koule, krychle, hranol, kužel, atd.).

Ve kterém roce byla oficiálně otevřena první mateřská škola?

Tantal

Tantal je šedý, kujný, velmi pevný kovový prvek, vysoce odolný proti kyselinám, je dobrým vodičem tepla a elektřiny. Při teplotách pod 150 °C je téměř chemicky inertní, nereaguje dokonce ani s lučavkou královskou. Za teplot pod 4,48 K se stává supravodičem I typu. Rozpouští se v kyselině fluorovodíkové (HF), kyselých roztocích obsahujících fluoridové ionty a kapalném oxidu sírovém (SO3). Poměrně snadno se tantal rozkládá alkalickým tavením. V chemických sloučeninách se vyskytuje v mocenství Ta+3 a Ta+5. Tantal je na Zemi velmi vzácný, jeho obsah v zemské kůře se odhaduje na 2 mg/kg. Koncentrace v mořské vodě je natolik nízká, že ji nelze změřit ani nejcitlivějšími analytickými metodami a uvádí se, že je nižší než 0,000 0025 mg/l. Ve vesmíru připadá jeden atom tantalu na 1 500 miliard atomů vodíku. Tantal se v přírodě vyskytuje v minerálu tantalitu ((Fe,Mn)Ta2O6) a euxenitu (Y,Ca,Ce,U,Th)(Nb,Ta,Ti)2O6. Ložiska rud s prakticky využitelným obsahem tantalu se nalézají v Austrálii, Brazílii, Kanadě, jižní Africe a Egyptě. Výroba čistého kovu je značně komplikovaná, protože ve všech přírodních rudách jej doprovází niob, jehož chemické chování je velmi podobné. Obvykle se pro separaci těchto dvou kovů používá krystalizace jejich fluorokomplexů nebo frakční destilace pětimocných chloridů. Po přečištění sloučenin se elementární kovový tantal vyrábí elektrolyticky. Hlavní použití nachází tantal při výrobě elektronických součástek, hlavně tantalových kondenzátorů.

Jaká je chemická značka tantalu?

DC

George se jako první z nich naučil hrát na kytaru a byl členem The Easybeats, nejúspěšnější australské kapely 60. let 20. století. V roce 1966 pak vydali mezinárodní hit "Friday On My Mind". Malcolm pokračoval ve stopách svého bratra a v Newcastlu v Novém Jižním Walesu hrál v kapele Velvet Underground (nezaměňovat se slavnější stejnojmennou kapelou z New Yorku). Malcolm a Angus Youngovi založili AC/DC v listopadu 1973. Dalšími členy se stali baskytarista Larry Van Kriedt, zpěvák Dave Evans a Colin Burgess, bývalý bubeník kapely The Master's Apprentices. Kapela odehrála svůj první koncert v klubu Chequers v Sydney 31. prosince 1973. Později podepsali smlouvu s labelem Albert Productions. Sestava kapely se často měnila, jako první byl vyhozen Colin Burgess a posléze se v kapele vystřídalo několik baskytaristů a bubeníků. Ve stejné době začal Angus Young při koncertech nosit svou charakteristickou školní uniformu. Uniforma údajně pocházela z Ashfield Boys High School, kde studoval, a s nápadem, aby ji při koncertech nosil, přišla jeho sestra Margaret. Angus zkoušel také další kostýmy, například Spider-Mana, Zorra, gorilu, nebo parodii na Supermana jménem Super-Ang. V úplných začátcích také kapela experimentovala se saténovým oblečením, ale této myšlenky se členové vzdali, když zjistili, že stejně se obléká kapela Skyhooks z Melbourne. Bratři Youngovi dospěli k názoru, že Evans není dobrým frontmanem, protože jim připadal spíše jako glam rocker jako například Gary Glitter.

Kdy kapela AC/DC odehrála svůj první koncert?

Česká kinematografie

Česká kinematografie je souhrnné označení pro filmy natočené na území nynější České republiky. Mezinárodního ohlasu dosáhla v 60. letech 20. století československá nová vlna. Snímky Obchod na korze (1965), Ostře sledované vlaky (1967) a Kolja (1996) získaly Oscara za nejlepší cizojazyčný film, šest dalších se dostalo do užší nominace. Do české kinematografie je někdy zahrnována i tvorba českých exulantů, jako je Miloš Forman, Ivan Passer či Vojtěch Jasný. Vůbec prvním filmovým záznamem pořízeným na území dnešní České republiky byl americký film The Horitz Passion Play z roku 1897 věnovaný velkolepým pašijovým hrám v Hořicích na Šumavě. Prvním českým režisérem a kameramanem byl Jan Kříženecký, který od konce 90. let 19. století natáčel krátké dokumenty, zvané filmové aktuality. S hercem Josefem Švábem-Malostranským spolupracoval na krátkých filmových skečích, jako byl Výstavní párkař a lepič plakátů. První stálé kino založil Viktor Ponrepo v roce 1907 v Praze v domě U Modré Štiky. Před tím měla kina podobu kočovných stanů, film byl putovní atrakce. Po osamostatnění Československa se často natáčely nacionalistické filmy, mimo jiných Utrpením ke slávě (1919, režie Richard F. Branald) nebo Svatý Václav (1929, režie Jan S. Kolár). Zvuk byl v Československu poprvé použit ve filmu Když struny lkají .[zdroj? ] V září 1930 se v Československu konaly krajně pravicovým tiskem vyvolané nacionalistické demonstrace Čechů proti filmům mluveným v němčině. Vedly k zákazu všech potenciálně pobuřujících německých filmů v Československu, včetně protiválečného snímku Na západní frontě 1918 (režie Georg Wilheim Pabst). Stát ve 30. letech omezoval import zahraničních filmů a protežoval domácí tvůrce. V roce 1932 byl zaveden kontingentní systém, byla stanovena kvóta, podle níž směl za jeden film vyrobený v Československu jeho výrobce dovézt 7 zahraničních filmů. Později byla kvóta snížena na 1:5. Roku 1934 byl kontingentní systém zrušen a nahradil jej registrační systém; regulace dovozu byla zrušena, importéři za jeden dovezený film nadále platili registrační poplatek 20 tisíc korun. Tyto peníze se přes Fond pro podporu domácí výroby dostávaly formou dotací k československým tvůrcům. V roce 1933 byly zprovozněny ateliéry A-B Barandov. Po podepsání Mnichovské dohody v roce 1938 došlo k první ze tří emigračních vln. Československo opustil herec a režisér Hugo Haas. Ve Spojených státech se jako experimentální filmař a dokumentarista uplatnil Alexander Hackenschmied, který v exilu používal příjmení Hammid. Do USA odešli též Jiří Voskovec, Jan Werich a skladatel Jaroslav Ježek. Válečné dokumentaristice se ve Velké Británii po dobu války věnoval Jiří Weiss.

Kdo byl prvním českým režisérem?

Genocida

Genocida (latinsky genocidium) je zločin proti lidskosti definovaný mezinárodním trestním právem jako "úmyslné a systematické zničení, celé nebo části, etnické, rasové, náboženské nebo národnostní skupiny" ačkoliv co znamená "část" je předmětem debaty právníků. Genocidu definuje Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia OSN. == Etymologie == Pojem "genocida" vymyslel Raphael Lemkin, právník polsko-židovského původu v roce 1944, z řeckého kořenu slova génos (γ) (narození, rasa, rod); a latinské přípony -cidium (zabít) skrze francouzské -cide. V roce 1933 Lemkin navrhl "zločin barbarství" právní radě Společnosti národů v Madridu. To byl první pokus o vytvoření zákona proti tomu, co bude později nazýváno genocidou. Koncept návrhu pocházel z jeho mládí, kdy poprvé slyšel o osmanském masovém vraždění (arménská genocida) křesťanského obyvatelstva během první světové války a anti-asyrské perzekuci v Iráku. Jeho návrh byl odmítnut a jeho práce přivodila nesouhlas polské vlády, která provozovala politiku usmíření s nacistickým Německem. V roce 1944 Carnegie Endowment for International Peace publikoval Lemkinovu nejdůležitější práci pod názvem Axis Rule in Occupied Europe ve Spojených státech amerických. Tato kniha zahrnovala obsáhlou právní analýzu německé nadvlády v zemích okupovaných nacistickým Německem během druhé světové války, včetně definice pojmu genocidy ("zničení národa nebo etnické skupiny").Lemkinova idea genocidy jako zločinu proti mezinárodnímu právu byla přijata mezinárodní komunitou a byla použita jako jeden z právních podkladů norimberského procesu (obvinění specifikovaná 3. bodem obžaloby, že obvinění "spáchali úmyslnou a systematickou genocidu – zejména vyhlazení rasových a národnostních skupin"). Lemkin prezentoval návrh úmluvy o genocidě řadě zemí ve snaze přesvědčit je k podpoře resoluce. S podporou USA, návrh resoluce byl předložen Valnému shromáždění ke zvážení. V roce 1943 Lemkin napsal: == Genocida jako zločin == === Mezinárodní právo === Následkem holokaustu Lemkin úspěšně prosadil všeobecné přijetí mezinárodních zákonů definujících a zakazujících genocidu. V roce 1946 první zasedání Valného shromáždění OSN přijalo resoluci 96, ve které potvrdilo, že genocida je zločinem podle mezinárodního práva, ale nezajistilo právní definici zločinu genocidy. V roce 1948 Valné shromáždění přijalo Úmluvu o zabránění a trestání zločinu genocidia, která poprvé stanovila právní definici genocidy. ==== Definice podle Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia OSN ====

Kdo vymyslel pojem genocida?

Lepra

Lepra (též malomocenství či Hansenova nemoc) je infekční onemocnění, způsobované bakterií Mycobacterium leprae, která má sklon napadat periferní nervy a jiné chladnější oblasti těla - kůži a sliznice. Počínaje rokem 1954 připadá na 31. ledna Světový den pomoci malomocným. Původně řecké slovo "lepra" označuje chorobu, při níž se loupe kůže (od slovesa Λ - loupu se). Tradiční český název "malomocenství" odkazuje zřejmě na poškození hmatu, které choroba způsobuje. Nejstarší zmínka o lepře pochází z období cca 1500 př. n. l., nejstarší tělesné pozůstatky vykazující jasné známky tohoto onemocnění sahají až do 4. tisíciletí př. n. l. V antických dobách najdeme zmínky zejména v starověkém Egyptě nebo např. v Indii, tradičně se jako lepra překládá jméno starozákonní choroby cara'at, moderní biblistika však má za to, že šlo o jinou kožní chorobu. Později byla zavlečena do Evropy, kde se rozšířila hlavně za křižáckých válek. Od 15. století ji v Evropě významem poněkud předčila tuberkulóza,[zdroj? ] způsobovaná příbuznými bakteriemi. Lepra byla považována za boží trest, malomocní byli soustředěni v tzv. leprosáriích. Poslední leprosárium v Evropě je v rumunském Tichileşti v deltě Dunaje. Původce nákazy objevil v roce 1869 norský mikrobiolog Gerhard Armauer Hansen, proto bývá Mycobacterium leprae také označován po svém objeviteli jako 'Hansenův bacil'. Ten se geneticky od středověku nezměnil, ale omezila se příčina šíření. Mezi přenašeče této nemoci patří také divoká zvířata, jako např. pásovec devítipásý. Nemoc často probíhá bez příznaků a není nijak zvlášť nakažlivá (vyjma kožní formy vytvářející vředy, která je velmi nakažlivá). Za určitých okolností může ale dojít k rozvinutí její destruktivní formy. Ta napadá ve velkém Schwannovy buňky a makrofágy v periferní nervové soustavě. Ničí lidský imunitní systém a způsobuje znetvořeniny na končetinách a na obličeji (tzv. "Lví obličej" - facies leontina). Lepra se vyskytuje zejména v Latinské Americe, ve střední Africe, na Madagaskaru (Marana) a v jihovýchodní Asii (tzn. Indii, Bangladéši), známé jsou ale i případy z jižní Evropy, zejména Španělska a také z Rumunska. V Rumunsku se vyskytuje minimálně od 50. let, což ale bylo tajeno Ceauşescovým režimem. Výskytem lepry jsou známé ale i Havajské ostrovy, konkrétně ostrov Molokai (Kalaupapa), či ostrov Spinalonga ležící v Egejském moři. Podle WHO výrazně pokleslo množství lidí trpících leprou, a to asi z 5,2 miliónů lidí v roce 1985 přes 0,8 miliónů lidí v roce 1999 asi na 200 000 případů registrovaných v roce 2011.

Na který den připadá Světový den pomoci malomocným?

Německá demokratická republika

Takovéto jednání pobouřilo občany NDR, kteří se následně zúčastnili celostátních demonstrací. NDR je v diskusi o dopingových skandálech označována jako "Německá dopingová republika".[zdroj? ] == Zánik NDR == 3. října 1990 došlo ke sjednocení se Spolkovou republikou, přičemž byly země obnoveny a Východní Berlín byl sjednocen se Západním Berlínem do jednotné spolkové země. Nedošlo však k obnově historických hranic zemí (viz mapa spolkových zemí v letech 1990-1993). == Klasifikace NDR == Dobová literatura v tehdejším Československu psala o NDR například jako o "demokratickém státu, který je reprezentantem německého lidu, budujícího demokratický, mírumilovný a socialistický stát". == Administrativní členění == Od 7. října 1949 do 22. července 1952 formálně federace složená ze 6 zemí (Länder): Berlín, Braniborsko, Durynsko, Meklenbursko, Sasko, Sasko-Anhaltsko Postupně docházelo k čím dál silnější centralizaci a zákonem "Gesetz über die weitere Demokratisierung des Aufbaus und der Arbeitsweise der staatlichen Organe in den Ländern der Deutschen Demokratischen Republik" z 23. července 1952 (který vstoupil okamžitě v platnost) pak dochází na území NDR k definitivnímu odstranění posledních zbytků federalismu a přeměně NDR v centralistický stát a k faktickému zrušení zemí. 25. července 1952 se ve všech dosavadních zemích NDR konaly poslední schůze zemských sněmů. Ty měly nyní za úkol odhlasovat zákony stanovující nové rozdělení na kraje a okresy, které již nerespektovaly stávající hranice zemí, které byly až na výjimky historické (ještě z dob Vídeňského kongresu; a v případě tehdejších meklenbursko-braniborských hranic staré řadu staletí). NDR se pak členila na 15 krajů (Bezirke): Berlín, hlavní město NDR, Drážďany, Karl-Marx-Stadt, Lipsko, Gera, Erfurt, Suhl, Halle, Magdeburg, Chotěbuz, Postupim, Frankfurt nad Odrou, Neubrandenburg, Schwerin, Rostock. Ty se dále členily na okresy (Kreise) a městské okresy (Stadtkreise). == Obyvatelstvo == Počet obyvatel poklesl z 19 milionů v roce 1948 na 16 milionů v roce 1990, to bylo způsobeno především houfným útěkem obyvatel do Západního Německa - celkem jedna čtvrtina obyvatel emigrovala přes západní Berlín předtím, než byla v roce 1961 postavena Berlínská zeď.

Jakou zkratku měla Německá demokratická republika?

Jmelí

Celkově se však rozlišuje asi 70–100 druhů. == Popis == Jednotlivé druhy mohou být jednodomé nebo dvoudomé. Větve jsou na stonku uspořádány vstřícně, po dvou nebo v přeslenech. Listy jsou někdy zakrnělé na pouhé šupiny, jindy jsou plně vyvinuté. Vidličnaté květenství je úžlabní nebo koncové a skládá se z 1-7 květů. Květní stopky jsou zakrnělé nebo chybí. Plody bývají kulovité, oválné či elipsoidní, oplodí je na povrchu hladké či s mírnými výstupky, nepukavé, obvykle rozšiřované ptáky. == Mytologie == Lidé jsou fascinováni touto rostlinou již od pradávna. Řecký filozof a vědec Theofrastos zkoumal některé základní rysy této rostliny již několik set let před naším letopočtem. Keltskými druidy bylo jmelí považováno za posvátné, protože si drželo svou zelenou barvu po celou zimu. Věřili, že vyléčí každou chorobu a funguje i jako protijed. V antice sloužilo jmelí i jako kadidlo a vykuřovaly se s ním domy. Dodnes jmelí symbolizuje plodnost a štěstí. V Evropě a Severní Americe jsou populární polibky pod vánočním jmelím, které mají dotyčným přinést štěstí a lásku. == Odkazy == === Reference === === Literatura === ZÍBRT, Čeněk. Hoj, ty štědrý večere : Od vánoc koledou do Nového roku.

Jak bylo v antice využíváno jmelí?

Nokia

Nokia (NYSE: NOK) je nadnárodní společnost se sídlem ve finském Espoo. Divize společnosti Nokia Solutions and Networks je největším světovým producentem infrastruktury pro telekomunikační sítě. Do roku 2014 zaměstnávala přes 130 000 zaměstnanců ve 120 zemích světa. Společnost hrála do roku 2014 velkou roli ve finské ekonomice, přičemž byla zdaleka největší finskou společností. Podíl Nokie na finském HDP dosahoval až 4 % (v roce 2015 klesl pod 1%) a společnost zajišťovala skoro čtvrtinu finského exportu. Od roku 2006 byl její obrat vyšší než celý státní rozpočet Finska. Akcie společnosti jsou kótovány na burzách v Helsinkách, New Yorku a Frankfurtu. Asi 46 % akcií drží investoři z USA. Společnost není přímo ani nepřímo kontrolována jinou společností či státem. Začátkem roku 2008 byla největším akcionářem banka Morgan Stanley, když vlastnila 8,3 % akcií. Nokia byla v letech 1998–2011 největším světovým výrobcem mobilních telefonů. Nedokázala však zareagovat na nástup nových chytrých telefonů a svou pozici vedoucího světového výrobce mobilních telefonů postupně zcela ztratila. V roce 2011 do čela firmy nastoupil bývalý vysoký představitel Microsoftu Stephen Elop, který mobilní divizi firmy v roce 2014 odprodal Microsoftu. Nokia však provedla restrukturalizaci [zdroj? ] a v roce 2017 byla výroba telefonů pod značkou Nokia obnovena, o výrobu a distribuci se však stará společnost HMD Global na základě licence. Společnost byla založena roku 1865 Fredrikem Idestamem ve městě Nokia nedaleko Tampere jako papírna. Později začala vyrábět i gumárenské výrobky. Po druhé světové válce rozšířila svou výrobu o telefonní a telegrafní kabely. V 70. letech minulého století pronikla na trhy telekomunikační elektroniky. Své gumárenské divize se zbavila až na konci 20. století. Název značky vznikl podle řeky Nokianvirta v jihozápadním Finsku.

Ve kterých letech byla společnost Nokia největším výrobcem mobilů?

Dům umění města Brna

Ředitelkou je od března 2013 Terezie Petišková. Pod DUMB spadá i Galerie G99 a Dům pánů z Kunštátu. Hlavní budova DUMB se nachází na Malinovského náměstí a byla postavena ve stylu vídeňské secese v roce 1910. Už od počátku sloužila jako Künstlerhaus čili Dům umělců. Po druhé světové válce byla budova Bohuslavem Fuchsem přestavěna ve stylu funkcionalismu. Konají se v ní výstavy současného umění, vernisáže. Cena Jindřicha Chalupeckého se v této instituci koná každé dva roky, v roce 2006 zvítězila Barbora Klímová, cenu diváků získali Rafani.

Kde se nachází hlavní budova DUMB?

Jupiter (planeta)

Je možné, že planeta má tvrdé kamenné jádro tvořené těžšími prvky. Jupiter byl prozkoumán několika automatickými sondami, nejčastěji na začátku programu Pioneer a programu Voyager, kdy všechny tyto sondy kolem planety proletěly. Později přímo k Jupiteru zamířila sonda Galileo, která kolem planety po necelých osm let obíhala. Nejnovější data pocházejí ze sondy New Horizons, která v únoru 2007 použila planetu pro zvýšení rychlosti na své cestě k Plutu. V současnosti se plánují další mise do soustavy Jupiteru, které by měly za cíl prozkoumat převážně hypotetické oceány pod ledovou kůrou jeho měsíce Europy. Jupiter má nejméně 79 měsíců. První čtyři z nich objevil v roce 1610 Galileo Galilei a nezávisle na něm pravděpodobně i Simon Marius. Jde o čtyři velké měsíce Io, Europu, Ganymed a Callisto (nyní známé jako Galileovy měsíce), u jejichž nebeského pohybu bylo zřetelné, že jeho centrem není Země. Tato skutečnost byla hlavním bodem obhajoby Koperníkovy heliocentrické teorie o pohybu planet; Galileiho vyhlášení podpory Koperníkově teorii jej dostalo do problémů s inkvizicí. Jupiter vznikl z protoplanetárního disku před 4,6 až 4,7 miliardami let. Existují dvě hlavní teorie, jak mohly velké plynné planety vzniknout a zformovat se do současné podoby. Jedná se o teorii akrece a teorii gravitačního kolapsu. Teorie akrece předpokládá, že se v protoplanetárním disku postupně slepovaly drobné prachové částice, čímž začaly vznikat větší částice až posléze balvany. Neustálé srážky těles vedly k jejich narůstání, až vznikla tělesa o velikosti několik tisíc kilometrů. Tato velká železokamenitá tělesa se stala zárodky terestrických planet. Předpokládá se, že podobná tělesa mohla vzniknout i ve vzdálenějších oblastech sluneční soustavy, kde vlivem velké gravitace začala strhávat do svého okolí plyn a prach, který se postupně začal nabalovat na pevné jádro, až planeta dorostla do dnešní velikosti. Protože úniková rychlost na "povrchu" Jupiteru je 59,54 km/s, což daleko převyšuje tepelnou rychlost molekul, zůstalo na něm nejspíše původní složení atmosféry, kterou nabalil už během vzniku z protoplanetárního disku. Teorie gravitačního kolapsu na druhou stranu předpokládá, že velké planety nevznikaly postupným slepováním drobných částic, ale poměrně rychlým smrštěním z nahuštěného shluku v zárodečném disku podobným způsobem, který je znám při vzniku hvězd. Podle teorie několika gravitačních kolapsů, jejímž autorem je Alan Boss z Carnegie Institution of Washington, byl vznik plynných obrů krátký a v případě Jupiteru trval jen několik století.

Má Jupiter více než 70 měsíců ?

Glukóza

Glukóza (dříve běžně glukosa) (z řec. γ, tj. glykys, česky sladký nebo γ, gleukos, česky mošt, sladké víno), v běžné řeči označovaná jako hroznový cukr nebo krevní cukr, je jedním z monosacharidů ze skupiny aldohexóz. V chemických vzorcích oligosacharidů a polysacharidů se značí symbolem Glc. V čistém stavu je glukosa bílá krystalická látka sladké chuti. V přírodě běžná konformace glukózy je D-glukóza, která stáčí polarizované světlo doprava, odtud pochází její staré označení dextróza, které se doposud běžně používá v lékařské literatuře. D-glukóza se může připravit krystalizací z rostlinných šťáv, zejména z hroznů vinné révy, ale hlavní metodou její výroby je kyselá nebo enzymatická hydrolýza rostlinného škrobu, v Česku především bramborového. Glukóza existuje ve dvou enantiomerech, a to jako D-glukóza (vyskytující se v přírodě), nazývaná též dextróza, a její zrcadlový obraz, L-glukóza. Svými chemickými a fyzikálními vlastnostmi neliší, s výjimkou toho, že jejich vodný roztok stáčí rovinu polarizovaného světla opačným směrem. V živých organismech jsou však nezaměnitelné, protože L-glukóza nemůže být fosforylována hexokinázou a nemůže tedy vstoupit do metabolismu cukrů. Některé bakterie ovšem mají enzymy schopné L-glukózu zpracovat. L-glukóza chutná stejně jako D-glukóza a byla navržena jako umělé sladidlo, kvůli vysokým nákladům na výrobu ovšem nebyla rozšířená. Vzhledem k přítomnosti aldehydické skupiny patří glukóza k redukujícím sacharidům, tj. např. redukuje soli dvojmocné mědi na jednomocné, což se v minulosti užívalo ke kvalitativnímu i kvantitativnímu stanovení cukru v roztoku (například v moči).

Jakým symbolem ve vzorcích sacharidů se značí Glukóza?

Alkoholický nápoj

V přírodě vzniká kvašením, při kterém kvasinky mění cukr na oxid uhličitý a alkohol. Začne-li se nám kazit jablečný mošt, dělají se v něm bublinky. Mošt kvasí a přestane být sladký (cukr se přeměnil), je nakysle trpký, říkáme navinulý. Podobným způsobem se vyrábí jablečné víno nebo víno z vinných hroznů, které daly nápoji jméno. Víno běžně obsahuje 10 až 15 % alkoholu, pivo přibližně polovinu, vyšších koncentrací již přirozenou fermentací nelze dosáhnout, takzvané pálenky se vyrábí destilací. Po konzumaci alkoholických nápojů nesmí lidé v mnoha zemích řídit dopravní prostředky, protože by mohli být nebezpeční sobě i druhým. Člověku, který alkohol nikdy nepije, se říká abstinent. Soustavným požíváním alkoholických nápojů v nadměrné míře se může vyvinout (jak duševní tak i tělesné) onemocnění – alkoholismus. Ohledně přiměřené dávky alkoholu se studie rozcházejí. Půjde však pravděpodobně o vliv systematické chyby studií, kdy do skupiny abstinentů například spadají lidé, kteří nepijí ze zdravotních důvodů. Některé alkoholické nápoje (např. víno) mohou částečně organismu prospět (jistými ovocnými látkami jako jsou flavonoidy), ale podle výzkumu Cincinnatské univerzity vlastní alkohol zdraví škodí i v této míře bez ohledu na typ nápoje. Od malých dávek způsobuje i například karcinom prsu – dvě alkoholové jednotky (půl litru piva s 4 % alkoholu) za den zvyšují riziko této rakoviny o 24 %.

Jak se říká člověku, který alkohol nikdy nepije?

Motivace

Motivy jsou osobní příčiny určitého chování – jsou to pohnutky, psychologické příčiny akcí a reakcí, činností a jednání člověka zaměřené na uspokojování určitých potřeb. Za základní formu motivů jsou pokládány potřeby, ostatní formy se vyvíjejí z potřeb. Potřeba je stav nedostatku nebo nadbytku něčeho, co nás vede k činnostem, jimiž tuto potřebu uspokojujeme. Potřeby dělíme na: biologické (biogenní, primární, vrozené) - potřeba dýchání, potravy, bezpečí, spánku apod. Slouží k přežití, reprodukci nebo k udržení zdraví. sociální (psychogenní, sekundární, získané) - kulturní (vzdělání, kulturní život apod.) a psychické (radost, štěstí, láska apod.). Zajišťují adaptaci na sociální podmínky, reagují na nedostatek v sociálním bytí. Motivace může vycházet z vnitřních nebo vnějších pohnutek a podnětů. Často bývá kombinací obou. vnitřní motivace - výsledek potřeb a zájmů člověka (potřeba poznávací, seberealizace, kulturní potřeby) vnější motivace - je určena působením vnějších podnětů (hrozba trestu, možnost odměny) Americký psycholog Abraham Maslow je autorem stupňovitého řazení potřeb, které v hierarchickém systému organizoval podle jejich naléhavosti pro člověka. Potřeby vyšší se objevují až po uspokojení potřeb nižších. Člověk má obvykle potřebu seberealizace, pokud není hladový, je v bezpečí, milován a uznáván. Např. člověk netouží po nových závěsech do pokoje nebo obraze (5. stupeň), když je ohrožován nějakou katastrofou nebo je hladový (nenaplněný 1. a 2. stupeň). Pud – vrozená pohnutka činnosti, označení pro energii nebo cílenou činnost až nutkání (pud pohlavní, mateřský apod.) Zájem – získaný motiv, který se projevuje kladným vztahem člověka k předmětům nebo činnostem, které ho upoutávají po stránce poznávací nebo citové. Vyhraněný zájem označujeme pojmem záliba. Aspirace (ambice) – snaha o sebeuplatnění, vyniknutí. Někdy se označuje také jako ctižádost. Cíl – uvědomělý směr aktivity, když chceme něčeho dosáhnout, něco vykonat, něčemu se vyhnout, něco dělat či nedělat apod. Ideály – jsou vzorové cíle, např. ideál životního partnera, způsobu života apod. Zvyk – tendence vykonávat za určitých okolností určitou činnost.

Z čeho může vycházet motivace?

Kryptografie

Kryptografie neboli šifrování je nauka o metodách utajování smyslu zpráv převodem do podoby, která je čitelná jen se speciální znalostí. Slovo kryptografie pochází z řečtiny – kryptós je skrytý a gráphein znamená psát. Někdy je pojem obecněji používán pro vědu o čemkoli spojeném se šiframi jako alternativa k pojmu kryptologie. Kryptologie zahrnuje kryptografii a kryptoanalýzu, neboli luštění zašifrovaných zpráv. Kryptografie se po staletí vyvíjela k větší složitosti zároveň s lidskou civilizací a mnohokrát ovlivnila běh dějin. Zejména utajení či vyzrazení strategických vojenských informací může mít zásadní vliv. Ale také prozrazení politických intrik, přípravy atentátů nebo i jen prozrazení milenců a podobně, to vše může úzce záviset na bezpečném přenosu informací a na schopnostech protivníka šifru rozbít. První doložení o zašifrování zprávy pochází z roku 480 př. n. l. za období Řecko-Perských válek v bitvě u Salamíny. Do historie kryptografie se zapsal i významný římský vojevůdce a politik Julius Caesar, a to vynalezením šifry, která byla pojmenována jako Caesarova šifra. Ta byla ovšem dosti primitivní, nicméně obor šifrování se velice rychle rozvíjel a již na přelomu středověku a novověku dosáhl pozoruhodných pokroků a šifry nečekaného stupně odolnosti. Např. expertům španělské tajné služby trvalo v roce 2017 i s veškerým moderním vybavením celého půl roku, než prolomili šifrování korespondence mezi španělským králem Ferdinandem Aragonským a jeho generálem Gonzalem Fernándezem de Córdoba, který vedl tažení španělských vojsk na Apeninském poloostrově na přelomu 15. a 16. století.Celé období kryptografie můžeme rozdělit do dvou částí.

Ze kterého jazyka pochází slovo kryptografie?

Albert Einstein

Dne 14. února 1919 se Einstein rozvedl s Milevou a 2. července téhož roku se oženil se svou sestřenicí Elsou Löwenthalovou, rozenou Einsteinovou (Löwenthalová bylo příjmení po jejím prvním manželovi Maxovi). Elsa byla Albertovou první sestřenicí z matčiny strany a druhou sestřenicí z otcovy strany. Byla o tři roky starší než Albert a pomohla mu se uzdravit po částečném nervovém kolapsu kombinovaném s žaludečními obtížemi. Toto manželství zůstalo bezdětné. Roku 1922 se Einstein se svou ženou Elsou vydal na lodi Kitano Maru do Japonska. Cesta je přivedla také do dalších asijských přístavů, například do Singapuru, Hongkongu a Šanghaje. Einstein zemřel v Princetonu 18. dubna 1955. Zanechal zobecněnou teorii gravitace nevyřešenou. Kremace jeho těla proběhla ještě tentýž den v Trentonu v New Jersey. Jeho popel byl rozptýlen na utajeném místě. Jeho mozek se nicméně zachoval v nádobě Dr. Thomase Stolze Harveye, patologa, který prováděl pitvu Einsteina. Harvey na něm neshledal nic nenormálního, ale další analýzy v roce 1999 týmem na McMasterově Univerzitě odhalily, že jeho jedna část Einsteinovi chyběla a kvůli její kompenzaci byl Einsteinův temenní lalok o 15 % větší než obyčejně bývá. Tato oblast mozku je zodpovědná za matematické myšlení, vizuálně prostorové vnímání a představy pohybu. == Osobnost == Albert Einstein byl respektovaný pro svou přátelskost zakořeněnou v jeho pacifismu.

kde zemřel Albert Einstein ?

Georges Danton

Georges Jacques Danton (26. října 1759 – 5. dubna 1794) byl francouzský právník a politik, který se stal vůdčí osobností rané fáze Velké francouzské revoluce. == Biografie == Danton se narodil 26. října 1759 v Arcis-sur-Aube jako syn Jacquese Dantona a Mary Camusové. Po studiu práv se stal advokátem v Paříži. Roku 1787 se oženil s Antonietou Gabrielou Charpentier. V letech 1785–1791 byl advokátem královské rady. V roce 1790 založil spolu s Camillem Desmoulinsem (novinářem a přítelem z mládí) a J.-P. Maratem klub kordelierů. V roce 1791 se stal členem Pařížské komuny. Roku 1792 se významně podílel na svržení monarchie, proto také po ustanovení nové vlády získal post ministra spravedlnosti. Jeho podíl na zářijových masakrech je nejasný, ví se však, že je schválil a nesnažil se jim zabránit. Téhož roku byl zvolen do národního konventu, po porážce francouzských armád rezignoval z místa ministra spravedlnosti. V lednu roku 1793 hlasoval pro smrt krále. Významně se podílel na vytvoření revolučního tribunálu a stal se členem nového rozhodovacího orgánu výboru pro veřejné blaho. Navštěvoval francouzské vojáky a podporoval je, prosazoval nový systém vzdělávaní a byl členem legislativního výboru pro vytváření nového systému vlády. Zúčastnil se svržení Girondistů a chopil se s dalšími kordeliéry absolutní moci. Vytvořil z Výboru pro veřejné blaho diktátorský orgán. Brzy však byl zavražděn jeho spojenec Marat a Danton byl donucen opustit křeslo Výboru pro veřejné blaho. Protože se snažil zabránit teroru, dostal se do boje s radikálními jakobíny v čele Robespierra. Teror zastavit však nedokázal a roku 1794 po popravě Hébertistů, byl s ostatními kordeliéry Robespierrem obviněn z korupce a 5. dubna 1794 popraven. Jeho poprava otevřela dveře extremní části revoluce. == Odkazy == === Literatura === FURET, François. "Francouzská revoluce. Díl 1. Od Turgota k Napoleonovi 1770-1814". Praha: Argo, 2004. 450 s. ISBN 80-7203-452-9. MAUROIS, André: "Dějiny Francie". TINKOVÁ, Daniela. "Revoluční Francie 1787-1799." Praha: Triton, 2008. 426 s. ISBN 978-80-7387-211-3. === Externí odkazy === Obrázky, zvuky či videa k tématu Georges Danton ve Wikimedia Commons Osoba Georges Jacques Danton ve Wikicitátech Encyklopedické heslo Danton v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Kdy se narodil Georges Danton ?

Autismus

Pro diagnostiku dospělých se navíc používají zcela odlišné testové sady. Dříve (do devadesátých let) běžně docházelo k záměně za lehkou mozkovou dysfunkci, schizofrenii a různé další formy poruchy osobnosti. Řada probíhajících výzkumů naznačuje nové možnosti především rané diagnostiky autismu (funkční magnetická rezonance, analýza motoriky, analýza hlasu, EEG markery, hladiny metaloproteinů), zatím žádná z těchto metod však neprokázala obecnou platnost, byť výsledky některých postupů jsou nadějné. Vyvíjejí a upřesňují se i definice jednotlivých forem autismu, významnou změnu přinesla nová verze amerického diagnostického manuálu psychických chorob DSM-5, tato změna je nicméně často diskutovaná a někdy vnímaná kontroverzně. Termín autismus vymyslel a poprvé použil švýcarský psychiatr Eugene Bleuler v roce 1911, podle řeckého slova pro "sám, já", aby popsal obtíže schizofreniků při komunikaci s druhými lidmi. Detailnější popis autismu v dnešním smyslu vymyslel teprve v roce 1943, kdy psychiatr Leo Kanner v Baltimoru pozoroval 11 dětí s podobnými příznaky nedostatku zájmu o druhé. Ve stejné době prováděl ve Vídni podobná pozorování Hans Asperger, i když dnes je jeho jméno spojeno spíše s odlišnou lehčí formou autismu, přezdívanou jako Aspergerův syndrom. Jeho práce zůstala během druhé světové války neznámá a jeho články byly znovu objeveny až teprve v polovině devadesátých let.

Kdo vymyslel termín autismus?

A-1 Pictures

A-1 Pictures (japonsky 株・ワ・ピ, Kabušiki kaiša É Wan Pikučázu) je japonské animační studio založené v roce 2005, zaměřující se na tvorbu anime seriálů. Je dceřinou společností produkční společnosti Aniplex, kterou vlastní Sony Music Entertainment Japan. Zenmai zamurai (v koprodukci se studiem No-Side; 2006–2009) Ókiku furikabutte (2007) Robby & Kerobby (2007–2008) Persona: Trinity Soul (2008) Tecuwan Birdy (. 2008) Kannagi (v koprodukci se studiem Ordet, 2008) Kurošicudži (2008) Valkyria Chronicles (2009) Fairy Tail (v koprodukci se studiem Satelight; 2009–2013) Working. !! (2010) So ra no wo to (2010) Ókiku furikabutte: Nacu no taikai-hen (2010) Senkó no Night Raid (2010) Kurošicudži II (2010) Seikimacu okaruto gakuin (2010. ) Togainu no či (2010) Fractale (v koprodukci se studiem Ordet, 2011) Ao no Exorcist (2011) Ano hi mita hana no namae o bokutači wa mada širanai. (2011) Uta. no Prince-sama: Madži Love 1000% (2011) The IDOLM@STER (2011) Working'!! (2011) Učú kjódai (2012–2014) Curitama (2012. ) Sword Art Online (2012) Šinsekai jori (2012) Čó soku henkei Gyrozetter (2012) Magi (2012) Ore no kanodžo to osananadžimi ga šuraba sugiru (2013) Vivid Red Operation (. 2013) Ore no imóto ga konna ni kawaii wake ga nai. (2013) Uta no Prince-sama: Madži Love 2000% (2013) Servant x Service (2013) Gin no sadži (2013. ) Magi: The Kingdom of Magic (2013–2014) Galileo Donna (2013) Gin no sadži (2014) Sekai seifuku: Bórjaku no Zvezda (2014) Fairy Tail (v koprodukci. se studiem Bridge; 2014–2016) Rjúgadžó Nanana no maizókin (2014) Sword Art Online II (2014) Aldnoah Zero (v koprodukci se studiem Troyca; 2014–2015) Persona 4. : The Golden Animation (2014) Kurošicudži: Book of Circus (2014) Šigacu wa kimi no uso (2014–2015) Nanacu no taizai (2014–2015) Magic Kaito 1412. (2014–2015) Saenai Heroine no sodatekata (2015) The Idolmaster Cinderella Girls (2015) Uta no Prince-sama: Madži Love Revolutions (2015) Mahó šódžo Lyrical Nanoha ViVid (2015). Gunslinger Stratos: The Animation (2015) Denpa kjóši (2015) Gate: Džieitai kano či nite, kaku tatakaeri (2015) Working!!! (2015) The Idolmaster Cinderella Girls 2 (2015. ) Subete ga F ni naru (2015) Gakusen toši Asterisk (2015) Boku dake ga inai mači (2016) Hai to gensó no Grimgar (2016) Gjakuten saiban (2016) Qualidea Code (2016) Nanacu no taizai: Seisen no širuši (2016) Uta no Prince-sama: Madži Love Legend Star (2016) Granblue Fantasy (?

Která společnost vlastní produkční společnost Aniplex?

Japonsko-rjúkjúské jazyky

Japonsko-rjúkjúské jazyky jsou jednou z jazykových rodin a jsou rozšířeny hlavně na ostrovech Japonska. Jednotlivé jazyky, ačkoliv v mluvené formě vzájemně nesrozumitelné, jsou často považovány za pouhé dialekty japonštiny. Příbuznost s jinými jazyky je nejasná – nejčastěji se hledá u korejštiny a jazyků altajských, s tím, že japonsko-rjúkjúské jazyky byly výrazně ovlivněny původním jazykovým substrátem, snad podobným ainštině či jazykům austronéské rodiny. Japonština (日) (130 milionů mluvčích) hačijó – starobylé dialkety ostrova Hačijódžima a ostrovů Daitó. vlastní japonština východní japonština západní japonština dialekty ostrova Kjúšú sacuma-ben – dialekt jižního Kjúšú (Sacagú) Rjúkjúské jazyky (琉). amamština (奄) (130 000 mluvčích, občas bývají její severní a jižní nářečí považována za dva samostatné jazyky) mijakština (mjáku haci, 宮) (55 000 mluvčích) okinawština (učinágači,. 沖) (900 000 mluvčích) Kunigamština (méně než 100 000 mluvčích, občas považována za dialekt okinawštiny) jaejamština (jaima muní, 八) (45 000 mluvčích) jonagunština (与) (1 800 mluvčích, občas považována za dialekt jaejamštiny) Seznam jazyků Japonština Rjúkjú

Kde jsou rozšířeny Japonsko-rjúkjúské jazyky?

Simpsonovi

Česká televize skončila s premiérovým vysíláním Simpsonových v první polovině roku 2010, kdy dokončila 20. řadu a reprízovala 19. a 20. řadu, na které v té době ještě vlastnila vysílací práva. Od 20.10.2015 vysílá FTV Prima prvních 20 řad (až do epizody Hysterka Líza - poslední díl ve standardním formátu) v širokoúhlé HD kvalitě. Do 21. řady se na překládání seriálu do češtiny vystřídala celá řada překladatelů. Od té doby jej překládá Vojtěch Kostiha. Režisérem českého znění Simpsonových je Zdeněk Štěpán. Za dabingovou režii Simpsonů získal v letech 2000 a 2013 cenu Františka Filipovského. Slovenský dabing Simpsonových neexistuje, neboť televizní stanice na Slovensku užívají českou jazykovou verzi. Simpsonovi v průběhu své televizní existence získali řadu ocenění. Tak například Bart Simpson byl časopisem Time vedle Franka Sinatry či Stevena Spielberga umístěn do žebříčku padesáti nejvlivnějších osobností v zábavním průmyslu (byl jedinou fiktivní postavou). Simpsonovi mají také svou vlastní hvězdu na hollywoodském chodníku slávy a také překonali dosavadní rekord seriálu Flintstoneovi v počtu dílů. Pokud se zpomaleně krokují jednotlivé snímky animace, je možno nalézt nečekané vtípky od tvůrců The Simpsons. Obvykle jde o nápisy, tváře postav známých osobností, které se mihnou v pozadí, děj v pozadí je v rozporu s logikou příběhu a podobně.

V kterém roce získal Zdeněk Štěpán cenu Františka Filipovského?

Slovanské jazyky

Slovanské jazyky představují jednu ze skupin indoevropských jazyků. Studiem těchto jazyků se zabývá slavistika. Všechny slovanské jazyky začínaly jako indoevropský prajazyk, ze kterého se později zřejmě oddělil baltsko-slovanský prajazyk. Ten se poté rozdělil na dva jazyky: prabaltštinu a praslovanštinu, která byla východiskem pro všechny slovanské jazyky. západoslovanské jazyky česko-slovenské jazyky čeština slovenština lužickosrbské jazyky hornolužická srbština dolnolužická srbština lechické jazyky polština pomořanština kašubština severní slovinština – mrtvý jazyk polabština – mrtvý jazyk slezština. – někdy pokládána pouze za nářečí polštiny východoslovanské jazyky běloruština ukrajinština ruština rusínština smíšené jazyky suržyk (směs ukrajinštiny a ruštiny) trasjanka (směs běloruštiny a ruštiny) russenorsk (směs ruštiny a norštiny) jihoslovanské jazyky západní větev chorvatština srbština bosenština černohorština. slovinština zámuřština východní větev makedonština bulharština staroslověnština – mrtvý jazyk církevní slovanština – liturgický jazyk pravoslavných církví slovio slovianski mezislovanský glagolica proslava ruslavsk (varianta slovia) novoslovienskij jazyk Existuje domnělá větev tzv. severoslovanských jazyků, na níž se usuzuje kvůli nalezení záznamů staronovgorodštiny, která se značně odlišuje od soudobých slovanských jazyků. Na slovanské jazyky se odkazují i konstruované jazyky některých nadšenců, které jsou inspirované převážně absencí živých severoslovanských jazyků: ve světě Ill Bethisad vozgičtina (vuozgašu) skuodština ostatní severoslovanské jazyky lydnevi sievrosku (sevorian) slaveni slavisk Slovanské jazyky v současnosti používají několik variant latinky: západoslovanské jazyky a západní jihoslovanské jazyky (kromě srbštiny) a několik variant cyrilice: východoslovanské jazyky, východní jihoslovanské jazyky a srbština. Historické je především nejstarší slovanské písmo hlaholice, patrně autorství věrozvěstů Cyrila a Metoděje a užívané pro církevní účely dosud. Historickou výjimkou byly středověké, zejména staročeské, glosy v židovských spisech, psané hebrejským písmem, zvané lešon Kenaan (kenánský jazyk).

Která věda se zabývá studiem slovanských jazyků?

Müsli

Müsli (původně Birchermüesli nebo Müesli ve švýcarské němčině, Müsli ve spisovné němčině, [ˈ̥li]) je druh pokrmu z obilnin, v některých částech světa oblíbený jako snídaně. Základní verze se skládá z tepelně neupravených ovesných vloček a ovoce. Ve Švýcarsku je jedí též jako lehkou večeři; pojmem Birchermüesli complet se pak rozumí müsli, chléb s máslem a káva s mlékem. Obsahuje vlákninu Müsli se připravuje ve dvou hlavních podobách: jako čerstvé a suché. První druh müsli je sypká směs zejména ovesných vloček a kousků různého sušeného ovoce, ořechů a semínek. Běžně obsahuje i jiné obilné vločky, například pšeničné či žitné. Suché müsli je v současnosti běžně dostupné v podobě průmyslově balených směsí, ačkoli řada lidí si ráda připravuje vlastní. Existuje řada druhů müsli, například s medem, různým kořením či čokoládou. Suché müsli lze pohodlně skladovat po řadu let. Jeho příprava je rychlá, stačí je smísit s mlékem, jogurtem či ovocnou šťávou a případně kousky čerstvého ovoce. Druhý typ müsli (původní) představuje čerstvě připravená směs ovesných vloček, předem namočených ve vodě nebo ovocné šťávě, a na jemno nastrouhaného nebo rozmixovaného jablka. Mezi další obvyklé přísady patří na kousky nakrájené nebo strouhané čerstvé ovoce (např. banány, lesní plody, hrozny, mango), sušené ovoce, mléčné výrobky (např. jogurt, smetana, kondenzované mléko, čerstvý sýr, tvaroh), citronová šťáva, strouhané ořechy, semínka, koření (především skořice) a med. K přípravě čerstvého müsli není vhodné čerstvé mléko, neboť se snadno sráží působením kyselin z jablka. Müesli vynalezl okolo roku 1900 švýcarský lékař Maximilian Bircher-Benner pro pacienty ve své nemocnici, kde strava bohatá na čerstvé ovoce a zeleninu tvořila stěžejní část léčby. Vzorem mu prý byl podobně "podivný pokrm", který jemu a jeho manželce podali během túry ve švýcarských Alpách. Bircher-Benner sám jídlo pojmenoval jako "d'Spys" (švýcarská podoba německého "die Speise", neboli pokrm). Výraz Müesli je pak zdrobnělina švýcarského podstatného jména "Mues" (německy "Mus"), tedy kaše. Ve své současné podobě je müsli oblíbeno na Západě od 60. let 20. století v rámci rostoucího zájmu o zdravou a vegetariánskou stravu. Aşure

Jaké národnosti byl Maximilian Bircher-Benner, lékař, který vynalezl müesli?

Sigmund Freud

Sigmund Freud (6. května 1856, Příbor – 23. září 1939, Londýn), rodným jménem Sigismund Šlomo Freud, byl lékař-neurolog, psycholog a zakladatel psychoanalýzy. Narodil se v moravském Příboře v německy mluvící židovské rodině pocházející z Haliče. Během jeho dětství se rodina přestěhovala do Vídně, kde prožil takřka celý život. Zemřel v emigraci v Londýně, kam se krátce před smrtí uchýlil před nastupujícím nacismem. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. Okolo této terapeutické techniky rozvinul rozsáhlý teoretický systém popisující člověka z hlediska psychologického, filozofického i antropologického. Systém má několik větví, z nichž nejvýznamnější je pudová teorie (libido, vývojová stadia libida, narcismus, pud smrti), tzv. první topika (přání, výklad snů, oidipovský komplex, nevědomí, předvědomí, vědomí) a tzv. druhá topika (ego, superego a id). Velkou pozornost věnoval též kultuře a náboženství. Byl 3. nejcitovanějším psychologem 20. století. Jeho předci žili od 15. století v Kolíně nad Rýnem, odkud utekli před pogromem východním směrem. V 19. století se z Litvy stěhovali do Haliče a poté zakotvili v Rakousko-Uhersku. Jeho původní židovské jméno znělo Šlomo Simcha. Freud je německým překladem hebrejského Simcha, což značí "radost". Jméno Šlomo (či Solomon) obdržel po dědovi, který zemřel nedlouho před jeho narozením. Šlomo Simcha pak znamená "moudrý muž, který se těší z učení". Podle jiné teorie nese jméno po burgundském králi svatém Zikmundovi, českém národním patronu (nezaměňovat s českým králem Zikmundem Lucemburským). Motivací volby tohoto jména měla být snaha po konformitě s českým (a zároveň katolickým) okolím. Byl nejstarším z osmi dětí z třetího manželství židovského obchodníka s látkami Ja'akova Freuda s Amálii Nathanovou. Narodil se do společenství asimilovaných židů v Příboře na Moravě, kde rodina žila do Sigmundových tří let.

Jaké je rodné jméno Sigmunda Freuda?

Prokop Holý

Prokop Holý, později též známý jako Prokop Veliký (asi 1380 – 30. květen 1434, Lipany), byl radikální husitský kněz, politik a vojevůdce, který se stal duchovním správcem táborské obce a neformální hlavou husitských Čech. O jeho mládí historické prameny prakticky nehovoří, známá je pouze skutečnost, že byl vychován u svého strýce, který byl bohatým pražským obchodníkem, a že patrně z jeho vůle dosáhl kněžského vysvěcení. Po vypuknutí husitské revoluce ideově následoval hejtmana Jana Žižku, po jehož smrti se postupně propracoval mezi přední husitské představitele. Od roku 1426 se v čele táboritů, a ve spolupráci s ostatními husitskými svazy, snažil získat většinu Čech pod husitskou kontrolu a kombinací diplomatického a vojenského nátlaku (rejsy do Uher, německých a rakouských zemí, Slezska a Lužice) přinutil západní katolické představitele k jednání o programu čtyř pražských artikulů. V lednu až dubnu 1433 stál v čele delegace přizvané k rokování na basilejském koncilu, nicméně ještě v září téhož roku po roztržce před obleženou Plzní odešel ze své funkce u vojska a věnoval se pouze politické činnosti. Do čela ozbrojených sil husitského radikálního křídla se vrátil patrně v dubnu 1434. Zahynul na konci následujícího měsíce v bitvě u Lipan. == Mládí == O místě a čase narození Prokopa Holého, stejně jako u většiny osobností husitských válek, historické záznamy nehovoří. Podle informací o jeho životě však část historických badatelů předpokládá, že se tak stalo mezi lety 1370–1379, část pak toto datum klade teprve do let po roce 1380. O jeho dětství a letech dospívání také není prakticky nic známo, existují pouze dvě lakonické zprávy, jež naznačují, že byl vychován u svého strýce z matčiny strany, kterým byl podle některých historiků Jan z Cách, bohatý patricij původem z německých Cách, podle jiných jeho syn Jindřich; oba mužové ve své době patřili k nejbohatším pražským obchodníkům a váženým patricijům. První zmínka pochází z pera italského humanisty Enea Silvia Piccolominiho, pozdějšího papeže Pia II., jenž se s Prokopem Holým osobně setkal při jednání na basilejském koncilu. Druhou relací je věta zapsaná polským kronikářem Janem Długoszem v literárním díle Annales Poloniae:

Kde zemřel Prokop Holý ?

Slunce

Slunce je hvězda hlavní posloupnosti, spektrální třídy G2V. Obíhá okolo středu Mléčné dráhy ve vzdálenosti od 25 000 do 28 000 světelných let. Oběh trvá přibližně 226 milionů let. Tvoří centrum sluneční soustavy, od Země je vzdálená 1 AU (asi 150 milionů km). Jde tedy o hvězdu Zemi nejbližší. Hmotnost Slunce je asi 330 000krát větší než hmotnost Země a představuje 99,8 % hmotnosti sluneční soustavy, ale jen asi 2 % jejího momentu hybnosti. Slunce je koule žhavého plazmatu, neustále produkuje ohromné množství energie. Jeho výkon činí zhruba 4×1026 W, z čehož na Zemi dopadá asi 0,45 miliardtiny. Tok energie ze Slunce na Zemi, neboli Sluneční konstanta činí asi 1,4 kW m−2. Slunce je staré přibližně 4,6 miliard let, což je řadí mezi hvězdy středního věku. Bude svítit ještě asi 5 až 7 miliard let. Teplota na povrchu Slunce činí asi 5 800 K, proto je lidé vnímají jako žluté (i když maximum jeho vyzařování je v zelené části viditelného spektra). Průměr Slunce je zhruba 1 400 000 km, což činí asi 109 průměrů Země. Jeho objem je tedy asi 1,3 milionkrát větší než objem Země. Hustota Slunce činí průměrně 1 400 kg m−3. Slunce se otáčí jinou rychlostí u pólů a na rovníku. Na rovníku se otočí jednou za 25 dní, na pólu za 36 dní. Jeho absolutní magnituda je +4,1, relativní pak −. Jde tak o nejjasnější těleso na obloze. Astronomický symbol pro Slunce je kruh s bodem uprostřed, v Unicode ☉ (U+2609 SUN). Slunce je hvězda nejbližší k Zemi, jejíž povrch zásobuje teplem a světlem. Světlo dosáhne povrchu Země za 8 minut a 19 sekund (přičemž z druhé nejbližší hvězdy Proxima Centauri dosáhne světlo zemského povrchu za 4,22 roku). Vzdálenost mezi Zemí a Sluncem se pohybuje v rozmezí 147 097 000 km (perihélium) až do 152 099 000 km (afélium). Tyto změny vzdálenosti však nejsou příčinou střídání ročních období na Zemi. Od zdánlivého pohybu Slunce se současně odvozuje i pravý sluneční čas. Jeho upravená hodnota v podobě středního slunečního času je základem měření času v běžném životě. Energie slunečního záření pohání téměř všechny procesy, které na Zemi probíhají. Je na ní závislé podnebí, změny počasí i teploty, významně se podílí na přílivu a odlivu. Pomáhá udržet na zemském povrchu vodu v kapalném skupenství, je klíčovým faktorem pro fotosyntézu rostlin a umožňuje živočichům vidět.

Jaká je teplota na povrchu Slunce?

Jahoda

Sklízené jahody mají svěže červenou barvu, která naznačuje, že jsou již dozrálé. Nezralé plody jsou zelené, či nažloutlé a přezrále pak tmavě rudé a na dotek již měkké. Doporučuje se sklízet jahody dopoledne, jelikož jsou již oschlé, ale současně stále lehce podchlazené, což udržuje jejich stav déle čerstvý. Natrhané jahody by se měly umístit do ledničky, či chladné místnosti, aby déle vydržely. Většina jahod je dnes pěstována na obrovských jahodových plantážích, které jsou rozesety po celém světě. Mezi největší pěstitele se řadí USA, Španělsko, Francie, Itálie, Japonsko, Polsko, Rusko, či severské státy. Roční produkce přesahuje 2 milióny tun a jedná se o výraznou vývozní komoditu. Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v zahradních jahodách. Jahody jsou často uváděny jako příčina alergických reakcí. Ve většině případů se však nejedná o alergickou, ale tzv. pseudoalergickou reakci. Tato se vyznačuje podobnými příznaky, nejčastěji kopřivka, které jsou však vyvolávány jiným mechanismem. Jahody se konzumují jak za syrova po utržení z keříku, tak i po tepelné úpravě, přidávají se jako náplň například do ovocných (jahodových) knedlíků, do pečiva (jahodový koláč, jahodová bublanina atd.). Často se také zavařují do kompotů, využívají se pro výrobu moštů. Vyhlášená je konzumace jahod se šlehačkou. Jahody se používají i jako dekorační doplněk pro míchané nápoje a značné obliby v celosvětovém zastoupení má konzumace jahod spolu se sektem.

Považují se jahody za příčinu alergických reakcí?

Opera

Zpěvoherní produkce v místních jazycích se postupně rozrůstala, ale především v "nízkých" žánrech – často nenazývaných "opera", protože samotné toto slovo implikovalo italský text – a nikoli ve dvorních divadlech, ale v divadlech určených širším vrstvám. Pouze ve Francii dominovala opera ve francouzštině, ačkoli i italská opera zde byla trvale přítomna. Až ve 2. polovině 18. století pod vlivem myšlenek osvícenství a postupné demokratizace společnosti, včetně operního publika, začíná být podporována tvorba a produkce v domácích jazycích i uvádění cizích (zejména francouzských a italských) oper v překladech. Italština kolem roku 1800 mizí z divadel ve Francii a ve střední Evropě (v Praze roku 1807), po roce roku 1850 i ve Španělsku a Rusku, nepřetržitě se udržuje jen v Londýně (v Royal Opera House se hrálo výlučně italsky do roku 1892). Ve střední a severní Evropě částečně a dočasně nahradila italštinu jako operní jazyk němčina, protože i v mnoha městech mimo německy mluvící území (Amsterdam, Kodaň, Praha, Budapešť, Lublaň) městské elity němčinu ovládaly. Repertoár a produkce v národních jazycích právě v opeře jako v té době nejprestižnějším uměleckém oboru se ale staly významným znakem kulturní samostatnosti řady evropských národů v době národního probuzení a ve 2. polovině 19. století bylo systematické překládání všech libret v naprosté většině evropských divadel pravidlem. Publikování libret za účelem jejich studia v průběhu představení skončilo se zavedením zatemnění hlediště koncem 19. století. Ve velkých divadlech anglosaského prostoru se však kolem roku 1900 prosadilo uvádění oper v originálním jazyce (to souviselo i s nedostatkem původního anglickojazyčného repertoáru), tedy vedle italštiny též ve francouzštině a v němčině; jiné jazyky jako ruština nebo čeština přišly na řadu až mnohem později. Po 2. světové válce na tuto praxi přešla další velká evropská divadla (např. roku 1956 znovuotevřená Vídeňská státní opera pod Herbertem von Karajanem).

Proč němčina nahradila italštinu jako operní jazyk ve střední a severní Evropě?

Vlajka Evropské unie

Vlajka Evropské unie je symbolem EU, zobrazuje kruh dvanácti zlatých hvězd na modrém pozadí. Přestože je vlajka spojována s Evropskou unií, původně byla užívána Radou Evropy a měla reprezentovat celou Evropu, nikoliv konkrétní organizaci. == Historie == Když začátkem padesátých let Evropská komise hledala vhodný motiv pro budoucí vlajku EU, navrhl šlechtic japonsko-rakouského původu Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi přejmout vlajku, jím založené, Panevropské unie. Ta se skládala z červeného kříže ve žlutém kruhu na modrém pozadí, přičemž kruh odkazuje k japonské vlajce, neboť Kalergi se narodil své japonské matce roku 1894 v Tokiu. Tento návrh byl však zamítnut kvůli protestům Turecka proti přítomnosti kříže, nicméně hlavní motiv japonské vlajky, kruh uprostřed jednobarevného pozadí, zůstal i na na finálním návrhu Arsè Heitze. Číslo 12 jako počet hvězd bylo nakonec vybráno kvůli politické neutrálnosti, později Haitz připustil inspiraci mariánskou ikonografií. Podoba vlajky byla Radou Evropy přijata 8. prosince 1955 a navrhl ji hlavní herold Irska Gerard Slevin. Symbolem Evropského společenství se vlajka stala 26. května 1986. Evropská unie, vzniklá na základě Maastrichtské smlouvy v roce 1992, která Společenství nahradila, převzala také jeho vlajku. Ovšem zrušením Maastrichtské smlouvy a jejím nahrazením Lisabonskou smlouvou nebyla tato vlajka, v nové smlouvě deklarována jako vlajka EU. Tak se stalo, že oficiálně EU žádnou vlajku nemá. Proto některé státy EU prohlásily, že ji jako symbol uznávají. Mezi těmi, které takové vyjádření nevydaly je i ČR. Vlajka je vyobrazena na přední straně všech eurobankovek, na mincích je pouze kruh hvězd. === Počet hvězd === Počet hvězd je ustálen na dvanácti a nesouvisí s počtem členů Evropské unie. V roce 1953 měla Rada Evropy 15 členů. Bylo navrženo, aby budoucí vlajka měla jednu hvězdu pro každého člena, přičemž by se počet při přijetí nových členů již neměnil. Proti tomu se postavilo Západní Německo, neboť jedním ze členů Rady bylo sporné území Sársko a vlastní hvězda by vyvolávala představu samostatnosti území. V této souvislosti Francie protestovala proti 14 hvězdám, neboť by to vyvolalo představu pohlcení Sárska Německem. Je mýtem, že by poté italský zástupce protestoval, že 13 je nešťastné číslo a rovněž poukazoval na skutečnost, že původní vlajka Spojených států měla tento počet hvězd. Hvězdy symbolizují ideály jednoty, solidarity a souladu mezi evropskými národy.

Jaká je barva hvězd na vlajce Evropské unie?

Slunce

Oběh trvá přibližně 226 milionů let. Tvoří centrum sluneční soustavy, od Země je vzdálená 1 AU (asi 150 milionů km). Jde tedy o hvězdu Zemi nejbližší. Hmotnost Slunce je asi 330 000krát větší než hmotnost Země a představuje 99,8 % hmotnosti sluneční soustavy, ale jen asi 2 % jejího momentu hybnosti. Slunce je koule žhavého plazmatu, neustále produkuje ohromné množství energie. Jeho výkon činí zhruba 4×1026 W, z čehož na Zemi dopadá asi 0,45 miliardtiny. Tok energie ze Slunce na Zemi, neboli Sluneční konstanta činí asi 1,4 kW m−2. Slunce je staré přibližně 4,6 miliard let, což je řadí mezi hvězdy středního věku. Bude svítit ještě asi 5 až 7 miliard let. Teplota na povrchu Slunce činí asi 5 800 K, proto je lidé vnímají jako žluté (i když maximum jeho vyzařování je v zelené části viditelného spektra). Průměr Slunce je zhruba 1 400 000 km, což činí asi 109 průměrů Země. Jeho objem je tedy asi 1,3 milionkrát větší než objem Země. Hustota Slunce činí průměrně 1 400 kg m−3. Slunce se otáčí jinou rychlostí u pólů a na rovníku. Na rovníku se otočí jednou za 25 dní, na pólu za 36 dní. Jeho absolutní magnituda je +4,1, relativní pak −.

Jak staré je zhruba Slunce?

Neverbální komunikace

Neverbální komunikace, někdy též označována jako nonverbální, je souhrn mimoslovních sdělení, která jsou vědomě nebo nevědomě předávána člověkem k jiné osobě nebo lidem. Probíhá při komunikační výměně, též může probíhat i při sociální interakci. Volně opsáno jde o komunikaci beze slov. Produkované neverbální signály jsou mnohovýznamnové a mohou se lišit jak na úrovní kulturní, tak na úrovni individuální. Neverbální projevy se obvykle dělí do skupin (podle abecedy): haptika - dotyk kinezika a její součást gestika - pohyby celého těla a rukou mimika - pohyby obličeje oční kontakt (občas též vizika) posturika - postoj celého těla proxemika - vzdálenost komunikujících chronemika - nakládání s časem při neverbální komunikaci Prostřednictvím neverbální komunikace si s druhými lidmi předáváme informace o tom, jak vnímáme sami sebe, jak svého partnera a o vlastních emocích, napětí a rozpoložení. Neverbální signály vysíláme většinou podvědomě a přijímáme je také podvědomě. Mnozí z nás však pod tlakem konvenční morálky předstírají, že jsme jim sympatičtí, že je něco zajímá, že všemu rozumí apod. Pak se snaží přizpůsobit i mimoslovní komunikaci předstíranému dojmu. Podívejme se například do novin na fotografie politiků: mnoho z nich používá naučeného gesta otevřených dlaní, které mimoslovně vyjadřují "nemám zbraň, jdu do toho s čistými, přátelskými úmysly. Často je patrné, že je to naučené a záměrně použité gesto, které má vyslat pozitivní signály. Při "čtení" mimoslovní komunikace se nelze spoléhat jen na výraz obličeje. Může poskytnout cenné informace, ale mnohé může být účelově předstírané. Pokud se chceme orientovat podle řeči těla druhých lidí, pak si můžeme být jisti pouze tehdy, když jsou alespoň tři projevy mimoslovní komunikace v souladu, vyjadřují totéž, když tři signály vyjadřují například rozpaky, pohodu, nervozity, agresivitu nebo oddanost.

Jak je nazývána komunikace beze slov ?

Elektrické křeslo

Elektrické křeslo je zařízení sloužící k popravě pomocí elektrického proudu. Tento způsob popravy je používán téměř výlučně jen ve Spojených státech. V USA byl hledán způsob popravy, který by byl humánnější než oběšení. Vynález elektrického křesla byl doprovázen konkurenčním bojem Thomase Alva Edisona a George Westinghouse na konci 19. století (Edison chtěl ukázat, jak je střídavý proud od Westinghouse nebezpečný). Současné elektrické křeslo nicméně vynalezl zubař Alfred P. Southwick, který jako první přišel s nápadem popravovat elektřinou. První elektrické křeslo bylo vyrobeno v New Yorku v roce 1888, první popravený byl William Kemmler v roce 1890. Jiní známí vězni popravení elektrickým křeslem jsou např. Ted Bundy, Leon Czolgosz, Albert Fish, Charles Starkweather, John Joubert, Julius Rosenberg či Donald Henry Gaskins. Měl na něm být popraven i Oscar Collazo, neúspěšný atentátník na prezidenta Trumana. V současnosti je v USA elektrické křeslo možno použít jako alternativu k smrtící injekci ve státech Alabama, Florida, Jižní Karolína a Virginie.[zdroj? ] Jediným státem jiným než USA, ve kterém byl tento způsob popravy využíván, byly Filipíny (poprvé 1924 za americké okupace, naposledy 1976).

Kdo přišel na nápad popravovat elekřinou?

Imagine Dragons

Imagine Dragons je americká rocková skupina z Las Vegas založená v roce 2008. Jejími členy jsou zpěvák, klavírista, kytarista a bubeník Dan Reynolds, baskytarista Ben McKee a kytarista Wayne Sermon a také bubeník Dan Platzman. Skupina je přirovnávána k takovým kapelám jako jsou The Killers nebo Arcade Fire. Pro širokou veřejnost na celém světě se poprvé proslavili písní "Radioactive". == Vznik a charakteristika == V roce 2008 hlavní zpěvák Dan Reynolds poznal bubeníka Andrewa Tolmana na Brigham Young University, kde oba studovali. Tolman do kapely přivedl svého kamaráda ze střední školy, Daniela Wayna Sermona, který absolvoval na Berklee College of Music. Tolman poté do skupiny angažoval svou ženu Brittany Tolman, aby zpívala doprovodné vokály a hrála na klávesy. Sermon poté přišel se svým spolužákem Benem McKeem, aby se přidal ke kapele a tím se doplnili členové kapely. Skupina se proslavila v Provu v Utahu, svém rodném městě a pak přesídlila do Las Vegas, rodného města Dana Reynoldse, kde nahrála a vydala své první tři extended play. Jejich hudba je často popisována jako pozitivní a povznášející. Skupina se zdržuje od používání hrubých výrazů ve svých textech nebo na jejich koncertech. Jméno skupiny je anagram, původní slova jsou známá pouze členům kapely. == Historie skupiny == === První roky (2008–2010) === Skupina vydala dvě extended play nazvané Imagine Dragons a Hell and Silence v roce 2010 a obě nahrála v Battle Born Studios. Do tohoto studia se vrátili v roce 2011. Další EP s názvem It's Time bylo vytvořené ještě před podpisem nahrávací smlouvy. === Continued Silence, Hear Me a Night Visions (2011–2014) === V listopadu 2011 podepsali Imagine Dragons smlouvu s nahrávací společností Interscope Records. Úzce spolupracují s producentem Alexem Da Kidem, se kterým nahráli své první velké nahrávky ve Westlake Recording Studios v Západním Hollywoodu v Kalifornii.

Kdo je bubeníkem skupiny Imagine Dragons?

Anime

Anime se obvykle vysílá v televizi, distribuuje na DVD nebo publikuje jako videohry. Anime bývá často ovlivněno nebo přímo inspirováno japonskými komiksy manga, nebo občas naopak takové komiksy inspiruje. Občas bývá anime také adaptováno do podoby hraných filmů. Anime produkuje řada japonských animátorských studií, mezi nejznámější patří studio Ghibli nebo Gainax. V Česku mezi nejznámější představitele anime určeného pro děti patří například seriál Pokémon nebo film Cesta do fantazie. Z hlediska západní kultury se může jevit jako překvapivé, že řada japonských animovaných filmů je zaměřena spíše na dospělé diváky. Dospělí fanoušci tohoto žánru pokládají za reprezentativní např. tituly jako Hrob světlušek, Ghost in the Shell, Neon Genesis Evangelion, Princezna Mononoke, Vampire Hunter D nebo Akira. Historie anime začala na počátku 20. století, kdy japonští filmoví tvůrci experimentovali s animačními technikami, které se vyvíjely ve Francii, Německu, Spojených státech amerických a Rusku. Animace se v Japonsku stala populární jako alternativní forma dějového vyprávění v porovnání s málo rozvinutým japonským hraným filmem. Oproti například Americe, kde jsou hrané pořady a filmy štědře dotované, v Japonsku je hraný filmový průmysl malý a tak trpí nízkými státními dotacemi, umístěním i omezením počtu herců. Film se také obtížně uchycuje na evropském nebo americkém trhu díky nedostatku účinkujících západního vzezření. Zato různorodé použití animace umožňuje tvůrcům vytvářet postavy a prostředí, která nevypadají japonsky a tak jsou západnímu světu blíže. Během 70. let 20. století došlo ke zvýšení popularity manga komiksů – které často později získávaly též anime podobu – obzvláště pak mang Osamy Tezuka, nazývaným "legenda" a "bůh mangy".

Jaká jsou neznámější animátorská studia?

Oxetan

Oxetan (systematický název 1,3-propylenoxid) je cyklická organická sloučenina, známý izomer propylenoxidu. Rozpouští se ve vodě, alkoholu, etherech a velice dobře v acetonu a jiných organických rozpouštědlech. Pokud je tato sloučenina zahřáta na teplotu rozkladu vydává štiplavý kouř a dráždivé páry. Při úniku se rychle rozkládá (fotochemické reakce a rychlý výpar). Testování na zvířatech prokázalo tuto sloučeninu jako vysoce karcinogenní, genotoxicita nebyla zatím prokázána. == Využití == Oxetan je využit při výrobě takzvaných světlo-emitujících diod (OLED). Využívá se také při polymeraci a má velký potenciál využití ve farmacii právě díky jeho fotochemické reaktivnosti. Je schopný tvořit jakousi kostru pro vznik různorodým komplexních molekul, které se dají využít jako léčiva, ochranné prostředky zemědělských plodin apod. Látky modifikované oxetanem se rychleji dostávají do buněk a mohou například tlumit genovou expresi (přepis a translaci genů do proteinů). Tím je možné regulovat takzvané protoonkogeny, způsobující rakovinu. Výzkum je zatím ale spíše v začátcích a ani toxicita této látky není zatím plně prozkoumána. == Reference == Oxetan na PubChem Oxetan na Hazardous Substances Data Bank Gómez-Bombarelli R, et all. Alkylating potential of oxetanes. Chem Res Toxicol, 2010, 19;23(7):1275-81. doi: 10.1021/tx100153w. Wuitschik G, et all. Oxetanes in drug discovery: structural and synthetic insights. J Med Chem. 2010 Apr 22;53(8):3227-46. doi: 10.1021/jm9018788.

Je Oxetan karcinogenní?

Empire State Building

Empire State Building je 102 patrová budova postavená ve stylu art deco, nacházející se v New Yorku v USA na křižovatce Páté Avenue a West 34th Street. Po jejím dokončení v roce 1931 se stala na více než 40 let nejvyšší budovou světa, v roce 1972 ji překonala severní věž Světového obchodního centra. Po zřícení budov při teroristických útocích 11. září 2001 se Empire State Building stala nejvyšší budovou New Yorku a třetí nejvyšší v USA (hned po Willis Tower a Trump International Hotel and Tower). Roku 2013 však byla dostavěna náhrada za "dvojčata", nové světové obchodní centrum nazvané One World Trade Center, které svou výškou Empire State Building opět překonalo. V roce 1986 se budova zařadila na seznam národních kulturních památek. Budova je vlastněna a řízena společností W & H Properties. Je neodmyslitelnou součástí města, podobně jako Eiffelova věž patří k Paříži. Empire State Building navrhl William F. Lamb z architektonické firmy Shreve, Lamb a Harmon, stavební výkresy byly navrženy za pouhé dva týdny, byly ovšem inspirovány předchozími plány pro Reynolds Building ve Winston-Salem v Severní Karolíně a Carew Tower v Cincinnati, stát Ohio. Původní návrh značil pouze 80patrovou budovu, ale poté co se navýšila plánovaná výška Chrysler Building, byla podstatně zvednuta i výška Empire State Building. Generální dodavatelé byli Starrett Brothers and Eken (Starrettovi bratři a Eken) a projekt financovali především John J. Raskob a Pierre S. du Pont. Stavební firmě předsedal Alfred E. Smith, bývalý guvernér státu New York. Společnost James Farley's General Builders Supply Corporation dodala stavební materiály. Pozemky byly koupeny od Williama Waldorfa Astora. Ten na daném místě předtím postavil původní hotel Waldorf Astoria, který musel být zbourán. První výkopové práce začaly 22. ledna 1930, stavba základů budovy začala symbolicky 17. března, na Den svatého Patrika, patrona New Yorku, před davem 5 tisíc lidí. Na stavbě pracovalo asi 3400 zaměstnanců, převážně přistěhovalců z Evropy. Podle oficiální zprávy zemřelo během stavby 5 pracovníků. Všichni zemřeli následkem pádu z výšky, protože tehdy pracovali bez lanového zajištění.

Ve kterém roce byla dokončena stavba budovy Empire State Building?

Parkour

Parkour (někdy též Le Parkour a také jako zkratka PK) neboli l'art du déplacement (umění pohybu/umění přemístění) je disciplína francouzského původu, jejímž základem je schopnost dostat se z bodu A do bodu B (a také umět se dostat zpět) bezpečně, plynule a účinně (efektivně) za použití vlastního těla. Pomáhá v překonávání libovolných překážek v okolním prostředí – od větví přes kameny a skály až po zábradlí a betonové zdi – a může být provozován jak ve městě, tak na venkově. Muž provozující parkour je traceur, žena pak traceuse (někdy je možno se setkat s počeštěným výrazem traceurka). Definován Francouzem Davidem Bellem, parkour se zaměřuje na trénink účinných pohybů a rozvoj těla a mysli, aby se člověk ve všech situacích (a především kritických) uměl pohybovat klidně a sebejistě. Parkour je fyzická aktivita, které lze jen těžko přiřadit kategorii. Není to extrémní sport, ale spíše umění nebo disciplína, která se podobá sebeobraně v bojových uměních. Podle Davida Bella je fyzická část parkouru založená na překonávání všech překážek, které se v cestě vyskytnou, jako kdyby šlo o stav ohrožení – chcete se pohybovat takovým způsobem, za použití jakéhokoliv pohybu, který vám pomůže dostat se od/k někomu/něčemu. Při střetu s protivníkem může člověk mluvit, bojovat, nebo utíkat. Bojová umění připravují na útok, parkour je formou tréninku pro útěk. Kvůli této složitosti určení a zařazení se často poznamenává, že parkour má svou vlastní kategorii – parkour je parkour. Důležitou charakteristikou parkouru je efektivita (účinnost). Traceur se nesnaží pohybovat jen nejrychleji jak dokáže, ale také s co nejmenší spotřebou energie a nejpřímější možnou cestou. A protože neoficiálním parkourovým mottem je ê et durer, (být a zůstat, být a vydržet), efektivita zahrnuje předcházení zraněním krátko i dlouhodobým. Je známo, že parkour ovlivňuje i traceurův proces myšlení.

Lze parkouru lehce přiřadit kategorii?

Klement Gottwald

Klement Gottwald (23. listopadu 1896 Heroltice - 14. března 1953 Praha) byl československý komunistický politik, jenž od roku 1929 zastával úřad poslance Národního shromáždění, po druhé světové válce vykonával nejdříve funkci premiéra ve své první a druhé vládě. Čtyři měsíce po převzetí moci komunisty v roce 1948 byl zvolen prezidentem Československa. Je přímo odpovědný za smrt mnoha desítek svých odpůrců i nevinných lidí (mezi nimi i dr. Milady Horákové). Klement Gottwald se narodil v Herolticích u Vyškova jako nemanželský syn chudé zemědělské dělnice Marie Gottwaldové. Jeho narození je ale zapsáno v rodné matrice pro Dědice a jako adresa narození je uvedeno Dědice 102. Před první světovou válkou se vyučil ve Vídni truhlářem, zároveň se účastnil činnosti mezi sociálnědemokratickou mládeží. Klement Gottwald byl ženatý s Martou Gottwaldovou, která podobně jako on pocházela z chudé rodiny sedláka a byla také nemanželským dítětem. I když jeho žena při něm stála a byla jeho věrnou společnicí, nikdy nevstoupila do KSČ. Měli spolu dceru Martu. V letech 1915-1918 byl vojákem rakousko-uherské armády. Traduje se, že bojoval v bitvě u Zborova, což by znamenalo, že zde stál i proti budoucímu generálu a prezidentu Ludvíku Svobodovi, který bojoval na straně čs. legií. Podle vojenského historika Aleše Knížka to sice nelze vyloučit, ale ani potvrdit. Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu označil Gottwaldovu účast u Zborova za legendu - Gottwald měl být v době bitvy v nemocnici ve Vídni. V létě roku 1918 Gottwald z rakouské armády dezertoval. Po vzniku samostatného Československa sloužil dva roky v Československé armádě. V letech 1920-1921 pracoval v Rousínově jako stolařský dělník. Po roztržce ve Svazu dělnických tělovýchovných jednot (SDTJ) si komunisticky zaměřená část jednot vytvořila v roce 1921 novou organizaci, Federaci dělnických tělovýchovných jednot (FDTJ). Gottwald dokázal získat všechny jednoty svého okresu do nové organizace a byl starostou 20. okresu FDTJ.

Kde se narodil Klement Gottwald ?

Singapur

Singapur je městský stát v jihovýchodní Asii na stejnojmenném ostrově a přilehlých 54 ostrůvcích při jižní výspě Malajského poloostrova. Počet obyvatel se blíží pěti a půl milionům (v roce 2000 byl 4 117 700). Úředními jazyky jsou angličtina, čínština, malajština a tamilština. Jeho název je odvozen ze sanskrtu a v překladu znamená Lví město. Singapur založil v roce 1819 Sir Thomas Stamford Raffles z Britské východoindické společnosti. V roce 1867 se stal britskou korunní kolonií jako součást Průlivových osad. Přístav je velice strategické místo a Britové zde udržovali početnou vojenskou posádku. I přesto byl přístav dobyt během druhé světové války Japonci. Na konci války s blížící se porážkou Japonska získali přístav opět Britové. Singapur byl přijat do Malajské federace roku 1963, ale roku 1965 z ní byl kvůli závažným neshodám vyloučen a zůstal dodnes nezávislou republikou. Hlavou státu je prezident a zákonodárná moc je v rukou parlamentu, který má 81 členů. Singapur leží na ostrově, který je oddělen od malajského poloostrova úzkým Johorským průlivem. Ostrov je mírně zvlněný a má uprostřed kopec Bukit Timah, dosahující výšky 163,63 m n. m. Ostrovy jsou rozšiřovány tím, že je okolní moře zasypáváno pískem. Od roku 1965 do roku 2015 se zvětšila rozloha Singapuru z 580 km2 na 710 km2, do roku 2030 je plánováno zvětšení o dalších 55 km2. Klima je po celý rok velmi teplé a ve spojení s vysokou vlhkostí nepříjemné.

Kdo založil Singapur?

Brno

Brno (německy Brünn, latinsky Bruna, maďarsky Berén, v jidiš ב Brin) je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy. Je sídlem Jihomoravského kraje, v jehož centrální části tvoří samostatný okres Brno-město. Město leží na soutoku řek Svratky a Svitavy, má přibližně 381 tisíc obyvatel a v jeho metropolitní oblasti žije asi 600 tisíc obyvatel. Brno je centrem soudní moci České republiky, stalo se totiž sídlem jak Ústavního soudu, tak Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu i Nejvyššího státního zastupitelství. Kromě toho je celkově významným administrativním střediskem, protože zde sídlí státní orgány s celostátní kontrolní působností a další důležité instituce. Za zmínku stojí například Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, veřejný ochránce práv nebo Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Od roku 1777 je Brno také sídlem římskokatolické brněnské diecéze, biskupským chrámem je katedrála svatého Petra a Pavla na Petrově. Město je významným střediskem vysokého školství s 34 fakultami čtrnácti univerzit a dalších vysokých škol s více než 83 000 studenty. V Brně je zákonem zřízeno studio České televize a Českého rozhlasu.

Protéká Brnem řeka Svratka ?

Silniční válec

Silniční válec je stavební stroj určený pro hutnění povrchů silnic. Jeho pracovním nástrojem je běhoun - ocelový válec, lidově též zvaný "kulidlo". statické - působí pouze svojí statickou hmotností vibrační - mimo svoji statickou hmotnost působí též vibračním účinkem parní válce válce poháněné spalovacím motorem válce tandemové - mají 2 běhouny (obvykle pro hutnění živic) válce tahačové - mají 1 běhoun a nápravu vybavenou. pneumatikami (obvykle pro hutnění zemin) válce pneumatikové - místo běhounu mají sadu pneumatik s hladkým pláštěm, patří mezi statické válce válce tříkolové - rovněž statické válce, vybavené jedním běhounem vepředu a dvěma ocelovými koly vzadu válce tažené (s jedním běhounem. , tažené jiným strojem, např. traktorem) s pevným rámem (řízení natáčením vlastních běhounů) kloubové (řízení natáčením předního a zadního rámu vzájemně) Z uvedeného výčtu mají dnes praktický význam pouze válce vibrační a statické válce pneumatikové. Ostatní kategorie slouží pouze pro historickou úplnost. Obrázky, zvuky či videa k tématu silniční válec ve Wikimedia Commons

Co je pracovním nástrojem silničního válce?

Box

Stále se však bojovalo do rozhodnutí na neomezený počet kol. Nejdelší známý souboj trval 106 kol (cca 7 hodin). Za významného propagátora boxování v rukavicích byl celosvětově proslulý Jem Mace. Z pohledu společnosti zůstával box ke konci devatenástého století na okraji zájmu. Fanoušci boxu byli z řad studentů středních a vysokých škol a z nižších vrstev společnosti. Jejich záliba v nočním životě, sázení, alkoholismu šla ruku v ruce s boxerskými turnaji. Slavní boxeři té doby spolupracovali na propagaci tabákového a alkoholického zboží. Tyto marketingové aktivity alkoholických/tabákových společností postupem času narážely na omezení (prohibice) a vedly až k úplnému zákazu prodeje alkoholických nápojů ve Spojených státech amerických. Se zákazem reklam na alkoholické a tabákové výrobky poklesly peníze tekoucí do boxu a box potřeboval radikální změny. Změn bylo dosaženo vytvořením regulačních orgánů. V roce 1891 vzniká v Londýně "National Sporting Club". Zavádí se bodování v zápasech. Omezuje se počet kol. Jsou zavedeny váhové kategorie. Větší počet váhových kategorií znamená více zápasů a tím i více prodaných lístků. Vznik regulačního orgánu do boxu vedl k rozdělení na amatérskou a profesionální oblast. Amatérský box se na rozdíl od profesionálního boxu ohrazoval vůči sázení. Promotéři turnajů dělali maximum pro zdraví boxerů. Důraz na bezpečnost byl hlavním rozdílem mezi amatérským a profesionálním boxem. V amatérském boxu není důležité vyhrát před časovým limitem na k.o., ale cílem úderu je technicky správně zasáhnout soupeře. Cílem amatérského boxu je vítězství na body (za technickou převahu), tj. předvedení stylu, taktiky, čistoty boje a správného chování. Amatérský box měl svá specifika. Populární byl na univerzitách v členských klubech v Británii a ve Spojených státech. K významným propagátorům amatérského boxu patřili náboženské spolky - křesťanské (YMCA, CYO), židovské (Maccabi) a armáda.

Ve kterém roce vznikl sportovní box ?

Mahátma Gándhí

Mahátma Gándhí, celým jménem Móhandás Karamčand Gándhí (v dévanágarí मोहास क्द गांधी; 2. října 1869, Pórbandar, Kathiawar Agency, Britská Indie – 30. ledna 1948, Nové Dillí, Indie), byl jeden z největších politických a duchovních vůdců Indie a indického hnutí za nezávislost. Prosazoval filosofii aktivního, ale nenásilného odporu satjágraha, založeného na jogínském principu ahimsá (nenásilnost), který nakonec dovedl Indii k vyhlášení nezávislosti 15. srpna 1947. Gándhí je znám ve světě pod přízviskem mahátma (मात्मा), "Velký duch", které mu dal indický básník Rabíndranáth Thákur a v Indii také pod přízviskem bápú, "otec". V Indii se neformálně nazývá "Otec národa" a 2. říjen, den jeho narozenin, je každoročně vzpomínán jako Gándhí džajanti (Oslava Gándhího). 15. května 2007 přijala Organizace spojených národů rezoluci, která prohlašuje 2. říjen za "Světový den nenásilí". Gándhí se narodil jako občan anglické kolonie a z původně loajálního občana Britského impéria se postupně stal vůdcem indického boje za nezávislost. Narodil se v Pórbandaru, malém přístavu v dnešním Gudžáratu, jako čtvrtý syn obchodníka z poměrně vysoké kasty banijá. Jeho otec, Karamčand Gándhí, stejně jako jeho děd, už nepracoval jako obchodník, nýbrž byl v Pórbandaru dívánem (ministerským předsedou) a pracoval tedy ve státní správě. V rodinném domě žilo i pět otcových bratří s rodinami. Gándhiové se hlásili k višnuismu, což je spíše monoteistická forma hinduismu, která zdůrazňuje modlitbu a zbožnost. Do domu však přicházeli i věřící jiných forem hinduismu, stejně jako muslimové, pársové a přívrženci džainismu. Toto staré náboženství bylo v Gudžáratu velmi rozšířeno a trvalo na přísném nenásilí (ahinsá) a na spojení duše a těla. Matka Putlíbáí byla v domácnosti, byla velmi zbožná a měla na Gándhího veliký vliv. Roku 1876 se rodina přestěhovala do města Rajkot, politického střediska státu Gudžárat, kde byl otec smírčím soudcem a mediátorem. Gándhí zde navštěvoval základní školu a učil se chápat, co je to vyjednávání. Starší muslimský přítel ho prý přemluvil, aby ochutnal kozí maso, což višnuisté pokládají za těžký hřích.

Kdy zemřel Mahátmá Gándhí?

Slezské písně

Palackého; Didus ineptus; Dombrová I; Dombrová II; Dva hrobníci; Dvě dědiny; Dvě mohyly Hanácká ves; Hanys Horehleď; Hölderlin nad Neckarem; Hrabyň; Hučín Chycený drozd Idyla ve mlýně Já; Jedna melodie Kalina I; Kalina II; Kalina III; Kantor Halfar; Kaštany; Kdo na moje místo? ; Koniklec; Kovkop; Krásné Pole; Kyjov Labutinka; Lazy; Leonidas; Ligotka Kameralna Markýz Gero; Maryčka Magdonova; Maškarní ples; Michalkovice; Mohelnice; Motýl Nápis na hrob bojovníkův; Návrat. Ondráš; Oni a my; Opava; Ostrava; Osud Papírový Mojšl; Par nobile; Pětvald I; Pětvald II; Pluh; Plumlov I; Plumlov II; Pole na horách; Polská Ostrava. ; Praga caput regni; Ptení Rybníky za Paskovem Sedm Havranů; Setkání; Slezské lesy; Smrt césarova; Starček; Střebovský mlýn; Sviadnov I; Sviadnov II Škaredý zjev Tošonovice; Ty a já Úspěch Valčice; Vrbice Z Ostravy do Těšína; Zem pod horami Žermanice; Žně Autorství Petra Bezruče je v novější době zpochybňováno. Někteří odborníci - zejména Drahomír Šajtar - tento názor nesdíleli. Doc. Jiří Urbanec odmítl možnost, že by Ondřej Boleslav Petr mohl být autorem Slezských písní. Byl však přesvědčen, že jeho vliv na Vladimíra Vaška byl silný. Lexikon české literatury z roku 1985 uvedl jako autora výhradně Petra Bezruče. K pochybnostem ohledně autorství přispělo:[zdroj? ] Skrývání identity pod pseudonymem Petr Bezruč. Skrývání se před veřejností, také záměrné Vaškovo překrucování a mlžení o vlastní minulosti. Pochyby spisovatelů, literárních badatelů, převážně přímo ze Slezska, např. Joži Vochaly a především Jana Drozda. Ojedinělý vztah básníka ke svému dílu. Vladimír Vašek přehlížel mnoho změn, chyb a redaktorských úprav ve svých zásadních básních.

Kdo je autorem básnické sbírky Slezské písně?

Dwight D

Generál Dwight David Eisenhower, známý též jako Ike, (14. října 1890 – 28. března 1969) byl americký pětihvězdičkový generál a 34. prezident Spojených států amerických. Během druhé světové války byl vrchním velitelem (západních) spojeneckých expedičních sil v Evropě (1944–1945). Po válce nějakou dobu zastával nejvyšší vojenské funkce v ozbrojených silách USA. V roce 1952 odešel jako voják do důchodu, ale zároveň vstoupil do americké vysoké politiky. Získal nominaci Republikánské strany pro kandidaturu na prezidenta USA a v prezidentských volbách roku 1952 zvítězil. Úřad prezidenta USA poté zastával po dvě funkční období v letech 1953–1961. == Původ a mládí == Narodil se do německo-americké rodiny v Denisonu ve státě Texas, vyrůstal však v Kansasu. Byl třetí ze sedmi synů Davida Jacoba Eisenhowera a Idy Elizabeth Stover. Byl jediným jejich dítětem, které se narodilo v Texasu. Eisenhowerovi předkové v mužské linii připluli do Severní Ameriky v roce 1741. Pocházeli z vesnice Karlsbrunn v tehdejším – v rámci Svaté říše římské – samostatném hrabství Nassau-Saarbrücken. Jejich původní jméno znělo Eisenhauer. Usadili se napřed v Yorku v tehdejší britské korunní kolonii Pennsylvánie. Hans Nikolaus Eisenhauer se pak přestěhoval do Lancasteru, rovněž v Pennsylvánii. Do americké občanské války rodina Eisenhowerů prakticky vůbec nezásahla. V roce 1892 se rodina přesunula do Abilene. Dwightův otec pracoval ve školství. Jeho matka se v roce 1895 rozhodla pro změnu náboženského vyznání a připojila se k Mezinárodním badatelům Bible, později známým jako Svědkové Jehovovi. Od roku 1896 do 1915 jejich dům sloužil jako místo, kde se místní skupina badatelů Bible scházela. Svědkové Jehovovi jsou silně zaměřeni proti vojenství a válce, což výrazně ovlivnilo život Dwighta Eisenhowera. Projevilo se to zejména v roce 1911, kdy se rozhodl nastoupit na United States Military Academy (Vojenskou akademii Spojených států) v městě West Point ve státě New York.

Od které strany získal Dwight D. Eisenhower nominaci na prezidenta Spojených států?

Mateřídouška vejčitá

Mateřídouška vejčitá neboli mateřídouška polejová (Thymus pulegioides L.) je léčivá rostlina z čeledi hluchavkovitých. Patří k našim nejrozšířenějším mateřídouškám. == Popis == Mateřídouška je drobná bylina s plazivou, u země dřevnatějící lodyhou. Tvoří trsnaté keříky o výšce 10 až 30 cm. Po rozemnutí je pro ni typická vůně, která se může lišit podle stanoviště a genetické mutace. Listy jsou vstřícné, vejčité až široce eliptické (7-12 × 4-6 mm), krátce řapíkaté. Květy jsou drobné a fialové, uspořádané do hlavatého květenství, oboupohlavné nebo funkčně samičí (se zakrnělými tyčinkami). Kvete od července do října. == Výskyt == Roste téměř po celé Evropě až do poloviny evropské části Ruska. V České republice se vyskytuje mimo jižní Moravu. Preferuje nízké či pravidelně sekané louky, travnaté a kamenité svahy (například i hráze, železniční náspy apod.), paseky, okraje lesů, případně obrůstá hliněná mraveniště. Je tolerantní k půdnímu pH, vyžaduje ale substrát chudší na živiny. == Použití == Mateřídouškový čaj je účinný pří onemocněních horních cest dýchacích (kašel, chřipka, zánět průdušek), při poruchách zažívání spojených s plynatostí a kolikami (zvyšuje vylučování žaludečních šťáv). Rovněž navozuje klid, příjemný spánek, pomáhá při bolestech hlavy, závratích a nervových slabostech. Využívá se na výrobu čajů nebo jako koření. Dříve se prášek z usušených listů používal k odpuzování blech (odtud pochází název pulegioides - latinsky Pulex = blecha). == Účinné látky == Mateřídouška, jak je pro hluchavkovité typické, obsahuje množství silic (thymol, cymol, karvakrol, linalol, terpineol), kyselinu ursolovou, flavonoidy, flavony, karvanol, třísloviny a hořčiny. == Poddruhy == mateřídouška vejčitá / polejová pravá (Thymus pulegioides subsp. pulegioides) - běžný poddruh mateřídouška vejčitá / polejová kraňská (Thymus pulegioides subsp. carniolicus) - nemá lysé listy, v ČR jen v lomu u Hněvotína == Odkazy == === Související články ===

Jakou barvu mají květy mateřídoušky vejčité?

Frankfurt nad Mohanem

Frankfurt nad Mohanem (německy Frankfurt am Main, česky též Frankobrod) se nachází v jižní části německé spolkové země Hesensko, jehož je největším městem a zároveň pátým největším městem Německa. Leží na řece Mohanu. Frankfurt je multikulturním velkoměstem s nádechem Ameriky, jehož charakter je často srovnáván s New Yorkem, proto Frankfurt Němci rádi přezdívají na "Big Ebble" (New York je přezdíván "Big Apple"). Frankfurt je také přezdíván "Bankfurt", protože je finančním srdcem Evropy, v jehož centru sídlí bankovní instituce světového významu. Tato oblast Frankfurtu se nachází na jednom břehu řeky Mohanu a je podle něj označována "Mainhattan". Frankfurt nad Mohanem je důležitým veletržním městem a pro Evropu významným dopravním a internetovým uzlem. Frankfurt nad Mohanem, ležící na obou březích Mohanu, se rozkládá se na ploše 24 830,6 hektarů, ze severu na jih čítá délku 23,3 km, z východu na západ 23,4 km. Obvodová hranice města je dlouhá 113 km. Nejvyšším bodem Frankfurtu je Berger Warte (212 m n. m.), nejnižším je břeh Mohanu v oblasti Frankfurt/Sidlingen/Okriftel (88 m n. m.). Centrem města je Hauptwache, které je zároveň dopravním uzlem a nákupním centrem. Délka břehu řeky Mohan v rozmezí hranic Frankfurtu je 16 km. Frankfurt nad Mohanem byl poprvé zmíněn 22. února 794 v listině Karla Velikého pro Řezenský klášter Sv. Emmerama. V této listině bylo latinsky uvedeno: "... Actum super fluvium Moine in loco nuncupante Franconofurd" - "vystavené na řece Mohan na místě, zvané Frankfurt." Nepřetržité osídlení této pahorkatiny je však dokázáno od mladší doby kamenné. Na tomto místě vznikl po římském vojenském táboře v Merovejovských časech franský královský dvůr. V roce 843 bylo ve Frankfurtu dočasně nejdůležitější královské Falcko východofranské říše a sídlo říšského sněmu. V roce 1220 se stal Frankfurt svobodným říšským městem. Zlatá bula stanovila Frankfurt od roku 1356 stálým volebním městem římského krále poté, co se zde uskutečnilo od roku 1147 nejvíce voleb králů. Od 1562 byly ve Frankfurtu korunováni i císaři. Posledním byl v roce 1792 František II. Po pádu Svaté římské říše vstoupil Frankfurt pod vládu knížecího arcibiskupa von Dalbergia, který jej spolu se svými knížectvími Řeznem a Aschaffenburgu sjednotil jako samostatný stát do Rýnského svazu.

Proč je Frankfurt přezdíván "Bankfurt"?

Sněžka

Na vrchol vede ze 4,5 km vzdálené Pece pod Sněžkou kabinková lanovka. Severní, polská strana spadá do údolí řeky Lomničky, západní do Úpské rašeliny, jihozápadní část do Obřího dolu, jihovýchodní do údolí Jeleního potoka a východní přecházejí v Obří hřeben. Vrcholek hory je skalnatý a má rozlohu okolo 120 000 m2. Jelikož je Sněžka nejvyšší hora v širokém okolí, je z vrcholu rozsáhlý panoramatický rozhled. Vrchol slouží jako častý turistický cíl a pro jeho dosažení je možné využít celou řadu turistických cest a to jak pěších, cyklistických tak i běžkových. Georgius Agricola v roce 1546 označil horu názvem Risenberg. V roce 1871 je poprvé zaznamenáno množné číslo Riesengebirge (Obří hory) jako dosud užívaný německý název pro celé pohoří. Původní německý název dosud zanechal dozvuky v dnešních názvech Obří důl a Obří hřeben. Přibík Pulkava již v roce 1380 pro celé Krkonoše použil název Sněžné hory. Název Sněžka pochází z 19. století, je odvozen od pojmenování Sněžná - jako "sněhem pokrytá". První český název byl Pahrbek Sněžný, pak Sněžovka, od roku 1823 pak definitivně Sněžka. Narazit lze i na názvy Sněhovka či doslovný překlad z němčiny Sněhkopa. V němčině se zase kromě častějšího Schneekoppe objevoval i tvar Riessenkoppe. První v historii zaznamenaný výstup je z roku 1456, kdy jistý Benátčan hledal v horách drahé kamení. V letech 1563-1566 se pokusil změřit nadmořskou výšku hory slezský učenec Kryštof Schilling. Naměřil neuvěřitelných 5880 m (o 1000 metrů více než má Mont Blanc). V roce 1569 pan Jiřík z Řásně naměřil 2035 m. Dne 23. srpna 1935 vyjel na Sněžku ve Škodě Popular Břetislav Jan Procházka a Mojmír Urbánek.

Jaká je nejvyšší hora České republiky?

Telepatie

Telepatie (z řeckého τ vzdálený a π cítění) je údajný přenos informací umožněný mimosmyslovými schopnostmi, tedy nevyužívající technické pomůcky ani známé smysly. Jako jev ji předpokládá parapsychologie či psychotronika. Zkušenosti, které si lidé vykládají jako telepatii, interpretuje také psychiatrie, psychologie a hlubinná psychologie. Podle tvrzení některých nových náboženských hnutí jim bylo jejich učení předáno rovněž telepatickou cestou. Víra v telepatii je v západních společnostech poměrně běžná a telepatie je časté téma i v populární kultuře.[zdroj? ] Existence telepatie není prokázána. Všeobecně přijímaná vědecká teorie nevysvětluje, jak by telepatie mohla fungovat, a pokusy v rámci experimentální psychologie, včetně těch konaných na vojenskou zakázku, nenašly empirický důkaz existence tohoto jevu. Je také obtížné telepatii definičně odlišit od jiných parapsychologických jevů, například jasnozřivosti. Termín telepatie zavedl Frederic W. H. Myers a oficiálně se začal používat od založení Society for Psychical Research, která vznikla roku 1882. Termín původně vyjadřoval schopnost lidského myšlení působit na dálku bez pomoci zjevné vnější vibrace. Pojem telepatie se v Československu objevuje na začátku 20. století spolu s metapsychologií. Propagátory metapsychologie byli u nás Viktor Mikuška a Karel Kuchynka. Fenomén telepatie byl spolu s fenoménem jasnovidectví studován okultisty tzv. metapsychologií subjektivní, která pojednávala o psychických manifestacích vycházejících z nevědomí a podvědomí člověka.

Kdo zavedl termín telepatie?

Organizace spojených národů

Organizace spojených národů (anglicky United Nations), zkráceně OSN (UN), je mezinárodní organizace, jejímiž členy jsou téměř všechny státy světa – k březnu 2016 má 193 členských států. Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny OSN. OSN byla založena 24. října 1945 v San Franciscu (USA) na základě přijetí Charty OSN 50 státy včetně tehdejší ČSR a významné podpory Rockefellerova fondu. Nahradila Společnost národů, která jako garant kolektivní bezpečnosti a mírového řešení konfliktů neobstála. První Valné shromáždění OSN se konalo 10. ledna 1946 v Londýně. Cílem OSN je zachování mezinárodního míru, bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce. Členství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá zastoupení, tzv. stálé mise, zejména v hlavním sídle OSN New Yorku, ale také např. v Ženevě nebo ve Vídni. Každý členský stát má své zástupce ve Valném shromáždění a disponuje jedním stejně platným hlasem. Výkonným orgánem je Rada bezpečnosti OSN, jíž přísluší základní odpovědnost za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti a jejíž rezoluce jsou právně závazné. Dalšími hlavními orgány OSN jsou Ekonomická a sociální rada OSN - ECOSOC, Poručenská rada OSN, Mezinárodní soudní dvůr Sekretariát, v jehož čele stojí generální tajemník OSN. V roce 2001 OSN dostala Nobelovu cenu míru. Již dříve stejnou cenu dostaly Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (1954 a 1981), Dětský fond OSN (1965) a Mírové síly OSN (1988).

Kdy byla založena Organizace spojených národů?

Tomáš Garrigue Masaryk

Přesvědčoval Wilsona, že válku je možno vyhrát jedině tehdy, bude-li rozbito Rakousko-Uhersko, největší spojenec Německa. Žádal o americkou pomoc s dopravou Československých legií z Ruska do Evropy, vyslovil se ale proti zamýšlené západní intervenci v občanské válce v Rusku. 18. října 1918 Wilson veřejně změnil svoje dosavadní stanovisko a přispěl tak rozhodujícím způsobem k rozpadu Rakouska-Uherska. Podpořil tím i vznik samostatného Československa. Masarykova Washingtonská deklarace se tak stala v podstatě zakládající listinou nového demokratického československého státu, Republiky československé, ke dni 28. října 1918. Cesta po Evropě Československo bylo mezinárodně uznáno za samostatný stát a Masaryk byl 14. listopadu 1918 zvolen prvním prezidentem. S dcerou Olgou se vrátili lodí Carmania, po přistání v Británii přes Francii, Itálii a Rakousko dále vlakem. Přehlídku legií ve Francii, kde se setkal s francouzským prezidentem Raymondem Poincaré, provedl v Darney 9. prosince 1918. Citát z jeho tamějšího projevu: "Bratři, vy jste to vyhráli, dejme teď jen pozor, když jsme na kopečku, abychom tam zůstali! ". V Itálii ho se všemi poctami přijal král Viktor Emanuel III. Cesta po českém území, první projev ve vlasti a prezidentský slib Čerstvé československé hranice překročil Masaryk se svým doprovodem (jen jeho vlak měl 19 vagonů a dvě lokomotivy, před ním jel ještě vlak s legionáři) v pátek 20. prosince v Horním Dvořišti na rakousko-české hranici, kde ho přivítalo nově zvolené Národní shromáždění Republiky československé.

Kdy byl Masaryk zvolen prezidentem Československa?

Brigadýrka

Brigadýrka je pokrývka hlavy se štítkem, umístěným na čelní straně této čepice. Jedná se nejčastěji o pracovní důstojnickou čepici pracovníků státních struktur Ministerstva obrany a vnitra, proto dost často bývá nad štítkem umístěn rozlišující symbol či znak konkrétních ozbrojených sil. == Související články == Přilba (vojenská výstroj) == Externí odkazy == Obrázky, zvuky či videa k tématu Brigadýrka ve Wikimedia Commons Slovníkové heslo brigadýrka ve Wikislovníku

Na které straně brigadýrky je umístěn štítek?

Indie

Na severozápadě sousedí s Pákistánem (2912 km). Na jihovýchodě za Palkovým průlivem leží 65 km jihovýchodně od indických břehů ostrovní stát Šrí Lanka. Z jihozápadu, jihu a jihovýchodu omývá indické břehy Indický oceán. Hlavní město Indie se nazývá Nové Dillí. Název Indie je odvozen od staroperské verze slova Sindhu, historického místního jména pro řeku Indus. Ústava Indie uznává jako běžné používání i výraz Bhárat (hin.:भार / bh̪ /) jako oficiální pojmenování stejného statusu. Tento název je odvozen od sanskrtského jména krále Bharaty, jehož příběh je zmíněn v epické básni Mahábhárata. Třetí jméno, Hindustán (hin.:हिन्दुस्तान / hin̪d̪ust̪ɑ /) (per. Hindská země) se používá od 12. století ačkoli jeho současné použití je omezeno z důvodů vnitrostátních konfliktů o tom, jak toto slovo reprezentuje zemi. Související informace naleznete také v článku Dějiny Indie. Nejstarší známky lidské kultury v Indii sahají do 3. tisíciletí př. n. l. Od poloviny 2. tisíciletí př. n. l. byla Indie obydlena indoevropským obyvatelstvem. Indoevropské kmeny ze střední Asie a východní Evropy migrovaly do Indie v několika vlnách a postupně se smísily s Drávidy nebo je vytlačily na jih Indie.

Jak se jmenuje druhá nejlidnatější země na světě?

Akciová společnost

Majetek je rozdělen na určitý počet akcií, původně vydaných s určitou nominální či emisní hodnotou; jak se s akciemi obchoduje, vzniká a mění se i jejich tržní hodnota. Jak se podle poptávky a nabídky na burze mění cena těchto akcií, mění se i hodnota pro vlastníky celého podniku, a to často i rychle a značně. Společnost za svoje závazky odpovídá celým svým majetkem, akcionář za závazky společnosti neručí a ani není povinen uhradit ztrátu společnosti. Od roku 2014 už akciová společnost nemusí pro případ ztráty vytvářet povinný rezervní fond. Rezervní fond však zřídit může dobrovolně. Každá akciová společnost musí mít uvedenou ve své firmě zkratku, obvykle a.s. (jak to mají dnes v České republice téměř všechny společnosti), případně akc. spol. === Založení a vznik společnosti === Při utváření akciové společnosti jsou zásadní dva momenty – založení a vznik. Společnost může být založena jedním zakladatelem či více zakladateli. K založení akciové společnosti postačuje přijetí stanov zakladateli. Stanovy musí mít povahu veřejné listiny. Založení akciové společnosti je účinné, splatil-li každý zakladatel případné emisní ážio a alespoň 30 % hodnoty upsaných akcií v době určené ve stanovách, nejpozději však do okamžiku podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Minimální výše základního kapitálu akciové společnosti je 2 000 000 Kč nebo 80 000 EUR, vede-li společnost účetnictví v EUR.Akciová společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. === Orgány společnosti === V českém právu je tradičním dualistický systém vnitřní struktury akciové společnosti (evropský, resp. kontinentální, model), ve kterém se zřizuje představenstvo jako statutární orgán a dozorčí rada jako kontrolní orgán. Zákon o obchodních korporacích ale umožňuje zvolit také systém monistický, kde za společnost jedná statutární ředitel, který je doplňován správní radou jako orgánem kontrolně-řídícím (anglosaský, resp. angloamerický, model). ==== Dualistický systém ==== Valná hromada – je shromáždění všech akcionářů (tedy vlastníků), nejvyšší orgán akciové společnosti. Ustavující valná hromada rozhodne o založení společnosti, další rozhodují pak například o změnách stanov, volí orgány společnosti, schvalují rozdělení zisku a účetní závěrku. Každý z akcionářů zde má počet hlasů, dle počtu vlastněných akcií.Představenstvo – je statutární orgán, který má za úkol řídit společnost v době mezi valnými hromadami, operativně rozhodovat a vést účetnictví.

Jakou zkratku má akciová společnost?

Anatomie ptáků

Podrobnější informace naleznete v článku Embryonální vývoj ptáků. Podrobnější informace naleznete v článku Kůže ptáků. Kůže (cutis) společně se sliznicemi trávicího, dýchacího, močového a pohlavního traktu představují nejen primární mechanické bariéry, kterými se ptáci chrání proti vstupu patogenů do organismu, ale také se podílejí na imunitních reakcích. Kůže ptáků je velmi tenká a takřka neobsahuje kožní žlázy. Skládá se z pokožky (epidermis), škáry (dermis) a podkoží (subcutis). Od kůže jsou také odvozeny kožní deriváty (appendices carnosae) – např. hřebínek, lalůčky, ušnice aj. Unikátním útvarem u ptáků je peří. Podrobnější informace naleznete v článku Kostra ptáků. Vzhledem ke způsobu života a pohybu vykazuje kostra ptáků řadu anatomických odchylek v porovnání se savci (nižší relativní hmotnost, pevnost, pneumatizace většiny kostí a redukce jejich počtu srůstem v některých částech kostry aj.). Kosti jsou díky vysokému obsahu minerálních látek velmi tvrdé a pevné, ale také křehké. Zvláštnostmi ptačí kostry jsou zejména bezzubý zobák, vysoká pohyblivost horního zobáku, plně vyvinutý pletenec hrudní končetiny přeměněné v křídlo, osifikace hrudních úseků žeber a zpevnění hrudníku pomocí háčkovitých výběžků. Podobně jako u jiných obratlovců se rozlišuje kostra osová, axiální (zahrnuje kostru hlavy, krku a trupu) a kostra končetin (zahrnuje kostry hrudní a pánevní končetiny, které se vzájemně liší a jejichž stavba je jiná než u ostatních obratlovců). V kosterní svalovině ptáků dominují hlavně létací svaly a svaly zadních končetin. Největšími svaly na ptačím těle jsou hrudní svaly (mm. pectorales), upínající se na hřeben kosti hrudní a pohybující křídlem dolů, a jeho antagonista m. supracoracoideus, ležící pod ním a vykonávající pohyb křídel směrem nahoru.

Obsahuje kůže ptáků kožní žlázy?

Otaku

Otaku (お) je japonský výraz pro počítačového nadšence (tj. geek) nebo označující osobu, která je posedlá zálibami jako je anime, manga či elektronické hry. Slovo otaku je odvozené z japonského termínu pro cizí dům nebo rodinu (お, otaku), které je též užíváno jako uctivé osobní zájmeno "vy" (velmi vzdáleně přirovnatelné ke španělskému výrazu usted). Dnešní slang se liší od starého užití tím, že je psáno pouze v hiraganě (お) nebo katakaně (オ). Jeho první použití se datuje od 80. let 20. století. Zdá se, že jej poprvé veřejně použil humorista a esejista Akio Nakamori roku 1983 v sérii Vyšetřování Otaku (お Otaku no Kenkjú), vydávané v lolicon magazínu Manga Burikko. Akio Nakamori si povšiml, že je toto oslovení běžně používáno mezi počítačovými nadšenci (tzv. geek). Označení popisovalo osobu, která komunikuje se sobě rovnými pomocí odtažitých, formálních zájmen a tráví většinu času doma. Slovo vstoupilo v Japonsku do běžné řeči kolem roku 1989.

Kdo je otaku?

Seznam britských králů

Toto je seznam britských králů a vládnoucích královen. Od 1. května 1707 se na základě zákonů o sjednocení Anglie a Skotsko spojily do jednoho suverénního státu – Království Velké Británie. Anna Stuartovna se stala jeho první královnou a zároveň zůstala královnou Irska. == Stuartovci == == Hannoverská dynastie == == Dynastie Sachsen-Coburg-Gotha (od roku 1917 Windsorská dynastie) == == Rodokmen == == Literatura == DAVIES, Norman. Ostrovy : dějiny. Praha: BB art, 2003. 975 s. ISBN 80-7341-090-7. MORGAN, Kenneth O., a kol. Dějiny Británie. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 656 s. ISBN 978-80-7106-432-9. == Související stránky == Seznam nejdéle vládnoucích britských panovníků Seznam vládnoucích britských panovníků podle délky života Linie následnictví britského trůnu Seznam australských panovníků Seznam kanadských panovníků Seznam hannoverských panovníků Seznam novozélandských panovníků Dějiny Anglie Dějiny Skotska Dějiny Irska Spojené království Velké Británie a Irska Dějiny Spojeného království Spojené království Britské impérium Seznam filmů o britských panovnících == Externí odkazy == Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam britských králů ve Wikimedia Commons

Kdo se stal první královnou Velké Británie?

ZK 383

Kulometná pistole ZK-383 byla zbraň vyvinutá konstruktérem Josefem Kouckým a vyráběná Československou zbrojovkou v Brně. Stala se prvním čekoslovenským sériově vyráběným samopalem. Zbraň byla sice velmi precizní, ale její nevýhodou bylo, že většina dílů byla vyrobena třískovým obráběním, z toho důvodu byla zbraň poměrně drahá a tudíž nevhodná k masové válečné výrobě. Největším odběratelem zbraně se staly jednotky SS, které si mohly dovolit dražší ale kvalitnější zbraně. == Vývoj == Vojenský technický a letecký ústav se v roce 1937 obrátil na zbrojní závody v zemi s požadavkem na konstrukci automatické zbraně s malým balistickým výkonem. Konstrukce Samopalu se ujal Josef Koucký, který se ve zbrojovce Brno zabýval konstrukcí samopalu od roku 1935 a měl už několik patentů týkajících se samopalů. První zkoušky zbraně v ráži 9mm browning proběhly v září 1938 na střelnici pobočného závodu ve Vsetíně. Protože Československá armáda neprojevila o samopal Brněnské zbrojovky zájem a zavedla do výzbroje kulometnou pistoli vz 38 strakonické zbrojovky, rozhodla se zbrojovka Brno dále vyvíjet samopal na export do zahraničí. V průběhu prosince 1938 předělal Josef Koucký zbraň na náboje ráže 9 mm Parabelum. Později vznikly i vzorky v ráži .45 ACP.ZK 383 v běžné verzi byla koncipována jako zbraň pro palebnou podporu družstva, z tohoto důvodu byla vybavena dvojnožkou a snadno vyměnitelnou hlavní. Tento způsob využití samopalu, kdy nahrazoval lehký kulomet, nebyl příliš rozšířený. == Konstrukce == Zbraň fungovala na principu dynamického závěru střílejícícho ze zadní polohy. Hlaveň byla kryta perforovaným pláštěm, který kromě ochrany před popálením střelce plnil také funkci uchycení hlavně ve zbrani. Do samopalu se zasouval segmentový zásobník zleva (dodatková pismena sz za názvem zbraně znamenají stranový zásobník). Standardní verze samopalu byla vybavena lehkou dvojnožkou, která se sklápěla dozadu do předpažbí. Kadenci zbraně bylo možné zvýšit odebráním závaží ze závěru.

Byla kulometová pistole ZK-383 vyráběna v Brně?

Daniel

Daniel je mužské jméno hebrejského původu. V hebrejštině výraz דַנִיֶל (Daníél) znamená "Bůh je můj soudce". Ve Starém zákoně je Daniel židovským mladíkem, obdařeným výjimečnou moudrostí, schopností vykládat sny a viděním do budoucnosti. Daniel (také "Danel") je však znám již z předžidovské literatury jako muž, o němž kolovaly různé příběhy[zdroj? ]. Následující tabulka uvádí četnost jména v ČR a pořadí mezi mužskými jmény ve srovnání několika roků, pro které jsou dostupné údaje MV ČR – lze z ní tedy vysledovat trend v užívání tohoto jména: Procentní zastoupení tohoto jména mezi žijícími muži v ČR vzrostlo za 10 let o polovinu, což svědčí o značném nárůstu obliby tohoto jména. Podle údajů ČSÚ se za rok 2008 jednalo o 11. nejčastější mužské jméno novorozenců. Procentní zastoupení tohoto jména mezi žijícími muži v ČR vzrostlo za 10 let o polovinu, což svědčí o strmém nárůstu obliby tohoto jména. Dan, Daneček, Daník, Dany, Danek, Dáda, Danda Latinsky, německy, francouzsky, finsky, švédsky, dánsky, španělsky, polsky: Daniel Italsky: Daniele Rusky. : Daniil, zdrobnělina Dáňa Srbsky: Danijel Bulharsky: Danail Maďarsky: Dániel Irsky: Domhnall nebo Dónall Anglicky: Dany nebo Daniel Data jmenin: Český kalendář: 17. prosince Slovenský kalendář: 21. července. Římskokatolický církevní kalendář: nevyskytuje se Daniel (prorok) Daniel II. – pražský biskup Daniel Adam z Veleslavína – český nakladatel a spisovatel Daniel Craig - britský herec Daniel Defoe – anglický spisovatel Daniel Gabriel Fahrenheit – německý fyzik Daniel Barenboim – argentinsko-izraelský pianista. a dirigent Daniel Michael Blake Day-Lewis – irský a anglický herec Daniel Landa – český zpěvák Daniel Kolář – český fotbalista Daniel Hůlka – český zpěvák Daniel Krob – kytarista, skladatel (Arakain,Kreyson,Zeus) Daniel Bambas – český. filmový a divadelní herec Daniel Radcliffe – britský herec Daniel Dangl – slovenský herec a režisér, moderátor pořadu Partička Daniel James Howell – britský youtuber (danisnotonfire) Daniel Stach – český novinář a moderátor, moderátor pořadu Hyde Park Civilizace Daniel Štrauch – slovenský youtuber Danny Smiřický – literární postava z románů Josefa Škvoreckého, posléze i filmová postava Obrázky, zvuky či videa k tématu Daniel ve Wikimedia Commons Slovníkové heslo Daniel ve Wikislovníku

Co znamená jméno Daniel v původním hebrejského překladu ?

Karel Jaromír Erben

Vedle své práce také pomáhal Palackému spravovat tehdy velmi zanedbaný archiv stavovský. Tímto se ukázal jako velmi způsobilý pro tuto funkci a tak byl roku 1842 zvolen českou učenou společností nauk za aktuára (kdysi nižší správní úředník). Dále pokračoval v historických studiích, v roce 1841 byl zvolen řádným členem Královské české společnosti nauk, v letech 1852–1853 a 1863–1864 pak jejím direktorem (předsedou). Roku 1845 byl jmenován členem jazykové komise při Matici české a začal se tak podílet na formování spisovné češtiny. Rok 1848 nebyl moc příznivý pro muže, který se hodlal zabývat historií, proto se pustil Erben do politiky. V květnu tohoto roku byl Erben poslán do Chorvatska, aby obeznámil tamní občany s děním v Čechách a zároveň dopisoval do Prahy o důležitých věcech mezi Jihoslovany. Na podzim téhož roku byl jmenován překladatelem u zemské vlády. Roku 1850 byl Erben ustanoven sekretářem Českého muzea (dnešního Národního muzea). O rok později byl zvolen archivářem města Prahy – konečně se mu tak dostalo uspokojivého finančního ohodnocení. Erben se také podílel na projektu vědeckého a kritického časopisu Obzor a byl jedním ze zakladatelů dodnes vycházejícího časopisu Právník. Roku 1864 byl Erben jmenován ředitelem pomocných kanceláří úřadů města Prahy, ve stejný rok také vydává Prostonárodní české písně a říkadla a o rok později Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních. Zemřel 21. listopadu 1870 v domě U Tří tykví na Starém Městě v Praze v Michalské ulici. Byl pohřben na Malostranském hřbitově na pražském Smíchově, jeho ostatky však byly v roce 1908 přemístěny na pražské Olšanské hřbitovy. == Adresy pobytu, pamětní desky a pomníky == 1857–1867: Dům U Velkého střevíce (také dům U Velké boty), Vlašská 333/30, Praha - Malá Strana, 1867 (16. 1.) – 1870 (21. 11.): dům U Jelena (také U Pěti tykví), Michalská 440/11, Praha - Staré Město.

Kam byl Erben poslán roku 1848 ?

Platónské těleso

Platónské těleso je v geometrii pravidelný konvexní mnohostěn (polyedr) v prostoru, tj. z každého vrcholu vychází stejný počet hran a všechny stěny tvoří shodné pravidelné mnohoúhelníky. Zde je ukázka všech pěti Platónských těles v trojrozměrném prostoru: == Tabulka vlastností platónských těles == Platónských těles existuje v trojrozměrném euklidovském prostoru právě pět a jsou to: == Dualismus == Při pohledu na tabulku je nápadné, že zatím co např. krychle má 8 vrcholů a 6 stěn, u osmistěnu je tomu právě naopak. Proto je krychle duální k osmistěnu. Podobně je dvanáctistěn duální k dvacetistěnu (20 vrcholů, 12 stěn a naopak). Čtyřstěn je duální sám k sobě (má 4 vrcholy a 4 stěny). == Historie == Platónská tělesa byla známa již ve starověku. Nazývají se podle řeckého filosofa Platóna (427–347 př. n. l.), který krychli, osmistěn, čtyřstěn a dvacetistěn považoval za představitele čtyř základních živlů: země, vzduch, oheň a voda. Dvanáctistěn byl představitelem jsoucna neboli všeho, co existuje. Eukleidés sepsal kompletní matematický popis Platonských těles ve svých Základech, poslední kniha (kniha XIII) je věnována jejich vlastnostem. Tvrzení 13-17 v knize XIII popisují stavbu čtyřstěnu, krychle, osmistěnu a dvanáctistěnu a dvacetistěnu v uvedeném pořadí. Pro každé Platonské těleso Euklid našel poměr průměru opsané kulové plochy s délkou hrany. Tvrdil, že žádné další pravidelné konvexní mnohostěny neexistují. Johannes Kepler se pokusil mezi šest tehdy známých planet vložit těchto pět platónských těles.

Kolik je Platónských těles ?

Ptáci

Většina paleontologů ale upřednostňuje zahrnout do Aves i taxony stojící mimo skupinu tvořenou všemi žijícími druhy a definovat jej jako Archaeopteryx, žijící ptáci, jejich poslední společný předek a všichni jeho potomci". Pak se nejstarším ptákem stává sám pozdně jurský Archaeopteryx, žijící asi před 150 miliony let. Příbuznosti mezi ptáky a dinosaury nasvědčuje mnoho společných znaků, významným potvrzením této vývojové vazby byl především objev opeřených dinosaurů v Číně od roku 1996 (dnes je známo již 30 rodů opeřených dinosaurů). Od nástupu fylogenetické systematiky na začátku sedmdesátých let jsou ptáci považování nejen za potomky dinosaurů, ale přímo za jejich podskupinu. Ptáci dosahují různých velikostí. Rozdíly ve velikosti ptáků nejsou tak velké jako u plazů nebo savců. Největší ptáci převyšují svojí hmotností ty nejmenší jen asi 45tisíckrát (létavé formy jen 10tisíckrát), zatímco např. u savců je tento vztah v poměru 1:60 miliónům. Za nejmenší ptáky světa se považují kolibříci (hmotnost 1,5–2,5 g) a pěvci. Zpravidla za vůbec nejmenšího je považován kolibřík kubánský (Calypte helenae), který i s ocasem měří 6 cm a váží 1,5 g. V Evropě jsou nejmenší králíčci (Regulus spp.), kteří mají hmotnost 4,5–7 g. Největší z žijících ptáků je pštros dvouprstý (2,5 m výšky, hmotnost až 150 kg). Z létavých pak někteří albatrosi (rozpětí křídel až 3,5 m), kondor velký (rozpětí 3 m) nebo orel mořský (rozpětí až 2,5 m). Ještě větší byly některé vymřelé druhy. Novozélandští ptáci moa (Dinornithiformes) měřili na výšku až 3,6 m a vážili až 250 kg. Madagaskarští běžci řádu Aepyornithiformes byli nižší (3 m), ale těžší (500 kg) a snášeli také vůbec největší vejce, velká 25 × 34 cm a těžká 10 kg (odpovídá 7 pštrosím vejcím). Z létavých byl největší Argentavis magnificens, který vážil 60 až 110 kg a v rozpětí křídel měřil přes 8 m. Vnější vzhled současných ptáků je velmi podobný. Liší se pouze velikostí těla, tvarem a velikostí zobáku, v délce krku a typu nohy. Většina druhů ptáků patří mezi suchozemské obratlovce se schopností aktivního letu. Dnešní ptáci jsou charakterizováni peřím, čelistmi bez zubů, přeměněnými rohovinovými ramfotékou v zobák, vysokým stupněm metabolismu, dýcháním skrze vzdušné vaky, pronikající do postkraniální kostry, a kostrou s výskytem mnoha srostlých elementů (pygostyl, karpometakarpus, tarzometatarzus a tibiotarzus). Ptáci mají přední končetiny přeměněny v křídla umožňující let, přestože běžci a někteří další, zejména endemické ostrovní druhy, tuto schopnost k letu ztratily.

Jsou kolibříci a pěvci považováni za nejmenší ptáky světa?

Jean-Paul Sartre

Jean-Paul Sartre [ʒ̃ pɔ saʁ] IPA [žán pol sártr] (21. června 1905 - 15. dubna 1980) byl francouzský filozof, spisovatel, dramatik, literární kritik a politický aktivista. Jako jeden z hlavních představitelů existencialismu a marxismu ve francouzské filosofii 20. století patří mezi nejvýznamnější postavy poválečné kultury v Evropě. Sartre svým dílem ovlivnil nejen filozofii, ale také sociologii, literární kritiku či postkoloniální studia. Často bývá také zmiňován pro nekonvenční, nicméně celoživotní, vztah se spisovatelkou a feministickou teoretičkou Simone de Beauvoir. V roce 1964 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. On ji však odmítl s odůvodněním, že nikdy nepřijal žádné oficiální vyznamenání, a věří, že spisovatel nesmí dopustit, aby se z něj stala instituce. Jean-Paul Sartre se narodil v Paříži, kde vyrůstal v měšťanském prostředí intelektuálů. Otec zemřel, když byly Jean-Paulovi dva roky. Vyrůstal pak v domě svého dědečka z matčiny strany, Carla Schweitzera, profesora němčiny na Sorbonně a strýce známého misionáře a lékaře Alberta Schweitzera. Již v útlém dětství se ponořil do literatury, která se pro něj jako malého chlapce s šilhavýma očima stala útěchou před nepřátelským světem. Navštěvoval lyceum Jindřicha IV., kde se seznámil s Paulem Nizanem a později lyceum v La Rochelle. V letech 1922-1924 byl v přípravné třídě (classe préparatoire) na lyceu Louis-le-Grand. Později byl přijat na prestižní École normale supérieure, kde se seznámil s Raymondem Aronem. Roku 1929 také poznal Simone de Beauvoir, s níž ho do konce života pojil otevřeně volný, ale trvalý partnerský vztah. V tomto období poznal i mnohé další budoucí významné autory, mezi něž patřili například Maurice Merleau-Ponty, Simone Weil, Emmanuel Mounier či Claude Lévi-Strauss. Studium ukončil roku 1929 jako nejlepší z celé filosofické třídy a poté pracoval jako učitel na lyceích v Le Havre, Laonu a Paříži. V letech 1933-1934 absolvoval pobyt na Francouzském institutu v Berlíně, kde se seznámil s fenomenologickou filozofií. Ovlivnili ho především Hegel, Soren Kierkegaard, Karl Marx, Friedrich Nietzsche, Edmund Husserl a René Descartes, dalším impulsem k jeho tvorbě byli francouzští moralisté (filozofický směr). V průběhu druhé světové války byl roku 1940 jako francouzský voják v Alsasku zajat a internován, a po svém propuštění se následujícího roku vrátil do Paříže, kde začal spolupracovat s hnutím odporu Résistance. Od roku 1945 působil jako spisovatel na volné noze.

Kdy se narodil Jean-Paul Sartre?

Prázdná množina

Množina, která není prázdná, tzn. množina obsahující nějaké prvky, bývá označována jako neprázdná množina. V dnes nejčastěji používaném axiomatickém systému Zermelově-Fraenkelově teorii množin se existence prázdné množiny dokazuje ze schématu axiomů vydělení a axiomu existence (existuje alespoň jedna množina) formulí pro množinu : : : x : : {\displaystyle x} definujme : : : ∅. := { y ∈ x ; : y ≠ y } : : {\displaystyle \emptyset :=\{y\in x;\,y\neq y\}} . Z axiomu extenzionality pak plyne, že prázdná množina je jediná, t.j. libovolné dvě prázdné množiny jsou si rovny. Prázdná množina je podmnožinou libovolné množiny: ∀ A: ∅ ⊆ A Libovolná množina se sjednocením s prázdnou množinou nemění: ∀ A: ∅ ∪ A = A Průnik libovolné množiny s prázdnou množinou je prázdná množina: ∀ A: ∅. ∩ A = ∅ Kartézský součin libovolné množiny s prázdnou množinou je prázdná množina: ∀ A: ∅ × A = A × ∅ = ∅ Jedinou (a to nevlastní) podmnožinou prázdné množiny je právě prázdná množina; žádné vlastní podmnožiny prázdná. množina nemá: ∀ A: A ⊆ ∅ ⇒ A = ∅ Mohutnost prázdné množiny je nula, prázdná množina je tedy konečná: |∅| = 0 Prázdná množina jako topologický prostor je zároveň otevřená, uzavřená a kompaktní.

Jsou si dvě prázdné množiny rovny?

Sluha dvou pánů

Sluha dvou pánů je klasická divadelní hra, situační komedie Carla Goldoniho z roku 1745, spadající do specifického žánru commedia dell'arte. == Děj == Do Benátek přijíždí Beatrice převlečená za svého bratra. Chce tam najít svého milence Florinda. Ubytuje se v hostinci, který patří Brighelle a najme si sluhu Truffaldina. Ten je ale zaměstnán i u Florinda, slouží tedy dvěma pánům. Z toho vyplývá hodně komických situací, třeba když je obsluhuje při obědě, je z toho pěkný zmatek. Jednou má vyvětrat šatník svých pánů, ale samozřejmě poplete jaké šaty patří do jakého kufru. Dostane se tak daleko, že řekne svým pánům o smrti toho druhého. Sluha Truffaldino sehraje mnoho ztřeštěných kousků a dokonce se i zamiluje do Klaričiny služky Smeraldiny. Nakonec Beatrice odhalí svou totožnost, shledá se s Florindem. Sluha se přizná, že sloužil dvěma pánům a může si konečně vzít svoji milovanou Smeraldinu. == Současnost == Mezi nejznámější současné inscenace této hry patří provedení činohry pražského Národního divadla v režii Ivana Rajmonta s Miroslavem Donutilem v hlavní roli. === Inscenace Národního divadla === V Národním divadle byla hra poprvé uvedena 30. června 1994. Oficiální premiéru měla 22. září 1994. Poslední, šestisté představení se konalo 27. 12. 2016. ==== Obsazení ====

Kdo je autorem divadelní hry Sluha dvou pánů?

Walt Whitman

Walter "Walt" Whitman [volt vitmen] (31. května 1819, West Hills, Long Island, New York - 26. března 1892 Camden, New Jersey) byl americký spisovatel, básník a novinář; jeden ze zakladatelů moderní americké poezie, průkopník civilismu. Narodil se na Long Islandu ve státě New York v chudé quakerské rodině. Kvůli těžké ekonomické situaci rodiny bylo jeho dětství spíše problematické. Aby mohl finančně podpořit svou rodinu, opustil v roce 1830 školu a pracoval jako poslíček. Od roku 1832 pracoval jako tiskařský učeň, později jako sazeč. V 18 letech (1837) se stal venkovským učitelem a o dva roky později (1839) vydavatelem, redaktorem a tiskařem malých novin Long Islander. O dva roky později (1841) musel tyto noviny opustit. Tehdy začal zveřejňovat své první básně a povídky. V této době se také začal zajímat o politiku, stal se příznivcem levého křídla demokratické strany. Roku 1846 se stal redaktorem brooklynského časopisu Daily Eagle, kde napsal více než 200 úvodních kritik. Pro své radikální názory však byl propuštěn. Od roku 1848 do roku 1850 vedl noviny s názvem Freeman, které odpovídaly jeho radikalismu. Zde bojoval proti otrokářství. Za americké občanské války (války Severu proti Jihu) pracoval jako dobrovolný ošetřovatel. Po válce získal místo úředníka, ale opět byl propuštěn pro svoje radikální postoje. Roku 1873 prodělal mrtvici a od té doby byl dlouhodobě upoután na lůžko. Předpokládá se, že byl homosexuál či bisexuál. Whitman tvrdil, že básník vidí nejdál a tudíž jeho "víra je nejpevnější. Jeho myšlenky jsou chvalozpěvem na všechno, co je." Přiklonil se k tomu, co by se dalo nazvat kosmickým vědomím. Prohlásil, že tato vnitřní inspirace povede k novému řádu básníků, kteří nahradí náboženství, čímž předpojal tzv. Beat generation. Tento nový básník bude "lidský kněz, neuzná za vhodné obhajovat nesmrtelnost nebo Boha nebo dokonalost věcí nebo znamenitou krásu a skutečnost duše. Povstanou v Americe a najdou odezvu ze všech ostatních koutů Země". K zamyšlení je Whitmanovo filozofické prohlášení: "Takto bys měl konat: Miluj zemi a slunce a zvěř, opovrhuj bohatstvím, dávej almužnu každému, kdo si o ni řekne, zastávej se hlupců a bláznů, věnuj své příjmy. a práci druhým, nenáviď tyrany, nepři se o Bohu, k lidem buď trpělivý a shovívavý, neskláněj se před známým ani neznámým nebo před mužem či muži, jednej upřímně se silnými nevzdělanými osobami a matkami od rodin, čti tyto.

Kdy zemřel Walt Whitman?

Česko

Sametová revoluce, zahájená 17. listopadu 1989, svrhla komunistický režim a umožnila obnovu demokracie a svobodného podnikání. Již 29. prosince 1989 byl prezidentem republiky zvolen dosavadní disident a dramatik Václav Havel. Společenská transformace zároveň způsobila dramatický nárůst kriminality, značné zadlužení státu a prohlubování federalizace až k rozpadu společného státu Čechů a Slováků. Od roku 1990 totiž začala být opožděně uváděna do praxe federalizace, která sice formálně platila již od roku 1969, ale prakticky byla do značné míry zmrazena. Mezi oběma složkami federace, Českou republikou a Slovenskou republikou, rychle narůstaly rozpory (viz pomlčková válka), které nakonec vedly k rozpadu společného státu. Československo zaniklo mírovou cestou ke 31. prosinci 1992. Dosavadní národní republiky převzaly právní řád zanikající federace a rozdělily si její majetek a závazky. === Samostatnost Česka === Samostatnost nabylo 1. ledna 1993 jako nástupnický stát Československa, předtím existovalo jako jedna ze dvou republik československé federace. Zapojila se do západoevropských politických struktur. 12. března 1999 byla přijata do NATO a 1. května 2004 vstoupila do Evropské unie. Roku 2004 přistoupila k Schengenským dohodám, na jejichž základě se 21. prosince 2007 stala součástí Schengenského prostoru.Prezidentem České republiky byl až do března 2003 Václav Havel, který byl již československým prezidentem. Jeho nástupcem byl zvolen Václav Klaus, poprvé nastoupil do funkce 7. března 2003, podruhé v březnu 2008. Od března 2013 je prezidentem republiky Miloš Zeman, který je prvním prezidentem zvoleným v lidovém hlasování. Ve volbách v roce 2018 svůj mandát obhájil. == Geografie == Česko se nachází ve střední Evropě a sousedí se čtyřmi státy. Na západě jde o Německo, na severovýchodě o Polsko, na jihovýchodě o Slovensko a jižní hranici sdílí s Rakouskem. Délka západní společné hranice s Německem činí 810,7 km, s Rakouskem je dlouhá 466,1 km, se Slovenskem 251,8 km a s Polskem na severu 761,8 km. Celková rozloha činí 78 866 km2, z toho 2 % tvoří vodní plochy. === Geologie, geomorfologie a půdy === Převážná část území náleží ke geologicky stabilnímu Českému masivu, vyzdviženému hercynským vrásněním v období devonu a karbonu (v prvohorách).

Kdy vstoupila Česká republika do NATO?

Mars (planeta)

Kniha se stala hitem a dočkala se i rádiového vysílání 30. října 1938. Vysílání bylo natolik přesvědčivé, že mnozí posluchači, kteří si zapnuli rádio později, se domnívali, že se jedná o skutečnou událost, což vyústilo v paniku a chaos. Dalším slavným dílem je Marťanská kronika od amerického spisovatele Raye Bradburyho, která líčí zkázu marťanské civilizace nešťastnou náhodou způsobenou lidmi a neschopnost lidí se z této chyby poučit. V 60. letech 20. století o Marsu psali Edgar Rice Burroughs a Robert A. Heinlein. Mars se v literatuře vyskytoval již dříve před vznikem moderní sci-fi. Například spisovatel Jonathan Swift ve své knize Gulliverovy cesty v devatenácté kapitole popisuje dva měsíce Marsu, přibližně 150 let před tím, než byly skutečně objeveny astronomem Asaphem Hallem. Před vysláním sond Mariner a Viking, které přinesly první podrobné snímky o skutečném povrchu Marsu bez života, se většina knih zabývala tématem inteligentních Marťanů a jejich vztahy s lidmi. Když se ale ukázalo, že život na Marsu není a že možná ani nikdy nebyl, téma knih se změnilo.

Jak se jmenuje čtvrtá planeta sluneční soustavy, druhá nejmenší planeta soustavy po Merkuru?

Daniel Nekonečný

Daniel Nekonečný, vlastním jménem Daniel Konečný (29. června 1966 Boskovice – 23. března 2019 Praha-Řeporyje), byl český zpěvák, tanečník, herec a šoumen. == Život == Nekonečný vyrůstal v jihomoravských Boskovicích. Dva roky studoval herectví DAMU. Poté prošel různými povoláními, například pracoval v porodnici či jako hrobník.Jako zpěvák začínal v kapele Laura a její tygři. V roce 1990 založil kapelu Šum svistu, s níž nahrál třeba hity Sexy Hafanana nebo Jsem boss. Jejich vystoupení byla typická atmosférou brazilských karnevalů. Měl v oblibě žlutou barvu, exotická zvířata jako lvy, tygry či papoušky. Sólově nahrál album Nekonečný šum. Označoval se za krále rozkoše. Jako herec účinkoval například v televizní sérii Historky od krbu (1994) nebo ve filmech Eliška má ráda divočinu (1999) a Jak se krotí krokodýli (2006). V úterý 26. března 2019 byl nalezen mrtvý ve svém bytě (podle některých zdrojů a fotografií v pronajatém rodinném domě) v pražských Řeporyjích, kde žil od roku 2009. Jeho přítelkyně Zuzana Kardová později uvedla za příčinu smrti infarkt myokardu a že zemřel 23. března 2019, což bylo prokázáno z pitvy. Příčinou byl neléčený zvýšený krevní tlak.Pohřeb zpěváka proběhl 4. dubna 2019, spíše než o smuteční událost šlo o oslavu života Daniela Nekonečného. == Odkazy == === Reference === === Externí odkazy === Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Daniel Nekonečný Oficiální stránky Daniel Nekonečný v Česko-Slovenské filmové databázi Daniel Nekonečný v Internet Movie Database (anglicky) Daniel Nekonečný na Kinoboxu.cz Daniel Nekonečný ve Filmové databázi

Kde vyrůstal Daniel Nekonečný?

Wintersun

Wintersun je finská melodic deathmetalová hudební skupina založená zpěvákem a kytaristou Jarim Mäenpäänem v roce 2003 v Helsinkách. Název Wintersun kombinuje dva různé elementy; zimu a vesmír. Debutové album skupina vydala v roce 2004 pod eponymním názvem Wintersun, druhá deska ovšem vyšla až o osm let později. Jednalo se o konceptuální album Time I, jehož příběh měl pokračovat na další desce Time II. Vydáni tohoto alba se opět neustále odkládalo, podle Mäenpäänena především z důvodu absence vlastního studia. Skupina kvůli výstavbě svého studia chtěla uspořádat crowdfundingovou kampaň, to jim ale zamítlo jejich vydavatelství Nuclear Blast. Třetí deska tedy nakonec vyšla v létě roku 2017, nejednalo se ale o Time II, nýbrž o jiné konceptuální album. To bylo inspirováno Vivaldiho concerty grosso Čtvero ročních dob a pojmenováno The Forest Seasons. Nové album je naplánováno na rok 2019. == Sestava == Jari Mäenpää − zpěv, klávesy, kytara (od 2003) Teemu Mäntysaari − kytara, doprovodný zpěv (od 2004) Asim Searah – kytara, doprovodný zpěv (od 2017) Jukka Koskinen − basová kytara, doprovodný zpěv (od 2004) Kai Hahto − bicí (od 2003) Bývalí členovéOliver Fokin – kytara (2004) == Diskografie == Wintersun (2004) Time I (2012) The Forest Seasons (2017) == Odkazy == === Poznámky === === Reference === === Externí odkazy === Obrázky, zvuky či videa k tématu Wintersun ve Wikimedia Commons Oficiální stránky (anglicky)

Kdo je zakladatel kapely Wintersun?

Secese

Secese (francouzsky art nouveau [a:r nuvo:], německy Jugendstil) je mezinárodní uměleckých sloh z přelomu 19. a 20. století (období označovaného jako fin de siè) a posledním stylem souhrnného umění, též Gesamtkunstwerk, jemuž se podařilo vtisknout svůj umělecký řád všem projevům a věcem moderního života. Těžiště secese neleží ve vysokém umění, v malbě a sochařství, ale i v dekoraci a užitém umění. Secese vychází z květinových koncepcí britského textilního designéra Williama Morrise a hnutí Arts and Crafts, jež se vracelo k lidovým tradicím a romantismu řemeslnému fortelu středověkých mistrů a stavělo se tak proti jednoduchosti zpracování průmyslových výrobků hnaných průmyslovou revolucí. Tento styl byl také silně ovlivněn anglickými malíři označovanými jako Prerafaelité. Největšího rozmachu secese dosáhla mezi lety 1890 a 1910 v Evropě a ve Spojených státech. Ve Francii se nazývá Art nouveau, v Německu Jugendstil, český název "secese" (něm. Sezession, z latinského secessio odštěpení) pochází od uměleckých spolků, které se v Berlíně (1891), v Mnichově (1892) a zejména ve Vídni (Wiener Sezession, 1896) oddělily od konservativních akademií. Za hlavní znaky secesního slohu se považuje ornamentálnost, plošnost a záliba v neobyčejných barvách a estetickém využití rozličných materiálů. Vláčný secesní ornament vyjadřuje zvláštní kvalitu secesního cítění, jež se vyhýbá citovým výkyvům i silnému vypětí vůle a tíhne k vyrovnané náladovosti. Secesní linie je plynulá vlnící se křivka, která vyvolává v divákovi dojem nenásilného pohybu v ploše, jejíž jednotvárnost se vyrovnává barevností. Secese vyhledává neobvyklé barevné odstíny a váže je podle principu harmonie a kontrastu. Ústředním znakem je stylizace, secese se snaží překonat gravidní tematiku historických slohů a obrací se přímo k přírodním tvarům (listy, květy, lidské a zvířecí tělo). Secese se projevovala v architektuře, výtvarném umění, v užitém umění (bytové zařízení, vitráže) a v literatuře. V literatuře se nositeli secesního slohu staly proudy označované jako symbolismus a dekadence. Charakteristickým rysem secese je i v literatuře tendence k ornamentálnosti, v rovině jazykové s tím souvisí rytmizace věty a verše, opakování slov a hláskových skupin.

Čím se vyznačovala secese ?

Umocňování

Umocňování je matematická operace, která vyjadřuje opakované násobení. Umocňování je k násobení v podobném vztahu, v jakém je samo násobení ke sčítání. Umocňování slouží ke zkrácenému zápisu vícenásobného násobení: : : : : : : : z ⋅ z ⋅ z ⋯ z : ⏟ : : : n : - k r : : : a ́ : : : t : : : = : z : n :. : : : {\displaystyle \underbrace {z\cdot z\cdot z\cdots z} _{n\operatorname {-kr{\acute {a}}t} }=z^{n}} : V tomto vzorci se z označuje jako základ mocniny (mocněnec) a n se nazývá exponent (mocnitel). Výsledek je "n-tá mocnina čísla z", "z na n-tou". Například 3 · 3 · 3 · 3 = 81 je "tři na čtvrtou", což zapisujeme 34. Exponent může být obecně reálné, nebo dokonce komplexní číslo (viz #Definice). Speciálním případem prázdného součinu je z0 = 1 (pro z ≠ 0, jinak viz #Nula na nultou). Pro nulový základ a kladný exponent (n > 0) pak platí 0n = 0.

Co vyjadřuje opakované násobení?